Hierarchie Data → Informace → Znalost: Porovnání verzí
Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru |
|||
| (Není zobrazeno 26 mezilehlých verzí od jednoho dalšího uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | [[Soubor:Data informace znalost souvislost.PNG|náhled|vpravo|Souvislost data, informace, znalosti<ref | + | [[Soubor:Data informace znalost souvislost.PNG|náhled|vpravo|Souvislost data, informace, znalosti<ref name="SoučekM"/>]] |
| − | Vzájemná souvislost mezi [https://wikisofia.cz/wiki/Data data], [https://wikisofia.cz/wiki/Informace informace], [[znalost]] může být pochopena tak, že '''data '''jsou shodně vyjádřené symboly představující "výrobní surovinu", jež se mění na '''informaci'''. '''Znalosti '''se posléze vymezují jako základní rámec pro kognitivní procesy, jež interpretují data a informace.<ref>PETŘÍKOVÁ, Růžena a kol. Moderní management znalostí: (principy, procesy, příklady dobré praxe). 1. vyd. [Praha]: Professional Publishing, 2010. 323 s. ISBN 978-80-7431-011-9.</ref> | + | Vzájemná souvislost mezi [https://wikisofia.cz/wiki/Data data], [https://wikisofia.cz/wiki/Informace informace], [[znalost]] může být pochopena tak, že '''data '''jsou shodně vyjádřené symboly představující "výrobní surovinu", jež se mění na '''informaci'''. '''Znalosti '''se posléze vymezují jako '''základní rámec '''pro kognitivní procesy, jež interpretují data a informace.<ref name="petrikova">PETŘÍKOVÁ, Růžena a kol. Moderní management znalostí: (principy, procesy, příklady dobré praxe). 1. vyd. [Praha]: Professional Publishing, 2010. 323 s. ISBN 978-80-7431-011-9.</ref> |
| + | Onu hierarchii dat, informací a znalostí, lze shrnout též takto: | ||
| + | * '''Data: '''objektivní fakta | ||
| + | * '''Informace: '''data + význam | ||
| + | * '''Znalosti: '''informace + kontext <ref name="modulquatro">Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, Modul č. 4, Informační a znalostní management, Klára Havlíčková, Studium informační vědy a znalostního managementu v evropském kontextu, Reg. číslo: CZ.1.07/2.2.00/07.0284 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost</ref> <ref name="SoučekM" /> | ||
| + | == Data == | ||
| + | Objektivními fakty o událostech jsou [https://wikisofia.cz/wiki/Data data]. Mohou to být čísla, písmena, symboly apod. Datům se snažíme '''porozumět''', '''interpretovat '''je a přiřadit jim '''význam'''. Představují něco, co se dá v praxi získat experimentem, měřením, pozorováním nebo šetřením. Data '''objektivně '''zobrazují '''vlastnosti''', '''stavy objektů '''a probíhající procesy v reálném prostředí kolem nás. Data lze chápat jako jednoduché reprezentační nástroje faktů s jednosměrným a jedinečným významem. <ref name=" cejpek">CEJPEK JIŘÍ. <i>Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy</i>. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s.</ref>. | ||
| − | + | Data lze z pohledu práce s daty dělit na: | |
| − | + | * '''Struktrovaná: '''Zachycují explicitně fakta, atributy a objekty. Důležitým aspektem je existence elementů dat. Příkladem uložení těchto dat je potom relační databázový systém, tedy [[databáze]], využívající hierarchie elementů pole, záznam, relace, databáze. Díky této organizaci dat je potom snadné vybírat jen relevantní data. | |
| + | |||
| + | * '''Nestrukturovaná: '''Lze tyto data vyjádřit jako určitý tok bitů bez další specifikace, jako například: videozáznamy, zvukové nahrávky, obrázky nebo textové dokumenty. | ||
| + | "Data jsou vlastně surovinou, ze které mohou vyvstávat informace. Například data 0212345678 nebo paegas jistě reprezentují něco reálného z okolního světa, ale bez dalšího popisu nebo kontextu nedávají smysl."<ref>SKLENÁK, Vilém a kol. Data, informace, znalosti a Internet. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2001. xvii, 507 s. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-7179-409-0.</ref> | ||
