Citační analýza: Porovnání verzí

(Založena nová stránka s textem „== Citační analýza == Jedná se o matematicko-statistickou metodu, základní metoda průzkumu v bibliometrii a scientometrii, díky níž se poměřuj…“)
 
m
 
(Není zobrazeno 11 mezilehlých verzí od 6 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
== Citační analýza ==
+
'''Citační analýza''' je matematicko-statistická metoda, základní metoda průzkumu v bibliometrii a scientometrii, díky níž se poměřují vztahy mezi autory, dokumenty a vědními dokumenty na základě bibliografických citací a odkazů, v zásadě se jedná o hodnocení kvality a významu vědeckých publikací. Zkoumá: informační zdroje, četnost citování, které citace se objevují pospolu, kteří autoři se navzájem citují či které prameny se v daném oboru opakují.Je základní metodou [[scientometrie]] a [[bibliometrie]]. Využívá data z databází [[citační rejstřík|citačních rejstříků]] z ISI WEb of Science a z databáze Scopus. Citační analýzy jsou dnes využívány zejména v oblasti hodnocení vědy. Výsledky citačních analýz jsou přímo závislé na zdroji dat, na jeho excerpci, kvalitě záznamů a jejich metadat. Při interpretaci výsledků citačních analýz je nutno vždy přihlížet k možnostem a mezím použitých metod a zdrojů. <ref>Moodle UK pro výuku 1: Přihlásit se na stránky. [online].</ref>
−
Jedná se o matematicko-statistickou metodu, základní metoda průzkumu v bibliometrii a scientometrii, díky níž se poměřují vztahy mezi autory, dokumenty a vědními dokumenty na základě bibliografických citací a odkazů, v zásadě se jedná o hodnocení kvality a významu vědeckých publikací. Zkoumá: informační zdroje, četnost citování, které citace se objevují pospolu, kteří autoři se navzájem citují které prameny se v daném oboru opakují.
+
 
−
==== Scientometrie ====
+
== Citační a publikační analýza ==
−
Citační analýza je základní metoda ''scientometrie'' a ''bibliometrie''. Zde jen v krátkosti vysvětlení pojmu scientometrie: Vědní obor zabývající se kvantifikací kvality a kvantity, stručně řečeno "měření výkonosti vědy". Nejčastěji bývá uplatňován v "tvrdých vědách" (přírodní vědy). Díky ní lze charakterizovat autory a jejich práce. Důležitým úkolem této disciplíny je průzkum kvantitativních vztahů produkce, diseminace ( = rozšíření) a impakt faktoru a jejich vliv na rozvoj jednotlivých vědních oborů. Využívá data z databází citačních rejstříků z ISI WEb of Science a z databáze Scopus.
+
 
−
Zakladatelem scientometrie je D.J. Solla Price.
 
−
=== Citační a publikační analýza ===
 
 
Základem citační analýzy je publikační analýza. Obě dvě spolu souvisí, pro kompletní představu o stavu vědy na daném území, nejdříve se analyzuje samotné vydávání článků, knih apod.
 
Základem citační analýzy je publikační analýza. Obě dvě spolu souvisí, pro kompletní představu o stavu vědy na daném území, nejdříve se analyzuje samotné vydávání článků, knih apod.
−
Z výsledků citační analýzy vypozorovat: výkonnost vědy, odbornou kvalitu, vliv a dopad. Výsledky jsou závislé na zdroji dat, experci (pořizování výpisků/poznámky pod čarou), nebo na metadatech.
+
Z výsledků citační analýzy vypozorovat: výkonnost vědy, odbornou kvalitu, vliv a dopad. Výsledky jsou závislé na zdroji dat, excerpci (pořizování výpisků/poznámky pod čarou), nebo na metadatech.
−
===== Omezení =====
+
 
−
Existují vnější a vnitřní vlivy, které zásadním způsobem zkreslují výsledné výstupy citační analýzy. Mezi ně patří například: ''identifikace elementů (např. výzkumný tým. apod.)'': nelze určit, zdali se autor necituje sám, ani úroveň spolupráce mezi autory. Další bariérou může být vzájemné propojování citací, těžce se pak zdroj identifikuje. Zkreslení se snaží snížit jistá úroveň citační morálky a předpoklad dodržování etického kodexu jednotlivých publikujících.
+
'''Výchozí hypotézy citační analýzy:'''
−
===== Publikační analýza =====
+
 
