Sakkára - Serapeum: Porovnání verzí

Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru
 
(Není zobrazeno 6 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
Serapeum se nachází v Sakkáře severně od Džoserova pyramidového komplexu. Bylo objeveno roku 1851 francouzským egyptologem Augustem Mariettem. Toto podzemní pohřebiště býků Ápidů, posvátných zvířat boha [[Ptah|Ptaha]], hrálo důležitou roli v náboženském životě nejen pro Memfidu, ale i celý Egypt a většinu helénistického světa. Název Serapeum je odvozen od pořečtěné formy egyptského Usirhapi, tedy [[Hapi]], který splynul s bohem mrtvých [[Usir|Usirem]], tedy mrtvý posvátný býk <ref name=":0">Verner - Bareš - Vachala 2007, 426. </ref>.
+
Serapeum se nachází v Sakkáře severně od Džoserova pyramidového komplexu. Bylo objeveno roku 1851 francouzským egyptologem Augustem Mariettem. Toto podzemní '''pohřebiště býků Ápidů''', posvátných zvířat boha [[Ptah|Ptaha]], hrálo důležitou roli v náboženském životě nejen pro Memfidu, ale i celý Egypt a většinu helénistického světa. Název Serapeum je odvozen od pořečtěné formy egyptského Usirhapi, tedy [[Hapi]], který splynul s bohem mrtvých [[Usir|Usirem]], tedy mrtvý posvátný býk <ref name=":0">Verner - Bareš - Vachala 2007, 426. </ref>.
  
 
== Historie ==
 
== Historie ==
−
Bylo založeno [[Amenhotep III.|Amenhotepem III.]], panovníkem 18. dynastie, a fungovalo od té doby po celé dějiny starověkého Egypta. Podzemní pohřební komory mají tři fáze <ref name=":2">Bard 2007, 869-874.</ref>. Během nejstarší z nich byli býci ukládáni v dřevěných rakvích jako jednotlivé pohřby, teprve v 55. roce vlády [[Ramesse II.]] byla založena společná hrobka, známá dnes jako Malá galerie. Šlo o podzemní chodbu s vysekávanými nikami, které obsahovaly dřevěné sarkofágy. Býci zde byli pohřbíváni až do 26. dynastie, z neklidných dob 21. a 22. dynastie zde ale nemáme doložený žádný pohřeb. V 52. roce vlády panovníka [[Psammetik I.|Psammetika I.]], tj. roku 612 př. Kr., byla uvedena do provozu tzv. Velká galerie. V ní bylo vyhloubeno celkem 28 pohřebních nik, 24 z nich obsahovalo granitový nebo bazaltový sarkofág. Všechny byly už ve starověku otevřeny a jejich obsah zničen. Na základě dochovaných stél je možné soudit, že Serapeum fungovalo až do konce ptolemaiského období<ref name=":2" />.
+
 
 +
[[File:planek_serapea.jpg|thumb|upright 1.5|Plánek Serapea<ref name=":1">http://wikimapia.org/10300592/Serapeum-of-Saqqara</ref>]]
 +
Bylo založeno [[Amenhotep III.|Amenhotepem III.]], panovníkem 18. dynastie, a fungovalo od té doby po celé dějiny starověkého Egypta. Podzemní pohřební komory mají tři fáze <ref name=":3">Bard 2007, 869-874.</ref>. Během nejstarší z nich byli býci ukládáni v dřevěných rakvích jako jednotlivé pohřby, teprve v 55. roce vlády [[Ramesse II.]] byla založena společná hrobka, známá dnes jako Malá galerie. Šlo o podzemní chodbu s vysekávanými nikami, které obsahovaly dřevěné sarkofágy. Býci zde byli pohřbíváni až do 26. dynastie, z neklidných dob 21. a 22. dynastie zde ale nemáme doložený žádný pohřeb. V 52. roce vlády panovníka [[Psammetik I.|Psammetika I.]], tj. roku 612 př. Kr., byla uvedena do provozu tzv. Velká galerie. V ní bylo vyhloubeno celkem 28 pohřebních nik, 24 z nich obsahovalo granitový nebo bazaltový sarkofág. Všechny byly už ve starověku otevřeny a jejich obsah zničen. Na základě dochovaných stél je možné soudit, že Serapeum fungovalo až do konce ptolemaiského období<ref name=":3" />.
  
