Z39.50: Porovnání verzí

(Založena nová stránka s textem „Kategorie:Hesla ke zpracování UISK“)
 
Řádek 1: Řádek 1:
 
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]
 
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]
 +
 +
Protokol Z39.50 je vyhledávací protokol, který je využíván především pro prohledávání databází. Komunikace probíhá mezi dvěma stranami, které využívají pro vyhledávání stejné a předem dohodnuté atributy. Protokol Z39.50 se hojně využívá v knihovnických databází (katalozích).<ref name=bartos>BARTOŠ, Ivan a Bohdan ŠMILAUER. Úvod do protokolu Z39.50 [online]. Praha: Státní technická knihovna, , 24 [cit. 2018-01-14]. Dostupné z: https://old.stk.cz/ZIG/UvodDoZ3950.doc</ref>
 +
 +
==Podstata protokolu==
 +
<p>Základním předpokladem pro komunikaci mezi „klientem“ a „serverem“ je přítomnost programů podporujících protokol Z39.50 na obou stranách.</p>
 +
<p>Tyto programy využívají protokolů TCP/IP. Protokol specifikuje komunikaci mezi klientem a serverem a dovoluje klientovi žádat server o prohledání databáze a identifikaci záznamů, které odpovídají zadaným kritériím.</p><p>
 +
Protokol zajišťuje pouze technologii přenosu těchto záznamů, jejich zobrazení, či další práci s nimi, už řeší zvláštní program pro přístup do databáze (DBLINK).</p>
 +
<p>Z důvodu velké nabídky programů, které umožňují funkci protokolu Z39.50  byl vyvinut takzvaný „vzdálený Z klient“, který je dostupný koncovému uživateli pomocí protokolu http. Takové řešení se nazývá Z gateaway.
 +
</p>
 +
<p>Komunikace probíhá vždy od klienta, který zadá určitý požadavek, k serveru, který na požadavek odpoví – jedná se o takzvaný stavový protokol nebo Search and Retrieve princip.<ref name=bartos /></p>
 +
==Funkce==
 +
<p>V protokolu je definováno 11 funkcí, některé jsou tvořeny skupinou podslužeb, některé pouze jednou službou.</p>
 +
<p>Těchto 11 služeb se rozděluje do dvou skupin:</p>
 +
#Potvrzované: vyžadují zpětnou reakci cíle požadavku.
 +
#Nepotrvrzované: nevyžadují zpětnou reakci.
 +
<p>Funkce:</p>
 +
*Iniciační funkce: potvrzovaná funkce, která zahajuje iniciační operaci
 +
*Vyhledávací funkce: potvrzovaná funkce, zahajuje vyhledávací operaci
 +
*Funkce pro získání dat: potvrzovaná skupina funkcí
 +
Služba pro získávání dat (potvrzovaná) – požadavek klienta<br />
 +
Služba pro segmentaci (nepotvrzovaná) – odpověď serveru
 +
*Funkce vymazání množiny výsledků: potvrzovaná
 +
*Funkce pro prohlížení
 +
*Funkce pro řazení
 +
*Funkce pro řízení přístupu
 +
*Funkce pro řízení účtování/zdroje
 +
*Funkce vysvětlení
 +
*Funkce rozšířených služeb
 +
*Funkce ukončení
 +
==Služby==
 +
<p>Výše uvedené funkce jsou realizovány pomocí služeb, tedy výměnou zpráv (požadavku, odpovědi) mezi klientem a serverem.
 +
Podobně jako funkce jsou i služby rozdělené na:</p>
 +
*Potvrzené: požadavek/odpověď (od původce k cíly a obráceně); příklad: vyhledávací služba (klient-server), kontrola přístupu (server-klient).
 +
*Nepotvrzené: požadavek bez vyžádané odpovědi druhé strany; příklad vyvolání požadavku na kontrolu zdroje (klient), segmentace (server)
 +
*Podmíněně potvrzené: jedná se o požadavek, MŮŽE být následován odpovědí; příklad: kontrola zdroje
 +
<p>Data jsou přenášena v PDU (Protocol Data Unit) ve formátu Z39.50.</p>
 +
==Model Z39.50==
 +
<p>Vzhledem k různorodosti popisu dat a způsobů, jakými jsou tato data zpřístupňována bylo nutné vytvořit abstraktní model databáze pro protokol Z39.50.  Díky tomu je umožněna standardizovaná komunikace mezi jakýmikoli systémy.</p>
 +
Pro tyto účely je nutné si definovat 3 pojmy:
 +
*Databáze: soubor záznamů
 +
*Databázový záznam: (database record) označuje lokální datovou strukturu, která popisuje informaci v jednotlivém záznamu.
 +
*Přístupový bod: (Access point) jedná se o jedinečný, či nejedinečný, klíč, který je definován ve formulaci dotazu a označuje klienta a server.
 +
===Vyhledávání v databázi===
 +
<p>Pro vyhledávání v databázi je použit vyhledávací požadavek (Search request), který je specifikován hodnotami dotazu (termy) a přístupovými body (jednoduše řečeno: CO a KDE se má hledat).</p>
 +
<p>Vyhledávací požadavek se skládá z jedné nebo více vyhledávacích výrazů s přístupovými body a hledané hodnoty propojených logickými operátory (AND, OR, NOT)</p>
 +
===Získávání záznamů===
 +
<p>Po zpracování dotazu v databázi, poskytne cíl původci informaci o množině výsledků (počet vyhledaných záznamů a jejich identifikátory). </p>
 +
<p>Původce dotazu následně podá požadavek na jejich přenos (získání). Tímto vznikne uspořádaný seznam položek, přičemž se každá položka skládá ze tří částí:</p>
 +
*pořadové číslo pozice v seznamu
 +
*název databáze
 +
*unikátní název záznamu z databáze
 +
==Model rozšířených služeb==
 +
<p>Protoko Z39.50 obsahuje, na základě normy Z39.50-1995 ver. 3, množinu rozšířených služeb (Extended services).</p>
 +
<p>Každý úloha rozšířených služeb je reprezentována balíkem služeb, který je udržován cílem ve speciální databázi - databázi rozšířených služeb.</p>
 +
<p></p>
 +
===Příklad rozšířených služeb===
 +
<p>Příkladem rozšířených služeb protokolu Z39.50 jsou například:</p>
 +
*uložení množiny výsledků
 +
*export dokumentu
 +
*objednání dokumentu
 +
*zápis do bibliografické databáze
 +
== Odkazy==
 +
=== Reference ===
 +
 +
<references/>
 +
 +
===Použitá literatura===
 +
 +
 +
===Klíčová slova===

