Science Fiction: Porovnání verzí

Řádek 1: Řádek 1:
−
'''Science fiction''' (zkráceně sci-fi či scifi) neboli vědeckofantastický žánr je umělecký žánr charakteristický výskytem fantaskních technologií a objevů. Příběh se v mnoha případech neodehrává na Zemi, zahrnuje mimozemské formy života nebo pracuje s jedinečnými vypravěčskými koncepty (cestování časem, otázky etiky vyplývající z genetické manipulace, futurologické představy lidské společnosti v budoucnosti, mimozemská invaze atd.), které jsou pro vědeckofantastické příběhy typické.
+
{{Pracuje se}}
 +
'''Science fiction''' (zkráceně sci-fi) nebo též vědeckofantastický žánr je umělecký žánr spekulativní fikce. Typicky se v příběhu vyskytují imaginativní vědecké a technologické koncepty jako mimozemský život, cestování vesmírem nadsvětelnou rychlostí, cestování časem, paralelní vesmíry a podobné. Na rozdíl od fantasy žánru se obvykle vyhýbá prvkům nadpřirozena.
 +
 
 +
== Definice žánru ==
 +
 
 +
Sci-fi žánr nemá žádnou jasně danou definici. Nebo přinejmenším nemá takovou, která by platila pro všechna díla tohoto žánru. Často se v souvislosti s žánrem užívá definice autora Roberta A. Heinleina, podle něhož je science fiction spekulace o možných budoucích událostech založená na znalosti reálného světa, jeho současnosti i minulosti, a porozumění podstatě a důležitosti vědy.
 +
 
 +
Podle Isaaca Asimova je sci-fi žánr charakteristický popisem toho, jak se lidské bytosti vypořádávají se změnami spojenými s vědou a technologií.
 +
 
 +
Dle slov Toma Shippeye je těžké sci-fi blíže definovat, protože je to literatura změny a ještě, než by se jej podařilo definovat, před očima by se zase změnilo.
 +
 
 +
Naopak Norman Snippard science fiction definoval coby „vše, co bylo vydáno jako science fiction.“
 +
 
 +
Často se lze také setkat s rozdělením science fiction na „hard sci-fi“ a „soft sci-fi“. Hard sci-fi využívá imaginativních konceptů z přírodních věd a technologie, soft sci-fi naopak bývá postaveno spíše na konceptech ze sociálních věd jako jsou psychologie, ekonomie, politická věda a antropologie. O soft sci-fi se také někdy hovoří jako o „social fiction“. Bývá však celkem běžné, že dílo nese znaky obou.
  
 
== Historie ==
 
== Historie ==
Řádek 5: Řádek 18:
 
První příběhy s vědeckofantastickými prvky, které se považují za inspiraci celého žánru, začaly vznikat v první polovině 19. století. Byl to Frankenstein Mary Shelleyové jenž v roce 1818 vyslal prvotní impulz a s příměsí hororu vdechl novému žánru život. O pár desetiletí později to byl Jules Verne, kdo rozšířil nový žánr do širšího povědomí, když ho zkombinoval s dobrodružným prvkem a oslovil tak celou generaci čtenářů i spisovatelů. Tituly jako 20 000 mil pod mořem, cesta do středu Země či Ze Země na Měsíc jsou dodnes stěžejními a nadčasovými příběhy. Na Verneův úspěch brzy navázala řada autorů. V Německu se na konci století nejvíce prosadil Kurd Lasswitz považovaný za otce německé vědeckofantastické literatury. <ref>HALEY, Guy, ed. Kronika sci-fi: obrazové dějiny nejslavějších děl science fiction v celé galaxii. Praha: Volvox Globator, 2015. ISBN 978-80-7511-169-2.</ref>
 
První příběhy s vědeckofantastickými prvky, které se považují za inspiraci celého žánru, začaly vznikat v první polovině 19. století. Byl to Frankenstein Mary Shelleyové jenž v roce 1818 vyslal prvotní impulz a s příměsí hororu vdechl novému žánru život. O pár desetiletí později to byl Jules Verne, kdo rozšířil nový žánr do širšího povědomí, když ho zkombinoval s dobrodružným prvkem a oslovil tak celou generaci čtenářů i spisovatelů. Tituly jako 20 000 mil pod mořem, cesta do středu Země či Ze Země na Měsíc jsou dodnes stěžejními a nadčasovými příběhy. Na Verneův úspěch brzy navázala řada autorů. V Německu se na konci století nejvíce prosadil Kurd Lasswitz považovaný za otce německé vědeckofantastické literatury. <ref>HALEY, Guy, ed. Kronika sci-fi: obrazové dějiny nejslavějších děl science fiction v celé galaxii. Praha: Volvox Globator, 2015. ISBN 978-80-7511-169-2.</ref>
  
−
Neméně přínosná jsou i díla dalšího otce moderní science fiction - H. G. Wellse. Jeho raná díla jako Stroj času (1895), Ostrov Dr. Moreaua (1896), První lidé na Měsíci či Válka světů (1898) měly na další vývoj žánru svůj podíl. Romány První lidé na Měsíci H. G. Wellse a Ze Země na Měsíc od Julese Vernea byly hlavní inspirací pro první skutečný film scifi žánru. V roce 1902 průkopník kinematografie Georges Mélièse natočil film Cesta na Měsíc (Le voyage dans la lune), jenž byl promítán jak v černobílé variantě, tak v barevné. 14minutový přelomový snímek se ve své době stal hitem, avšak svému tvůrci mnoho finančních prostředků nepřinesl. V roce 2002 byl ve francouzské stodole nalezen zatím nejkompletnější sestřih filmu, který byl navíc ručně obarven. Film byl restaurován a měl premiéru v roce 2003 na festivalu Le Giornate del Cinema Muto.
+
Neméně přínosná jsou i díla dalšího otce moderní science fiction - H. G. Wellse. Jeho raná díla jako Stroj času (1895), Ostrov Dr. Moreaua (1896), První lidé na Měsíci či Válka světů (1898) měly na další vývoj žánru svůj podíl.
 +
 
 +
Velkou roli ve vývoji žánru sehrál americký časopis Astounding Science Fiction jehož šéfredaktorem byl po dlouhá léta John W. Campbell.<ref><i>The Encyclopedia of Science Fiction</i> [online]. [cit. 2017-5-10]. Dostupné z: http://www.sf-encyclopedia.com/entry/asf</ref>
 +
 
 +
Velký vliv na vývoj české i světové sci-fi mělo i dílo Karla Čapka.
  