 
== Nadzemní část ==
 
== Nadzemní část ==
 
K podzemním katakombám patřila i nadzemní část, která sestávala ze zádušně-kultovního chrámového komplexu a možná i paláce. Za [[Nektanebo I.|Nektaneba I.]] a [[Nektanebo II.|II.]] (30. dynastie) byl postaven nový chrám v okrsku u vchodu do podzemí, dnes známý jako Ka-Kome. Ve východním vstupu do okrsku se nacházel pylon vztyčený [[Nektanebo II.|Nektanebem II.]] střežený dvěma vápencovými lvy. Od chrámu vedl dromos, podél něhož byly postaveny sochy, např. Dionýsos na lvu nebo Dionýsos na Kerberovi. Zobrazení Dionýsa vyjadřuje evropskou identifikaci kultu [[Usir|Usira]] (spojeného s Apidem) s Dionýsovskými mystérii, jak to zaznamenává Hérodotos.
 
K podzemním katakombám patřila i nadzemní část, která sestávala ze zádušně-kultovního chrámového komplexu a možná i paláce. Za [[Nektanebo I.|Nektaneba I.]] a [[Nektanebo II.|II.]] (30. dynastie) byl postaven nový chrám v okrsku u vchodu do podzemí, dnes známý jako Ka-Kome. Ve východním vstupu do okrsku se nacházel pylon vztyčený [[Nektanebo II.|Nektanebem II.]] střežený dvěma vápencovými lvy. Od chrámu vedl dromos, podél něhož byly postaveny sochy, např. Dionýsos na lvu nebo Dionýsos na Kerberovi. Zobrazení Dionýsa vyjadřuje evropskou identifikaci kultu [[Usir|Usira]] (spojeného s Apidem) s Dionýsovskými mystérii, jak to zaznamenává Hérodotos.
−
Na konci dromu na jižní straně, odkryl Mariette půlkruh z 11 sedících soch řeckých básníků a filozofů (Homer, Pindaros, Pythagoras aj.), který vznikl za Ptolemaiovců <ref name=":2" />.
+
Na konci dromu na jižní straně, odkryl Mariette půlkruh z 11 sedících soch řeckých básníků a filozofů (Homer, Pindaros, Pythagoras aj.), který vznikl za Ptolemaiovců <ref name=":3" />.
 
 
 
K Serapeu vedla od města cesta, podél níž stálo množství sfing postavených během 30. dynastie a objevených A. Mariettem.
 
K Serapeu vedla od města cesta, podél níž stálo množství sfing postavených během 30. dynastie a objevených A. Mariettem.
Řádek 14: Řádek 16:
  
 
== Literatura ==
 
== Literatura ==
−
Bard, K. A. 2007: An Introduction to the Archaeology of Ancient Egypt. Malden – Oxford – Victoria, 869-874.
+
Bard, K. A. 2007: An Introduction to the Archaeology of Ancient Egypt. Malden – Oxford – Victoria, 869-874.<br />
−
Dodson, A. 2000: The Eighteenth Century discovery of the Serapeum. In: KMT, 11(3), 48-53.
+
 
−
Malek, J. 1983: Who Was the First to Identify the Saqqara Serapeum? In: Chronique d'Egypte Bruxelles, 58(115-116), 65-72.
+
Dodson, A. 2000: The Eighteenth Century discovery of the Serapeum. In: KMT, 11(3), 48-53.<br />
−
Marković, N. 2015. The cult of the sacred bull Apis: history of study. In: Tomorad, M. (ed.): A history of research into Ancient Egyptian culture conducted in southeast Europe. Oxford, 135-144.
+
 
−
Verner, M. – Bareš, L. – Vachala, B. 2007: Ilustrovaná encyklopedie starého Egypta. Praha.
+
Malek, J. 1983: Who Was the First to Identify the Saqqara Serapeum? In: Chronique d'Egypte Bruxelles, 58(115-116), 65-72.<br />
 +
 
 +
Marković, N. 2015. The cult of the sacred bull Apis: history of study. In: Tomorad, M. (ed.): A history of research into Ancient Egyptian culture conducted in southeast Europe. Oxford, 135-144.<br />
 +
 
