Haptika: Porovnání verzí

 
(Není zobrazeno 30 mezilehlých verzí od 6 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
''„Zrak nás může šálit, sluch nás může oklamat, ale hmat nás přesvědčí o vjemu skutečnosti...“''<ref name="sedivy">ŠEDIVÝ, Vladimír. <i>Sociální komunikace</i>. První. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2009, 139 s. ISBN 978-80-7375-277-4.</ref>
+
'''Haptika''' pochází z řeckého slova haptein - dotýkat se. Jedná se o komunikaci dotykem. Je to jeden z kanálů neverbální komunikace, při které se sdělení realizuje prostřednictvím fyzického kontaktu. Do [[sociální komunikace]] byl tento pojem zaveden lingvistou Williamem Austinem.<ref name="krivo">KŘIVOHLAVÝ, Jaro. <i>Jak si navzájem lépe porozumíme: Kapitoly z psychologie sociální komunikace</i>. První. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1988, 234 s. ISBN 25-095-88.</ref>
  
−
== Definice ==
+
<div style="background: #f6fff5; border: solid 1px black; padding: 10px; width: 60%;">
−
'''Haptika''' pochází z řeckého slova ''haptein'', což znamená dotýkat se. Do [[sociální komunikace]] byl tento pojem zaveden lingvistou Williamem Austinem.<ref name="krivo">KŘIVOHLAVÝ, Jaro. <i>Jak si navzájem lépe porozumíme: Kapitoly z psychologie sociální komunikace</i>. První. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1988, 234 s. ISBN 25-095-88.</ref>
+
''„Zrak nás může šálit, sluch nás může oklamat, ale hmat nás přesvědčí o vjemu skutečnosti...“''<ref name="sedivy">ŠEDIVÝ, Vladimír. <i>Sociální komunikace</i>. První. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2009, 139 s. ISBN 978-80-7375-277-4.</ref></div>
 +
[[File:Double_Moutza.jpg|thumb|upleft|Ruce]]
  
 
== Charakteristika ==
 
== Charakteristika ==
−
Haptika je pravděpodobně nejprimitivnější formou [[neverbální komunikace]].<ref name="devito">DEVITO, Joseph A. <i>Základy mezilidské komunikace: 6. vydání</i>. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 502 s. ISBN 978-80-247-2018-0.</ref> Jedná se o taktilní [[kontakt]], tedy dráždění pokožky a stimulaci kožních smyslů. Tento taktilní kontakt zahrnuje:
+
Haptika je pravděpodobně nejprimitivnější formou [[neverbální komunikace]].<ref name="devito">DEVITO, Joseph A. <i>Základy mezilidské komunikace: 6. vydání</i>. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 502 s. ISBN 978-80-247-2018-0.</ref> a není proto nikterak obtížné její komunikační význam rozluštit. Jedná se o dotyk (taktilní kontakt), tedy o podráždění pokožky a stimulaci kožních receptorů.  
−
* příjem zpráv o působení tlaku, který působí deformaci [[kůže]]
 
−
* příjem zpráv o působení tepla
 
−
* příjem zpráv o působení chladu
 
−
* příjem zpráv o působení [[Bolest|bolesti]]
 
−
* příjem zpráv o působení vibrací<ref name="krivo" />
 
  
−
Během přijímání těchto zpráv dochází k tlaku na dotyková tělíska, kterých je pod kůží asi milion. Významně hustší je jejich výskyt na rukou, prstech, zápěstích, na obličeji a na vlasové části hlavy. Také na erotogenních zónách je jejich nahromadění významné.<ref name="sedivy" />
+
Haptika je velice důležitou součástí každodenního života a komunikace. Pomocí dotyku poznáváme své okolí, vyjadřujeme své pocity, náklonnost, ale i agresi či nepřátelství. Dotyk nám zprostředkovává spoustu informací o věcech i lidech, kterých se dotýkáme. Pro nevidomé je tento způsob poznávání světa zcela zásadní.<ref name="horky"> HORKÝ, Hynek.<i> Komunikace ve vzdělávání neslyšících [online]</i>. Praha, 2010 [cit. 2016-11-17]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/88596. Bakalářská. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Kateřina Hádková.</ref>
  
