Krevní zásobení mozku: Porovnání verzí
| (Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 6: | Řádek 6: | ||
* mozek spotřebovává 15 – 20% krve těla | * mozek spotřebovává 15 – 20% krve těla | ||
* v mozku je tlak 180/90 torrů → tento tlak je stálý, nekolísá tak jako v těle | * v mozku je tlak 180/90 torrů → tento tlak je stálý, nekolísá tak jako v těle | ||
| − | * nejvíce prokrvená je šedá hmota a dá se odvodit hustota sítě od počtu neuritů a synapsí | + | * nejvíce prokrvená je šedá hmota a dá se odvodit hustota sítě od počtu [[Neurit|neuritů]] a synapsí |
* průtok krve závisí na arteriálním a venózním tlaku, mozkomíšním moku, vazkosti krve a průsvitu krve (vazodilatace a vazokonstrikce) | * průtok krve závisí na arteriálním a venózním tlaku, mozkomíšním moku, vazkosti krve a průsvitu krve (vazodilatace a vazokonstrikce) | ||
* průměrný průtok 50ml/ na 100g za 1 min | * průměrný průtok 50ml/ na 100g za 1 min | ||
| − | * prokrvenost: největší v bazálních gangliích a mozkové kůře, střední v mozečku a thalamu, nejmenší v prodloužené i páteřní míše | + | * prokrvenost: největší v [[Bazální ganglia|bazálních gangliích]] a mozkové kůře, střední v mozečku a thalamu, nejmenší v prodloužené i páteřní míše |
* aktivita mozku je závislá na stálém průtoku → jinak narušení homeostázy | * aktivita mozku je závislá na stálém průtoku → jinak narušení homeostázy | ||
* '''pokles krevního průtoku na 15 – 20 ml/ na 100g za 1 min''' → zpomalení přenosů elektrických impulzů, pokles aktivity mozku a reakce na senzorické podněty, ale zůstává zachována homeostáza (nedochází k ireverzibilním změnám tkáně) | * '''pokles krevního průtoku na 15 – 20 ml/ na 100g za 1 min''' → zpomalení přenosů elektrických impulzů, pokles aktivity mozku a reakce na senzorické podněty, ale zůstává zachována homeostáza (nedochází k ireverzibilním změnám tkáně) | ||
| Řádek 15: | Řádek 15: | ||
* '''pokles někde mezi 10 – 15 ml''' → reverzibilní poškození („funkční výpadky“) a vytváří se oblast „ischemická pleumbra“ = hraniční místo odkud je tělo schopno reobnovy poškozené tkáně (tak funguje mozková mrtvice) | * '''pokles někde mezi 10 – 15 ml''' → reverzibilní poškození („funkční výpadky“) a vytváří se oblast „ischemická pleumbra“ = hraniční místo odkud je tělo schopno reobnovy poškozené tkáně (tak funguje mozková mrtvice) | ||
* glukóza a mozek – bez průtoku krve není ani průtok E (→ glukózy) | * glukóza a mozek – bez průtoku krve není ani průtok E (→ glukózy) | ||
| + | |||
'''Kyslík''' | '''Kyslík''' | ||
* mozek spotřebovává 20% kyslíku, který se do organismu dostává | * mozek spotřebovává 20% kyslíku, který se do organismu dostává | ||
| − | * tlak kyslíku v krvi je přímo úměrný tlaku v karotidách, kde jsou uloženy čidla pro kyslík (dávají informace do Varolova mostu a prodloužené míchy – ovlivnění) | + | * tlak kyslíku v krvi je přímo úměrný tlaku v karotidách, kde jsou uloženy čidla pro kyslík (dávají informace do [[Varolův most|Varolova mostu]] a [[Prodloužená mícha|prodloužené míchy]] – ovlivnění) |
* pokles tlaku kyslíku = omezení fungování mozku a ztráta vědomí | * pokles tlaku kyslíku = omezení fungování mozku a ztráta vědomí | ||
* průměr je '''50m – 60 ml/na 100g za 1 min''', pokles na únosnou míru je 30 ml a ztráta vědomí je při '''15 – 20 ml''' | * průměr je '''50m – 60 ml/na 100g za 1 min''', pokles na únosnou míru je 30 ml a ztráta vědomí je při '''15 – 20 ml''' | ||
| Řádek 32: | Řádek 33: | ||
