Muzejní knihovna: Porovnání verzí
| (Není zobrazeno 47 mezilehlých verzí od 6 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | + | '''Muzejní knihovny''' jsou knihovny při muzeích, které svým fondem rozšiřují či podporují jejich sbírkové fondy. Mohou a nemusejí být [[Veřejné knihovny|veřejné]]. | |
| + | |||
| + | [[Soubor: National Museum of Contemporary Art, Athens, library.jpg|náhled|upright 1.2|Knihovna Národního muzea současného umění v Athénách]] | ||
== Historie == | == Historie == | ||
| − | Muzejní knihovny se objevily spolu se vznikem muzeí. Shromažďování soukromých sbírek holdovali již středověcí panovníci. Ještě populárnějším se stalo za renesance. První veřejné muzeum vzniklo roku 1683 v Oxfordu (Ashmoleanovo museum). U nás pak v roce 1814 Slezké zemské muzeum, 1817 Moravské zemské muzeum a 1818 Národní muzeum. V následujících letech postupně vznikala další. | + | Muzejní knihovny se objevily spolu se vznikem muzeí. Shromažďování soukromých sbírek holdovali již středověcí panovníci. Ještě populárnějším se stalo za renesance. První veřejné muzeum vzniklo roku 1683 v Oxfordu (Ashmoleanovo museum)<ref>The history of museums. In: LEWIS, Geoffry. [online]. [cit. 2014-12-22]. Dostupné z: http://www.muuseum.ee/uploads/files/g._lewis_the_history_of_museums.pdf</ref>. U nás pak v roce 1814 Slezké zemské muzeum, 1817 Moravské zemské muzeum a 1818 Národní muzeum. V následujících letech postupně vznikala další. |
== Charakteristika == | == Charakteristika == | ||
| − | Knihovny | + | Každé muzeum má svou knihovnu, která svou velikostí počtem i kvalifikací pracovníků odpovídá jeho velikosti. Knihovny mohou být buď základní, nebo specializované. Jejich zřizovateli mohou být ministerstva (Národní muzeum, Moravské zemské muzeum), kraje (Knihovna regionálního muzea Mělník), města a obce (Knihovna muzea Boskovicka), občanská sdružení (Knihovna muzea Lovosicka), obecně prospěšné společnosti (Knihovna muzea dělnického hnutí), či nadace (Museum Kampa). |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | = | + | Dělí se na základní a specializované. Základní jsou registrované na ministerstvu kultury. V roce 2013 jich bylo 140 (70 % všech muzejních knihoven)<ref name=":0">BĚHALOVÁ, Štěpánka. Knihovny muzeí a galerií. Duha [online]. 2013, roč. 27, č. 2 [cit. 2014-12-19]. Dostupný z WWW: <http://duha.mzk.cz/clanky/knihovny-muzei-galerii>. ISSN 1804-4255.</ref>. Pro svůj provoz čerpají státní prostředky a jsou proto ze zákona veřejné. |
| − | |||
== Fondy == | == Fondy == | ||
=== Sbírkové === | === Sbírkové === | ||
| − | Historicky cenné fondy (rukopisy, staré tisky…) pro něž platí zákon o ochraně sbírek a polovinou muzejních knihoven jsou nahlašovány do centrální evidence sbírek. Jsou přístupné pouze badatelům, nikoliv široké veřejnosti. | + | Historicky cenné fondy ([https://wikisofia.cz/index.php?title=Rukopis&action=edit&redlink=1 rukopisy], staré tisky…) pro něž platí zákon o ochraně sbírek<ref>ČESKO. Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů České republiky.</ref> a polovinou muzejních knihoven jsou nahlašovány do centrální evidence sbírek. Jsou přístupné pouze badatelům, nikoliv široké veřejnosti. |
=== Regionální literatura === | === Regionální literatura === | ||
| Řádek 27: | Řádek 25: | ||
=== Historie === | === Historie === | ||
| − | V 50 letech minulého století vznikla sekce muzejních knihoven a po vydání zákona č. 59/1957 Sb. jejich samostatná síť, v jejímž středu stála knihovna Národního muzea. 1976 vznikla řízením PhDr. Jaroslava Vrchotky | + | V 50. letech minulého století vznikla sekce muzejních knihoven a po vydání zákona č. 59/1957 Sb. jejich samostatná síť při Ústřední knihovnické radě, v jejímž středu stála knihovna Národního muzea. O toto se zasadil hlavně ředitel knihovny Národního muzea Dr. Karel Švehla. 1976 vznikla řízením PhDr. Jaroslava Vrchotky Oborová komise muzeí a galerií, která organizovala odborné semináře, zajišťovala školení a zabývala se standardizací a metodologií. |