−
Haptika, jakožto komunikace [[hmat|hmatem]] se rozvíjí dříve než ostatní smysly. Dotykové podněty jsou vnímány již v děloze a ihned po narození se jako děti setkáváme s mazlením, hlazením či poplácáváním. Tyto vzájemné dotyky se liší podle kultur, některé kultury se dotýkají více, jiné zase méně. Co u jedné společnosti znamená překročení hranice, je u jiné vnímáno jako běžný kontakt.
+
Taktilní kontakt zahrnuje:
−
Přestože je dotyk nesmírně důležitý pro každého člověka, potřeba těchto dotyků se mění v závislosti na věku a pohlaví. Starší lidé se neradi dotýkají osob opačného pohlaví, u mladších lidí je tomu naopak. Co se týče rozdílností mezi pohlavím, muži se vzájemně dotýkají minimálně, ale ženy se dotykům mezi sebou nebrání.<ref name="devito" /><br /> V případě, že je člověk zbaven možnosti dotyku, dochází k taktilní [[senzorická deprivace|senzorické deprivaci]].<ref name="krivo" />  
+
* příjem zpráv o působení tlaku, který působí deformaci kůže,
 +
* příjem zpráv o působení tepla,
 +
* příjem zpráv o působení chladu,
 +
* příjem zpráv o působení [[Bolest|bolesti]],
 +
* příjem zpráv o působení vibrací.<ref name="krivo" />
 +
 
 +
 
 +
Během přijímání těchto zpráv dochází k vyvíjení tlaku na dotyková tělíska (receptory) umístěné pod kůží. V nejvyšší míře se vyskytují na špičce jazyka, konečcích prstů, rukou, na obličeji a na vlasové části hlavy. Také na erotogenních zónách je jejich nahromadění významné<ref name="sedivy" /> Naopak nejméně jich je v oblasti zad.
 +
 
 +
Haptika jakožto komunikace hmatem se rozvíjí dříve než ostatní smysly. Dotykové podněty jsou plodem vnímány již v děloze a význam doteku pro novorozence je obrovský i vzhledem k jeho dalšímu vývoji schopnosti sociální interakce. Doteky jsou však pro člověka nezastupitelné bez ohledu na jeho věk. Právě věk je jedním z faktorů ovlivňujících potřebu člověka po tomto druhu kontaktu. Starší lidé se neradi dotýkají osob opačného pohlaví, u mladších lidí je tomu naopak. Druhým faktorem je pohlaví. Muži se vzájemně dotýkají minimálně, ale ženy se dotykům mezi sebou nebrání.<ref name="devito" /><br /> V případě, že je člověk zbaven možnosti dotyku, dochází k taktilní senzorické deprivaci.<ref name="krivo" /> tedy k fyzickému ale především citovému strádání.
 +
 
 +
== Druhy doteků ==
 +
 
 +
=== Podle typu objektu ===
 +
* '''dotek sebe''',
 +
* '''dotek druhé osoby '''.<ref name="Pokorna"> POKORNÁ, A.<i> Efektivní komunikační techniky v ošetřovatelství.</i> Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2006. ISBN 80-7013-440-2</ref>
  
−
== Druhy dotyků ==
 
 
=== Podle typu kontaktu: ===
 
=== Podle typu kontaktu: ===
−
* '''Dotyk přímý''' - kontakt kůže na kůži
+
* '''dotek přímý''' - kontakt kůže na kůži,
−
* '''Dotyk nepřímý''' - kontakt přes oblečení (např. poplácání na rameno přes mikinu)
+
* '''dotek nepřímý''' - kontakt přes oblečení (např. poplácání na rameno přes mikinu).
  
 
=== Podle jednání dané osoby: ===
 
=== Podle jednání dané osoby: ===
−
* '''Dotyk přátelský''' - např. pohlazení, polibek
+
* '''dotek přátelský''' - např. pohlazení, polibek,
−
* '''Dotyk nepřátelský''' - např. pohlavek, facka
+
* '''dotek nepřátelský''' - např. pohlavek, facka.
  
