Akvizice - dary a výměny: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „== Úvod == Akvizice spočívá v doplňování a tvoření knihovního fondu. Je jeden z nejdůležitějších procesů knihovnického systému a závisí…“) |
m |
||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
− | + | '''Akvizice''' spočívá v doplňování a tvoření [[Knihovní fond|knihovního fondu]]. Je jeden z nejdůležitějších procesů [[Knihovnické procesy - systémový přístup, základní rozdělení|knihovnického systému]] a závisí na ní všechny další procesy v knihovně, které na tuto činnost navazují ([[katalogizace]], [[Organizace knihovních fondů|organizace fondu]]), a zejména poskytované služby. | |
− | Akvizice spočívá v doplňování a tvoření knihovního fondu. Je jeden z nejdůležitějších procesů knihovnického systému a závisí na ní všechny další procesy v knihovně, které na tuto činnost navazují ([[katalogizace]], organizace fondu), a zejména poskytované služby. Akvizice není procesem čistě závislým jen na finanční stránce, důležitá je dovednost a orientace akvizičního pracovníka. Akvizitér musí znát nejen potřeby uživatelů, ale zároveň musí být dobrým ekonomem a vynalézavým pracovníkem, který umí nalézt zdroje pro získávání dokumentů. Měl by dobře znát provoz celé knihovny, složení fondu, zdroje dokumentů, měl by být schopen provádět pečlivou evidenci objednaných a dodaných dokumentů, aby se vyvaroval získání nechtěného duplikátu. V současné době se od akvizičního pracovníka též očekává dobrá orientace na internetovém knižním trhu a práce s modulem akvizice v některém z [[automatizovaný knihovní software|automatizovaných knihovních softwarů]]. <ref name="stock">STÖCKLOVÁ, Anna. Akvizice: verze 1.0. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 17 s.</ref> Více viz [[akvizice]]. | + | |
+ | [[Akvizice]] není procesem čistě závislým jen na finanční stránce, důležitá je dovednost a orientace akvizičního pracovníka. Akvizitér musí znát nejen potřeby uživatelů, ale zároveň musí být dobrým ekonomem a vynalézavým pracovníkem, který umí nalézt zdroje pro získávání dokumentů. Měl by dobře znát provoz celé knihovny, složení fondu, zdroje dokumentů, měl by být schopen provádět pečlivou evidenci objednaných a dodaných dokumentů, aby se vyvaroval získání nechtěného duplikátu. V současné době se od akvizičního pracovníka též očekává dobrá orientace na internetovém knižním trhu a práce s modulem akvizice v některém z [[automatizovaný knihovní software|automatizovaných knihovních softwarů]]. <ref name="stock">STÖCKLOVÁ, Anna. Akvizice: verze 1.0. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 17 s.</ref> Více viz [[akvizice]]. | ||
Rozlišujeme 4 způsoby získání dokumentů: | Rozlišujeme 4 způsoby získání dokumentů: | ||
* [[Povinný výtisk]] | * [[Povinný výtisk]] | ||
− | * [[Akvizice - | + | * [[Akvizice - koupě|Koupě]] |
− | * Dar | + | * [[Akvizice - dary a výměny#Dary|Dar]] |
− | * Výměna | + | * [[Akvizice - dary a výměny#Výměna|Výměna]] |
== Výměna == | == Výměna == | ||
+ | |||
Výměnu lze rozčlenit na vnitrostátní, které knihovny využívají pro získávání publikací, jež nejsou běžně k dostání na knižním trhu (např. [[šedá literatura]]), a na mezinárodní.<ref name="hlavka">ČERNOHLÁVKOVÁ, Petra. Akvizice v (odborných / veřejných) knihovnách [online bakalářská práce]. 2014. 116 s. Vedoucí práce Marcela Buřilová.</ref> | Výměnu lze rozčlenit na vnitrostátní, které knihovny využívají pro získávání publikací, jež nejsou běžně k dostání na knižním trhu (např. [[šedá literatura]]), a na mezinárodní.<ref name="hlavka">ČERNOHLÁVKOVÁ, Petra. Akvizice v (odborných / veřejných) knihovnách [online bakalářská práce]. 2014. 116 s. Vedoucí práce Marcela Buřilová.</ref> | ||
