Transgenetické umění: Porovnání verzí
(kategorizace) |
|||
Řádek 9: | Řádek 9: | ||
Autorovým záměrem bylo podnícení debaty jak mezi vědci a veřejností, tak mezi vědou, filosofií, právem a uměním na téma zasahování do genetické informace a vztahu normality a hybridnosti <ref>MALEČKOVÁ, Dita, 2015. Transgenický svítící králíček (New Media Art 1 – BioArt). ''In: Eccentricclub.cz'' [online]. Eccentric club. Dostupné z: </ref>. | Autorovým záměrem bylo podnícení debaty jak mezi vědci a veřejností, tak mezi vědou, filosofií, právem a uměním na téma zasahování do genetické informace a vztahu normality a hybridnosti <ref>MALEČKOVÁ, Dita, 2015. Transgenický svítící králíček (New Media Art 1 – BioArt). ''In: Eccentricclub.cz'' [online]. Eccentric club. Dostupné z: </ref>. | ||
− | == | + | == Odkazy == |
+ | ===Reference=== | ||
<references /> | <references /> | ||
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]] | [[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]] |
Verze z 29. 1. 2017, 13:01
Transgenetické umění je umělecká disciplína založená na využití technik pro přenos přírodního genetického materiálu z jednoho živého organismu na druhý. Díky využití genetického inženýrství tak od roku 1998 vznikají unikátní živé bytosti. Autorem manifestu o transgenetickém umění je brazilsko-americký umělec Eduard Kac.[1]
Eduard Kac
Eduardo Kac (1962) je současný americký umělec a pedagog, původem z Brazílie, který se stal na konci minulého století jednou ze stěžejních postav Bioartu. V současné době působí jako profesor na The School of the Art Institute v Chicagu.
GFP Bunny
GFP Bunny, neboli králík Alba, je dílo vnímané jako ikona celého BioArtu. V roce 2000 Kac vylepšil genetickou výbavu samice bílého králíka o GFP1 gen, který způsobil, že při vystavení speciálnímu modrému světlu králík zeleně světélkoval. Tento fluorescenční gen, který byl původně odebrán z medúzy rodu Aequorea victoria, vpravil do oplodněného králičího vajíčka francouzský genetik Louis-Marie Houdebine. Po medializaci GFP Bunny se francouzská laboratoř od projektu distancovala a odmítla vydat Albu Kacovi. Po dvou letech údajně zemřela v laboratoři.
Autorovým záměrem bylo podnícení debaty jak mezi vědci a veřejností, tak mezi vědou, filosofií, právem a uměním na téma zasahování do genetické informace a vztahu normality a hybridnosti [2].