Informační etika: Porovnání verzí
m |
|||
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od 3 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | '''Informační etika''' je ''„oblast morálky uplatňované při vzniku, šíření, transformací, ukládání, vyhledávání, využívání a organizaci informací.“''<ref name="Janoš 1993"> | + | '''Informační etika''' je ''„oblast morálky uplatňované při vzniku, šíření, transformací, ukládání, vyhledávání, využívání a organizaci informací.“''<ref name="Janoš 1993">JANOŠ, Karel, 1993. Informační etika. Praha: Univerzita Karlova v Praze. </ref> Jako jeden z oborů etiky vytváří kritický rámec pro posuzování morálních hledisek práce s informacemi, dopadu moderních informačních technologií na společnost a v užším měřítku nabízí praktická vodítka pro informační pracovníky. Informační etika se bezprostředně týká knihovnictví, informatiky, publikační činnosti a žurnalistiky. Ze širšího hlediska se však informační etika dotýká všech činností souvisejících s informacemi, tedy i například politiky, učitelství atd.<ref name="Činčera 2002, str. 13">ČINČERA, Jan, 2002. Informační etika: sylabus k bakalářskému studiu informační vědy. Brno: Masarykova univerzita v Brně, Filozofická fakulta, str. 13.</ref> |
| − | Informační etika bývá často zaměňována s ''[[počítačová etika|počítačovou etikou]]'', která se věnuje společenským dopadům moderních počítačových technologií.<ref name="Činčera 2002, str. 13"/><ref name="Bynum 2011, odd. 1.2"> | + | Informační etika bývá často zaměňována s ''[[počítačová etika|počítačovou etikou]]'', která se věnuje společenským dopadům moderních počítačových technologií.<ref name="Činčera 2002, str. 13"/><ref name="Bynum 2011, odd. 1.2">BYNUM, Terrell, 2011. Computer and Information Ethics. The Stanford Encyclopedia of Philosophy [online] [vid. 11. červen 2014, odd. 1.2. Dostupné z: http://plato.stanford.edu/archives/spr2011/entries/ethics-computer/</ref> Pod informační etiku zároveň spadají konkrétní oblasti spojené s praxí, například: |
* [http://en.wikipedia.org/wiki/Cyberethics kyberetika] a netiketa, zejména s ohledem na sítě a Internet; | * [http://en.wikipedia.org/wiki/Cyberethics kyberetika] a netiketa, zejména s ohledem na sítě a Internet; | ||
| Řádek 12: | Řádek 12: | ||
== Záměry informační etiky == | == Záměry informační etiky == | ||
| − | Karel Janoš uvádí mezi jinými tyto cíle, zaměřené především na význam informační etiky pro informační pracovníky:<ref> | + | Karel Janoš uvádí mezi jinými tyto cíle, zaměřené především na význam informační etiky pro informační pracovníky:<ref>JANOŠ, Karel, 1993. Informační etika. Praha: Univerzita Karlova v Praze, str. 23</ref> |
* Poukázat na '''potřebu a význam''' informační etiky pro profesionální i neprofesionální pracovníky pohybující se ve sféře informací. | * Poukázat na '''potřebu a význam''' informační etiky pro profesionální i neprofesionální pracovníky pohybující se ve sféře informací. | ||
| Řádek 20: | Řádek 20: | ||
* Přispět k pozitivnímu působení informací na morální rozvoj společnosti. | * Přispět k pozitivnímu působení informací na morální rozvoj společnosti. | ||
| − | Rafael Capurro<ref name="Capurro 2000"> | + | Rafael Capurro<ref name="Capurro 2000">CAPURRO, R., 1985. Moral issues in information science. Journal of Information Science. B.m.: BOWKER-SAUR LTD, MAYPOLE HOUSE, MAYPOLE RD, E GRINSTEAD, W SUSSEX, ENGLAND RH19 1HH, 1.1., roč. 11, č. 3, s. 113–123 [vid. 15. červen 2014]. ISSN 0165-5515. Dostupné z: http://www.capurro.de/moral.htm</ref> pojímá informační etiku mnohem šířeji, jako ''„deskriptivní teorii, vysvětlující mocenské struktury ovlivňující přístup k informacím a tradicím v různých kulturách a epochách“'' – a zároveň hodnotí morální přístupy a tradice v informačním sektoru z hlediska jednotlivce i společnosti. Informační etika podle Capurra hodnotí a vysvětluje:<ref name="Činčera 2002, str. 13"/> |
| − | |||
* Vývoj morálních hodnot v informační oblasti. | * Vývoj morálních hodnot v informační oblasti. | ||