== Informace == | == Informace == | ||
| − | Informace je těžko uchopitelný termín. Prostupuje všemi oblastmi lidské činnosti, jeho síla a problematičnost vychází právě z této všeobecnosti. Způsoby interpretace informace jsou dosti těžce slučitelné a velmi rozdílné. Pojem Informace pochází z latinského podstatného jména "informatio", které bylo odvozeno ze slovesa "informare", znamenající informovat. Ve středověké filozofii tento termín znamenal "dát formu myšlence". "Je tedy zřejmé že už od samého vzniku toto slovo popisovalo určité zhmotnění myšlenky do komunikovatelné podoby s cílem sdělovat, přenášet myšlenky, komunikovat. " <ref | + | '''Informace '''je '''těžko uchopitelný termín'''. Prostupuje všemi oblastmi lidské činnosti, jeho '''síla '''a '''problematičnost '''vychází právě z této '''všeobecnosti'''. '''Způsoby interpretace '''informace jsou dosti '''těžce slučitelné '''a velmi '''rozdílné'''. Pojem Informace pochází z latinského podstatného jména "'''informatio'''", které bylo odvozeno ze slovesa "'''informare'''", znamenající '''informovat'''. Ve '''středověké filozofii '''tento termín znamenal "'''dát formu myšlence'''". "Je tedy zřejmé že už od samého vzniku toto '''slovo popisovalo '''určité '''zhmotnění myšlenky '''do '''komunikovatelné '''podoby s cílem '''sdělovat''', přenášet myšlenky, '''komunikovat'''. " <ref name="SoučekM"/> |
| − | Jiný náhled na informace hovoří, že informace jsou vlastně data, kterým příjemce přisuzuje určitý význam na základě znalostí, zkušeností a vědomostí, kterými disponuje, a která u příjemce snižují entropii (neurčitost), a to s ohledem na jeho potřeby a požadavky.<ref | + | Jiný náhled na informace hovoří, že '''informace '''jsou vlastně '''data''', kterým příjemce přisuzuje určitý '''význam '''na základě '''znalostí''', '''zkušeností '''a '''vědomostí''', kterými disponuje, a která u příjemce '''snižují entropii '''(neurčitost), a to s ohledem na jeho potřeby a požadavky.<ref name="modulquatro" /> |
=== Různé způsoby chápání pojmu Informace === | === Různé způsoby chápání pojmu Informace === | ||
| − | V rámci pojmu informace existuje několik různých pohledů. Na informace lze tedy pohlížet, buď jako na '''sdělení '''([[informace jako sdělení]]), kde informace je komunikovatelný poznatek a má význam pro příjemce. '''Psychofiziologický jev '''([[psychofiziologický jev]]), jako součást lidského vědomí. Nebo '''dle Norberta Wienera '''lze na informaci pohlížet jako: "obsah toho, co se vymění s vnějším světem, když se mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým | + | V rámci pojmu informace existuje několik různých pohledů. Na informace lze tedy pohlížet, buď jako na '''sdělení '''([[informace jako sdělení]]), kde informace je komunikovatelný poznatek a má význam pro příjemce. '''Psychofiziologický jev '''([[psychofiziologický jev]]), jako součást lidského vědomí. Nebo '''dle Norberta Wienera '''lze na informaci pohlížet jako: "obsah toho, co se vymění s vnějším světem, když se mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým přizpůsobováním.„ Další pohled na pojem informace přináší též Buckland, tedy[[Čtyři aspekty informace (Buckland)| 4 aspekty pojmu informace]], vycházející se vzájemné souvislosti mezi znalostmi, objekty a procesy.<ref name="SoučekM">Souček M. <i>Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, Modul č. 3, Informační věda, Martin Souček, Studium informační vědy a znalostního managementu v evropském kontextu, Reg. císlo: CZ.1.07/2.2.00/07.0284 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnosteprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s.</ref> |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