Verze z 14. 2. 2018, 18:01


Protokol Z39.50 je vyhledávací protokol, který je využíván především pro prohledávání databází. Komunikace probíhá mezi dvěma stranami, které využívají pro vyhledávání stejné a předem dohodnuté atributy. Protokol Z39.50 se hojně využívá v knihovnických databází (katalozích).[1]

Podstata protokolu

Základním předpokladem pro komunikaci mezi „klientem“ a „serverem“ je přítomnost programů podporujících protokol Z39.50 na obou stranách.

Tyto programy využívají protokolů TCP/IP. Protokol specifikuje komunikaci mezi klientem a serverem a dovoluje klientovi žádat server o prohledání databáze a identifikaci záznamů, které odpovídají zadaným kritériím.

Protokol zajišťuje pouze technologii přenosu těchto záznamů, jejich zobrazení, či další práci s nimi, už řeší zvláštní program pro přístup do databáze (DBLINK).

Z důvodu velké nabídky programů, které umožňují funkci protokolu Z39.50 byl vyvinut takzvaný „vzdálený Z klient“, který je dostupný koncovému uživateli pomocí protokolu http. Takové řešení se nazývá Z gateaway.

Komunikace probíhá vždy od klienta, který zadá určitý požadavek, k serveru, který na požadavek odpoví – jedná se o takzvaný stavový protokol nebo Search and Retrieve princip.[1]

Funkce

V protokolu je definováno 11 funkcí, některé jsou tvořeny skupinou podslužeb, některé pouze jednou službou.