−
Matematicko-statistická metoda zabývající se četností produkce publikací a jejím měřením. Nejčastěji se zkoumá: geografická a vědní oblast,časový úsek, typ vědecké literatury a další.
+
* Zdroj A, který cituje zdroj B, s tímto zdrojem sémanticky (významově) souvisí
−
==== Citační rejstřík ====
+
* Podle počtu citací zdroje se dá usuzovat na jeho význam (čím více citací, tím významnější zdroj).<ref>Kvantitativni metody. [online].</ref>
−
Nástrojem citační analýzy je citační rejstřík. Jedná se o sledování a zaznamenávání počtu citací, podle jiných zdrojů se pak může jednat o jakýkoliv informační zdroj, který pomocí citace odkazuje na jiný dokument. Analýzou citačních rejstříků lze popsat určit budoucí vývoj vědních oborů. Jsou dostupné v databázi ISI Web of Science, konkrétně to jsou: Science Citation Index (1961) - citace v přrodních vědách, Social Science Citation Index (1969) - citace ve společenskýh vědách, Arts and Humanities Citation Index (1978) . citace v humanitních vědách a umění.
+
 
−
== Použitá literatura ==
+
=== Omezení ===
−
Anna Pačesová,Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy, wikisofia.cz, 2014, [11.1.2015]. Dostupné na: https://wikisofia.cz/index.php/Bibliometrie_a_scientometrie,_publika%C4%8Dn%C3%AD_a_cita%C4%8Dn%C3%AD_anal%C3%BDzy#Cita.C4.8Dn.C3.AD_a_publika.C4.8Dn.C3.AD_anal.C3.BDzaj
+
 
 +
Existují vnější a vnitřní vlivy, které zásadním způsobem zkreslují výsledné výstupy citační analýzy. Mezi ně patří například: ''identifikace elementů (např. výzkumný tým apod.)'': nelze určit, zda-li se autor necituje sám, ani úroveň spolupráce mezi autory. Další bariérou může být vzájemné propojování citací, těžce se pak zdroj identifikuje. Zkreslení se snaží snížit jistá úroveň citační morálky a předpoklad dodržování etického kodexu jednotlivých publikujících. Dále to mohou být stanovené hypotézy (obsahová souvislost, impakt faktor) platí jen v určitých sférách publikační praxe (věda, výzkum)<ref>Kvantitativni metody.  [online].</ref>
 +
 
 +
=== Publikační analýza ===
 +
 
 +
Matematicko-statistická metoda zabývající se četností produkce publikací a jejím měřením. Nejčastěji se zkoumá: geografická a vědní oblast, časový úsek, typ vědecké literatury a další.
 +
 
 +
== Citační rejstřík ==
 +
 
 +
Nástrojem citační analýzy je citační rejstřík. Jedná se o sledování a zaznamenávání počtu citací, podle jiných zdrojů se pak může jednat o jakýkoliv informační zdroj, který pomocí citace odkazuje na jiný [[dokument]]. Analýzou citačních rejstříků lze popsat určit budoucí vývoj vědních oborů. Jsou dostupné v databázi ISI [[Web of Science]], konkrétně to jsou: Science Citation Index (1961) - citace v přírodních vědách, Social Science Citation Index (1969) - citace ve společenských vědách, Arts and Humanities Citation Index (1978) - citace v humanitních vědách a umění.
 +
 
 +
== Odkazy==
 +
 
 +
===Reference===
 +
 
 +
<references/>
 +
 
 +
===Použitá literatura===
 +
 
 +
* Anna Pačesová, Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy, wikisofia.cz, 2014, [11.1.2015]. Dostupné na: https://wikisofia.cz/index.php/Bibliometrie_a_scientometrie,_publika%C4%8Dn%C3%AD_a_cita%C4%8Dn%C3%AD_anal%C3%BDzy#Cita.C4.8Dn.C3.AD_a_publika.C4.8Dn.C3.AD_anal.C3.BDzaj
 +
* Helena Kučerovská, Kvantitativní metody zkoumání dokumentové komunikace, info.sks.cz, 2011, [11.1.2015], Vyšší odborná škola informačních služeb, Praha 4, Pacovská 350/4, dostupné na: http://info.sks.cz/users/ku/ZIZ/kvant.htm
 +
* RNDr. Petr Drábek CSc., Scientometrie v praxi, Akademický bulletin, 1998, ročník 8, číslo 2, [cit. 11.1.2015], dostupné na: http://abicko.avcr.cz/archiv/1998/2/obsah/scientometrie-v-praxi.html , ISSN 1210-9525
 +
* Ing. Martin Souček Ph.D., Informační věda - studium informační vědy a znalostního managementu v evropském kontextu, kap. Infometrie, scientometrie, bibliometrie, str. 36-44, [11.1.2015], dostupné na: http://dl1.cuni.cz/pluginfile.php/109021/mod_resource/content/0/vseobecne_materialy/informacni_veda_soucek.pdf
  