==== Čtyři aspekty pojmu informace ==== | ==== Čtyři aspekty pojmu informace ==== | ||
[https://wikisofia.cz/wiki/%C4%8Cty%C5%99i_aspekty_informace_(Buckland) Rozdělení pojmu informace na 4 aspekty od M. Bucklanda], a to podle toho jestli se jedná o hmotnou nebo nehmotnou entitu či proces. | [https://wikisofia.cz/wiki/%C4%8Cty%C5%99i_aspekty_informace_(Buckland) Rozdělení pojmu informace na 4 aspekty od M. Bucklanda], a to podle toho jestli se jedná o hmotnou nebo nehmotnou entitu či proces. | ||
| − | [[Soubor:aspekty informace.PNG|náhled|vlevo|Čtyři aspekty pojmu informace<ref | + | [[Soubor:aspekty informace.PNG|náhled|vlevo|Čtyři aspekty pojmu informace<ref name="SoučekM" /> |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| + | '''Systematizace '''pohledu na pojem informace '''definuje '''rozdíl mezi '''nehmotnou '''a '''hmotnou '''informací. "Pokud se jí lze dotknout, změřit jí, není to znalost, ale nějaká fyzická entita, může to být například papírový dokument." V '''dnešní '''době, tedy v době '''elektronického '''zpracování informací, může ona informace také představovat nějaký '''informační systém''', kde jsou '''informace '''často '''zpracovávány '''a '''proměňovány'''. "Tím do tohoto rozdělení zavání klidový stav, kdy informace je sama o sobě beze změny a proces vývoje, ve kterém se informace proměňuje. " <ref name="SoučekM" /> | ||
=== Životní cyklus informace: === | === Životní cyklus informace: === | ||
| Řádek 42: | Řádek 43: | ||
* Vyhodnocování informace | * Vyhodnocování informace | ||
* Sdílení informace | * Sdílení informace | ||
| − | * Aplikace informace<ref | + | * Aplikace informace<ref name="modulquatro" /> |
=== Měřitelnost informace === | === Měřitelnost informace === | ||
Některé zdroje uvádí určitou podobnost mezi informací v rámci [https://wikisofia.cz/wiki/Soci%C3%A1ln%C3%AD_komunikace sociální komunikace] a energií v rámci termodynamiky. Zde má souvislost pojem [https://wikisofia.cz/wiki/Entropie_v_pojet%C3%AD_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy entropie], jenž v tomto oboru vznikl. "Množství informace je tedy dáno rozdílem mezi stavem neurčitosti systému (entropie), kterou měl systém před přijetím informace a stavem neurčitosti, která se přijetím informace odstranila. " Tedy čím více informace roste, tím více klesá entropie. Informace tedy odstraňuje či snižuje neurčitost systému, je totiž kvantitativní mírou vnitřních zákonitostí. Proto může být v tomto aspektu informace chápána jako vlastnost organizované hmoty vyjadřující její vnitřní strukturu. | Některé zdroje uvádí určitou podobnost mezi informací v rámci [https://wikisofia.cz/wiki/Soci%C3%A1ln%C3%AD_komunikace sociální komunikace] a energií v rámci termodynamiky. Zde má souvislost pojem [https://wikisofia.cz/wiki/Entropie_v_pojet%C3%AD_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy entropie], jenž v tomto oboru vznikl. "Množství informace je tedy dáno rozdílem mezi stavem neurčitosti systému (entropie), kterou měl systém před přijetím informace a stavem neurčitosti, která se přijetím informace odstranila. " Tedy čím více informace roste, tím více klesá entropie. Informace tedy odstraňuje či snižuje neurčitost systému, je totiž kvantitativní mírou vnitřních zákonitostí. Proto může být v tomto aspektu informace chápána jako vlastnost organizované hmoty vyjadřující její vnitřní strukturu. | ||
| − | <ref | + | <ref name="SoučekM"/> |
== Znalost == | == Znalost == | ||