Výměna spočívá na dohodě knihovny s jinou knihovnou, nakladatelstvím nebo soukromou osobou o vyměňování dokumentů. Většinou se jedná o publikace vlastní produkce nebo dokumenty vydávající instituce, které je knihovna součástí. Knihovna může též zaplatit u některého z dodavatelů domácí produkci (časopisy, monografie).<ref name="stock" /> | Výměna spočívá na dohodě knihovny s jinou knihovnou, nakladatelstvím nebo soukromou osobou o vyměňování dokumentů. Většinou se jedná o publikace vlastní produkce nebo dokumenty vydávající instituce, které je knihovna součástí. Knihovna může též zaplatit u některého z dodavatelů domácí produkci (časopisy, monografie).<ref name="stock" /> | ||
Řádek 17: | Řádek 19: | ||
=== Historie === | === Historie === | ||
+ | |||
Počátky výměny datujeme již v 17.stol. Snahy o mezinárodní kodifikaci výměny vyvrcholily v roce 1886, kdy byla přijata v Belgii tzv.[[Bruselská konvence o mezinárodní výměně]]. Obsahovala jen oficiální publikace. Československá republika na dohodu přistoupila v roce 1921. V roce 1958 z iniciativy UNESCO byly v Paříži přijaty dvě konvence. První o mezinárodní výměně oficiálních a vládních dokumentů a druhá konvence o mezinárodní výměně publikací všech druhů. Obě byly nazvány podle místa podpisu, Pařížské dohody.<ref name="stock" /> | Počátky výměny datujeme již v 17.stol. Snahy o mezinárodní kodifikaci výměny vyvrcholily v roce 1886, kdy byla přijata v Belgii tzv.[[Bruselská konvence o mezinárodní výměně]]. Obsahovala jen oficiální publikace. Československá republika na dohodu přistoupila v roce 1921. V roce 1958 z iniciativy UNESCO byly v Paříži přijaty dvě konvence. První o mezinárodní výměně oficiálních a vládních dokumentů a druhá konvence o mezinárodní výměně publikací všech druhů. Obě byly nazvány podle místa podpisu, Pařížské dohody.<ref name="stock" /> | ||
Řádek 22: | Řádek 25: | ||
==== Druhy výměny podle převažujícího druhu vyměňovaných publikací ==== | ==== Druhy výměny podle převažujícího druhu vyměňovaných publikací ==== | ||
+ | |||
* pravidelná výměna - založena na pravidelném zasílání periodik formou hromadné expedice | * pravidelná výměna - založena na pravidelném zasílání periodik formou hromadné expedice | ||
* nepravidelná výměna – např. výměna monografií | * nepravidelná výměna – např. výměna monografií | ||
Řádek 29: | Řádek 33: | ||
==== Typ vyváženosti výměny ==== | ==== Typ vyváženosti výměny ==== | ||
− | * finanční - Některé instituce nesledují pouze celkovou výhodnost výměny, ale i jednotlivou, tj. důsledně vyžadují, aby dostávali přesný ekvivalent; vedou si záznamy o přesném stavu vyváženosti výměny – jestliže je jejich výměnný partner ve výhodě, nabídnou mu na výběr monografie své instituce. Vzhledem k oficiálním kursům a nízkým cenám publikací v socialistických zemích se dříve (do r. 1989) používal tzv. směnný kurs – uměle stanovený kurs byl nižší než oficiální a používal se zejména v případech, kdy cizí instituce (např. [[Britská knihovna]]) musela dokazovat finanční vyváženost výměny. | + | |
− | * | + | * ''finanční'' - Některé instituce nesledují pouze celkovou výhodnost výměny, ale i jednotlivou, tj. důsledně vyžadují, aby dostávali přesný ekvivalent; vedou si záznamy o přesném stavu vyváženosti výměny – jestliže je jejich výměnný partner ve výhodě, nabídnou mu na výběr monografie své instituce. Vzhledem k oficiálním kursům a nízkým cenám publikací v socialistických zemích se dříve (do r. 1989) používal tzv. směnný kurs – uměle stanovený kurs byl nižší než oficiální a používal se zejména v případech, kdy cizí instituce (např. [[Britská knihovna]]) musela dokazovat finanční vyváženost výměny. |
+ | * ''"titul za titul"'' - výměna stejného počtu titulů bez ohledu na jejich tržní hodnotu<ref name="jarmila" /> | ||
==== Typ publikací na výměnu ==== | ==== Typ publikací na výměnu ==== | ||
+ | |||
* vlastní publikace | * vlastní publikace | ||
* duplikáty - duplikátní či neprofilová literatura – většinou dary či publikace vyřazené z fondu | * duplikáty - duplikátní či neprofilová literatura – většinou dary či publikace vyřazené z fondu | ||