* tvoří se věkem – fetus ji nemá a krví se mu do mozku dostane kde co,důležité období vyzrávání (poslední měsíce těhotenství), kdy se bilirubin může dostat do mozku → poškození oblasti motoriky (když se kvůli odlišného Rh faktoru rozkládají erytrocyty), dalším poškozením je mozková kůra (projevem je mentální deficit) | * tvoří se věkem – fetus ji nemá a krví se mu do mozku dostane kde co,důležité období vyzrávání (poslední měsíce těhotenství), kdy se bilirubin může dostat do mozku → poškození oblasti motoriky (když se kvůli odlišného Rh faktoru rozkládají erytrocyty), dalším poškozením je mozková kůra (projevem je mentální deficit) | ||
| − | Hematoliguorová bariéra | + | '''Hematoliguorová bariéra''' |
* mozkomíšní mok a extracelulární tekutina – mají podobné složení, vznik filtrací z krve v oblasti '''choroidálního plexu''' (spodina vedlejších mozkových komor) | * mozkomíšní mok a extracelulární tekutina – mají podobné složení, vznik filtrací z krve v oblasti '''choroidálního plexu''' (spodina vedlejších mozkových komor) | ||
* z choroidálního plexu jde mok zúžením přes '''intraventrikulární otvor''' do '''3. komory''', pak protéká přes '''Silviův kanálek''' do '''4. komory''' a odtud '''Magendiho a Luschkovými''' otvory se dostává do '''subarachnoidového prostoru''', zde je další bariéra a styk s krví (pavučnice je z cév), hlídání množství mozkomíšního moku a tlaku | * z choroidálního plexu jde mok zúžením přes '''intraventrikulární otvor''' do '''3. komory''', pak protéká přes '''Silviův kanálek''' do '''4. komory''' a odtud '''Magendiho a Luschkovými''' otvory se dostává do '''subarachnoidového prostoru''', zde je další bariéra a styk s krví (pavučnice je z cév), hlídání množství mozkomíšního moku a tlaku | ||
* pavučnice půl litru denně odčerpá, ale množství musí zůstat konstantní | * pavučnice půl litru denně odčerpá, ale množství musí zůstat konstantní | ||
* mozkomíšní mok a extracelulární tekutina mají kyselejší pH než plazma | * mozkomíšní mok a extracelulární tekutina mají kyselejší pH než plazma | ||
| − | |||
| − | |||
* při porušení komunikace mezi komorami a subarachnoidovým prostorem se mok hromadí uprostřed mozku a utlačuje mozkovou tkáň → '''vnitřní hydrocefalus''' – rizikový stav, špatně rozpoznatelný, změny na širokém pomezí mozkové aktivity | * při porušení komunikace mezi komorami a subarachnoidovým prostorem se mok hromadí uprostřed mozku a utlačuje mozkovou tkáň → '''vnitřní hydrocefalus''' – rizikový stav, špatně rozpoznatelný, změny na širokém pomezí mozkové aktivity | ||
* když není mok odčerpáván arachnoideou z periférie, tlačí mok na pleny a na mozek z vrchu → '''vnější hydrocefalus''' – bezpečnější, rychle rozpoznatelný, dá se mok odčerpávat z vnějšku | * když není mok odčerpáván arachnoideou z periférie, tlačí mok na pleny a na mozek z vrchu → '''vnější hydrocefalus''' – bezpečnější, rychle rozpoznatelný, dá se mok odčerpávat z vnějšku | ||
| − | |||
* stálé množství mozkomíšního mozku 150 ml, dostává se i do oblasti páteřní míchy | * stálé množství mozkomíšního mozku 150 ml, dostává se i do oblasti páteřní míchy | ||
* zánět mozkových blan (meningitida), encefalitida, borelióza → porušení bariéry z vnějšku, proniknou krví do mozkové tkáně (ta nemá imunitní systém) | * zánět mozkových blan (meningitida), encefalitida, borelióza → porušení bariéry z vnějšku, proniknou krví do mozkové tkáně (ta nemá imunitní systém) | ||
| + | == Zdroje == | ||
| + | [[Kategorie: Neurofyziologie|*]] | ||
Aktuální verze z 5. 7. 2014, 10:14
- mozek zásoben:
- artérií carotis interna dexter et sinister
- artérií vertebrales dexter et sinister
- tyto se na spodině lebeční spojí v artérii basilaris a utvoří circulus arteriosus Willisi (Willisův krevní okruh) na basi → z něj vychází 6 tepen do kůry
- tepny levé a pravé hemisféry se nemísí
- mozek spotřebovává 15 – 20% krve těla
- v mozku je tlak 180/90 torrů → tento tlak je stálý, nekolísá tak jako v těle
