Calvin Northrup Mooers: Porovnání verzí

m
 
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od jednoho dalšího uživatele.)
Řádek 6: Řádek 6:
 
'''1946'''
 
'''1946'''
 
Byl C. N. Mooers přijat na posgraduální studium do Massachusettského technologického institutu (MIT). Zde chtěl uplatnit své zkušenosti s výpočetní technikou. Při působení v MIT ho ovlivnila přednáška [[Claude Shannon|Claud Edwood Shannona]] o informační teorii. Své nápady Mooers diskutoval s chemikem W. Perrym, který se zabýval indexováním a vyhledáváním informací v oboru chemie. Na zasedání American Chemical Society Mooers prezentoval své představy o vývoji stroje schopného [https://cs.wikipedia.org/wiki/Vyhled%C3%A1vac%C3%AD_oper%C3%A1tory booleovského] vyhledávání.<br />
 
Byl C. N. Mooers přijat na posgraduální studium do Massachusettského technologického institutu (MIT). Zde chtěl uplatnit své zkušenosti s výpočetní technikou. Při působení v MIT ho ovlivnila přednáška [[Claude Shannon|Claud Edwood Shannona]] o informační teorii. Své nápady Mooers diskutoval s chemikem W. Perrym, který se zabýval indexováním a vyhledáváním informací v oboru chemie. Na zasedání American Chemical Society Mooers prezentoval své představy o vývoji stroje schopného [https://cs.wikipedia.org/wiki/Vyhled%C3%A1vac%C3%AD_oper%C3%A1tory booleovského] vyhledávání.<br />
 +
 
== Zatocoding ==
 
== Zatocoding ==
 
'''1947'''
 
'''1947'''
Řádek 16: Řádek 17:
 
== Mooersův zákon ==
 
== Mooersův zákon ==
 
Podle Mooerse vyhledávání informací znamená nalezení informací, jejichž zdroj, či vůbec jejich existence, nejsou předem známy.(Garfield, 1997)<br />
 
Podle Mooerse vyhledávání informací znamená nalezení informací, jejichž zdroj, či vůbec jejich existence, nejsou předem známy.(Garfield, 1997)<br />
−
V roce 1960 Mooers nastínil Mooersův zákon pro vyhledávací systémy, jenž praví, že  “Informační vyhledávací systém se nebude používat, pokud je cesta k získání [[informace]] pro zákazníka bolestnější problematičtější, než skutečnost, že informaci nemá”. Tento zákon byl již několikrát parafrázován. Nicméně myšlenka, že systém, který zohledňuje potřeby uživatele, se s mnohem větší pravděpodobností uchytí, stále zůstává. Tato interpretace však neodpovídá tomu, co měl Mooers původně na mysli. Mooers chtěl vyjádřit, že lidé možná o informaci nestojí, protože jsou pak nuceni tuto informaci studovat a případně pochopit, což jim může připadat jako “bolestný a problematický” proces.<ref>CHU, Heting. <i>Information Representation and Retrieval in the Digital Age</i>. 2nd ed. Medford, N.J.: Published for the American Society for Information Science and Technology by Information Today, 2010. ISBN ISBN 1573873934. Dostupné také z: https://books.google.cz/books?id=Rzg6WagUrawC</ref><br />
+
 
 +
V roce '''1960''' Mooers nastínil Mooersův zákon pro vyhledávací systémy, jenž praví, že  “Informační vyhledávací systém se nebude používat, pokud je cesta k získání [[informace]] pro zákazníka bolestnější problematičtější, než skutečnost, že informaci nemá”. Tento zákon byl již několikrát parafrázován. Nicméně myšlenka, že systém, který zohledňuje potřeby uživatele, se s mnohem větší pravděpodobností uchytí, stále zůstává. Tato interpretace však neodpovídá tomu, co měl Mooers původně na mysli. Mooers chtěl vyjádřit, že lidé možná o informaci nestojí, protože jsou pak nuceni tuto informaci studovat a případně pochopit, což jim může připadat jako “bolestný a problematický” proces.<ref>CHU, Heting. <i>Information Representation and Retrieval in the Digital Age</i>. 2nd ed. Medford, N.J.: Published for the American Society for Information Science and Technology by Information Today, 2010. ISBN ISBN 1573873934. Dostupné také z: https://books.google.cz/books?id=Rzg6WagUrawC</ref><br />
  
 
== TRAC ==
 
== TRAC ==
Řádek 49: Řádek 51:
 
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]
 
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]
 
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]
 
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]
 +
 +
{{Zkontrolováno|20170418145727|[[User:Michal.Bily|Michal.Bily]] ([[User:Michal.Bily|diskuse]])}}

Aktuální verze z 18. 4. 2017, 15:57

Calvin Northrup Mooers (24.října Minneapolis - 1.prosince Cambridge) byl americký počítačový vědec. Jako první zavedl označní "information retrieval" - vyhledávání informací. Proslul vytvořením mechanického třídění informací Zatocoding. Programovacím jazykem TRAC a TRAC2. C.Northrup Mooers byl první kdo se zabýval problémem ochrany duševního vlastnictví.