Řádek 40: | Řádek 46: | ||
=== Technika výměny === | === Technika výměny === | ||
+ | |||
Při zahájení výměny si instituce volí vhodného partnera, buďto svým návrhem, nebo jeho nabídkou. Následně si strany písemně ujednají podmínky, např. jaké tituly a za jakých podmínek si je budou vzájemně zasílat. V instituci se pak vytvoří tzv. karta výměnného partnera, která obsahuje všechny důležité údaje o partnerské knihovně. Je nutné si odeslané a přijaté zásilky evidovat a zorganizovat si pořádek. | Při zahájení výměny si instituce volí vhodného partnera, buďto svým návrhem, nebo jeho nabídkou. Následně si strany písemně ujednají podmínky, např. jaké tituly a za jakých podmínek si je budou vzájemně zasílat. V instituci se pak vytvoří tzv. karta výměnného partnera, která obsahuje všechny důležité údaje o partnerské knihovně. Je nutné si odeslané a přijaté zásilky evidovat a zorganizovat si pořádek. | ||
+ | |||
Nejjednodušší je pravidelné posílání vlastních periodik na větší počet adres – tedy hromadnou expedicí. Tento způsob by měl tvořit základ výměny a naopak další druhy (individuální, zvláštní) by měly mít na výměně menší podíl. Zaměstnanec si při takové metodě ušetří více práce. | Nejjednodušší je pravidelné posílání vlastních periodik na větší počet adres – tedy hromadnou expedicí. Tento způsob by měl tvořit základ výměny a naopak další druhy (individuální, zvláštní) by měly mít na výměně menší podíl. Zaměstnanec si při takové metodě ušetří více práce. | ||
+ | |||
Občas se ale musí řešit i individuální požadavky, např. u dodávání konkrétních periodik s určitým tematickým obsahem. | Občas se ale musí řešit i individuální požadavky, např. u dodávání konkrétních periodik s určitým tematickým obsahem. | ||
Na vyvážení výměny používáme nabídkové seznamy - seznamy literatury, kterou máme k dispozici pro výměnu jen v malém počtu - monografie, duplikáty, apod. | Na vyvážení výměny používáme nabídkové seznamy - seznamy literatury, kterou máme k dispozici pro výměnu jen v malém počtu - monografie, duplikáty, apod. | ||
+ | |||
Důležitá je na celém procesu celková evidence odeslaných a přijatých zásilek. Po prvotním zaevidování a příp. zkompletování ročníků periodik vstupují publikace do procesu zpracování stejně jako koupě, povinné výtisky a dary. Do toho patří i pravidelná revize, zdali dohody o výměně stále existují, komu a co se kdy naposled posílalo. | Důležitá je na celém procesu celková evidence odeslaných a přijatých zásilek. Po prvotním zaevidování a příp. zkompletování ročníků periodik vstupují publikace do procesu zpracování stejně jako koupě, povinné výtisky a dary. Do toho patří i pravidelná revize, zdali dohody o výměně stále existují, komu a co se kdy naposled posílalo. | ||
K ukončení výměny dochází v případě, že jedna či druhá strana již nemá o vyměňovaný titul zájem, nebo nemá žádné publikace na výměnu (titul přestal vycházet), apod. | K ukončení výměny dochází v případě, že jedna či druhá strana již nemá o vyměňovaný titul zájem, nebo nemá žádné publikace na výměnu (titul přestal vycházet), apod. | ||
+ | |||
Je nutné si uvědomit, že výměna publikací není jen jedním z pouhých akvizičních procesů. Často díky této činnosti vznikají přátelství mezi knihovnami a knihovníky.<ref name="jarmila" /> | Je nutné si uvědomit, že výměna publikací není jen jedním z pouhých akvizičních procesů. Často díky této činnosti vznikají přátelství mezi knihovnami a knihovníky.<ref name="jarmila" /> | ||
== Dary == | == Dary == | ||
+ | |||