- nejvíce prokrvená je šedá hmota a dá se odvodit hustota sítě od počtu neuritů a synapsí
- průtok krve závisí na arteriálním a venózním tlaku, mozkomíšním moku, vazkosti krve a průsvitu krve (vazodilatace a vazokonstrikce)
- průměrný průtok 50ml/ na 100g za 1 min
- prokrvenost: největší v bazálních gangliích a mozkové kůře, střední v mozečku a thalamu, nejmenší v prodloužené i páteřní míše
- aktivita mozku je závislá na stálém průtoku → jinak narušení homeostázy
- pokles krevního průtoku na 15 – 20 ml/ na 100g za 1 min → zpomalení přenosů elektrických impulzů, pokles aktivity mozku a reakce na senzorické podněty, ale zůstává zachována homeostáza (nedochází k ireverzibilním změnám tkáně)
- pokles pod 10 ml → iontové selhání, hroutí se systém bílkovin v řetězcích, uvolnění mastných bílkovin na membráně, úbytek ATP, porušení homeostáza, acidóza v buňkách (kyselé prostředí – nedobré, zabíjí buňku), nejdříve se porušují nejvyšší centra
- pokles někde mezi 10 – 15 ml → reverzibilní poškození („funkční výpadky“) a vytváří se oblast „ischemická pleumbra“ = hraniční místo odkud je tělo schopno reobnovy poškozené tkáně (tak funguje mozková mrtvice)
- glukóza a mozek – bez průtoku krve není ani průtok E (→ glukózy)
Kyslík
- mozek spotřebovává 20% kyslíku, který se do organismu dostává
- tlak kyslíku v krvi je přímo úměrný tlaku v karotidách, kde jsou uloženy čidla pro kyslík (dávají informace do Varolova mostu a prodloužené míchy – ovlivnění)
- pokles tlaku kyslíku = omezení fungování mozku a ztráta vědomí
- průměr je 50m – 60 ml/na 100g za 1 min, pokles na únosnou míru je 30 ml a ztráta vědomí je při 15 – 20 ml
Bariérové mechanismy
- zajišťují ochranu (jistotu) homeostázy
- udržují optimální podmínky pro zachování mozku
Hematocefalická bariéra
- rozhraní mezi krví, liguorem, extraceculární tekutinou, gliemi a neurony
- průnik látek do mozku je malý, záleží na velikosti molekul – ty velké se tam nedostanou (když tak jsou – patologie)
- mozkomíšní mok a extracelulární tekutina vyplňují Subarachnoidální prostor (mezi pavučnicí a pia mater) a prostor mozkomíšních komor
- tvoří se věkem – fetus ji nemá a krví se mu do mozku dostane kde co,důležité období vyzrávání (poslední měsíce těhotenství), kdy se bilirubin může dostat do mozku → poškození oblasti motoriky (když se kvůli odlišného Rh faktoru rozkládají erytrocyty), dalším poškozením je mozková kůra (projevem je mentální deficit)
Hematoliguorová bariéra
- mozkomíšní mok a extracelulární tekutina – mají podobné složení, vznik filtrací z krve v oblasti choroidálního plexu (spodina vedlejších mozkových komor)
- z choroidálního plexu jde mok zúžením přes intraventrikulární otvor do 3. komory, pak protéká přes Silviův kanálek do 4. komory a odtud Magendiho a Luschkovými otvory se dostává do subarachnoidového prostoru, zde je další bariéra a styk s krví (pavučnice je z cév), hlídání množství mozkomíšního moku a tlaku
- pavučnice půl litru denně odčerpá, ale množství musí zůstat konstantní
- mozkomíšní mok a extracelulární tekutina mají kyselejší pH než plazma
- při porušení komunikace mezi komorami a subarachnoidovým prostorem se mok hromadí uprostřed mozku a utlačuje mozkovou tkáň → vnitřní hydrocefalus – rizikový stav, špatně rozpoznatelný, změny na širokém pomezí mozkové aktivity
- když není mok odčerpáván arachnoideou z periférie, tlačí mok na pleny a na mozek z vrchu → vnější hydrocefalus – bezpečnější, rychle rozpoznatelný, dá se mok odčerpávat z vnějšku
- stálé množství mozkomíšního mozku 150 ml, dostává se i do oblasti páteřní míchy
- zánět mozkových blan (meningitida), encefalitida, borelióza → porušení bariéry z vnějšku, proniknou krví do mozkové tkáně (ta nemá imunitní systém)
Zdroje
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
