Organizace knihovních fondů: Porovnání verzí

m
m (Organizace knihovního fondu)
Řádek 1: Řádek 1:
−
Dekompozice systému „ORGANIZACE KNIHOVNÍHO FONDU“ Organizace informačního fondu zahrnuje nejen vlastní výstavbu informačního fondu, tj. zařazování, fyzické zatřiďování nově přicházejících a zpracovaných dokumentů a jejich záznamů do informačního fondu, ale také jejich [[Ochrana fondů - havárie a živelní pohromy|ochranu]] a aktualizaci a [[Revize|revizi]]. Organizace
+
Organizace knihovních fondu je jeden z procesů, které probíhají v knihovnách za cílem zpřístupnit dokumenty uživatelům. Je součástí knihovního systému.  
  
−
[[File:dekompozice.jpg|400px]]
+
== Knihovní systém ==
  
−
== Statické prvky systému ==
+
* akvizice - získávání nových dokumentů do knihovny, doplňování fondu (přírůstek je zpravidla určován rozsahem finančního rozpočtu nebo výhodností sjednaných smluvních podmínek s dodavateli)<ref>CHRISTIE KOONTZ, Barbara Gubbin. <i>Směrnice IFLA: Služby veřejných knihoven</i>. 2., zcela přepracované vydání. Praha: Národní knihovna České republiky, 2012. ISBN 978-80-7050-620-2. Dostupné také z: https://studujte.nkp.cz/najit-studijni-pomucku/sluzby-verejnych-knihoven-smernice-ifla</ref>
 +
* evidence - zanesení dokumentu do tzv. přírůstkového seznamu (přidělení razítka knihovny)
 +
* katalogizace - zanesení do katalogu knihovny
 +
* přidělení signatury (číslo knihy, které určuje, kde bude umístěna v regále knihovny)
 +
* organizace a [[Ochrana knihovního fondu.|ochrana fondu]] - tedy fyzické umístění knihy do fondu
 +
* zpřístupňování
 +
* aktualizace fondu - vyřazování dokumentů (úbytkový seznam - vyřazovaný dokument je duplicitní, má nízkou statistickou využivatelnost uživateli, je opotřebovaný, poškozený, informace jsou zastaralé)<ref>CHRISTIE KOONTZ, Barbara Gubbin. <i>Směrnice IFLA: Služby veřejných knihoven</i>. 2., zcela přepracované vydání. Praha: Národní knihovna České republiky, 2012. ISBN 978-80-7050-620-2.</ref>
 +
* [[Revize]]<ref>RUDOVÁ, Eliška. ''Informační procesy: 2. ročník.'' Plzeň: SPŠ strojnická a SOŠ profesora Švejcara, 2015. 5 stran. (Zápisy z vyučování odborného předmětu; vyučující Mgr. Andrea Mařáková).</ref>
 +
 
 +
 
 +
 
 +
== Prvky informačního fondu ==
 
    
 
    
−
=== Knihovní fond ===
+
== Informační fond ==
 +
 
 +
Je to soubor primárních dokumentů (tedy fyzických nositelů [[Informace|informace]], faktů) a sekundárních dokumentů (to jsou dokumenty, které informují o existenci primárních dokumentů (například: [[Databáze|databáze]], katalogy, bibliografie, kartotéky, katalogy). Samotné dokumenty jsou informačními prameny, což znamená, že jsou zdroji informací.
 +
 
 +
=== Druhy informačního fondu ===
 +
 
 +
 
 +
==== Knihovní fond ====
 +
 
 +
Základní dílkem knihovního fondu je knihovní jednotka (kniha, dokument, zdroj), která je neustále v pohybu. [[Knihovní fond]] tvoří základ celého informačního fondu. Struktura knihovního fondu je vystavěna na:
 +
* jádro - nejčastěji využívané dokumenty
 +
* rezervní část - jedná se o dokumenty uložené ve skladu (lze si je vyžádat, nejsou součástí volného výběru)
 +
* archiv - zde je uložen konzervační fond knihovny (rukopisy, prvotisky, staré tisky - jeho součástí je badatelna)
 +
 