=== Knihovnická komise Asociace muzeí a galerií ČR === | === Knihovnická komise Asociace muzeí a galerií ČR === | ||
| − | Funguje od 1997 pod AGM ČR. V současnosti má 169 členů. Funguje na regionální bázi. Jejím cílem je podporovat knihovny muzeí a galerií (jejich postavení vůči muzeím a galeriím i vůči ostatním knihovnám), zastupovat je, propagovat jejich činnost a pořádat semináře a školení pro jejich pracovníky. | + | Funguje od 1997 pod AGM ČR. V současnosti má 169 členů. Funguje na regionální bázi. Jejím cílem je podporovat knihovny muzeí a galerií (jejich postavení vůči muzeím a galeriím i vůči ostatním knihovnám), zastupovat je, propagovat jejich činnost a pořádat semináře a školení pro jejich pracovníky. Komise také spolupracuje se [https://wikisofia.cz/index.php?title=SKIP&action=edit&redlink=1 SKIP] a má své zástupce i v jeho výkonném výboru. |
| − | |||
| − | |||
== Veřejnost a muzejní knihovny == | == Veřejnost a muzejní knihovny == | ||
| − | V 19 století byla veřejnost zvyklá vyhledávat odbornou literaturu v muzejních knihovnách. V padesátých letech se z nich podle zákona knihovnického zákona č. 59/1957 Sb. staly knihovny neveřejné a na jejich místo nastoupily vědecké knihovny, které často převzaly část jejich fondů. V souladu se zákonem 257/2001 Sb. jsou opět veřejné, nicméně širší veřejnost si k nim teprve hledá cestu. Mnoho z nich také nepřispívá do souborného katalogu, mnohých publikacích, které vlastní se tedy veřejnost nedozví. | + | V 19. století byla veřejnost zvyklá vyhledávat odbornou literaturu v muzejních knihovnách. V padesátých letech se z nich podle zákona knihovnického zákona č. 59/1957 Sb. staly knihovny neveřejné a na jejich místo nastoupily vědecké knihovny, které často převzaly část jejich fondů. V souladu se zákonem 257/2001 Sb. jsou opět veřejné, nicméně širší veřejnost si k nim teprve hledá cestu. Mnoho z nich také nepřispívá do souborného katalogu, mnohých publikacích, které vlastní se tedy veřejnost nedozví. |
== Moderní trendy == | == Moderní trendy == | ||
| − | Muzejní knihovny oproti ostatním obecně zaostávají jde-li o technické vybavení i o kvalifikaci pracovníků. Pouze 80% využívalo v roce 2013 automatizovaný knihovní systém (polovina z nich Clavius) a jen 42 z nich přispívalo do souborného katalogu. Ty významnější a osvícenější se podílejí na vzniku oborové brány ART (souborný katalog díla pojednávající o umění). | + | Muzejní knihovny oproti ostatním obecně zaostávají jde-li o technické vybavení i o kvalifikaci pracovníků. Pouze 80 % využívalo v roce 2013 [[Knihovnické automatizované systémy, knihovnické software|automatizovaný knihovní systém]] (polovina z nich Clavius) a jen 42 z nich přispívalo do souborného katalogu.<ref name=":0" /> Ty významnější a osvícenější se podílejí na vzniku oborové brány ART (souborný katalog díla pojednávající o umění). |
| − | Trochu opožděně se ve větších muzeích rozbíhá digitalizace (knihovny přispívají do Krameria či Manuscriptoria). | + | |
| + | Trochu opožděně se ve větších muzeích rozbíhá [[digitalizace]] (knihovny přispívají do [http://kramerius-info.nkp.cz/ Krameria] či [http://www.manuscriptorium.com/?q=cs Manuscriptoria]). | ||
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
| Řádek 45: | Řádek 42: | ||
<references /> | <references /> | ||
| + | === Použitá literatura === | ||