| + | [[Znalost]] tedy '''poznání '''či '''poznatek''', '''vědění '''či '''dovednost '''vyplývá z '''porozumění zákonitostem'''. Informace s přidanou hodnotou je znalost. Je v lidské mysli uspořádána tak, aby bylo možné ji používat. Na jejich základě je možné se rozhodovat. '''Znalosti '''jsou založené na '''interpretaci''', zkušenostech, poznávání a porozumění. Dále jsou '''závislé '''na '''inteligenčních schopnostech '''a na schopnostech dávat si věci do souvislosti. "Znalost je širší, hlubší, bohatší než data nebo informace." Existuje souvislost mezi pojmy "zkušenost" a "znalost", tedy o to co jsme se naučili ze školy či z praxe, či prostě z minulosti. '''Znalosti '''se velmi '''těžko předávají'''. | ||
| − | === Životní cyklus | + | === Životní cyklus znalosti === |
| − | + | [[Životní cyklus znalostí]] či tok znalostí lze rozdělit do '''čtyřech základních kategorií''': | |
* Tvorba, získání, zjištění znalostí (poznatků) | * Tvorba, získání, zjištění znalostí (poznatků) | ||
| − | * Uchování, pořádání | + | * Uchování, pořádání |
* Přenos, sdílení, šíření | * Přenos, sdílení, šíření | ||
* Používání, aplikace | * Používání, aplikace | ||
| + | === Základní typy znalostí === | ||
| + | Znalost (podle T. D. Wilsona) zahrnuje '''mentální proces''' '''porozumění''', [[chápání]] a [[učení]]. To se děje v mysli zároveň spolu s '''interakcí '''se '''světem''', jenž je mimo mysl, avšak vyžaduje '''interakci '''se světem '''vně mysli'''. '''Data '''a '''informace '''mohou být '''řízeny''', a to na rozdíl od '''znalosti''', která '''nemůže '''být nikdy řízena. Často '''nevíme''', co vlastně '''víme''', a tedy to, že něco víme, se může objevit či vynořit ve chvíli, kdy zrovna '''potřebujeme '''znalost použít proto, abychom mohli něco '''vykonat '''nebo '''učinit'''. | ||
| − | === | + | Znalosti lze tedy dělit na: |
| + | * '''Explicitní znalosti: '''Je kodifikovaná, je schopna přenosu - sdílení, je možné ji uchovávat a archivovat. Tedy například fakta, teorie. | ||
| + | * '''Tacitní znalosti: '''Je těžko kodifikovatelná, těžko přenositelná, je skrytá v mysli člověka a založená na osobních zkušenostech. Tedy například hodnoty, zkušenosti, způsoby konání.<ref name="modulquatro" /> | ||
| + | |||
| + | === Pojmy: učící se a znalostní organizace === | ||
| + | [[Učící se organizace]] je pojem, charakterizující '''zvyšování schopností '''dosahovat požadovaných výsledků prostřednictvím společného učení se, způsobu podílet se na vytváření a zlepšování reality. Díky trvalé podpoře učení se vše zaměstnanců vede k '''transformaci organizace samotné'''. Učící se organizace má pět hlavních charakteristik, tedy: osobní mistrovství a sebeovládání, [[mentální modely]], sdílení vizí, týmové učení, [[systémové myšlení]].Jako určitý indikátor úspěšnosti může sloužit poznání, že daná '''organizace '''plně '''systematicky využívá '''všechny '''formy '''a '''struktury učení se''', které jsou v rámci jejich kontextu '''vhodné '''a '''užitečné'''. | ||
| − | ''' | + | Avšak je nutné zmínit to, že ať už '''učící organizace''' využije všech vhodných forem učení v zájmu dosažení synergických efektů a strategických záměrů, nemusí automaticky docházet k efektivnímu využívání veškerého znalostního potenciálu u svých lidí. V porovnání s učící se organizací, je [[znalostní organizace]] její následností. Jako jeden z klíčových aspektů znalostní organizace je [[management znalostí]], který je souborem procesů snažící se znalosti uchovávat, sdílet, kultvovat, rozvíjet a kultivovat. |
| + | |||
| + | ==== Rozdíly mezi organizacemi ==== | ||
| + | * '''Tradiční organizace:''' zaměstnanci prochází určitým výcvikem. | ||
| + | * '''Učící se organizace:''' zaměstnanci se učí sami a navzájem, a to protože chtějí. | ||