 
== Fenomén Hvězdné Války ==
 
== Fenomén Hvězdné Války ==
Řádek 29: Řádek 46:
 
=== Klíčová slova ===
 
=== Klíčová slova ===
  
−
počítač, internet, world wide web, anonymita
+
literatura, fantastika
  
 
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]
 
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]
 
[[Kategorie:Uživatelé, gramotnost a čtení]]
 
[[Kategorie:Uživatelé, gramotnost a čtení]]
 
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]
 
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]

Verze z 10. 5. 2017, 12:36

Stránka ve výstavbě
Inkwell icon - Noun Project 2512.svg Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit. Inkwell icon - Noun Project 2512.svg

Science fiction (zkráceně sci-fi) nebo též vědeckofantastický žánr je umělecký žánr spekulativní fikce. Typicky se v příběhu vyskytují imaginativní vědecké a technologické koncepty jako mimozemský život, cestování vesmírem nadsvětelnou rychlostí, cestování časem, paralelní vesmíry a podobné. Na rozdíl od fantasy žánru se obvykle vyhýbá prvkům nadpřirozena.

Definice žánru

Sci-fi žánr nemá žádnou jasně danou definici. Nebo přinejmenším nemá takovou, která by platila pro všechna díla tohoto žánru. Často se v souvislosti s žánrem užívá definice autora Roberta A. Heinleina, podle něhož je science fiction spekulace o možných budoucích událostech založená na znalosti reálného světa, jeho současnosti i minulosti, a porozumění podstatě a důležitosti vědy.

Podle Isaaca Asimova je sci-fi žánr charakteristický popisem toho, jak se lidské bytosti vypořádávají se změnami spojenými s vědou a technologií.

Dle slov Toma Shippeye je těžké sci-fi blíže definovat, protože je to literatura změny a ještě, než by se jej podařilo definovat, před očima by se zase změnilo.

Naopak Norman Snippard science fiction definoval coby „vše, co bylo vydáno jako science fiction.“

Často se lze také setkat s rozdělením science fiction na „hard sci-fi“ a „soft sci-fi“. Hard sci-fi využívá imaginativních konceptů z přírodních věd a technologie, soft sci-fi naopak bývá postaveno spíše na konceptech ze sociálních věd jako jsou psychologie, ekonomie, politická věda a antropologie. O soft sci-fi se také někdy hovoří jako o „social fiction“. Bývá však celkem běžné, že dílo nese znaky obou.

Historie

První příběhy s vědeckofantastickými prvky, které se považují za inspiraci celého žánru, začaly vznikat v první polovině 19. století. Byl to Frankenstein Mary Shelleyové jenž v roce 1818 vyslal prvotní impulz a s příměsí hororu vdechl novému žánru život. O pár desetiletí později to byl Jules Verne, kdo rozšířil nový žánr do širšího povědomí, když ho zkombinoval s dobrodružným prvkem a oslovil tak celou generaci čtenářů i spisovatelů. Tituly jako 20 000 mil pod mořem, cesta do středu Země či Ze Země na Měsíc jsou dodnes stěžejními a nadčasovými příběhy. Na Verneův úspěch brzy navázala řada autorů. V Německu se na konci století nejvíce prosadil Kurd Lasswitz považovaný za otce německé vědeckofantastické literatury. [1]

Neméně přínosná jsou i díla dalšího otce moderní science fiction - H. G. Wellse. Jeho raná díla jako Stroj času (1895), Ostrov Dr. Moreaua (1896), První lidé na Měsíci či Válka světů (1898) měly na další vývoj žánru svůj podíl.

Velkou roli ve vývoji žánru sehrál americký časopis Astounding Science Fiction jehož šéfredaktorem byl po dlouhá léta John W. Campbell.[2]

Velký vliv na vývoj české i světové sci-fi mělo i dílo Karla Čapka.

Fenomén Hvězdné Války

S fenoménem jakým je filmová série Hvězdné války a jejich světem rozšířeným o nepřeberné množství knih, počítačových her, komiksů a seriálů, se může měřit jen málokterá scifi franšíza. Space opera o záchraně princezny a celé galaxie přišla do kin v roce 1977 a téměř přes noc způsobila šílenství. Do dnešního dne jsou Hvězdné války po odečtení inflace třetím nejvýdělečnějším filmem historie po Avataru a Severu proti Jihu.

Odkazy

Reference

  1. ↑ HALEY, Guy, ed. Kronika sci-fi: obrazové dějiny nejslavějších děl science fiction v celé galaxii. Praha: Volvox Globator, 2015. ISBN 978-80-7511-169-2.
  2. ↑ The Encyclopedia of Science Fiction [online]. [cit. 2017-5-10]. Dostupné z: http://www.sf-encyclopedia.com/entry/asf

Použitá literatura

Externí odkazy

Souvisejíci články

Kyberpunk
Virtuální realita

Klíčová slova

literatura, fantastika

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Science_Fiction&oldid=48573“