* Vytváření nových mocenských struktur v informační oblasti. | * Vytváření nových mocenských struktur v informační oblasti. | ||
| Řádek 28: | Řádek 27: | ||
* Skryté rozpory a záměry v informačních teoriích a praxi. | * Skryté rozpory a záměry v informačních teoriích a praxi. | ||
* Vývoj etických konfliktů v informační oblasti. | * Vývoj etických konfliktů v informační oblasti. | ||
| − | |||
== Vývoj informační etiky == | == Vývoj informační etiky == | ||
| − | * Základní podmínkou etiky je svoboda; právo na svobodu informací bylo kodifikováno pro oblast sdělovacích prostředků v roce 1948 na zasedání OSN<ref name="Janoš 1993, str. 25"> | + | * Základní podmínkou etiky je svoboda; právo na svobodu informací bylo kodifikováno pro oblast sdělovacích prostředků v roce 1948 na zasedání OSN<ref name="Janoš 1993, str. 25">JANOŠ, Karel, 1993. Informační etika. Praha: Univerzita Karlova v Praze, str. 25.</ref> – dokument mj. uvádí tyto zásady: |
** říkat pravdu a šířit znalosti bez zlého úmyslu, | ** říkat pravdu a šířit znalosti bez zlého úmyslu, | ||
** usnadnit řešení ekonomických, sociálních, lidských problémů volnou výměnou informací, | ** usnadnit řešení ekonomických, sociálních, lidských problémů volnou výměnou informací, | ||
| Řádek 38: | Řádek 36: | ||
** určit práva a povinnosti médií, | ** určit práva a povinnosti médií, | ||
** eliminovat cenzuru a nelze-li, určit podmínky jejího fungování. | ** eliminovat cenzuru a nelze-li, určit podmínky jejího fungování. | ||
| − | + | V témže roce byla přijata ''Všeobecná deklarace lidských práv'', která v článku 19 uvádí:„Každý má právo na svobodu přesvědčení a projevu (…) a zahrnuje právo vyhledávat, přijímat a rozšiřovat informace a myšlenky jakýmikoli prostředky a bez ohledu na hranice.“''<ref name="Janoš 1993, str. 25"/>. Ve 40. letech formuloval [[Norbert Wiener]] myšlenky [[kybernetika|kybernetiky]]; předvídal, že kybernetika s nástupem počítačů přinese nové společenské a etické problémy. Wiener sice nepojmenoval informační etiku, popsal však '''[[Základní principy spravedlnosti (Norbert Wiener)|základní principy spravedlnosti]]''' jako fundamentální pravidla na kterých by měla stát [[informační společnost]].<ref>BYNUM, Terrell, 2011. Computer and Information Ethics. The Stanford Encyclopedia of Philosophy [online] [vid. 11. červen 2014, odd. 1.1.3. Dostupné z: http://plato.stanford.edu/archives/spr2011/entries/ethics-computer/</ref> | |
| − | + | Ve druhé polovině 70. let Walter Maner začal vyučovat nové odvětví etiky: '''počítačovou etiku'''. Maner tvrdil, že ''„počítače přináší zcela nové etické problémy, které by neexistovaly, pokud by počítače nebyly vynalezené.“''<ref>BYNUM, Terrell, 2011. Computer and Information Ethics. The Stanford Encyclopedia of Philosophy [online] [vid. 11. červen 2014, odd. 1.2. Dostupné z: http://plato.stanford.edu/archives/spr2011/entries/ethics-computer/</ref> | |
| − | + | ||
| − | + | Informační etika jako samostatný obor se '''začala formovat během 80. let'''.<ref name="Janoš 1993, str. 24">JANOŠ, Karel, 1993. Informační etika. Praha: Univerzita Karlova v Praze, str. 24.</ref> V roce 1980 publikovali Kostrewski a Oppenheim článek ''Ethics in Information Science'', kde se věnují etice v kontextu informační vědy, především s ohledem na vědeckou práci. (ibid.) Na téma navázal Rafael Capurro řadou dalších článků. V roce 1985 v ''[http://www.capurro.de/moral.htm Moral issues in information ethics]'' shrnuje dosavadní debatu a blíže se věnuje rozdělení na '''mikroetické''' a '''makroetické''' problémy.<ref name="Capurro 1985">CAPURRO, R., 1985. Moral issues in information science. Journal of Information Science. B.m.: BOWKER-SAUR LTD, MAYPOLE HOUSE, MAYPOLE RD, E GRINSTEAD, W SUSSEX, ENGLAND RH19 1HH, 1.1., roč. 11, č. 3, s. 113–123, odd. 2.2 [vid. 15. červen 2014]. ISSN 0165-5515. Dostupné z: http://www.capurro.de/moral.htm</ref><ref name="Činčera 2002, str. 13"/> Ve stejném roce [[James Moor]] publikoval článek ''[http://www.cs.ucdavis.edu/~rogaway/classes/188/spring06/papers/moor.html What is computer ethics?]''