| + | * '''Znalostní organizace:''' své vede zaměstnance k plnému využití znalostního kapitálu, a to v rámci naplňování požadavků zainteresovaných stran. <ref name="petrikova"/> | ||
| − | + | ====<nowiki/>==== | |
== Moudrost == | == Moudrost == | ||
| − | [[Moudrost]] je spojena s procesem individuálního učení, kde je kontext příliš osobní. Díky procesu učení lze odpovědět na otázku "proč?". Stojí nejvýše mezi pojmy v rámci jejich souvislosti. Je to '''soubor znalostí''' vycházející z '''pochopení '''podstaty '''problematiky '''v '''daných souvislostech'''. Vychází z využití znalostní kompetence (rozumové, emocionální inteligence) jednotlivce, vysokého stupně lidského poznání, z jeho hodnotících kritérií a individuálního vztahu k okolnímu prostředí, světu.<ref | + | [[Moudrost]] je spojena s procesem individuálního učení, kde je kontext příliš osobní. Díky procesu učení lze odpovědět na otázku "proč?". Stojí nejvýše mezi pojmy v rámci jejich souvislosti. Je to '''soubor znalostí''' vycházející z '''pochopení '''podstaty '''problematiky '''v '''daných souvislostech'''. Vychází z využití znalostní kompetence (rozumové, emocionální inteligence) jednotlivce, vysokého stupně lidského poznání, z jeho hodnotících kritérií a individuálního vztahu k okolnímu prostředí, světu.<ref name="modulquatro" /> |
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
| Řádek 76: | Řádek 90: | ||
*Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, Modul č. 4, Informační a znalostní management, Klára Havlíčková, Studium informační vědy a znalostního managementu v evropském kontextu, Reg. číslo: CZ.1.07/2.2.00/07.0284 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost | *Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, Modul č. 4, Informační a znalostní management, Klára Havlíčková, Studium informační vědy a znalostního managementu v evropském kontextu, Reg. číslo: CZ.1.07/2.2.00/07.0284 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost | ||
* PETŘÍKOVÁ, Růžena a kol. Moderní management znalostí: (principy, procesy, příklady dobré praxe). 1. vyd. [Praha]: Professional Publishing, 2010. 323 s. ISBN 978-80-7431-011-9. | * PETŘÍKOVÁ, Růžena a kol. Moderní management znalostí: (principy, procesy, příklady dobré praxe). 1. vyd. [Praha]: Professional Publishing, 2010. 323 s. ISBN 978-80-7431-011-9. | ||
| + | * SKLENÁK, Vilém a kol. Data, informace, znalosti a Internet. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2001. xvii, 507 s. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-7179-409-0. | ||
=== Souvisejíci články === | === Souvisejíci články === | ||
| Řádek 89: | Řádek 104: | ||
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Teoretické a obecné aspekty knihovnictví a informací]] | [[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Teoretické a obecné aspekty knihovnictví a informací]] | ||
| − | |||
Aktuální verze z 31. 1. 2018, 22:38
Vzájemná souvislost mezi data, informace, znalost může být pochopena tak, že data jsou shodně vyjádřené symboly představující "výrobní surovinu", jež se mění na informaci. Znalosti se posléze vymezují jako základní rámec pro kognitivní procesy, jež interpretují data a informace.[2]
Onu hierarchii dat, informací a znalostí, lze shrnout též takto:
Data
Objektivními fakty o událostech jsou data. Mohou to být čísla, písmena, symboly apod. Datům se snažíme porozumět, interpretovat je a přiřadit jim význam. Představují něco, co se dá v praxi získat experimentem, měřením, pozorováním nebo šetřením. Data objektivně zobrazují vlastnosti, stavy objektů a probíhající procesy v reálném prostředí kolem nás. Data lze chápat jako jednoduché reprezentační nástroje faktů s jednosměrným a jedinečným významem. [4].