 +
==== Dokumentografický fond ====
 +
 
 +
Skládá se ze sekundárních informačních pramenů/ dokumentů:
 +
 
 +
* katalog - soupis všech dokumentů, které má knihovna k dispozici
 +
* kartotéka - soupis dokumentů, které mohou, ale nemusí být v knihovně
 +
* [[Bibliografie]] - soupis dokumentů na určité téma
 +
 
 +
==== Faktografický fond ====
 +
 
 +
Tento fond má často formu samostatných příručních knihoven - obsahuje slovníky, encyklopedie, sbírky zákonů. Slouží k rychlému ověření faktů. <ref>Rudová, Eliška. Informační procesy: 2. ročník. Plzeň: SPŠ strojnická a SOŠ profesora Švejcara, 2015. 5 stran. (Zápisy z vyučování odborného předmětu; vyučující Mgr. Andrea Mařáková).</ref>
 +
 
 +
== Organizace fondu v knihovnách ==
 +
 
 +
=== Formální stavění fondu ===
 +
 
 +
Jedná se o uspořádání fondu dle vnějších znaků:
 +
 
 +
* abecední - dle příjmení autora v invertovaném tvaru (ČAPEK, Karel)
 +
* formátové - dle velikosti knih (kvartet, osmerka, šestnácterka, folio) - je to ovšem jedno z náročnějších stavění na organizaci
 +
* chronologické - založeno na vnější informaci, tedy na tom, kdy byl dokument vydán (rok)
 +
* geografické - místo vydání dokumentu
 +
* přírůstkové - dokumenty řazeny dle toho, jak jsou evidovány v přírůstkovém seznamu
 +
* jazykové - řazeno dle jazyka dokumentu
 +
 
 +
Výhody:
 +
 
 +
* tento systém řazení zaručuje úsporu místa v knihovních regálech a poskytuje jednodušší vyhledávání
 +
 
 +
Nevýhody:
 +
 
 +
* velice se zde tříští oborové zaměření dokumentů
 +
* zcela se opouští tématické třídění knihovních jednotek
 +
* formální stavění fondu se nehodí pro široký volný výběr
 +
 
 +
=== Věcné stavění fondu ===
 +
 
 +
 
 +
===== Uspořádání dle oborů =====
 +
 
 +
* systematicko-abecední - je to řazení dle systematických [[Selekční jazyky|selekčních jazyků]] s numerickou (číselnou) nebo alfanumerickou (písmena + čísla) notací (například selekční jazyky typu MDT, DDT, ČSN, BSO, Blissovo třídění, MPT, Ranganathanovo třídění)
 +
* systematicko-pořadové - řadí se dle oborů = uvnitř pak postupně, jak dokumenty přicházely do fondu (chronologie, přírůstkové číslo, signatura)
 +
* tématické - nejčastěji se používá v dětských odděleních, kde je fond rozdělen podle barev nebo podle piktogramů
 +
 
 +
Výhody:
 +
 
 +
* uživatel si může výběrem nahradit knihu podobného tématu, pokud je ta, kterou chtěl, vypůjčena
 +
* rychlé vyhledávání knihovních jednotek určitého tématu
 +
 
 +
Nevýhody:
 +
 
 +
* náročné na prostor
 +
 
 +
=== Zpřístupňování knihovních fondů ===
 +
 
 +
Do organizace knihovních fondů v rámci zpřístupňování dokumentů uživatelům patří i uspořádání tzv. dokumentových fondů.  Tento fond se skládá z hmotných knihovních jednotek (beletrie, naučná literatura, normy, patenty, šedá literatura).
 +
 
 +
# Fondy bezprostředně přístupné - jsou poskytnuty uživateli přímo čtenářům (cirkulační fondy)
 +
# Fondy zprostředkovatelně přístupné - přístupné za asistence knihovníka (MVS - Meziknihovní výpůjční služba)
 +
# Fondy určené pro kooperaci - slouží ke spolupráci knihoven (multiplikáty - fondy MVS a cirkulační fondy)
 +
 