Knihovna získává publikace darem od jiné instituce nebo také od soukromé osoby. Většinou se stává, že darované publikace jsou zastaralé, nepotřebné dokumenty a proto by měly knihovny každou nabídku dárce pečlivě zvážit. S nabídkou dárce většinou stanoví i podmínky, za kterých je ochoten dar věnovat a po jejich zvážení se knihovna rozhodne, zdali dar přijme, či nikoliv. V současné době je možno požádat o dary knihkupce nebo nakladatele, kteří poskytují zejména školním knihovnám dětské knihy. Žádají si pouze uvedení jejich firmy mezi sponzory knihovny.<ref name="stock" /> | Knihovna získává publikace darem od jiné instituce nebo také od soukromé osoby. Většinou se stává, že darované publikace jsou zastaralé, nepotřebné dokumenty a proto by měly knihovny každou nabídku dárce pečlivě zvážit. S nabídkou dárce většinou stanoví i podmínky, za kterých je ochoten dar věnovat a po jejich zvážení se knihovna rozhodne, zdali dar přijme, či nikoliv. V současné době je možno požádat o dary knihkupce nebo nakladatele, kteří poskytují zejména školním knihovnám dětské knihy. Žádají si pouze uvedení jejich firmy mezi sponzory knihovny.<ref name="stock" /> | ||
− | Soukromé osoby věnují knihovnám knihy, které nezařazují do své knihovny. Může se také někdy stát, že darované tituly jsou satisfakcí za ztracené/nevrácené výpůjčky. | + | |
+ | Soukromé osoby věnují knihovnám knihy, které nezařazují do své knihovny. Může se také někdy stát, že darované tituly jsou satisfakcí za ztracené/nevrácené výpůjčky. | ||
+ | |||
Ne vždy je ale tento způsob získání dokumentů nejméně přínosný. Některé instituce jsou dlouhodobě podporovány významnými osobnostmi, spisovateli apod., kteří pravidelně zasílají třeba svou vlastní tvorbu a přispívají tak samotné knihovně. Mnohdy může knihovna nabýt i velmi cenného a vzácného dokumentu. | Ne vždy je ale tento způsob získání dokumentů nejméně přínosný. Některé instituce jsou dlouhodobě podporovány významnými osobnostmi, spisovateli apod., kteří pravidelně zasílají třeba svou vlastní tvorbu a přispívají tak samotné knihovně. Mnohdy může knihovna nabýt i velmi cenného a vzácného dokumentu. | ||
Řádek 56: | Řádek 70: | ||
=== Reference === | === Reference === | ||
+ | |||
<references/> | <references/> | ||
=== Použitá literatura === | === Použitá literatura === | ||
+ | |||
* STÖCKLOVÁ, Anna. Akvizice: verze 1.0. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 17 s. | * STÖCKLOVÁ, Anna. Akvizice: verze 1.0. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 17 s. | ||
* ČERNOHLÁVKOVÁ, Petra. Akvizice v (odborných / veřejných) knihovnách [online bakalářská práce]. 2014. 116 s. Vedoucí práce Marcela Buřilová. | * ČERNOHLÁVKOVÁ, Petra. Akvizice v (odborných / veřejných) knihovnách [online bakalářská práce]. 2014. 116 s. Vedoucí práce Marcela Buřilová. | ||
Řádek 64: | Řádek 80: | ||
=== Související články === | === Související články === | ||
+ | |||
* [[Akvizice]] | * [[Akvizice]] | ||
* [[Akvizice - koupě]] | * [[Akvizice - koupě]] | ||
Řádek 69: | Řádek 86: | ||
=== Klíčová slova === | === Klíčová slova === | ||
+ | |||
knihovní fond, získávání dokumentů, akviziční činnost, výměny, dary | knihovní fond, získávání dokumentů, akviziční činnost, výměny, dary | ||
+ | |||
+ | [[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Články k ověření učitelem Římanová]] |
Aktuální verze z 2. 4. 2017, 17:47
Akvizice spočívá v doplňování a tvoření knihovního fondu. Je jeden z nejdůležitějších procesů knihovnického systému a závisí na ní všechny další procesy v knihovně, které na tuto činnost navazují (katalogizace, organizace fondu), a zejména poskytované služby.
Akvizice není procesem čistě závislým jen na finanční stránce, důležitá je dovednost a orientace akvizičního pracovníka. Akvizitér musí znát nejen potřeby uživatelů, ale zároveň musí být dobrým ekonomem a vynalézavým pracovníkem, který umí nalézt zdroje pro získávání dokumentů. Měl by dobře znát provoz celé knihovny, složení fondu, zdroje dokumentů, měl by být schopen provádět pečlivou evidenci objednaných a dodaných dokumentů, aby se vyvaroval získání nechtěného duplikátu. V současné době se od akvizičního pracovníka též očekává dobrá orientace na internetovém knižním trhu a práce s modulem akvizice v některém z automatizovaných knihovních softwarů. [1] Více viz akvizice.
