Wadžet: Porovnání verzí

Aktuální verze z 30. 1. 2017, 11:47

Obsah

1 Jméno
2 Ikonografie a sféry vlivu
3 Mýty a funkce
4 Kult
- 4.1 Reference
5 Literatura

Jméno

Jméno bohyně Wadžet (též Vadžet, řecky Útó) znamená "Zelená", "Prosperující", "Trvající" nebo "Ta, která náleží papyru". Její jméno odkazuje na region Delty, kde byla tato bohyně uctívána a jehož byla patronkou.

Ikonografie a sféry vlivu

Bohyně Wadžet v supí podobě

Nejčastěji je tato bohyně zobrazována v podobě kobry, patronky Dolního Egypta.^[1] Může být ovšem také zobrazena v lidské podobě, někdy se objevuje i jako žena s hlavou lvice ^[2] a vzhledem k těsné spojitosti s bohyní Nechbet se také může objevovat i jako supice nebo okřídlený had^[3].

Mýty a funkce

Obě paní

Spolu se supí bohyní Nechbet, patronkou Horního Egypta, tvořila Wadžet dvojici ochranných bohyní, nazývaných Obě paní. Wadžet byla spojována s Dolním Egyptem a tedy také červenou dolnoegyptskou korunou, podobně jako Nechbet s hornoegyptskou. Obě paní se tedy objevují v důležitých okamžicích, souvisejících s faraonem, např. při jeho zrození, ve scénách korunovace, kdy každá z nich stojí po jedné panovníkově straně, ale např. také při důležitých bitvách. Objevují se také jako kojné nebo dokonce matky krále ^[4].

Samotná Wadžet se pak objevuje jako uraeus na panovníkově čele.

Obě paní bylo také jedním z královských jmen.

Ohnivá bohyně

Jelikož Wadžet měla ochrannou funkci a zároveň podobu hada, může vystupovat také jako jedna z bohyní v hadí podobě, které ochraňovaly egyptského panovníka a plivaly oheň proti jeho nepřátelům. V tomto aspektu může Wadžet vystupovat jako Reovo oko nebo jako jedna z nebezpečných bohyní ve lví podobě ^[5]

Ochránkyně

Především v Dendeře se Wadžet objevuje jako bohyně, která se starala o malého boha Hora, což ji spojuje také s bohyní Eset.^[6] Pravděpodobně kvůli této roli ji Řekové ztotožňovali s bohyní Létó.

Patronka úrody

Vzhledem ke svému jménu byla Wadžet také dárkyní prosperity, hojnosti a úrody.^[7]

Kult

Hlavní kultovní centrum Wadžety bylo v dolnoegyptských městech Pe a Dep, známých pak jako Bútó.^[8] Její kult byl spojen se svatyněmi, nazývanými per-nu, jejichž tvary byly posléze adaptovány např. na některé předměty pohřební výbavy. ^[9].

Obzvláště od 26.dynastie se stávají populárními amulety se zobrazením této bohyně.

Reference

↑ Pinch 2002: 213
↑ Pinch 2002: 227
↑ Wilkinson 2003: 227
↑ Janák 2005: 188
↑ Wilkinson 2005: 227
↑ Wilkinson 2003: 227
↑ Janák 2005: 188
↑ Wilkinson 199: 297
↑ Janák 2005: 189-190

Literatura

Hasanien, Azza Farouk 2001. Some comparative studies of the goddesses Nekhbet und Wadjet. The Journal of the Faculty of Archaeology 9 (1998), 17-27.

Janák, J. 2005: Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri.

Lesko, Barbara S. 1999. The great goddesses of Egypt. Norman: University of Oklahoma Press.

Pinch, G. 2004 : Egyptian mythology: a guide to the gods, goddesses, and traditions of ancient Egypt. New York: Oxford University Press.

Pinch, G. 2002 : Handbook of Egyptian mythology. Handbooks of World Mythology. Santa Barbara, CA: ABC-CLIO.

Radwan, Ali 2003. Nekhbet with Wadjet or Isis with Nephtys: the lasting concept of two goddesses in ancient Egypt. In Grimal, Nicolas, Amr Kamel, and Cynthia May-Sheikholeslami (eds), Hommages à Fayza Haikal, 217-224. Le Caire: Institut français d'archéologie orientale.