 +
==== Cyrkulační fondy ====
 +
 
 +
Jsou to samostatné fondy, které slouží ústředním knihovnám k tomu, aby je zapůjčovaly do partnerských, tzv. regionálních knihoven (ústřední knihovna v daném okrese sváží několik knihovních jednotek měsíčně do menších, obecních knihoven a takto jejich fond pravidelně obměňuje).
 +
 
 +
Druhy:
 +
 
 +
* hvězdicový systém cirkulačního fondu - jeho výhodami je přehlednost, samostatná korigace. Mezi jeho nevýhody patří náklady na benzín, kdy se knihy sváží v autech
 +
* kruhový systém cirkulačního fondu - jeho výhodami je stálý přísun literatury, nevýhodou je, že si uživatel může půjčit knihu jen na omezenou dobu bez možnosti prodloužení výpůjční lhůty<ref>Rudová, Eliška. Informační procesy: 2. ročník. Plzeň: SPŠ strojnická a SOŠ profesora Švejcara, 2015. 5 stran. (Zápisy z vyučování odborného předmětu; vyučující Mgr. Andrea Mařáková).</ref>
 +
 
 +
=== Skladování ===
 +
 
 +
==== Prvky skladování dokumentů ====
 +
 
 +
# volný výběr - přístupný, není však pro skladování příliš vhodný (čtenáři škodí; světlo, prach, teplo...)
 +
# sklad/ depozitář - je přístupný pouze pro knihovníka, pro ochranu fondu je vhodný
 +
# trezor - je zde uskladněn konzervační fond (incunabule, vzácné tisky)
 +
 
 +
 
 +
Vhodné podmínky pro [[Ochrana fondů skladování dokumentů| skladování]] fondu jsou základem pro primární ochranu fondu již v knihovně. Pro uložení dokumentů je doporučeno bezprašné prostředí, bez přímého přístupu slunečního světla. Úložná místa na regálech by měla být bez ostrých hran a výčnělků a opatřena zarážkou, zabraňujícímu sesunu fondu (tzv. knižní zarážky). Ve volně přístupném fondu, studovnách, referenčních a informačních prostorách je doporučena výška regálové konstrukce:
 +
 
 +
* veřejné knihovny: 1,80-2,05 m
 +
* akademické knihovny: 2,25 m
 +
* dětská oddělení: 1,50-1,80 m
 +
 
 +
Z důvodu organizace práce by maximální délka regálové řady neměla přesahovat 8 metrů. V knihovnách (a stejně tak i v depozitářích) je přísný zákaz kouření, jídla i pití.<ref>MONIKA, Kratochvílová. <i>Ochrana a aktualizace knihovního fondu v knihovnách s lokální a regionální působností</i>. Praha: Ministerstvo kultury České republiky, Veřejné informační služby knihoven (VISK 1), 2016, 14 s. Dostupné také z: https://studujte.nkp.cz/najit-studijni-pomucku/ochrana-aktualizace-knihovniho-fondu-v-knihovnach-s-lokalni-regionalni-2</ref>
 +
 
 +
 
 +
=== Koncepce moderní knihovny ===
 +
 
 +
Shrnuje současné tendence v organizaci fondu v knihovnách<ref>ANNA, Stöcklová. <i>Organizace a ochrana knihovního fondu</i>. Praha, 2008, 16 s. Dostupné také z: https://studujte.nkp.cz/najit-studijni-pomucku/organizace-ochrana-knihovnich-fondu</ref>, které se mají měnit na komunitní prostor.
 +
 
 +
# poskytnout čtenáři přímý přístup ke knihovnímu fondu knihovny (převaha volných výběrů)
 +
# intenzivní růst fondu - pravidelné revize fondu, vyřazování knihovních jednotek
 +
# vznik centrálních dokumentových fondů - centrální depozitáře
 +
# intenzivní [[Digitalizace a knihovnictví|digitalizace]] (snašší zpřístupnění dokumentů uživatelům)
 +
# zapojení moderních technologií - čtečky, web
 +
# budování sítí knihoven - velké komplexy (komunitní centrum - místo setkávání)
 +
# kooperace knihoven - sdílená [[Katalogizace|katalogizace]], [[MVS]], MMVS (Mezinárodní meziknihovní výpůjční služba)
 +
 
  
−
[[Knihovní fond]] Je cílevědomě, plánovitě vytvářený a organizovaný soubor dokumentů.  Dokumenty v knihovně jsou opatřeny signaturou, čímž se liší tento fond např. od fondu v knihkupectví.
 