Rozlišujeme 4 způsoby získání dokumentů:
Obsah
Výměna
Výměnu lze rozčlenit na vnitrostátní, které knihovny využívají pro získávání publikací, jež nejsou běžně k dostání na knižním trhu (např. šedá literatura), a na mezinárodní.[2] Výměna spočívá na dohodě knihovny s jinou knihovnou, nakladatelstvím nebo soukromou osobou o vyměňování dokumentů. Většinou se jedná o publikace vlastní produkce nebo dokumenty vydávající instituce, které je knihovna součástí. Knihovna může též zaplatit u některého z dodavatelů domácí produkci (časopisy, monografie).[1] Dodávky dokumentů je nutno evidovat. Zaznamenávají se odeslané i dodané dokumenty.[1] Dokumenty určené pro výměnu bývají součástí výměnného fondu.[2] Výměna a zvláště mezinárodní výměna je více záležitostí odborných a vědeckých knihoven. Nejčastějším důvodem pro výměnu u nás bývá nedostatek finančních prostředků na nákup literatury. V odborně zaměřených knihovnách vědecká činnost vyžaduje publikace velmi specializované, málo dostupné na běžném trhu. Oproti koupi akvizitér nemusí řešit bankovní poplatky a platby zprostředkovatelům. Dodání bývá většinou plynulé a případná prodleva v zasílání či vydávání není velký problém, partnerské instituce bývají navzájem tolerantní. Výhodou výměny je, že i za publikaci zdánlivě nepatrného významu lze získat na oplátku hodnotná zahraniční i domácí periodika.[3]
Historie
Počátky výměny datujeme již v 17.stol. Snahy o mezinárodní kodifikaci výměny vyvrcholily v roce 1886, kdy byla přijata v Belgii tzv.Bruselská konvence o mezinárodní výměně. Obsahovala jen oficiální publikace. Československá republika na dohodu přistoupila v roce 1921. V roce 1958 z iniciativy UNESCO byly v Paříži přijaty dvě konvence. První o mezinárodní výměně oficiálních a vládních dokumentů a druhá konvence o mezinárodní výměně publikací všech druhů. Obě byly nazvány podle místa podpisu, Pařížské dohody.[1]
Druhy výměny
Druhy výměny podle převažujícího druhu vyměňovaných publikací
- pravidelná výměna - založena na pravidelném zasílání periodik formou hromadné expedice
- nepravidelná výměna – např. výměna monografií
- výměna zvláštní - výměna publikací určitého obsahu dle dohody
Základem efektivní výměny by vždy měly být pravidelné výměny; nepravidelné a zvláštní výměny by měly tvořit jen malý, doplňující podíl – jde o pracný způsob.[3]
Typ vyváženosti výměny
- finanční - Některé instituce nesledují pouze celkovou výhodnost výměny, ale i jednotlivou, tj. důsledně vyžadují, aby dostávali přesný ekvivalent; vedou si záznamy o přesném stavu vyváženosti výměny – jestliže je jejich výměnný partner ve výhodě, nabídnou mu na výběr monografie své instituce. Vzhledem k oficiálním kursům a nízkým cenám publikací v socialistických zemích se dříve (do r. 1989) používal tzv. směnný kurs – uměle stanovený kurs byl nižší než oficiální a používal se zejména v případech, kdy cizí instituce (např. Britská knihovna) musela dokazovat finanční vyváženost výměny.
- "titul za titul" - výměna stejného počtu titulů bez ohledu na jejich tržní hodnotu[3]
Typ publikací na výměnu
- vlastní publikace
- duplikáty - duplikátní či neprofilová literatura – většinou dary či publikace vyřazené z fondu
- kupované publikace
Základ fondu výměny by měly tvořit především publikace vlastní, daleko menší podíl duplikáty a nejmenší (spíše výjimečně) publikace kupované.[3]
Technika výměny
Při zahájení výměny si instituce volí vhodného partnera, buďto svým návrhem, nebo jeho nabídkou. Následně si strany písemně ujednají podmínky, např. jaké tituly a za jakých podmínek si je budou vzájemně zasílat. V instituci se pak vytvoří tzv. karta výměnného partnera, která obsahuje všechny důležité údaje o partnerské knihovně. Je nutné si odeslané a přijaté zásilky evidovat a zorganizovat si pořádek.
