Informační cyklus

Informační cyklus je proces, při kterém je několika různými způsoby zpracovávána informace. Jde o tzv. životní cyklus informace.

Životní cyklus informace

Součástí životního cyklu informace (nebo také informačního procesu) jsou následující etapy:

Zákonitosti vzniku, sběru, přenosu a zpracování informací i možnost jejich využití zkoumá informační věda. Informační věda je v našem pojetí společenskovědní disciplínou, která zkoumá vlastnosti, struktury a chování informačních modelů a informační procesy v lidských a lidmi vytvořených (umělých) informačních systémech.

V oboru informační vědy, resp. informační a knihovní vědy, je jedním z jádrových témat informační cyklus, jehož jednotlivé fáze jsou dnes v době pokročilých informačních a počítačových technologiích podrobovány diskuzi. Vnější i obsahové podoby informačního světa výrazně ovlivnily všechny jednotlivé fáze informačního cyklu.

Informační procesy

jsou procesy zahrnující získávání, zpracování, uchování, zprostředkování a využívání informací ve fyzikálních, biologických a společenských systémech.

Informační cyklus vědecké informace

Vědecká informace je druhem odborné informace, která je výsledkem vědeckého poznání. Zveřejněním publikace, dosud nejčastěji tiskem, se uzavírá informační cyklus vědecké informace:

• tento cyklus, který začíná obvykle v knihovně vyhledáváním a studiem relevantních informačních pramenů dosud uveřejněných v časopisech a knihách na téma zvoleného projektu

• následuje vypracování projektu a jeho realizace, vedoucí k získání nových výsledků

• tato data jsou pak zhodnocena a zpracována

• a konečně připravena k publikaci
  

Tím vzniká nový informační pramen, který je uložen do knihovny, kde má svůj prapůvodní základ a který završí tento jakýsi informační cyklus. Tento cyklus probíhá vlastně mezi položením výzkumné „otázky“ a hledáním patřičné, správné vědecké „odpovědi“

Životní cyklus informačního systému

Velmi zodpovědnou a velmi náročnou prací je řízení vývoje nového systému. Životní cyklus každého informačního systému je tvořen životními fázemi popisujícími jeho život od narození do smrti (od doby kdy se rozhodneme pro nový IS, do doby kdy jej přestaneme používat). Počet životních fází je různý, podle jednotlivých autorů a většinou se spokojíme se čtyřmi fázemi:

1. plánování (specification)
2. návrh (design)
3. zavádění (implementation)
4. provoz a údržba (operation and maintenance).

Informační bezpečnost

Informace musí být odpovídajícím způsobem chráněny během celého jejich životního cyklu (information lifecycle), a to jak v úložišti (data at rest), tak během přenosu (data in motion), tak i při samotném používání (data in use), neboť hrozí, že by mohlo dojít narušení jejich důvěrnosti, integrity a dostupnosti. Odpovídající způsob ochrany vyplývá z jejich kritičnosti a citlivosti. Každá informace by proto měla mít stanoveného svého vlastníka, který provádí její klasifikaci a rozhoduje o tom, kdo k ní bude mít přístup a jaký.

Odkazy

Použitá literatura:

• RESSLER MIROSLAV. Informační věda a knihovnictví: výkladový slovník české terminologie z oblasti informační vědy a knihovnictví. 1. vyd. Praha: Vydavatelství VŠCHT, 2006, 161 s. ISBN 80-7080-599-4
• Vybrané kapitoly z informační vědy / Marie Königová. In Informační studia a knihovnictví v elektronických textech http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/archiv-starsich-textu/019.pdf
  

Související články

• Informace
  
• Informační systém
  
• Informační věda
  
• Veřejné knihovny
  

Klíčová slova

informační cyklus, informační proces, životní cyklus informace