  
 
=== Zaměstnanci ===
 
=== Zaměstnanci ===
Řádek 23: Řádek 146:
 
* výtahy
 
* výtahy
 
* prostředky ochrany dokumentů (měřící přístroje, brány, kamerové systémy)
 
* prostředky ochrany dokumentů (měřící přístroje, brány, kamerové systémy)
−
   
+
 
−
== Dynamické prvky systému ==
+
  <references/>
−
+
 
−
* '''Vřazování''' - začlenění nových přírůstků
+
 
−
* '''Přeřazování''' změna v začlenění. Například přechod od formátového stavění k tematickému. Nebo přeřazování z volného přístupu do skladu.
+
 
−
* '''[[Vyřazování dokumentů]]''' je vyčlenění knihovní jednotky z fondu.
+
 
 +
 
 +
 
 +
 
 +
 
 +
 
 +
 
 +
 
 +
 
 +
 
 +
 
 +
 
 +
 
 +
 
 +
 
 +
 
 +
 
 +
 
 +
 
 +
 
 +
 
 +
 
 +
 
 +
 
 +
 
 +
 
 +
 
 +
 
 +
 
  
 
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]
 
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]

Verze z 17. 12. 2017, 14:05

Organizace knihovních fondu je jeden z procesů, které probíhají v knihovnách za cílem zpřístupnit dokumenty uživatelům. Je součástí knihovního systému.

Knihovní systém

  • akvizice - získávání nových dokumentů do knihovny, doplňování fondu (přírůstek je zpravidla určován rozsahem finančního rozpočtu nebo výhodností sjednaných smluvních podmínek s dodavateli)[1]
  • evidence - zanesení dokumentu do tzv. přírůstkového seznamu (přidělení razítka knihovny)
  • katalogizace - zanesení do katalogu knihovny
  • přidělení signatury (číslo knihy, které určuje, kde bude umístěna v regále knihovny)
  • organizace a ochrana fondu - tedy fyzické umístění knihy do fondu
  • zpřístupňování
  • aktualizace fondu - vyřazování dokumentů (úbytkový seznam - vyřazovaný dokument je duplicitní, má nízkou statistickou využivatelnost uživateli, je opotřebovaný, poškozený, informace jsou zastaralé)[2]
  • Revize[3]


Prvky informačního fondu

Informační fond

Je to soubor primárních dokumentů (tedy fyzických nositelů informace, faktů) a sekundárních dokumentů (to jsou dokumenty, které informují o existenci primárních dokumentů (například: databáze, katalogy, bibliografie, kartotéky, katalogy). Samotné dokumenty jsou informačními prameny, což znamená, že jsou zdroji informací.

Druhy informačního fondu

Knihovní fond

Základní dílkem knihovního fondu je knihovní jednotka (kniha, dokument, zdroj), která je neustále v pohybu. Knihovní fond tvoří základ celého informačního fondu. Struktura knihovního fondu je vystavěna na:

  • jádro - nejčastěji využívané dokumenty
  • rezervní část - jedná se o dokumenty uložené ve skladu (lze si je vyžádat, nejsou součástí volného výběru)
  • archiv - zde je uložen konzervační fond knihovny (rukopisy, prvotisky, staré tisky - jeho součástí je badatelna)

Dokumentografický fond

Skládá se ze sekundárních informačních pramenů/ dokumentů:

  • katalog - soupis všech dokumentů, které má knihovna k dispozici
  • kartotéka - soupis dokumentů, které mohou, ale nemusí být v knihovně
  • Bibliografie - soupis dokumentů na určité téma