Nejjednodušší je pravidelné posílání vlastních periodik na větší počet adres – tedy hromadnou expedicí. Tento způsob by měl tvořit základ výměny a naopak další druhy (individuální, zvláštní) by měly mít na výměně menší podíl. Zaměstnanec si při takové metodě ušetří více práce.
Občas se ale musí řešit i individuální požadavky, např. u dodávání konkrétních periodik s určitým tematickým obsahem. Na vyvážení výměny používáme nabídkové seznamy - seznamy literatury, kterou máme k dispozici pro výměnu jen v malém počtu - monografie, duplikáty, apod.
Důležitá je na celém procesu celková evidence odeslaných a přijatých zásilek. Po prvotním zaevidování a příp. zkompletování ročníků periodik vstupují publikace do procesu zpracování stejně jako koupě, povinné výtisky a dary. Do toho patří i pravidelná revize, zdali dohody o výměně stále existují, komu a co se kdy naposled posílalo. K ukončení výměny dochází v případě, že jedna či druhá strana již nemá o vyměňovaný titul zájem, nebo nemá žádné publikace na výměnu (titul přestal vycházet), apod.
Je nutné si uvědomit, že výměna publikací není jen jedním z pouhých akvizičních procesů. Často díky této činnosti vznikají přátelství mezi knihovnami a knihovníky.[3]
Dary
Knihovna získává publikace darem od jiné instituce nebo také od soukromé osoby. Většinou se stává, že darované publikace jsou zastaralé, nepotřebné dokumenty a proto by měly knihovny každou nabídku dárce pečlivě zvážit. S nabídkou dárce většinou stanoví i podmínky, za kterých je ochoten dar věnovat a po jejich zvážení se knihovna rozhodne, zdali dar přijme, či nikoliv. V současné době je možno požádat o dary knihkupce nebo nakladatele, kteří poskytují zejména školním knihovnám dětské knihy. Žádají si pouze uvedení jejich firmy mezi sponzory knihovny.[1]
Soukromé osoby věnují knihovnám knihy, které nezařazují do své knihovny. Může se také někdy stát, že darované tituly jsou satisfakcí za ztracené/nevrácené výpůjčky.
Ne vždy je ale tento způsob získání dokumentů nejméně přínosný. Některé instituce jsou dlouhodobě podporovány významnými osobnostmi, spisovateli apod., kteří pravidelně zasílají třeba svou vlastní tvorbu a přispívají tak samotné knihovně. Mnohdy může knihovna nabýt i velmi cenného a vzácného dokumentu.
Odkazy
Reference
- ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 STÖCKLOVÁ, Anna. Akvizice: verze 1.0. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 17 s.
- ↑ 2,0 2,1 ČERNOHLÁVKOVÁ, Petra. Akvizice v (odborných / veřejných) knihovnách [online bakalářská práce]. 2014. 116 s. Vedoucí práce Marcela Buřilová.
- ↑ 3,0 3,1 3,2 3,3 3,4 KUČEROVÁ, Jarmila. Stručný průvodce mezinárodní výměnou publikací pro muzejní knihovny. In: Národní muzeum [online]. Praha [cit. 2016-01-18]. Dostupné z: http://www.nm.cz/Oddeleni-KNM/Oddeleni-mezinarodni-vymeny-publikaci/Strucny-pruvodce-mezinarodni-vymenou-publikaci-pro-muzejni-knihovny/
Použitá literatura
- STÖCKLOVÁ, Anna. Akvizice: verze 1.0. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 17 s.
- ČERNOHLÁVKOVÁ, Petra. Akvizice v (odborných / veřejných) knihovnách [online bakalářská práce]. 2014. 116 s. Vedoucí práce Marcela Buřilová.
- KUČEROVÁ, Jarmila. Stručný průvodce mezinárodní výměnou publikací pro muzejní knihovny. In: Národní muzeum [online]. Praha [cit. 2016-01-18]. Dostupné z: http://www.nm.cz/Oddeleni-KNM/Oddeleni-mezinarodni-vymeny-publikaci/Strucny-pruvodce-mezinarodni-vymenou-publikaci-pro-muzejni-knihovny/
Související články
Klíčová slova
knihovní fond, získávání dokumentů, akviziční činnost, výměny, dary