Data lze z pohledu práce s daty dělit na:
- Struktrovaná: Zachycují explicitně fakta, atributy a objekty. Důležitým aspektem je existence elementů dat. Příkladem uložení těchto dat je potom relační databázový systém, tedy databáze, využívající hierarchie elementů pole, záznam, relace, databáze. Díky této organizaci dat je potom snadné vybírat jen relevantní data.
- Nestrukturovaná: Lze tyto data vyjádřit jako určitý tok bitů bez další specifikace, jako například: videozáznamy, zvukové nahrávky, obrázky nebo textové dokumenty.
"Data jsou vlastně surovinou, ze které mohou vyvstávat informace. Například data 0212345678 nebo paegas jistě reprezentují něco reálného z okolního světa, ale bez dalšího popisu nebo kontextu nedávají smysl."[5]
Informace
Informace je těžko uchopitelný termín. Prostupuje všemi oblastmi lidské činnosti, jeho síla a problematičnost vychází právě z této všeobecnosti. Způsoby interpretace informace jsou dosti těžce slučitelné a velmi rozdílné. Pojem Informace pochází z latinského podstatného jména "informatio", které bylo odvozeno ze slovesa "informare", znamenající informovat. Ve středověké filozofii tento termín znamenal "dát formu myšlence". "Je tedy zřejmé že už od samého vzniku toto slovo popisovalo určité zhmotnění myšlenky do komunikovatelné podoby s cílem sdělovat, přenášet myšlenky, komunikovat. " [1]
Jiný náhled na informace hovoří, že informace jsou vlastně data, kterým příjemce přisuzuje určitý význam na základě znalostí, zkušeností a vědomostí, kterými disponuje, a která u příjemce snižují entropii (neurčitost), a to s ohledem na jeho potřeby a požadavky.[3]
Různé způsoby chápání pojmu Informace
V rámci pojmu informace existuje několik různých pohledů. Na informace lze tedy pohlížet, buď jako na sdělení (informace jako sdělení), kde informace je komunikovatelný poznatek a má význam pro příjemce. Psychofiziologický jev (psychofiziologický jev), jako součást lidského vědomí. Nebo dle Norberta Wienera lze na informaci pohlížet jako: "obsah toho, co se vymění s vnějším světem, když se mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým přizpůsobováním.„ Další pohled na pojem informace přináší též Buckland, tedy 4 aspekty pojmu informace, vycházející se vzájemné souvislosti mezi znalostmi, objekty a procesy.[1]
Čtyři aspekty pojmu informace
Rozdělení pojmu informace na 4 aspekty od M. Bucklanda, a to podle toho jestli se jedná o hmotnou nebo nehmotnou entitu či proces. [[Soubor:aspekty informace.PNG|náhled|vlevo|Čtyři aspekty pojmu informace[1]
Systematizace pohledu na pojem informace definuje rozdíl mezi nehmotnou a hmotnou informací. "Pokud se jí lze dotknout, změřit jí, není to znalost, ale nějaká fyzická entita, může to být například papírový dokument." V dnešní době, tedy v době elektronického zpracování informací, může ona informace také představovat nějaký informační systém, kde jsou informace často zpracovávány a proměňovány. "Tím do tohoto rozdělení zavání klidový stav, kdy informace je sama o sobě beze změny a proces vývoje, ve kterém se informace proměňuje. " [1]
Životní cyklus informace:
Životní cyklus informace obsahuje následující etapy:
- Získávání informace
- Zpracování informace
- Pořádání informace
- Uchování informace