Životopis

Calvin Northrup Mooers se narodil v Minneapolis roku 1919. Od mládí se zajímal o elektroniku. Ve třinácti letech provozoval amatérskou radiostanici. Střední školu absolvoval již za tři a půl roku, poté začal brát postgraduální kurzy matematiky a fyziky na Univerzitě v Minnesotě. [1]
1941 C. N. Mooers nastoupil do Naval Ordnace Laboratory (NOL), kde pracoval na ochraně lodí proti magnetickým minám. Na konci druhé světové války byla NOL reorganizována a Mooers se stal součástní nově vytvořené divize Computer Nol, kterou vedl Vincent Atanasoff. Divize však nebyla úspěšná.
1946 Byl C. N. Mooers přijat na posgraduální studium do Massachusettského technologického institutu (MIT). Zde chtěl uplatnit své zkušenosti s výpočetní technikou. Při působení v MIT ho ovlivnila přednáška Claud Edwood Shannona o informační teorii. Své nápady Mooers diskutoval s chemikem W. Perrym, který se zabýval indexováním a vyhledáváním informací v oboru chemie. Na zasedání American Chemical Society Mooers prezentoval své představy o vývoji stroje schopného booleovského vyhledávání.

Zatocoding

1947 C. N. Mooers založil Zator Company a byl vedoucím výzkumu. Začal vyvíjet Zatocoding - mechanické získávání informací, systém založený na vrstvení kódů. který se vyznačoval:

  • Byl to automatický a mechanický znalostní systém.
  • Jeho základem byla papírová Zator karta s vruby na okraji, které představovaly deskriptory. Deskriptory bylo možné využít k vytváření křížových referencí.
  • A Zator Selector konfigurovatelné zařízení, které vyhovující karty zarovnalo a ostatní odebralo. Byl schopen zpracovat 800 karet za minutu.

Mooers pokračoval ve výzkumu, jeho funkční model Zatocodingu byl nejhůře přijat knihovníky. Ti věřili, že ke třídění informací je potřeba lidský mozek a nedovedli si představit, že to lze provést bezchybně mechanicky. K Zator Company se v roce 1957 připojil Raymond J. Solomonoff. Zator získal dotaci od Air Force Office of Scientific Research na výzkum umělé inteligence. 1957 Mooers založil Rockford Research Institute nevýdělečnou korporaci s cílem usnadnit jeho a Solomonův grantový výzkum.

Mooersův zákon

Podle Mooerse vyhledávání informací znamená nalezení informací, jejichž zdroj, či vůbec jejich existence, nejsou předem známy.(Garfield, 1997)

V roce 1960 Mooers nastínil Mooersův zákon pro vyhledávací systémy, jenž praví, že “Informační vyhledávací systém se nebude používat, pokud je cesta k získání informace pro zákazníka bolestnější problematičtější, než skutečnost, že informaci nemá”. Tento zákon byl již několikrát parafrázován. Nicméně myšlenka, že systém, který zohledňuje potřeby uživatele, se s mnohem větší pravděpodobností uchytí, stále zůstává. Tato interpretace však neodpovídá tomu, co měl Mooers původně na mysli. Mooers chtěl vyjádřit, že lidé možná o informaci nestojí, protože jsou pak nuceni tuto informaci studovat a případně pochopit, což jim může připadat jako “bolestný a problematický” proces.[2]

TRAC

C: N. Mooers je autorem několika nejrannějších podob interaktivních programovacích jazyků.
1959 - 1964 C. N. Mooers komerčně definoval programovací jazyk TRACK Text Recording and Compiling. V té době také získal kontrakt od ARPA.
1965 Mooers najal L. Peter Deutshe, aby naprogramoval TRAC pro počítač PDP1 ve společnosti Bolt, Beranek a Newman. Téhož roku popsal programovací jazyk TRAC pro časopis Comunications of the Association for Computing Machinery. Mooers se snažil propagovat TRACK jako komerční produkt, ale v té době nebyl počítačový software považovaný za duševní vlastnictví. Bylo velmi snadné Mooersův program kopírovat, Dartmouth College bez jeho souhlasu používala program pod názvem CART.
Mooers později pracoval s Thorpe Wright a Andy Diamond ve firmě Data Concepts. Chtěli použít TRAC pro psaní pojistných smluv v bankovnictví. Vytvořili program SIMPLE-E, než však byl program komerčně úspěšný, firma zbankrotovala.

1983 Mooers přeprogramoval TRAC o jeho práci se zajímal Franc Vitaliana, který chtěl novou verzi TRAC2 komerčně prosadit. Po několika letech se neúspěšně rozešli. Mooers pokračoval v práci , kterou použil jako základ k vytvoření systému, který dokázal listovat dokumenty přes Telnet.
[3]

Calvin Northrup Mooers zemřel 1.prosince 1994 v Cambridgi.

Odkazy

Reference

  1. ↑ An Interview with CALVIN N. & CHARLOTTE D. MOOERS: Conducted by Kevin D. Corbitt [online]. 1993 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://conservancy.umn.edu/handle/11299//107510
  2. ↑ CHU, Heting. Information Representation and Retrieval in the Digital Age. 2nd ed. Medford, N.J.: Published for the American Society for Information Science and Technology by Information Today, 2010. ISBN ISBN 1573873934. Dostupné také z: https://books.google.cz/books?id=Rzg6WagUrawC
  3. ↑ Finding Aids at The University of Minnesota [online]. [cit. 2016-2-7]. Dostupné z: http://discover.lib.umn.edu/cgi/f/findaid/findaid-idx?c=umfa;cc=umfa;rgn=main;view=text;didno=cbi00081

.

Související články

Klíčová slova


osobnosti informační vědy, vyhledávání informací, zatocoding, Mooersův zákon


Změněno.pngČlánek byl zkontrolován učitelem
Tento článek byl zkontrolován učitelem, poté však byl změněn.
Změněno.png
Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Calvin_Northrup_Mooers&oldid=47404“