| + | * BĚHALOVÁ, Štěpánka. Knihovny muzeí a galerií. Duha [online]. 2013, roč. 27, č. 2 [cit. 2014-12-19]. Dostupný z WWW: <http://duha.mzk.cz/clanky/knihovny-muzei-galerii>. ISSN 1804-4255. | ||
| + | * BĚHALOVÁ, Štěpánka. Muzejní knihovny současnosti a budoucnosti a uchování významných odkazů osobností. Karel Jaromír Erben a úloha paměťových institucí v historických proměnách. Semily: Státní okresní archiv Semily; Turnov: Pekařova společnost Českého ráje v Turnově, 2011, s. 313-321. Z Českého ráje a Podkrkonoší, Suppl. 14. ISSN 1211-975X. ISBN 978-80-86254-24-1. | ||
| + | * ČESKO. Zákon 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. 2001. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Zakon257.htm | ||
| + | * Jsou muzejní knihovny knihovnami veřejnými?. In OKROUHLÍKOVÁ, Jarmila. Muzejním knihovnám - články a prezentace [online]. [s.l.] : [s.n.], 2006 [cit. 2011-05-22]. Dostupné z WWW: http://www.knihovna.upm.cz/index.php?page=mk-clanky. | ||
| + | * KAFKOVÁ, Zuzana. I muzea mají své knihovny. Duha [online]. 2010, roč. 24, č. 4 [cit. 2014-12-25]. Dostupný z WWW: <http://duha.mzk.cz/clanky/i-muzea-maji-sve-knihovny>. ISSN 1804-4255 | ||
| − | === | + | === Související články === |
| + | [[Knihovny a informační instituce]]<br /> | ||
| + | [[Lékařské knihovny]]<br /> | ||
| + | [[Veřejné knihovny]] | ||
=== Externí odkazy === | === Externí odkazy === | ||
| + | [http://www.cz-museums.cz/web/amg/organy-amg/komise/knihovnicka-komise Knihovnická komise]<br /> | ||
| + | [http://ces.mkcr.cz/ Centrální evidence sbírek] | ||
| + | |||
| + | === Klíčová slova === | ||
| + | muzejní knihovny, veřejné knihovny, paměťové instituce | ||
| + | |||
| + | [[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]] | ||
| + | [[Kategorie:Knihovny jako fyzické sbírky]] | ||
| + | [[Kategorie:Články k ověření učitelem Římanová]] | ||
Aktuální verze z 7. 4. 2017, 08:39
Muzejní knihovny jsou knihovny při muzeích, které svým fondem rozšiřují či podporují jejich sbírkové fondy. Mohou a nemusejí být veřejné.
Obsah
Historie
Muzejní knihovny se objevily spolu se vznikem muzeí. Shromažďování soukromých sbírek holdovali již středověcí panovníci. Ještě populárnějším se stalo za renesance. První veřejné muzeum vzniklo roku 1683 v Oxfordu (Ashmoleanovo museum)[1]. U nás pak v roce 1814 Slezké zemské muzeum, 1817 Moravské zemské muzeum a 1818 Národní muzeum. V následujících letech postupně vznikala další.
Charakteristika
Každé muzeum má svou knihovnu, která svou velikostí počtem i kvalifikací pracovníků odpovídá jeho velikosti. Knihovny mohou být buď základní, nebo specializované. Jejich zřizovateli mohou být ministerstva (Národní muzeum, Moravské zemské muzeum), kraje (Knihovna regionálního muzea Mělník), města a obce (Knihovna muzea Boskovicka), občanská sdružení (Knihovna muzea Lovosicka), obecně prospěšné společnosti (Knihovna muzea dělnického hnutí), či nadace (Museum Kampa).
Dělí se na základní a specializované. Základní jsou registrované na ministerstvu kultury. V roce 2013 jich bylo 140 (70 % všech muzejních knihoven)[2]. Pro svůj provoz čerpají státní prostředky a jsou proto ze zákona veřejné.
Fondy
Sbírkové
Historicky cenné fondy (rukopisy, staré tisky…) pro něž platí zákon o ochraně sbírek[3] a polovinou muzejních knihoven jsou nahlašovány do centrální evidence sbírek. Jsou přístupné pouze badatelům, nikoliv široké veřejnosti.
Regionální literatura
Většinou jde o unikátní díla. K vypůjčení jsou pouze prezenčně.
Odborná literatura
Vztahuje se k oboru, na nějž se muzeum zaměřuje. Tento fond je budován hlavně pro pracovníky muzea. Tyto často jedinečné kousky lze půjčovat prezenčně.