- Vyhledávání informace
- Zpřístupnění informace
- Distribuce informace
- Používání informace
- Vyhodnocování informace
- Sdílení informace
- Aplikace informace[3]
Měřitelnost informace
Některé zdroje uvádí určitou podobnost mezi informací v rámci sociální komunikace a energií v rámci termodynamiky. Zde má souvislost pojem entropie, jenž v tomto oboru vznikl. "Množství informace je tedy dáno rozdílem mezi stavem neurčitosti systému (entropie), kterou měl systém před přijetím informace a stavem neurčitosti, která se přijetím informace odstranila. " Tedy čím více informace roste, tím více klesá entropie. Informace tedy odstraňuje či snižuje neurčitost systému, je totiž kvantitativní mírou vnitřních zákonitostí. Proto může být v tomto aspektu informace chápána jako vlastnost organizované hmoty vyjadřující její vnitřní strukturu. [1]
Znalost
Znalost tedy poznání či poznatek, vědění či dovednost vyplývá z porozumění zákonitostem. Informace s přidanou hodnotou je znalost. Je v lidské mysli uspořádána tak, aby bylo možné ji používat. Na jejich základě je možné se rozhodovat. Znalosti jsou založené na interpretaci, zkušenostech, poznávání a porozumění. Dále jsou závislé na inteligenčních schopnostech a na schopnostech dávat si věci do souvislosti. "Znalost je širší, hlubší, bohatší než data nebo informace." Existuje souvislost mezi pojmy "zkušenost" a "znalost", tedy o to co jsme se naučili ze školy či z praxe, či prostě z minulosti. Znalosti se velmi těžko předávají.
Životní cyklus znalosti
Životní cyklus znalostí či tok znalostí lze rozdělit do čtyřech základních kategorií:
- Tvorba, získání, zjištění znalostí (poznatků)
- Uchování, pořádání
- Přenos, sdílení, šíření
- Používání, aplikace
Základní typy znalostí
Znalost (podle T. D. Wilsona) zahrnuje mentální proces porozumění, chápání a učení. To se děje v mysli zároveň spolu s interakcí se světem, jenž je mimo mysl, avšak vyžaduje interakci se světem vně mysli. Data a informace mohou být řízeny, a to na rozdíl od znalosti, která nemůže být nikdy řízena. Často nevíme, co vlastně víme, a tedy to, že něco víme, se může objevit či vynořit ve chvíli, kdy zrovna potřebujeme znalost použít proto, abychom mohli něco vykonat nebo učinit.
Znalosti lze tedy dělit na:
- Explicitní znalosti: Je kodifikovaná, je schopna přenosu - sdílení, je možné ji uchovávat a archivovat. Tedy například fakta, teorie.
- Tacitní znalosti: Je těžko kodifikovatelná, těžko přenositelná, je skrytá v mysli člověka a založená na osobních zkušenostech. Tedy například hodnoty, zkušenosti, způsoby konání.[3]
Pojmy: učící se a znalostní organizace
Učící se organizace je pojem, charakterizující zvyšování schopností dosahovat požadovaných výsledků prostřednictvím společného učení se, způsobu podílet se na vytváření a zlepšování reality. Díky trvalé podpoře učení se vše zaměstnanců vede k transformaci organizace samotné. Učící se organizace má pět hlavních charakteristik, tedy: osobní mistrovství a sebeovládání, mentální modely, sdílení vizí, týmové učení, systémové myšlení.Jako určitý indikátor úspěšnosti může sloužit poznání, že daná organizace plně systematicky využívá všechny formy a struktury učení se, které jsou v rámci jejich kontextu vhodné a užitečné.