. Podle Moora moderní technologie vedou k situacím, kde není nastavená politika používání, vzniká tak '''„politické vákuum“''' (''policy vacuum'') které vytváří '''„konceptuální zmatky“''' (''conceptual muddle''). Počítačová etika by měla poskytnout teoretický základ pro odstranění konceptuálních zmatků a nastavení pravidel, která vyřeší etické problémy.<ref>BYNUM, Terrell, 2011. Computer and Information Ethics. The Stanford Encyclopedia of Philosophy [online] [vid. 11. červen 2014, odd. 1.3. Dostupné z: http://plato.stanford.edu/archives/spr2011/entries/ethics-computer/</ref><ref>MOOR, James H., 1985. What is computer ethics? Metaphilosophy. B.m.: BLACKWELL PUBL LTD, 108 COWLEY RD, OXFORD, OXON, ENGLAND OX4 1JF, 10., roč. 16, č. 4, s. 266–275 [vid. 15. červen 2014]. ISSN 0026-1068. Dostupné z: doi:10.1111/j.1467-9973.1985.tb00173.x | |
| − | + | ŠLERKA, Josef, 2011. Informační etika [online prezentace]. 2011. [vid. 12. červen 2014]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/josefslerka/informan-etika</ref> | |
| − | + | ||
| − | + | V roce 1995 přišla Krystyna Górniak-Kocikowska s radikálním názorem, že počítačová etika se stane '''globální etikou''', která nahradí dosavadní etické systémy (někdy se tato teze označuje jako ''Górniak hypothesis'').<ref>BYNUM, Terrell, 2011. Computer and Information Ethics. The Stanford Encyclopedia of Philosophy [online] [vid. 11. červen 2014, odd. 1.6. Dostupné z: http://plato.stanford.edu/archives/spr2011/entries/ethics-computer/</ref><ref>Górniak 1996</ref> V roce 1999 nabídl [[Luciano Floridi]] novou teorii informační etiky, která zahrnuje nejenom lidské bytosti, ale chápe vše jako „informační objekty a procesy“ které dohromady utváří '''infosféru'''. Poškození infosféry označuje Floridi jako '''entropie''', což je ''„zlo, kterému je nutné se vyhnout.“''<ref>BYNUM, Terrell, 2011. Computer and Information Ethics. The Stanford Encyclopedia of Philosophy [online] [vid. 11. červen 2014, odd. 1.7. Dostupné z: http://plato.stanford.edu/archives/spr2011/entries/ethics-computer/</ref><ref>FLORIDI, Luciano, 2006. Information ethics, its nature and scope. ACM SIGCAS Computers and Society. B.m.: ACM, 1.9., roč. 36, č. 3, s. 21–36 [vid. 11. červen 2014]. ISSN 00952737. Dostupné z: doi:10.1145/1195716.1195719</ref> | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
== Morální problémy v informační etice == | == Morální problémy v informační etice == | ||
| − | Informační etika se zabývá jak praktickými aspekty práce s informacemi, tak globálním vývojem a vlivy působícími na informační společnost. John Ladd<ref> | + | Informační etika se zabývá jak praktickými aspekty práce s informacemi, tak globálním vývojem a vlivy působícími na informační společnost. John Ladd<ref>LADD, John, 1985. The quest for a code of professional ethics: an intellectual and moral confusion. B.m.: Wadsworth Publ. Co., 24.1., s. 8–13.</ref> proto navrhuje rozdělení na ''mikro-'' a ''makro-etické'' problémy. |
=== Mikroetické problémy === | === Mikroetické problémy === | ||
| − | Mikroetické problémy se týkají především chování jednotlivců v rámci informačního procesu. Zpravidla se jedná o konkrétní správné a nesprávné způsoby práce s informacemi.<ref> | + | Mikroetické problémy se týkají především chování jednotlivců v rámci informačního procesu. Zpravidla se jedná o konkrétní správné a nesprávné způsoby práce s informacemi.<ref>SOUČEK, Martin, 2006. Informační věda. Praha: Univerzita Karlova v Praze, str. 85. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130</ref> Doporučený způsob práce bývá kodifikován do ''etických kodexů'', nicméně jak zdůrazňuje Capurro,<ref name="Capurro 1985"/> etická praxe a kodexy chování by neměly být zaměňovány se samotnou diskuzí o etických problémech. ''American Society for Information Science'' v roce 1984 identifikovala mezi jinými tyto problémy: <ref>CAPURRO, R., 1985. Moral issues in information science. Journal of Information Science. B.m.: BOWKER-SAUR LTD, MAYPOLE HOUSE, MAYPOLE RD, E GRINSTEAD, W SUSSEX, ENGLAND RH19 1HH, 1.1., roč. 11, č. 3, odd. 2.2 [vid. 15. červen 2014]. ISSN 0165-5515. Dostupné z: http://www.capurro.de/moral.htm</ref> |