Sdružující organizace
Historie
V 50. letech minulého století vznikla sekce muzejních knihoven a po vydání zákona č. 59/1957 Sb. jejich samostatná síť při Ústřední knihovnické radě, v jejímž středu stála knihovna Národního muzea. O toto se zasadil hlavně ředitel knihovny Národního muzea Dr. Karel Švehla. 1976 vznikla řízením PhDr. Jaroslava Vrchotky Oborová komise muzeí a galerií, která organizovala odborné semináře, zajišťovala školení a zabývala se standardizací a metodologií.
Knihovnická komise Asociace muzeí a galerií ČR
Funguje od 1997 pod AGM ČR. V současnosti má 169 členů. Funguje na regionální bázi. Jejím cílem je podporovat knihovny muzeí a galerií (jejich postavení vůči muzeím a galeriím i vůči ostatním knihovnám), zastupovat je, propagovat jejich činnost a pořádat semináře a školení pro jejich pracovníky. Komise také spolupracuje se SKIP a má své zástupce i v jeho výkonném výboru.
Veřejnost a muzejní knihovny
V 19. století byla veřejnost zvyklá vyhledávat odbornou literaturu v muzejních knihovnách. V padesátých letech se z nich podle zákona knihovnického zákona č. 59/1957 Sb. staly knihovny neveřejné a na jejich místo nastoupily vědecké knihovny, které často převzaly část jejich fondů. V souladu se zákonem 257/2001 Sb. jsou opět veřejné, nicméně širší veřejnost si k nim teprve hledá cestu. Mnoho z nich také nepřispívá do souborného katalogu, mnohých publikacích, které vlastní se tedy veřejnost nedozví.
Moderní trendy
Muzejní knihovny oproti ostatním obecně zaostávají jde-li o technické vybavení i o kvalifikaci pracovníků. Pouze 80 % využívalo v roce 2013 automatizovaný knihovní systém (polovina z nich Clavius) a jen 42 z nich přispívalo do souborného katalogu.[2] Ty významnější a osvícenější se podílejí na vzniku oborové brány ART (souborný katalog díla pojednávající o umění).
Trochu opožděně se ve větších muzeích rozbíhá digitalizace (knihovny přispívají do Krameria či Manuscriptoria).
Odkazy
Reference
- ↑ The history of museums. In: LEWIS, Geoffry. [online]. [cit. 2014-12-22]. Dostupné z: http://www.muuseum.ee/uploads/files/g._lewis_the_history_of_museums.pdf
- ↑ 2,0 2,1 BĚHALOVÁ, Štěpánka. Knihovny muzeí a galerií. Duha [online]. 2013, roč. 27, č. 2 [cit. 2014-12-19]. Dostupný z WWW: <http://duha.mzk.cz/clanky/knihovny-muzei-galerii>. ISSN 1804-4255.
- ↑ ČESKO. Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů České republiky.
Použitá literatura
- BĚHALOVÁ, Štěpánka. Knihovny muzeí a galerií. Duha [online]. 2013, roč. 27, č. 2 [cit. 2014-12-19]. Dostupný z WWW: <http://duha.mzk.cz/clanky/knihovny-muzei-galerii>. ISSN 1804-4255.
- BĚHALOVÁ, Štěpánka. Muzejní knihovny současnosti a budoucnosti a uchování významných odkazů osobností. Karel Jaromír Erben a úloha paměťových institucí v historických proměnách. Semily: Státní okresní archiv Semily; Turnov: Pekařova společnost Českého ráje v Turnově, 2011, s. 313-321. Z Českého ráje a Podkrkonoší, Suppl. 14. ISSN 1211-975X. ISBN 978-80-86254-24-1.
- ČESKO. Zákon 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. 2001. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Zakon257.htm
- Jsou muzejní knihovny knihovnami veřejnými?. In OKROUHLÍKOVÁ, Jarmila. Muzejním knihovnám - články a prezentace [online]. [s.l.] : [s.n.], 2006 [cit. 2011-05-22]. Dostupné z WWW: http://www.knihovna.upm.cz/index.php?page=mk-clanky.
- KAFKOVÁ, Zuzana. I muzea mají své knihovny. Duha [online]. 2010, roč. 24, č. 4 [cit. 2014-12-25]. Dostupný z WWW: <http://duha.mzk.cz/clanky/i-muzea-maji-sve-knihovny>. ISSN 1804-4255
Související články
Knihovny a informační instituce
Lékařské knihovny
Veřejné knihovny
Externí odkazy
Knihovnická komise
Centrální evidence sbírek
Klíčová slova
muzejní knihovny, veřejné knihovny, paměťové instituce
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