Avšak je nutné zmínit to, že ať už učící organizace využije všech vhodných forem učení v zájmu dosažení synergických efektů a strategických záměrů, nemusí automaticky docházet k efektivnímu využívání veškerého znalostního potenciálu u svých lidí. V porovnání s učící se organizací, je znalostní organizace její následností. Jako jeden z klíčových aspektů znalostní organizace je management znalostí, který je souborem procesů snažící se znalosti uchovávat, sdílet, kultvovat, rozvíjet a kultivovat.
Rozdíly mezi organizacemi
- Tradiční organizace: zaměstnanci prochází určitým výcvikem.
- Učící se organizace: zaměstnanci se učí sami a navzájem, a to protože chtějí.
- Znalostní organizace: své vede zaměstnance k plnému využití znalostního kapitálu, a to v rámci naplňování požadavků zainteresovaných stran. [2]
Moudrost
Moudrost je spojena s procesem individuálního učení, kde je kontext příliš osobní. Díky procesu učení lze odpovědět na otázku "proč?". Stojí nejvýše mezi pojmy v rámci jejich souvislosti. Je to soubor znalostí vycházející z pochopení podstaty problematiky v daných souvislostech. Vychází z využití znalostní kompetence (rozumové, emocionální inteligence) jednotlivce, vysokého stupně lidského poznání, z jeho hodnotících kritérií a individuálního vztahu k okolnímu prostředí, světu.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 1,6 Souček M. Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, Modul č. 3, Informační věda, Martin Souček, Studium informační vědy a znalostního managementu v evropském kontextu, Reg. císlo: CZ.1.07/2.2.00/07.0284 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnosteprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s.
- ↑ 2,0 2,1 PETŘÍKOVÁ, Růžena a kol. Moderní management znalostí: (principy, procesy, příklady dobré praxe). 1. vyd. [Praha]: Professional Publishing, 2010. 323 s. ISBN 978-80-7431-011-9.
- ↑ 3,0 3,1 3,2 3,3 3,4 Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, Modul č. 4, Informační a znalostní management, Klára Havlíčková, Studium informační vědy a znalostního managementu v evropském kontextu, Reg. číslo: CZ.1.07/2.2.00/07.0284 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost
- ↑ CEJPEK JIŘÍ. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s.
- ↑ SKLENÁK, Vilém a kol. Data, informace, znalosti a Internet. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2001. xvii, 507 s. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-7179-409-0.
Použitá literatura
- M. Souček UK UISK modul č. 3 – Informační věda, v rámci projektu Studium informační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu.
- CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: Úvod do informační vědy. 2. přeprac. vydání. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1037-X. S. 13 - 45
- Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, Modul č. 4, Informační a znalostní management, Klára Havlíčková, Studium informační vědy a znalostního managementu v evropském kontextu, Reg. číslo: CZ.1.07/2.2.00/07.0284 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost
- PETŘÍKOVÁ, Růžena a kol. Moderní management znalostí: (principy, procesy, příklady dobré praxe). 1. vyd. [Praha]: Professional Publishing, 2010. 323 s. ISBN 978-80-7431-011-9.
- SKLENÁK, Vilém a kol. Data, informace, znalosti a Internet. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2001. xvii, 507 s. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-7179-409-0.
Souvisejíci články
Shannonovo chápání informace
Byte – jednotka informace
Externí odkazy
Michael Buckland na Wikipedii
Informační věda na Wikipedii
Klíčová slova
Data, informace, znalost, moudrost
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