 +
Verner, M. – Bareš, L. – Vachala, B. 2007: Ilustrovaná encyklopedie starého Egypta. Praha.<br />
 +
 
  
 
[[Kategorie:Lokality (Egypt)]]
 
[[Kategorie:Lokality (Egypt)]]

Aktuální verze z 8. 2. 2017, 00:41

Serapeum se nachází v Sakkáře severně od Džoserova pyramidového komplexu. Bylo objeveno roku 1851 francouzským egyptologem Augustem Mariettem. Toto podzemní pohřebiště býků Ápidů, posvátných zvířat boha Ptaha, hrálo důležitou roli v náboženském životě nejen pro Memfidu, ale i celý Egypt a většinu helénistického světa. Název Serapeum je odvozen od pořečtěné formy egyptského Usirhapi, tedy Hapi, který splynul s bohem mrtvých Usirem, tedy mrtvý posvátný býk [1].

Historie

Plánek Serapea[2]

Bylo založeno Amenhotepem III., panovníkem 18. dynastie, a fungovalo od té doby po celé dějiny starověkého Egypta. Podzemní pohřební komory mají tři fáze [3]. Během nejstarší z nich byli býci ukládáni v dřevěných rakvích jako jednotlivé pohřby, teprve v 55. roce vlády Ramesse II. byla založena společná hrobka, známá dnes jako Malá galerie. Šlo o podzemní chodbu s vysekávanými nikami, které obsahovaly dřevěné sarkofágy. Býci zde byli pohřbíváni až do 26. dynastie, z neklidných dob 21. a 22. dynastie zde ale nemáme doložený žádný pohřeb. V 52. roce vlády panovníka Psammetika I., tj. roku 612 př. Kr., byla uvedena do provozu tzv. Velká galerie. V ní bylo vyhloubeno celkem 28 pohřebních nik, 24 z nich obsahovalo granitový nebo bazaltový sarkofág. Všechny byly už ve starověku otevřeny a jejich obsah zničen. Na základě dochovaných stél je možné soudit, že Serapeum fungovalo až do konce ptolemaiského období[3].

Nadzemní část

K podzemním katakombám patřila i nadzemní část, která sestávala ze zádušně-kultovního chrámového komplexu a možná i paláce. Za Nektaneba I. a II. (30. dynastie) byl postaven nový chrám v okrsku u vchodu do podzemí, dnes známý jako Ka-Kome. Ve východním vstupu do okrsku se nacházel pylon vztyčený Nektanebem II. střežený dvěma vápencovými lvy. Od chrámu vedl dromos, podél něhož byly postaveny sochy, např. Dionýsos na lvu nebo Dionýsos na Kerberovi. Zobrazení Dionýsa vyjadřuje evropskou identifikaci kultu Usira (spojeného s Apidem) s Dionýsovskými mystérii, jak to zaznamenává Hérodotos. Na konci dromu na jižní straně, odkryl Mariette půlkruh z 11 sedících soch řeckých básníků a filozofů (Homer, Pindaros, Pythagoras aj.), který vznikl za Ptolemaiovců [3].

K Serapeu vedla od města cesta, podél níž stálo množství sfing postavených během 30. dynastie a objevených A. Mariettem.

Reference

  1. ↑ Verner - Bareš - Vachala 2007, 426.
  2. ↑ http://wikimapia.org/10300592/Serapeum-of-Saqqara
  3. ↑ 3,0 3,1 3,2 Bard 2007, 869-874.

Literatura

Bard, K. A. 2007: An Introduction to the Archaeology of Ancient Egypt. Malden – Oxford – Victoria, 869-874.

Dodson, A. 2000: The Eighteenth Century discovery of the Serapeum. In: KMT, 11(3), 48-53.

Malek, J. 1983: Who Was the First to Identify the Saqqara Serapeum? In: Chronique d'Egypte Bruxelles, 58(115-116), 65-72.

Marković, N. 2015. The cult of the sacred bull Apis: history of study. In: Tomorad, M. (ed.): A history of research into Ancient Egyptian culture conducted in southeast Europe. Oxford, 135-144.

Verner, M. – Bareš, L. – Vachala, B. 2007: Ilustrovaná encyklopedie starého Egypta. Praha.

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sakkára_-_Serapeum&oldid=44347“