Demence u Alzheimerovy choroby: Porovnání verzí
m (Petr.Kosik přesunul stránku Alzheimerova demence na Demence u Alzheimerovy choroby: nepřesnost, demence je jen jedním ze stádií Alz. choroby) |
|||
(Není zobrazeno 6 mezilehlých verzí od jednoho dalšího uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Alzheimerova demence (v [[Mezinárodní klasifikace nemocí|MKN]] pod názvem '''F00 demence u Alzheimerovy choroby''') je nejznámější ze skupiny [[Organické duševní poruchy|Organických duševních poruch]] (F00-F09). | Alzheimerova demence (v [[Mezinárodní klasifikace nemocí|MKN]] pod názvem '''F00 demence u Alzheimerovy choroby''') je nejznámější ze skupiny [[Organické duševní poruchy|Organických duševních poruch]] (F00-F09). | ||
+ | {{Šablona:Diagnóza | ||
+ | | Obecná charakteristika = Nejčastější demence (''60-65% dementní populace''). Primární demence (způsobená primárním onemocněním – atrofií – mozkové tkáně). ''Potvrdit diagnózu lze až po smrti''. Diagnózu stanovuje neurolog, přestože jde o psychiatrickou diagnózu. | ||
+ | | Symptomatologie = '''Psychické symptomy''': Postupná ztráta [[Paměť|paměti]] a [[Kognitivní funkce|kognitivních funkcí]], emoční změny, podrážděnost a ztráta sociálních zábran. Neuvědomuje si svá omezení. Později korové symptomy ([[Apraxie|apraxie]], [[Afázie|afázie]], [[Agnosie|agnosie]], [[Agrafie|agrafie]]), extrapyramidové příznaky, paroxysmy. Nakonec [[Mutismus|mutismus]], [[Apatie|apatie]].<br /> | ||
+ | '''Vegetativní symptomy''': Postupná ztráta soběstačnosti, ztráta zájmu o potravu, pohyb, výpadky somatických funkcí a reflexů. | ||
+ | | Etiopatogeneze = Původ nejasný, odhadovaný vliv má heredita ("''přímí příbuzní postihováni 4x častěji než všeobecná populace''"<ref name="hoschl">Höschl, C. (1996). Psychiatrie pro praktické lékaře. (Vyd. 1., 424 s.) Jinočany: H. </ref><sup>(str. 113)</sup>), věk matky, chromozomová mutace, atd. AD jsou bílkovinné změny ve struktuře mozkové tkáně. Predispozičním faktorem je [[Downův syndrom]]. | ||
+ | | Průběh = Postupné, kontinuální zhoršování symptomů. Blíže viz ''Symptomatologie''. | ||
+ | | Prognóza = '''Špatná'''. Ireverzibilní změny. Lze pouze zpomalovat postup a kompenzovat nedostatky. | ||
+ | | Diferenciální diagnostika = Je třeba odlišit od: | ||
+ | * '''Obecná stařecká zapomnětlivost''': Ví, že něco zapomněl. Neohrožuje samostatnost a každodenní fungování. | ||
+ | * '''Jiné demence''': Původ a nepřítomnost jiného možného původce [[Demence|demence]]. | ||
+ | * '''Mentální retardace''': Je časná (rozdíl ve věku počátku a v průběhu). | ||
+ | * '''Simulace''': Lze najít motiv, vypadává z role. | ||
+ | * '''Deprese''': Má konkrétní bod vzniku, demence je pozvolná. Dementní lidé se v kognitivních úlohách snaží uspět, depresivní ne. Porucha paměti je u deprese globální, u demence postupná. Dementní člověk somaticky nestrádá, depresivní ano. Demence postrádá náhled. U demence labilní nebo nevýrazná nálada. U demence se projeví celkové zpomalení na EEG a na CT je patologicko-anatomický nález (atrofie). | ||
+ | * '''Delirium''': Vyskytuje se [[Poruchy_vědomí#Kvalitativní porucha vědomí|kvalitativní porucha vědomí]]. | ||
+ | * '''Organistická anamnestická porucha''': Dominantní je porucha deklarativní paměti (různá), vzniká podstatně rychleji. | ||
+ | * '''Útlum způsobený farmaky''': Ukáže vyšetření a anamnéza. | ||
+ | | Doplňující informace = Dělení: | ||
+ | # AD s časným nástupem (do 65let) | ||
+ | # AD s pozdním nástupem (65+, často kolem 70-75). | ||
+ | }} | ||
+ | == Diagnostická vodítka == | ||
+ | # Přítomnost demence | ||
+ | # Plíživý začátek s pomalou deteriorací | ||
+ | # Vyloučení jiné příčiny demence (hypotyreóza, hyperkalcémie, nedostatek vitamínu B12, nedostatek niacinu, neurosyfilis, normotonický hydrocefalus, subdurální hematom) | ||
+ | # V raném stadiu onemocnění se nevyskytne žádný paroxysmus či ložiskové neurologické příznaky. | ||
+ | Vyskytnou-li se zároveň i příznaky vaskulární demence, je třeba stanovit obě diagnózy najednou<ref name="hoschl" />. | ||
+ | == Reference == | ||
+ | <references /> |
Aktuální verze z 28. 10. 2017, 14:28
Alzheimerova demence (v MKN pod názvem F00 demence u Alzheimerovy choroby) je nejznámější ze skupiny Organických duševních poruch (F00-F09).
INFORMACE O DIAGNÓZE | |
Obecná charakteristika | Nejčastější demence (60-65% dementní populace). Primární demence (způsobená primárním onemocněním – atrofií – mozkové tkáně). Potvrdit diagnózu lze až po smrti. Diagnózu stanovuje neurolog, přestože jde o psychiatrickou diagnózu. |
Symptomatologie | Psychické symptomy: Postupná ztráta paměti a kognitivních funkcí, emoční změny, podrážděnost a ztráta sociálních zábran. Neuvědomuje si svá omezení. Později korové symptomy (apraxie, afázie, agnosie, agrafie), extrapyramidové příznaky, paroxysmy. Nakonec mutismus, apatie. Vegetativní symptomy: Postupná ztráta soběstačnosti, ztráta zájmu o potravu, pohyb, výpadky somatických funkcí a reflexů. |
Etiopatogeneze | Původ nejasný, odhadovaný vliv má heredita ("přímí příbuzní postihováni 4x častěji než všeobecná populace"[1](str. 113)), věk matky, chromozomová mutace, atd. AD jsou bílkovinné změny ve struktuře mozkové tkáně. Predispozičním faktorem je Downův syndrom. |
Průběh | Postupné, kontinuální zhoršování symptomů. Blíže viz Symptomatologie. |
Prognóza | Špatná. Ireverzibilní změny. Lze pouze zpomalovat postup a kompenzovat nedostatky. |
Diferenciální diagnostika | Je třeba odlišit od:
|
Doplňující informace | Dělení:
|
Diagnostická vodítka
- Přítomnost demence
- Plíživý začátek s pomalou deteriorací
- Vyloučení jiné příčiny demence (hypotyreóza, hyperkalcémie, nedostatek vitamínu B12, nedostatek niacinu, neurosyfilis, normotonický hydrocefalus, subdurální hematom)
- V raném stadiu onemocnění se nevyskytne žádný paroxysmus či ložiskové neurologické příznaky.
Vyskytnou-li se zároveň i příznaky vaskulární demence, je třeba stanovit obě diagnózy najednou[1].