Wilkinson, Richard H. 2003 :The complete gods and goddesses of ancient Egypt, London: Thames and Hudson.

Wilkinson, T. A. H. 1999: Early dynastic Egypt. London: Routledge.

[1] Pinch 2002: 213

[2] Pinch 2002: 227

[3] Wilkinson 2003: 227

[4] Janák 2005: 188

[5] Wilkinson 2005: 227

[6] Wilkinson 2003: 227

[7] Janák 2005: 188

[8] Wilkinson 199: 297

[9] Janák 2005: 189-190

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 == Jméno ==
-Jméno bohyně '''Wadžet''' (též Vadžet, řecky Útó) znamená "Zelená", "Prosperující", "Trvající" nebo "Ta, která náleží papyru". Její jméno odkazuje na region Delty, kde byly tato bohyně uctívána a jehož byla patronkou.
+Jméno bohyně '''Wadžet''' (též '''Vadže'''t, řecky''' Útó''') znamená "Zelená", "Prosperující", "Trvající" nebo "Ta, která náleží papyru". Její jméno odkazuje na region Delty, kde byla tato bohyně uctívána a jehož byla patronkou.
 == Ikonografie a sféry vlivu ==
-Nejčastěji je tato bohyně zobrazována v podobě kobry, patronky Dolního Egypta.<ref>Pinch 2002: 213</ref> Může být ovšem také zobrazena v lidské podobě, někdy se objevuje i jako žena s hlavou lvice <ref>Pinch 2002: 227</ref> a vzhledem k těsné spojitosti s bohyní [[Nechbet]] se také může objevovat supice nebo okřídlený had<ref>Wilkinson 2003: 227</ref>.
+[[File:Edfu24 Wadjet.jpg|thumb|225x225px|Bohyně Wadžet v supí podobě]]
+Nejčastěji je tato bohyně zobrazována v podobě kobry, patronky Dolního Egypta.<ref>Pinch 2002: 213</ref> Může být ovšem také zobrazena v lidské podobě, někdy se objevuje i jako žena s hlavou lvice <ref>Pinch 2002: 227</ref> a vzhledem k těsné spojitosti s bohyní [[Nechbet]] se také může objevovat i jako supice nebo okřídlený had<ref>Wilkinson 2003: 227</ref>.
@@ Řádek 9: / Řádek 10: @@
 '''Obě paní'''
-Spolu se supí bohyní Nechbet, patronkou Horního Egypta, tvořila Wadžet dvojici ochranných bohyní, nazývaných Obě paní. Wadžet byla spojována s Dolním Egyptem a tedy také červenou dolnoegyptskou korunou, podobně jako Nechbet s hornoegyptskou. Obě paní se tedy objevují v důležitých okamžicích, souvisejících s faraonem . např. při jeho zrození, ve scénách korunovace, kdy každá z nich stojí po jedné panovníkově straně, ale např. také při důležitých bitvách. Objevují se také jako kojné nebo dokonce matky krále <ref>Janák 2003: 188</ref>.
-Samotná Wadžet se pak objevuje jako [[uraeus]] na panovníkově čele.
-Obě paní bylo také jedním z [[královská titulatura|královských jmen]].
-'''Ohnivá bohyně'''
+Spolu se supí bohyní Nechbet, patronkou Horního Egypta, tvořila Wadžet dvojici ochranných bohyní, nazývaných Obě paní. Wadžet byla spojována s Dolním Egyptem a tedy také červenou dolnoegyptskou korunou, podobně jako Nechbet s hornoegyptskou. Obě paní se tedy objevují v důležitých okamžicích, souvisejících s faraonem, např. při jeho zrození, ve scénách korunovace, kdy každá z nich stojí po jedné panovníkově straně, ale např. také při důležitých bitvách. Objevují se také jako kojné nebo dokonce matky krále <ref>Janák 2005: 188</ref>.
-Jelikož Wadžet měla ochrannou funkci a zároveň podobu hada, může vystupovat také jako jedna z bohyní v hadí podobě, které ochraňovaly egyptského panovníka a plivaly oheň proti jeho nepřátelům. V tomto aspektu může Wadžet vystupovat jako Reovo oko nebo jako jedna z nebezpečných bohyní ve lví podobě <ref>Wilkinson 2003: 227</ref>