* downloading, | * downloading, | ||
| Řádek 69: | Řádek 64: | ||
=== Makroetické problémy === | === Makroetické problémy === | ||
| − | Problémy na makroetické úrovni jsou často předmětem samotné [[informační věda|informační vědy]]. Makroetika se zabývá dopadem informačních technologií na společnost (což úzce souvisí s [[počítačovou etikou|počítačová etika]]). Ladd (1997) nabízí obecnější vymezení: ''„předmětem makroetiky [je] morální posuzování norem, praktik, institucí a zákonů, které jsou budovány na bázi mikroetiky.“''<ref> | + | Problémy na makroetické úrovni jsou často předmětem samotné [[informační věda|informační vědy]]. Makroetika se zabývá dopadem informačních technologií na společnost (což úzce souvisí s [[počítačovou etikou|počítačová etika]]). Ladd (1997) nabízí obecnější vymezení: ''„předmětem makroetiky [je] morální posuzování norem, praktik, institucí a zákonů, které jsou budovány na bázi mikroetiky.“''<ref>SOUČEK, Martin, 2006. Informační věda. Praha: Univerzita Karlova v Praze, str. 86. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130</ref> |
Pro příklady makroetických problémů viz: [[Společenské dopady informačních technologií]]. | Pro příklady makroetických problémů viz: [[Společenské dopady informačních technologií]]. | ||
| Řádek 81: | Řádek 76: | ||
=== Použitá literatura === | === Použitá literatura === | ||
| − | + | * BYNUM, Terrell, 2011. Computer and Information Ethics. The Stanford Encyclopedia of Philosophy [online] [vid. 11. červen 2014]. Dostupné z: http://plato.stanford.edu/archives/spr2011/entries/ethics-computer/ | |
| − | + | * CAPURRO, R., 1985. Moral issues in information science. Journal of Information Science. B.m.: BOWKER-SAUR LTD, MAYPOLE HOUSE, MAYPOLE RD, E GRINSTEAD, W SUSSEX, ENGLAND RH19 1HH, 1.1., roč. 11, č. 3, s. 113–123 [vid. 15. červen 2014]. ISSN 0165-5515. Dostupné z: http://www.capurro.de/moral.htm | |
| − | + | * CAPURRO, Rafael, 2000. Ethical Challenges of the Information Society in the 21st Century. The International Information & Library Review. 9., roč. 32, č. 3-4, s. 257–276 [vid. 16. červen 2014]. ISSN 10572317. Dostupné z: http://www.capurro.de/EEI21.htm | |
| − | + | * ČINČERA, Jan, 2002. Informační etika: sylabus k bakalářskému studiu informační vědy. Brno: Masarykova univerzita v Brně, Filozofická fakulta. | |
| − | + | * FLORIDI, Luciano, 2006. Information ethics, its nature and scope. ACM SIGCAS Computers and Society. B.m.: ACM, 1.9., roč. 36, č. 3, s. 21–36 [vid. 11. červen 2014]. ISSN 00952737. Dostupné z: doi:10.1145/1195716.1195719 | |
| − | + | * FLORIDI, Luciano a Jeff W. SANDERS, 1999. Entropy as Evil in Information Ethics. Etica e Politica [online]. roč. I, č. 2 [vid. 14. červen 2014]. Dostupné z: http://www2.units.it/etica/1999_2/floridi/ | |
| − | + | * FROEHLICH, Thomas, 2004. A brief history of information ethics. BiD [online]. 1.12., č. 13 [vid. 15. červen 2014]. Dostupné z: http://bid.ub.edu/13froel2.htm | |
| − | + | * GORNIAK-KOCIKOWSKA, Krystyna, 1996. The computer revolution and the problem of global ethics. Science and Engineering Ethics. 6., roč. 2, č. 2, s. 177–190. ISSN 1353-3452. Dostupné z: doi:10.1007/BF02583552 | |
| − | + | * JANOŠ, Karel, 1993. Informační etika. Praha: Univerzita Karlova v Praze. | |
| − | + | * KOSTREWSKI, B. J. a C. OPPENHEIM, 1980. Ethics in information science. Journal of Information Science. 1.1., roč. 1, č. 5, s. 277–283 [vid. 15. červen 2014]. ISSN 0165-5515. Dostupné z: doi:10.1177/016555157900100505 | |
| − | + | * LADD, John, 1985. The quest for a code of professional ethics: an intellectual and moral confusion. B.m.: Wadsworth Publ. Co., 24.1., s. 8–13. | |
