Christine L. Borgman: Porovnání verzí
m |
|||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od jednoho dalšího uživatele.) | |||
Řádek 65: | Řádek 65: | ||
V roce 2011 získala Paul Evan Peters Price jako uznání za pozoruhodné trvalé úspěchy v tvorbě a inovování využití [[Informační zdroje, podpora, kanály|informačních zdrojů]] a služeb, které posunuly vzdělání a intelektuální produktivitu prostřednictvím komunikačních sítí. | V roce 2011 získala Paul Evan Peters Price jako uznání za pozoruhodné trvalé úspěchy v tvorbě a inovování využití [[Informační zdroje, podpora, kanály|informačních zdrojů]] a služeb, které posunuly vzdělání a intelektuální produktivitu prostřednictvím komunikačních sítí. | ||
− | == Odkazy | + | == Odkazy == |
=== Reference === | === Reference === | ||
<references /> | <references /> | ||
Řádek 81: | Řádek 81: | ||
*[[Bibliometrie]] | *[[Bibliometrie]] | ||
*[[Digitální knihovna]] | *[[Digitální knihovna]] | ||
− | |||
===Klíčová slova=== | ===Klíčová slova=== | ||
Řádek 89: | Řádek 88: | ||
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]] | [[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]] | ||
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]] | [[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]] | ||
+ | {{Zkontrolováno|20170422105853|[[User:Michal.Bily|Michal.Bily]] ([[User:Michal.Bily|diskuse]])}} |
Aktuální verze z 22. 4. 2017, 11:58
Christine L. Borgman (*1951) je americká informační vědkyně, profesorka a děkanka Informačních studií na University of California v Los Angeles. Ve svém oboru vydala přes 200 publikací zabývajících se problematikou informačních studií, informatiky a komunikace. Její výzkumy se týkají především digitálních knihoven bibliometrie[1][2]
Obsah
Vzdělání
Christine L. Borgman nejprve získala titul B. A. z matematiky na Michigan State University, poté M.L.S. (Master of Library Science) z knihovnictví na University of Pittsburgh a nakonec PhD. z komunikace na Stanford University.
V minulosti hostovala na Oxford University, Loughborough University, Eötvös Loránd University a také na ekonomické univerzitě v Budapešti. Byla odbornicí v Rockefellerově studijní nadaci a je členkou amerického sdružení pro povýšení vědy.[3]
Výzkumy
Zabývá se především vztahy mezi počítači a uživateli a jejich vzájemnému ovlivnění, vyhledávání a využívání získaných informací, vědecké komunikaci a bibliometrii. Od devadesátých let se tato témata postupně přeměnila ve výzkum dat a jejich praktickým využitím, vysvětlující jak všechny pozorování a další informace přecházejí v data, jak se tyto praktiky individuálně mění a to jak v úrovni osobní, tak disciplinární (oborové) a také, jak tato zjištění mohou být uplatněna pro zisk a sbírání dat, jejich zpracování, uložení a archivaci a využití.
V sedmdesátých letech se začala věnovat problematice online databází v knihovních systémech a při jejím působení na University of Ohio, která spolupracovala s Dallas Public Library, se podílela na vytvoření úplně první digitální knihovnické databáze. Tyto první databáze imitovaly lístkové katalogy, jež měly nahradit.[4]
V současnosti je Christine L. Borgman zaměřena na dvě oblasti a to na empirický výzkum na vytváření, správu a používání vědeckých dat. Druhá oblast výzkumu je zaměřena na kyberinfrastrukturu a e-vědy, roli digitálních dat, vědeckou komunikaci a publikování. Také se zabývá politickými otázkami pro publikování a data, porovnáváním zdrojů z různých vědeckých disciplín.[1] [5]
Další aktivity
Je hlavním výzkumníkem Center of Embedded Network Sensing (CENS), National Science Foundtaion (NSF) a Technology Center, také je členkou American Association for the Advancement of Science. Je členkou představenstva Electronic Privacy Information Center, spolupředsedkyní skupiny CONDATA-ISTI Task Group.[2]
Bibliografie
Knihy
- 2015 - Big Data, Little Data, No Data: Scholarship in the Networked World
- 2007 - Scholarship in the Digital Age: Information, Infrastructure, and the Internet
- 2005 - Signposts in Cyberspace: The Domain Name System and Internet Navigation
- 2000 - From Gutenberg to the Global Information Infrastructure: Access to Information in the Networked World
- 1988 - ASIS '88: Proceedings of the 51st American Society for Information Science Annual Meeting
- 1990 - Scholarly Communication and Bibliometrics
- 1984 - Effective Online Searching: A Basic Text
Články (od roku 2010 do 2015)
- 2015 - An introduction to the joint principles for data citation
- 2015 - DOE Advanced Scientific Computing Advisory Committee (ASCAC) Subcommittee Report on Scientific and Technical Information
- 2015 - Data, Metadata, and Ted
- 2015 - Exploring Openness in Data and Science: What is “Open,” to Whom, When, and Why?
