Hierarchie Data → Informace → Znalost

Data

zobrazují reálný stav našeho okolí. Jsou to čísla, písmena, zvuky, obrazy. Pokud jsou data zpracovány, komunikovány a vnímány, stávají se informací. "Informace nemá bez znalosti význam, hodnota informace je získána procesem poznání"[1].

Informace

vzniká z dat, kterým příjemce přiřazuje určitý význam na základě znalostí, zkušeností a vědomostí, kterými disponuje. Jedná se tedy o selekci informací, které člověk přijímá prostřednictvím nervové soustavy. Lidský mozek přijímá vnější a vnitřní informace, které porovnává s předešlými zkušenostmi a znalostmi ovlivněnými osobnostním fondem (endoceptem). Selekci informací je možné do jisté míry usměrňovat vůlí a schopností poznávat.

Definice Informace

Informaci můžeme definovat jako:

informace jako sdělení - komunikovatelný poznatek, který má význam pro příjemce ( údaj usnadňující volbu mezi alternativními, rozhodovacími možnostmi)

informace jako psychofyziologický jev, tedy jako součásti lidského vědomí.

Norbert Wiener definuje informaci jako "obsah toho, co se vymění s vnějším světem, když se mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým přizpůsobováním.

„Informace snižuje nebo odstraňuje neurčitost systému, protože je kvantitativní mírou vnitřních zákonitostí. Je zřejmé, že v případe informace se tedy jedná o nematematickou veličinu, kterou lze jen obtížně definovat a měrit“."[2].

Životní cyklus informace:

  • Získávání informace
  • Zpracování informace
  • Pořádání informace
  • Uchování informace
  • Vyhledávání informace
  • Zpřístupnění informace
  • Distribuce informace
  • Používání informace
  • Vyhodnocování informace
  • Sdílení informace*
  • Aplikace informace

Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, Modul č. 4, Informační a znalostní management, Klára Havlíčková, Studium informační vědy a znalostního managementu v evropském kontextu, Reg. číslo: CZ.1.07/2.2.00/07.0284 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Znalost

„je schopnost dávat věci do souvislostí na informace s přidanou hodnotou. Je uspořádána v lidské mysli tak, že může být záměrně používána. Na základě znalostí je možné se rozhodovat, zahrnovat znalosti do svých jednání. Znalosti jsou založené na zkušenostech, na interpretaci, porozumění, poznávání. Jsou také závislé na inteligenčních schopnostech a na schopnostech umět dát věci do souvislostí“.

Přeměna informace na znalosti je ovlivněna předchozími zkušenostmi, životním i hodnotami, očekáváním a představami. Zkušenosti získáváme vzděláváním, praxí, prožitím životních situací. Jedná se o to, co si přinášíme z minulosti, tedy to, co jsme se naučili ve škole nebo získali praxí. Zkušenosti jsou předávány formou modelů chování, pracovních postupů apod. Předávání zkušeností je složitý proces, který je ovlivněn subjektivním postojem předávajícího.

„Znalost (či poznatek), která předpokládá zařazení, uchování a iterpretaci informace v rámci hiearchicky uspořádaných znalostních struktur, ať už v hlavě příjemce nebo v rámci informačního systému. Znalost je tedy to, co bylo uvedeno do souvislostí, co jedinec ví poté, co informace interpretoval v určitém kontextu“.

Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, Modul č. 3, Informační věda, Martin Souček, Studium informační vědy a znalostního managementu v evropském kontextu, Reg. císlo: CZ.1.07/2.2.00/07.0284 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Znalost je opakovaně použitelná, nositelem znalostí je člověk, který znalost má. Znalosti je možné vyhledávat, organizovat, aplikovat, rozšiřovat. Znalosti není možné na rozdíl od dat a informací řídit. Znalostí se vynořují v okamžiku nenadále, nejčastěji v okamžiku, kdy je potřebujeme.

Životní cyklus znalost

  • Tvorba, získání, zjištění znalostí (poznatků)
  • Uchování, pořádání*
  • Přenos, sdílení, šíření
  • Používání, aplikace

Základní typy znalostí

Explicitní znalosti - kodifikované, psané, vyslovené - lze je jednoduše komunikovat pomocí formálního jazyka. Tyto znalosti je možné sdílet, přenášet, archivovat.

Implicitní znalosti – jsou součástí individuální zkušenosti a nelze je materiálně zachytit např. osobní důvěra nebo hodnoty. Je založena na osobních zkušenostech a skryta v mysli jedince. Je obtížné ji formalizovat a předávat.

Moudrost

Moudrost je nad daty, informacemi a znalostmi na nejvyšší pozici, je spojena s procesem individuálního učení, kdy je kontext příliš osobní. Díky procesu porozumění si můžeme odpovědět na otázku „proč?“. Moudrost představuje soubor znalostí, vycházejících z pochopení podstaty problematiky v daných souvislostech, z využití rozumové i emocionální inteligence jednotlivce (znalostí kompetence), jeho hodnotících kritérií a individuálního vztahu k okolnímu prostředí, resp. Světu, a vycházející z vysokého stupně lidského poznání.

Odkazy

Reference

  1. CEJPEK JIŘÍ. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s.
  2. Souček M. Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, Modul č. 3, Informační věda, Martin Souček, Studium informační vědy a znalostního managementu v evropském kontextu, Reg. císlo: CZ.1.07/2.2.00/07.0284 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnosteprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s.</span> </li> </ol>

Použitá literatura

  • M. Souček UK UISK modul č. 3 – Informační věda, v rámci projektu Studium informační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu.
  • CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: Úvod do informační vědy. 2. přeprac. vydání. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1037-X. S. 13 - 45
  • Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, Modul č. 4, Informační a znalostní management, Klára Havlíčková, Studium informační vědy a znalostního managementu v evropském kontextu, Reg. číslo: CZ.1.07/2.2.00/07.0284 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Souvisejíci články

Shannonovo chápání informace
Byte – jednotka informace

Externí odkazy

Michael Buckland na Wikipedii
Informační věda na Wikipedii

Klíčová slova

Data, informace, znalost