| − | + | * LADD, John, 1997. Ethics and the computer world. ACM SIGCAS Computers and Society. B.m.: ACM, 1.9., roč. 27, č. 3, s. 8–13. ISSN 00952737. Dostupné z: doi:10.1145/270858.270862 | |
| − | + | * MOOR, James H., 1985. What is computer ethics? Metaphilosophy. B.m.: BLACKWELL PUBL LTD, 108 COWLEY RD, OXFORD, OXON, ENGLAND OX4 1JF, 10., roč. 16, č. 4, s. 266–275 [vid. 15. červen 2014]. ISSN 0026-1068. Dostupné z: doi:10.1111/j.1467-9973.1985.tb00173.x | |
| − | + | * ŠLERKA, Josef, 2011. Informační etika [online prezentace]. 2011. [vid. 12. červen 2014]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/josefslerka/informan-etika | |
| − | + | * SOUČEK, Martin, 2006. Informační věda. Praha: Univerzita Karlova v Praze. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130 | |
| − | + | * WIENER, Norbert, 1954. The Human Use of Human Beings: Cybernetics and Society. Second Edi. New York, NY: Doubleday Anchor. ISBN 0306803208. | |
| − | + | * WIKIPEDIA CONTRIBUTORS, 2014. Information ethics. Wikipedia, The Free Encyclopedia [online] [vid. 12. červen 2014]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Information_ethics&oldid=592993932 | |
| + | |||
| + | === Související články === | ||
| + | * [[Kyberetika]] | ||
| + | * [[Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft]] | ||
| + | |||
| + | === Klíčová slova === | ||
| + | etika, informační věda, kyberetika, morální kodex | ||
| + | |||
| − | [[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]] | + | [[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]] |
| − | [[Kategorie:Informační | + | [[Kategorie:Články k ověření učitelem Římanová]] |
| − | |||
| − | [[Kategorie: | ||
Aktuální verze z 18. 6. 2017, 07:20
Informační etika je „oblast morálky uplatňované při vzniku, šíření, transformací, ukládání, vyhledávání, využívání a organizaci informací.“[1] Jako jeden z oborů etiky vytváří kritický rámec pro posuzování morálních hledisek práce s informacemi, dopadu moderních informačních technologií na společnost a v užším měřítku nabízí praktická vodítka pro informační pracovníky. Informační etika se bezprostředně týká knihovnictví, informatiky, publikační činnosti a žurnalistiky. Ze širšího hlediska se však informační etika dotýká všech činností souvisejících s informacemi, tedy i například politiky, učitelství atd.[2]
Informační etika bývá často zaměňována s počítačovou etikou, která se věnuje společenským dopadům moderních počítačových technologií.[2][3] Pod informační etiku zároveň spadají konkrétní oblasti spojené s praxí, například:
- kyberetika a netiketa, zejména s ohledem na sítě a Internet;
- knihovnická etika;
- novinářská etika;
- mediální etika, aj.
Ve většině těchto oblastí je etické chování kodifikováno v podobě morálních kodexů.
Obsah
Záměry informační etiky
Karel Janoš uvádí mezi jinými tyto cíle, zaměřené především na význam informační etiky pro informační pracovníky:[4]
- Poukázat na potřebu a význam informační etiky pro profesionální i neprofesionální pracovníky pohybující se ve sféře informací.
- Zvýšit úroveň a profesionalitu informační práce.
- Zabezpečit, aby se informační pracovníci (včetně knihovníků) nepropůjčovali k činnostem neslučitelným se zásadami informační etiky.
- Prevence nesprávného zacházení s informacemi.
- Přispět k pozitivnímu působení informací na morální rozvoj společnosti.
Rafael Capurro[5] pojímá informační etiku mnohem šířeji, jako „deskriptivní teorii, vysvětlující mocenské struktury ovlivňující přístup k informacím a tradicím v různých kulturách a epochách“ – a zároveň hodnotí morální přístupy a tradice v informačním sektoru z hlediska jednotlivce i společnosti. Informační etika podle Capurra hodnotí a vysvětluje:[2]
- Vývoj morálních hodnot v informační oblasti.
- Vytváření nových mocenských struktur v informační oblasti.
- Informační mýty.
- Skryté rozpory a záměry v informačních teoriích a praxi.
- Vývoj etických konfliktů v informační oblasti.