- 2015 - If Data Sharing is the Answer, What is the Question?
- 2015 - Knowledge Infrastructures in Science: Data, Diversity, and Digital Libraries
- 2015 - Who Uses the Digital Data Archive? An Exploratory Study of DANS
- 2014 - 10 Simple Rules for the Care and Feeding of Scientific Data
- 2014 - Data, Scholarship, and the eHumanities
- 2014 - Ship Space to Database: Scientific and Social Motivations for a Database to Support Deep Subseafloor Biosphere Research
- 2014 - The Ups and Downs of Knowledge Infrastructures in Science: Implications for Data Management
- 2014 - We’re Working on It: Transferring the Sloan Digital Sky Survey from Laboratory to Library
- 2013 - Amsterdam Manifesto on Data Citation Principles
- 2013 - If We Share Data, Will Anyone Use Them? Data Sharing and Reuse in the Long Tail of Science and Technology
- 2013 - Knowledge Infrastructures: Intellectual Frameworks and Research Challenges
- 2013 - The Conundrum of Sharing Research Data)
- 2012 - Data, data use, and inquiry: A new point of view on data curation
- 2012 - Data, data use, and scientific inquiry: Two case studies of data practices
- 2012 - The Conundrum of Sharing Research Data
- 2012 - Unearthing the infrastructure: Humans and sensors in field-based scientific research
- 2012 - Who’s got the data? Interdependencies in Science and Technology Collaborations
- 2011 - How Institutional Factors Influence the Creation of Scientific Metadata
- 2011 - Is data to knowledge as the wasp is to the fig tree? Reconsidering Licklider’s Intergalactic Network in the days of data deluge
- 2011 - Researchers' information uses in a digital world: The big picture
- 2011 - Science friction: Data, metadata, and collaboration
- 2011 - When use cases are not useful: Data practices, astronomy, and digital libraries
- 2010 - Research data: Who will share what, with whom, when, and why?
- 2010 – The digital future is now: What the humanities can learn from eScince
- 2010 – Curators to the stars
- 2010 – From artifacts to aggreagtions: Modeling scientific life cycles on the semantic web
- 2010 – The data conservancy: Science – driven information science [6]
Vyznamenání
Za knihy From Gutenberg to the Global Information Infrastructure a Scholarship in the Digital Age získala od americké společnosti pro informační vědu a technologie ocenění „Nejlepší kniha o informační vědě“.
V roce 2011 získala Paul Evan Peters Price jako uznání za pozoruhodné trvalé úspěchy v tvorbě a inovování využití informačních zdrojů a služeb, které posunuly vzdělání a intelektuální produktivitu prostřednictvím komunikačních sítí.
Odkazy
Reference
- ↑ 1,0 1,1 Ch. Borgman - Wikiknihovna http://wiki.knihovna.cz/index.php/Christine_L._Borgman
- ↑ 2,0 2,1 Ch. Borgman - oficiální web http://christineborgman.info/about/
- ↑ Ch. Borgman - Wikipedia https://en.wikipedia.org/wiki/Christine_L._Borgman
- ↑ Online databáze - Wikipedia https://en.wikipedia.org/wiki/Online_public_access_catalog
- ↑ Ch. Borgman - web UCLA https://gseis.ucla.edu/directory/christine-borgman/
- ↑ Dílo Ch. Borgman - Bepress.com http://works.bepress.com/borgman/
Externí odkazy
- Christine L. Borgman Wikipedia
- Christine L. Borgman Wikiknihovna
- Oficiální web Christine L. Borgman
- Dílo Christine L. Borgman na bepress.com
- Profil Christine L. Borgman na webu UCLA
Související články
Klíčová slova
databáze, katalog, kyberinfrastruktura, informační věda, zpracování dat