-'''Ochránkyně'''
+Samotná Wadžet se pak objevuje jako [[uraeus]] na panovníkově čele.
-Především v [[Dendera|Dendeře]] se Wadžet objevuje jako bohyně, která se stará o malého boha [[Hor|Hora]], což ji spojuje také s bohyní [[Eset]].<ref>Wilkinson 2003: 227</ref> Pravděpodobně kvůli této roli ji Řekové ztotožňovali s bohyní Létó.
+Obě paní bylo také jedním z [[královská titulatura|královských jmen]].
-'''Patronka úrody'''
+'''Ohnivá bohyně'''
-Vzhledem ke svému jménu byla Wadžet také dárkyní prosperity, hojnosti a úrody.<ref>Janák 2003: 188</ref>
+Jelikož Wadžet měla ochrannou funkci a zároveň podobu hada, může vystupovat také jako jedna z bohyní v hadí podobě, které ochraňovaly egyptského panovníka a plivaly oheň proti jeho nepřátelům. V tomto aspektu může Wadžet vystupovat jako Reovo oko nebo jako jedna z nebezpečných bohyní ve lví podobě <ref>Wilkinson 2005: 227</ref>
+'''Ochránkyně'''
+Především v [[Dendera|Dendeře]] se Wadžet objevuje jako bohyně, která se starala o malého boha [[Hor|Hora]], což ji spojuje také s bohyní [[Eset]].<ref>Wilkinson 2003: 227</ref> Pravděpodobně kvůli této roli ji Řekové ztotožňovali s bohyní Létó.
+'''Patronka úrody'''
+Vzhledem ke svému jménu byla Wadžet také dárkyní prosperity, hojnosti a úrody.<ref>Janák 2005: 188</ref>
 == Kult ==
-Hlavní kultovní centrum Wadžety bylo v dolnoegyptských městech Pe a Dep, známých pak jako [[Bútó]]. Její kult byl spojen se svatyněmi, nazývanými per-nu, jejichž tvary byly posléze adaptovány např. na některé předměty pohřební výbavy. <ref>Janák 2003: 189-190</ref>.
+Hlavní kultovní centrum Wadžety bylo v dolnoegyptských městech Pe a Dep, známých pak jako [[Bútó]].<ref>Wilkinson 199: 297</ref> Její kult byl spojen se svatyněmi, nazývanými per-nu, jejichž tvary byly posléze adaptovány např. na některé předměty pohřební výbavy. <ref>Janák 2005: 189-190</ref>.
 Obzvláště od [[26.dynastie]] se stávají populárními amulety se zobrazením této bohyně.
@@ Řádek 32: / Řádek 40: @@
 == Literatura ==
+Hasanien, Azza Farouk 2001. Some comparative studies of the goddesses Nekhbet und Wadjet. The Journal of the Faculty of Archaeology 9 (1998), 17-27.
 Janák, J. 2005: Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri.
+Lesko, Barbara S. 1999. The great goddesses of Egypt. Norman: University of Oklahoma Press.
 Pinch, G. 2004 : Egyptian mythology: a guide to the gods, goddesses, and traditions of ancient Egypt. New York: Oxford University Press.
 Pinch, G. 2002 : Handbook of Egyptian mythology. Handbooks of World Mythology. Santa Barbara, CA: ABC-CLIO.
+Radwan, Ali 2003. Nekhbet with Wadjet or Isis with Nephtys: the lasting concept of two goddesses in ancient Egypt. In Grimal, Nicolas, Amr Kamel, and Cynthia May-Sheikholeslami (eds), Hommages à Fayza Haikal, 217-224. Le Caire: Institut français d'archéologie orientale.
 Wilkinson, Richard H. 2003 :The complete gods and goddesses of ancient Egypt, London: Thames and Hudson.
+Wilkinson, T. A. H. 1999: Early dynastic Egypt. London: Routledge.
 [[Kategorie:Egyptští bohové]]