Vývoj informační etiky
- Základní podmínkou etiky je svoboda; právo na svobodu informací bylo kodifikováno pro oblast sdělovacích prostředků v roce 1948 na zasedání OSN[6] – dokument mj. uvádí tyto zásady:
- říkat pravdu a šířit znalosti bez zlého úmyslu,
- usnadnit řešení ekonomických, sociálních, lidských problémů volnou výměnou informací,
- omezit falešné a tendenční informace,
- určit práva a povinnosti médií,
- eliminovat cenzuru a nelze-li, určit podmínky jejího fungování.
V témže roce byla přijata Všeobecná deklarace lidských práv, která v článku 19 uvádí:„Každý má právo na svobodu přesvědčení a projevu (…) a zahrnuje právo vyhledávat, přijímat a rozšiřovat informace a myšlenky jakýmikoli prostředky a bez ohledu na hranice.“[6]. Ve 40. letech formuloval Norbert Wiener myšlenky kybernetiky; předvídal, že kybernetika s nástupem počítačů přinese nové společenské a etické problémy. Wiener sice nepojmenoval informační etiku, popsal však základní principy spravedlnosti jako fundamentální pravidla na kterých by měla stát informační společnost.[7] Ve druhé polovině 70. let Walter Maner začal vyučovat nové odvětví etiky: počítačovou etiku. Maner tvrdil, že „počítače přináší zcela nové etické problémy, které by neexistovaly, pokud by počítače nebyly vynalezené.“[8]
Informační etika jako samostatný obor se začala formovat během 80. let.[9] V roce 1980 publikovali Kostrewski a Oppenheim článek Ethics in Information Science, kde se věnují etice v kontextu informační vědy, především s ohledem na vědeckou práci. (ibid.) Na téma navázal Rafael Capurro řadou dalších článků. V roce 1985 v Moral issues in information ethics shrnuje dosavadní debatu a blíže se věnuje rozdělení na mikroetické a makroetické problémy.[10][2] Ve stejném roce James Moor publikoval článek What is computer ethics?. Podle Moora moderní technologie vedou k situacím, kde není nastavená politika používání, vzniká tak „politické vákuum“ (policy vacuum) které vytváří „konceptuální zmatky“ (conceptual muddle). Počítačová etika by měla poskytnout teoretický základ pro odstranění konceptuálních zmatků a nastavení pravidel, která vyřeší etické problémy.[11][12]
V roce 1995 přišla Krystyna Górniak-Kocikowska s radikálním názorem, že počítačová etika se stane globální etikou, která nahradí dosavadní etické systémy (někdy se tato teze označuje jako Górniak hypothesis).[13][14] V roce 1999 nabídl Luciano Floridi novou teorii informační etiky, která zahrnuje nejenom lidské bytosti, ale chápe vše jako „informační objekty a procesy“ které dohromady utváří infosféru. Poškození infosféry označuje Floridi jako entropie, což je „zlo, kterému je nutné se vyhnout.“[15][16]
Morální problémy v informační etice
Informační etika se zabývá jak praktickými aspekty práce s informacemi, tak globálním vývojem a vlivy působícími na informační společnost. John Ladd[17] proto navrhuje rozdělení na mikro- a makro-etické problémy.
Mikroetické problémy
Mikroetické problémy se týkají především chování jednotlivců v rámci informačního procesu. Zpravidla se jedná o konkrétní správné a nesprávné způsoby práce s informacemi.[18] Doporučený způsob práce bývá kodifikován do etických kodexů, nicméně jak zdůrazňuje Capurro,[10] etická praxe a kodexy chování by neměly být zaměňovány se samotnou diskuzí o etických problémech. American Society for Information Science v roce 1984 identifikovala mezi jinými tyto problémy: [19]
- downloading,
- soukromí (úmyslné či nechtěné zveřejnění dat),
- copyright (duševní vlastnictví, sdílení software atp.),
- stanovení cen (v konkurenčním prostředí),
- počítačová kriminalita,
- zabezpečení (ochrana hesel atd.),
- intelektuální a akademická svoboda,
- tok dat napříč zeměmi,
- tajení a falšování informací.
Makroetické problémy
Problémy na makroetické úrovni jsou často předmětem samotné informační vědy. Makroetika se zabývá dopadem informačních technologií na společnost (což úzce souvisí s počítačová etika). Ladd (1997) nabízí obecnější vymezení: „předmětem makroetiky [je] morální posuzování norem, praktik, institucí a zákonů, které jsou budovány na bázi mikroetiky.“[20]
Pro příklady makroetických problémů viz: Společenské dopady informačních technologií.
Odkazy
Reference
- ↑ JANOŠ, Karel, 1993. Informační etika. Praha: Univerzita Karlova v Praze.