Faktografický fond

Tento fond má často formu samostatných příručních knihoven - obsahuje slovníky, encyklopedie, sbírky zákonů. Slouží k rychlému ověření faktů. [4]

Organizace fondu v knihovnách

Formální stavění fondu

Jedná se o uspořádání fondu dle vnějších znaků:

  • abecední - dle příjmení autora v invertovaném tvaru (ČAPEK, Karel)
  • formátové - dle velikosti knih (kvartet, osmerka, šestnácterka, folio) - je to ovšem jedno z náročnějších stavění na organizaci
  • chronologické - založeno na vnější informaci, tedy na tom, kdy byl dokument vydán (rok)
  • geografické - místo vydání dokumentu
  • přírůstkové - dokumenty řazeny dle toho, jak jsou evidovány v přírůstkovém seznamu
  • jazykové - řazeno dle jazyka dokumentu

Výhody:

  • tento systém řazení zaručuje úsporu místa v knihovních regálech a poskytuje jednodušší vyhledávání

Nevýhody:

  • velice se zde tříští oborové zaměření dokumentů
  • zcela se opouští tématické třídění knihovních jednotek
  • formální stavění fondu se nehodí pro široký volný výběr

Věcné stavění fondu

Uspořádání dle oborů
  • systematicko-abecední - je to řazení dle systematických selekčních jazyků s numerickou (číselnou) nebo alfanumerickou (písmena + čísla) notací (například selekční jazyky typu MDT, DDT, ČSN, BSO, Blissovo třídění, MPT, Ranganathanovo třídění)
  • systematicko-pořadové - řadí se dle oborů = uvnitř pak postupně, jak dokumenty přicházely do fondu (chronologie, přírůstkové číslo, signatura)
  • tématické - nejčastěji se používá v dětských odděleních, kde je fond rozdělen podle barev nebo podle piktogramů

Výhody:

  • uživatel si může výběrem nahradit knihu podobného tématu, pokud je ta, kterou chtěl, vypůjčena
  • rychlé vyhledávání knihovních jednotek určitého tématu

Nevýhody:

  • náročné na prostor

Zpřístupňování knihovních fondů

Do organizace knihovních fondů v rámci zpřístupňování dokumentů uživatelům patří i uspořádání tzv. dokumentových fondů. Tento fond se skládá z hmotných knihovních jednotek (beletrie, naučná literatura, normy, patenty, šedá literatura).

  1. Fondy bezprostředně přístupné - jsou poskytnuty uživateli přímo čtenářům (cirkulační fondy)
  2. Fondy zprostředkovatelně přístupné - přístupné za asistence knihovníka (MVS - Meziknihovní výpůjční služba)
  3. Fondy určené pro kooperaci - slouží ke spolupráci knihoven (multiplikáty - fondy MVS a cirkulační fondy)

Cyrkulační fondy

Jsou to samostatné fondy, které slouží ústředním knihovnám k tomu, aby je zapůjčovaly do partnerských, tzv. regionálních knihoven (ústřední knihovna v daném okrese sváží několik knihovních jednotek měsíčně do menších, obecních knihoven a takto jejich fond pravidelně obměňuje).

Druhy:

  • hvězdicový systém cirkulačního fondu - jeho výhodami je přehlednost, samostatná korigace. Mezi jeho nevýhody patří náklady na benzín, kdy se knihy sváží v autech
  • kruhový systém cirkulačního fondu - jeho výhodami je stálý přísun literatury, nevýhodou je, že si uživatel může půjčit knihu jen na omezenou dobu bez možnosti prodloužení výpůjční lhůty[5]

Skladování

Prvky skladování dokumentů

  1. volný výběr - přístupný, není však pro skladování příliš vhodný (čtenáři škodí; světlo, prach, teplo...)
  2. sklad/ depozitář - je přístupný pouze pro knihovníka, pro ochranu fondu je vhodný
  3. trezor - je zde uskladněn konzervační fond (incunabule, vzácné tisky)