−
Helena Kučerovská, Kvantitativní metody zkoumání dokumentové komunikace, info.sks.cz, 2011, [11.1.2015], Vyšší odborná škola informačních služeb, Praha 4, Pacovská 350/4, dostupné na: http://info.sks.cz/users/ku/ZIZ/kvant.htm
+
=== klíčová slova===
  
−
RNDr. Petr Drábek CSc., Scientometrie v praxi, Akademický bulletin, 1998, ročník 8, číslo 2, [cit. 11.1.2015], dostupné na: http://abicko.avcr.cz/archiv/1998/2/obsah/scientometrie-v-praxi.html , ISSN 1210-9525
+
citační analýza, citační rejstřík, scientometrie, bibliometrie, publikační analýza
  
−
Ing. Martin Souček Ph.D., Informační věda - studium informační vědy a znalostního managementu v evropském kontextu, kap. Infometrie, scientometrie, bibliometrie, str. 36-44, [11.1.2015], dostupné na: http://dl1.cuni.cz/pluginfile.php/109021/mod_resource/content/0/vseobecne_materialy/informacni_veda_soucek.pdf
+
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
 +
[[Kategorie: Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]
 +
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]

Aktuální verze z 20. 2. 2017, 13:20

Citační analýza je matematicko-statistická metoda, základní metoda průzkumu v bibliometrii a scientometrii, díky níž se poměřují vztahy mezi autory, dokumenty a vědními dokumenty na základě bibliografických citací a odkazů, v zásadě se jedná o hodnocení kvality a významu vědeckých publikací. Zkoumá: informační zdroje, četnost citování, které citace se objevují pospolu, kteří autoři se navzájem citují či které prameny se v daném oboru opakují.Je základní metodou scientometrie a bibliometrie. Využívá data z databází citačních rejstříků z ISI WEb of Science a z databáze Scopus. Citační analýzy jsou dnes využívány zejména v oblasti hodnocení vědy. Výsledky citačních analýz jsou přímo závislé na zdroji dat, na jeho excerpci, kvalitě záznamů a jejich metadat. Při interpretaci výsledků citačních analýz je nutno vždy přihlížet k možnostem a mezím použitých metod a zdrojů. [1]

Citační a publikační analýza

Základem citační analýzy je publikační analýza. Obě dvě spolu souvisí, pro kompletní představu o stavu vědy na daném území, nejdříve se analyzuje samotné vydávání článků, knih apod. Z výsledků citační analýzy vypozorovat: výkonnost vědy, odbornou kvalitu, vliv a dopad. Výsledky jsou závislé na zdroji dat, excerpci (pořizování výpisků/poznámky pod čarou), nebo na metadatech.

Výchozí hypotézy citační analýzy:

  • Zdroj A, který cituje zdroj B, s tímto zdrojem sémanticky (významově) souvisí
  • Podle počtu citací zdroje se dá usuzovat na jeho význam (čím více citací, tím významnější zdroj).[2]

Omezení

Existují vnější a vnitřní vlivy, které zásadním způsobem zkreslují výsledné výstupy citační analýzy. Mezi ně patří například: identifikace elementů (např. výzkumný tým apod.): nelze určit, zda-li se autor necituje sám, ani úroveň spolupráce mezi autory. Další bariérou může být vzájemné propojování citací, těžce se pak zdroj identifikuje. Zkreslení se snaží snížit jistá úroveň citační morálky a předpoklad dodržování etického kodexu jednotlivých publikujících. Dále to mohou být stanovené hypotézy (obsahová souvislost, impakt faktor) platí jen v určitých sférách publikační praxe (věda, výzkum)[3]

Publikační analýza

Matematicko-statistická metoda zabývající se četností produkce publikací a jejím měřením. Nejčastěji se zkoumá: geografická a vědní oblast, časový úsek, typ vědecké literatury a další.

Citační rejstřík

Nástrojem citační analýzy je citační rejstřík. Jedná se o sledování a zaznamenávání počtu citací, podle jiných zdrojů se pak může jednat o jakýkoliv informační zdroj, který pomocí citace odkazuje na jiný dokument. Analýzou citačních rejstříků lze popsat určit budoucí vývoj vědních oborů. Jsou dostupné v databázi ISI Web of Science, konkrétně to jsou: Science Citation Index (1961) - citace v přírodních vědách, Social Science Citation Index (1969) - citace ve společenských vědách, Arts and Humanities Citation Index (1978) - citace v humanitních vědách a umění.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Moodle UK pro výuku 1: Přihlásit se na stránky. [online].
  2. ↑ Kvantitativni metody. [online].
  3. ↑ Kvantitativni metody. [online].

Použitá literatura

klíčová slova

citační analýza, citační rejstřík, scientometrie, bibliometrie, publikační analýza

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Citační_analýza&oldid=45300“