- ↑ 2,0 2,1 2,2 2,3 ČINČERA, Jan, 2002. Informační etika: sylabus k bakalářskému studiu informační vědy. Brno: Masarykova univerzita v Brně, Filozofická fakulta, str. 13.
- ↑ BYNUM, Terrell, 2011. Computer and Information Ethics. The Stanford Encyclopedia of Philosophy [online] [vid. 11. červen 2014, odd. 1.2. Dostupné z: http://plato.stanford.edu/archives/spr2011/entries/ethics-computer/
- ↑ JANOŠ, Karel, 1993. Informační etika. Praha: Univerzita Karlova v Praze, str. 23
- ↑ CAPURRO, R., 1985. Moral issues in information science. Journal of Information Science. B.m.: BOWKER-SAUR LTD, MAYPOLE HOUSE, MAYPOLE RD, E GRINSTEAD, W SUSSEX, ENGLAND RH19 1HH, 1.1., roč. 11, č. 3, s. 113–123 [vid. 15. červen 2014]. ISSN 0165-5515. Dostupné z: http://www.capurro.de/moral.htm
- ↑ 6,0 6,1 JANOŠ, Karel, 1993. Informační etika. Praha: Univerzita Karlova v Praze, str. 25.
- ↑ BYNUM, Terrell, 2011. Computer and Information Ethics. The Stanford Encyclopedia of Philosophy [online] [vid. 11. červen 2014, odd. 1.1.3. Dostupné z: http://plato.stanford.edu/archives/spr2011/entries/ethics-computer/
- ↑ BYNUM, Terrell, 2011. Computer and Information Ethics. The Stanford Encyclopedia of Philosophy [online] [vid. 11. červen 2014, odd. 1.2. Dostupné z: http://plato.stanford.edu/archives/spr2011/entries/ethics-computer/
- ↑ JANOŠ, Karel, 1993. Informační etika. Praha: Univerzita Karlova v Praze, str. 24.
- ↑ 10,0 10,1 CAPURRO, R., 1985. Moral issues in information science. Journal of Information Science. B.m.: BOWKER-SAUR LTD, MAYPOLE HOUSE, MAYPOLE RD, E GRINSTEAD, W SUSSEX, ENGLAND RH19 1HH, 1.1., roč. 11, č. 3, s. 113–123, odd. 2.2 [vid. 15. červen 2014]. ISSN 0165-5515. Dostupné z: http://www.capurro.de/moral.htm
- ↑ BYNUM, Terrell, 2011. Computer and Information Ethics. The Stanford Encyclopedia of Philosophy [online] [vid. 11. červen 2014, odd. 1.3. Dostupné z: http://plato.stanford.edu/archives/spr2011/entries/ethics-computer/
- ↑ MOOR, James H., 1985. What is computer ethics? Metaphilosophy. B.m.: BLACKWELL PUBL LTD, 108 COWLEY RD, OXFORD, OXON, ENGLAND OX4 1JF, 10., roč. 16, č. 4, s. 266–275 [vid. 15. červen 2014]. ISSN 0026-1068. Dostupné z: doi:10.1111/j.1467-9973.1985.tb00173.x ŠLERKA, Josef, 2011. Informační etika [online prezentace]. 2011. [vid. 12. červen 2014]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/josefslerka/informan-etika
- ↑ BYNUM, Terrell, 2011. Computer and Information Ethics. The Stanford Encyclopedia of Philosophy [online] [vid. 11. červen 2014, odd. 1.6. Dostupné z: http://plato.stanford.edu/archives/spr2011/entries/ethics-computer/
- ↑ Górniak 1996
- ↑ BYNUM, Terrell, 2011. Computer and Information Ethics. The Stanford Encyclopedia of Philosophy [online] [vid. 11. červen 2014, odd. 1.7. Dostupné z: http://plato.stanford.edu/archives/spr2011/entries/ethics-computer/
- ↑ FLORIDI, Luciano, 2006. Information ethics, its nature and scope. ACM SIGCAS Computers and Society. B.m.: ACM, 1.9., roč. 36, č. 3, s. 21–36 [vid. 11. červen 2014]. ISSN 00952737. Dostupné z: doi:10.1145/1195716.1195719
- ↑ LADD, John, 1985. The quest for a code of professional ethics: an intellectual and moral confusion. B.m.: Wadsworth Publ. Co., 24.1., s. 8–13.