Vhodné podmínky pro skladování fondu jsou základem pro primární ochranu fondu již v knihovně. Pro uložení dokumentů je doporučeno bezprašné prostředí, bez přímého přístupu slunečního světla. Úložná místa na regálech by měla být bez ostrých hran a výčnělků a opatřena zarážkou, zabraňujícímu sesunu fondu (tzv. knižní zarážky). Ve volně přístupném fondu, studovnách, referenčních a informačních prostorách je doporučena výška regálové konstrukce:

  • veřejné knihovny: 1,80-2,05 m
  • akademické knihovny: 2,25 m
  • dětská oddělení: 1,50-1,80 m

Z důvodu organizace práce by maximální délka regálové řady neměla přesahovat 8 metrů. V knihovnách (a stejně tak i v depozitářích) je přísný zákaz kouření, jídla i pití.[6]


Koncepce moderní knihovny

Shrnuje současné tendence v organizaci fondu v knihovnách[7], které se mají měnit na komunitní prostor.

  1. poskytnout čtenáři přímý přístup ke knihovnímu fondu knihovny (převaha volných výběrů)
  2. intenzivní růst fondu - pravidelné revize fondu, vyřazování knihovních jednotek
  3. vznik centrálních dokumentových fondů - centrální depozitáře
  4. intenzivní digitalizace (snašší zpřístupnění dokumentů uživatelům)
  5. zapojení moderních technologií - čtečky, web
  6. budování sítí knihoven - velké komplexy (komunitní centrum - místo setkávání)
  7. kooperace knihoven - sdílená katalogizace, MVS, MMVS (Mezinárodní meziknihovní výpůjční služba)


Zaměstnanci

  • skladoví knihovníci
  • restaurátoři

Zařízení knihovny

  • skladiště
  • depozitáře
  • katalogy, regály (klasické i posuvné)
  • manipulační stoly
  • dopravníkové systémy
  • výtahy
  • prostředky ochrany dokumentů (měřící přístroje, brány, kamerové systémy)
  1. ↑ CHRISTIE KOONTZ, Barbara Gubbin. Směrnice IFLA: Služby veřejných knihoven. 2., zcela přepracované vydání. Praha: Národní knihovna České republiky, 2012. ISBN 978-80-7050-620-2. Dostupné také z: https://studujte.nkp.cz/najit-studijni-pomucku/sluzby-verejnych-knihoven-smernice-ifla
  2. ↑ CHRISTIE KOONTZ, Barbara Gubbin. Směrnice IFLA: Služby veřejných knihoven. 2., zcela přepracované vydání. Praha: Národní knihovna České republiky, 2012. ISBN 978-80-7050-620-2.
  3. ↑ RUDOVÁ, Eliška. Informační procesy: 2. ročník. Plzeň: SPŠ strojnická a SOŠ profesora Švejcara, 2015. 5 stran. (Zápisy z vyučování odborného předmětu; vyučující Mgr. Andrea Mařáková).
  4. ↑ Rudová, Eliška. Informační procesy: 2. ročník. Plzeň: SPŠ strojnická a SOŠ profesora Švejcara, 2015. 5 stran. (Zápisy z vyučování odborného předmětu; vyučující Mgr. Andrea Mařáková).
  5. ↑ Rudová, Eliška. Informační procesy: 2. ročník. Plzeň: SPŠ strojnická a SOŠ profesora Švejcara, 2015. 5 stran. (Zápisy z vyučování odborného předmětu; vyučující Mgr. Andrea Mařáková).
  6. ↑ MONIKA, Kratochvílová. Ochrana a aktualizace knihovního fondu v knihovnách s lokální a regionální působností. Praha: Ministerstvo kultury České republiky, Veřejné informační služby knihoven (VISK 1), 2016, 14 s. Dostupné také z: https://studujte.nkp.cz/najit-studijni-pomucku/ochrana-aktualizace-knihovniho-fondu-v-knihovnach-s-lokalni-regionalni-2
  7. ↑ ANNA, Stöcklová. Organizace a ochrana knihovního fondu. Praha, 2008, 16 s. Dostupné také z: https://studujte.nkp.cz/najit-studijni-pomucku/organizace-ochrana-knihovnich-fondu
Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Organizace_knihovních_fondů&oldid=50819“