Těchto 11 služeb se rozděluje do dvou skupin:

  1. Potvrzované: vyžadují zpětnou reakci cíle požadavku.
  2. Nepotrvrzované: nevyžadují zpětnou reakci.

Funkce:

  • Iniciační funkce: potvrzovaná funkce, která zahajuje iniciační operaci
  • Vyhledávací funkce: potvrzovaná funkce, zahajuje vyhledávací operaci
  • Funkce pro získání dat: potvrzovaná skupina funkcí

Služba pro získávání dat (potvrzovaná) – požadavek klienta
Služba pro segmentaci (nepotvrzovaná) – odpověď serveru

  • Funkce vymazání množiny výsledků: potvrzovaná
  • Funkce pro prohlížení
  • Funkce pro řazení
  • Funkce pro řízení přístupu
  • Funkce pro řízení účtování/zdroje
  • Funkce vysvětlení
  • Funkce rozšířených služeb
  • Funkce ukončení

Služby

Výše uvedené funkce jsou realizovány pomocí služeb, tedy výměnou zpráv (požadavku, odpovědi) mezi klientem a serverem. Podobně jako funkce jsou i služby rozdělené na:

  • Potvrzené: požadavek/odpověď (od původce k cíly a obráceně); příklad: vyhledávací služba (klient-server), kontrola přístupu (server-klient).
  • Nepotvrzené: požadavek bez vyžádané odpovědi druhé strany; příklad vyvolání požadavku na kontrolu zdroje (klient), segmentace (server)
  • Podmíněně potvrzené: jedná se o požadavek, MŮŽE být následován odpovědí; příklad: kontrola zdroje

Data jsou přenášena v PDU (Protocol Data Unit) ve formátu Z39.50.

Model Z39.50

Vzhledem k různorodosti popisu dat a způsobů, jakými jsou tato data zpřístupňována bylo nutné vytvořit abstraktní model databáze pro protokol Z39.50. Díky tomu je umožněna standardizovaná komunikace mezi jakýmikoli systémy.

Pro tyto účely je nutné si definovat 3 pojmy:

  • Databáze: soubor záznamů
  • Databázový záznam: (database record) označuje lokální datovou strukturu, která popisuje informaci v jednotlivém záznamu.
  • Přístupový bod: (Access point) jedná se o jedinečný, či nejedinečný, klíč, který je definován ve formulaci dotazu a označuje klienta a server.

Vyhledávání v databázi

Pro vyhledávání v databázi je použit vyhledávací požadavek (Search request), který je specifikován hodnotami dotazu (termy) a přístupovými body (jednoduše řečeno: CO a KDE se má hledat).

Vyhledávací požadavek se skládá z jedné nebo více vyhledávacích výrazů s přístupovými body a hledané hodnoty propojených logickými operátory (AND, OR, NOT)

Získávání záznamů

Po zpracování dotazu v databázi, poskytne cíl původci informaci o množině výsledků (počet vyhledaných záznamů a jejich identifikátory).

Původce dotazu následně podá požadavek na jejich přenos (získání). Tímto vznikne uspořádaný seznam položek, přičemž se každá položka skládá ze tří částí:

  • pořadové číslo pozice v seznamu
  • název databáze
  • unikátní název záznamu z databáze

Model rozšířených služeb

Protoko Z39.50 obsahuje, na základě normy Z39.50-1995 ver. 3, množinu rozšířených služeb (Extended services).

Každý úloha rozšířených služeb je reprezentována balíkem služeb, který je udržován cílem ve speciální databázi - databázi rozšířených služeb.

Příklad rozšířených služeb

Příkladem rozšířených služeb protokolu Z39.50 jsou například:

  • uložení množiny výsledků
  • export dokumentu
  • objednání dokumentu
  • zápis do bibliografické databáze

Odkazy

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 BARTOŠ, Ivan a Bohdan ŠMILAUER. Úvod do protokolu Z39.50 [online]. Praha: Státní technická knihovna, , 24 [cit. 2018-01-14]. Dostupné z: https://old.stk.cz/ZIG/UvodDoZ3950.doc

Použitá literatura

Klíčová slova

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Z39.50&oldid=52882“