- ↑ SOUČEK, Martin, 2006. Informační věda. Praha: Univerzita Karlova v Praze, str. 85. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130
- ↑ CAPURRO, R., 1985. Moral issues in information science. Journal of Information Science. B.m.: BOWKER-SAUR LTD, MAYPOLE HOUSE, MAYPOLE RD, E GRINSTEAD, W SUSSEX, ENGLAND RH19 1HH, 1.1., roč. 11, č. 3, odd. 2.2 [vid. 15. červen 2014]. ISSN 0165-5515. Dostupné z: http://www.capurro.de/moral.htm
- ↑ SOUČEK, Martin, 2006. Informační věda. Praha: Univerzita Karlova v Praze, str. 86. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130
Použitá literatura
- BYNUM, Terrell, 2011. Computer and Information Ethics. The Stanford Encyclopedia of Philosophy [online] [vid. 11. červen 2014]. Dostupné z: http://plato.stanford.edu/archives/spr2011/entries/ethics-computer/
- CAPURRO, R., 1985. Moral issues in information science. Journal of Information Science. B.m.: BOWKER-SAUR LTD, MAYPOLE HOUSE, MAYPOLE RD, E GRINSTEAD, W SUSSEX, ENGLAND RH19 1HH, 1.1., roč. 11, č. 3, s. 113–123 [vid. 15. červen 2014]. ISSN 0165-5515. Dostupné z: http://www.capurro.de/moral.htm
- CAPURRO, Rafael, 2000. Ethical Challenges of the Information Society in the 21st Century. The International Information & Library Review. 9., roč. 32, č. 3-4, s. 257–276 [vid. 16. červen 2014]. ISSN 10572317. Dostupné z: http://www.capurro.de/EEI21.htm
- ČINČERA, Jan, 2002. Informační etika: sylabus k bakalářskému studiu informační vědy. Brno: Masarykova univerzita v Brně, Filozofická fakulta.
- FLORIDI, Luciano, 2006. Information ethics, its nature and scope. ACM SIGCAS Computers and Society. B.m.: ACM, 1.9., roč. 36, č. 3, s. 21–36 [vid. 11. červen 2014]. ISSN 00952737. Dostupné z: doi:10.1145/1195716.1195719
- FLORIDI, Luciano a Jeff W. SANDERS, 1999. Entropy as Evil in Information Ethics. Etica e Politica [online]. roč. I, č. 2 [vid. 14. červen 2014]. Dostupné z: http://www2.units.it/etica/1999_2/floridi/
- FROEHLICH, Thomas, 2004. A brief history of information ethics. BiD [online]. 1.12., č. 13 [vid. 15. červen 2014]. Dostupné z: http://bid.ub.edu/13froel2.htm
- GORNIAK-KOCIKOWSKA, Krystyna, 1996. The computer revolution and the problem of global ethics. Science and Engineering Ethics. 6., roč. 2, č. 2, s. 177–190. ISSN 1353-3452. Dostupné z: doi:10.1007/BF02583552
- JANOŠ, Karel, 1993. Informační etika. Praha: Univerzita Karlova v Praze.
- KOSTREWSKI, B. J. a C. OPPENHEIM, 1980. Ethics in information science. Journal of Information Science. 1.1., roč. 1, č. 5, s. 277–283 [vid. 15. červen 2014]. ISSN 0165-5515. Dostupné z: doi:10.1177/016555157900100505
- LADD, John, 1985. The quest for a code of professional ethics: an intellectual and moral confusion. B.m.: Wadsworth Publ. Co., 24.1., s. 8–13.
- LADD, John, 1997. Ethics and the computer world. ACM SIGCAS Computers and Society. B.m.: ACM, 1.9., roč. 27, č. 3, s. 8–13. ISSN 00952737. Dostupné z: doi:10.1145/270858.270862
- MOOR, James H., 1985. What is computer ethics? Metaphilosophy. B.m.: BLACKWELL PUBL LTD, 108 COWLEY RD, OXFORD, OXON, ENGLAND OX4 1JF, 10., roč. 16, č. 4, s. 266–275 [vid. 15. červen 2014]. ISSN 0026-1068. Dostupné z: doi:10.1111/j.1467-9973.1985.tb00173.x
- ŠLERKA, Josef, 2011. Informační etika [online prezentace]. 2011. [vid. 12. červen 2014]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/josefslerka/informan-etika
- SOUČEK, Martin, 2006. Informační věda. Praha: Univerzita Karlova v Praze. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130
- WIENER, Norbert, 1954. The Human Use of Human Beings: Cybernetics and Society. Second Edi. New York, NY: Doubleday Anchor. ISBN 0306803208.
- WIKIPEDIA CONTRIBUTORS, 2014. Information ethics. Wikipedia, The Free Encyclopedia [online] [vid. 12. červen 2014]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Information_ethics&oldid=592993932
Související články
Klíčová slova
etika, informační věda, kyberetika, morální kodex
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