−
U doteků jde vždy o [[autenticita|autenticitu]], protože i přátelský dotyk může být udělen s nepřátelským úmyslem.<ref name="krivo" />
+
U doteků jde v první řadě o autenticitu. Ačkoli jsou haptické projevy poměrně jednoduché na interpretaci, i tady je třeba mít na zřeteli celkový komunikační kontext a také kulturní podmíněnost haptického kontaktu. Každý člověk má krom toho i svá vlastní kritéria, podle kterých vyhodnocuje význam doteků.<ref name="krivo" />  
  
−
== Významy dotyků ==
+
== Významy doteků ==
−
Výzkumníci v oboru haptiky identifikovali pět nejdůležitějších významů dotyku.
+
Výzkumníci v oboru haptiky identifikovali pět nejdůležitějších významů doteku.
−
* '''Pozitivní [[emoce]]''' - pomocí dotyku můžeme vyjádřit podporu, ocenění, city i sexuální zájem, což vede k pozitivním emocím
+
* '''pozitivní [[emoce]]''' - pomocí doteku můžeme vyjádřit podporu, ocenění, city i sexuální zájem, což vede k pozitivním emocím,
−
* '''Hravost''' - často dotykem vyjadřujeme hravost ve smyslu náklonnosti nebo mezi přáteli
+
* '''hravost''' - často dotekem vyjadřujeme hravost ve smyslu náklonnosti, či přijetí mezi přáteli,
−
* '''Ovládání''' - dotyk může mnohdy ovládat chování nebo usměrňovat postoje a pocity, může také ovládnout pozornost druhého, např. když chceme něco říci, tak dotykem druhého upozorníme, že na něj mluvíme  
+
* '''ovládání''' - dotek může mnohdy ovládat chování nebo usměrňovat postoje a pocity, může také ovládnout pozornost druhého, např. když chceme něco říci, tak dotekem druhého upozorníme, že na něj mluvíme,
−
* '''[[Rituál|Rituální]] význam''' - týká se především pozdravů, loučení, kdy je pravidlem podání ruky nebo objetí
+
* '''rituální význam''' - týká se především pozdravů, loučení, kdy je pravidlem podání ruky nebo objetí,
−
* '''Funkční význam''' - zde hrají roli dotyky, které provádíme za určitý účelem, když někomu pomáháme a podepřeme jej, když někomu očistíme tvář, atd.<ref name="devito" />
+
* '''funkční význam''' - zde hrají roli doteky, které provádíme za určitým účelem, když někomu pomáháme a podepřeme jej, když někomu očistíme tvář, atd.<ref name="devito" />
 +
 
 +
Přirozenou součástí lidského dorozumívání, je akt '''podání ruky'''. Je jedním ze základních  rituálů a zároveň  důležitým krokem při  sociálním styku. Tento pozdrav, tedy stisk ruky, však není obvyklý ve všech společnostech. Někteří se domnívají, že se jedná o zkrácený rituál, kterým se dává na vědomí, že v ruce není žádná zbraň a že úmysly jsou přátelské.<br />
 +
Stiskem nejen zdravíme, ale také potvrzujeme uzavření smlouvy (''ručím za to vlastní rukou''), nabízíme přátelství nebo gratulaci.
 +
 
 +
 
 +
[[File:Handshake1.svg#/media/File:Handshake2.svg|thumb|left|upright 0.5|Podání ruky]]
 +
 
 +
 
 +
 
 +
Během stisku ruky nám hmatový vjem předává informace o měkkosti či tvrdosti dlaně, pevnosti stisku a dokonce díky takto jednoduchému kontaktu můžeme o druhém zjistit, zda je sebejistý nebo zda mu sebevědomí naopak schází. U mužů je stisk všeobecně silnější než u žen. Dominantní lidé mají tendence podávat ruku dlaní dolů, jako by něco nabízeli, kdežto submisivní jedinci mají sklon podávat ruku dlaní nahoru v očekávání, že něco dostanou.<ref name="sedivy" />  
  
−
Velký význam má '''podání ruky''', které je jedním z rituálů a které je důležitým krokem při iniciaci [[sociální styk|sociálního styku]]. Tento pozdrav, tedy stisk ruky, však není obvyklým ve všech společnostech. Někteří se domnívají, že se jedná o zkrácený rituál, kterým se dává na vědomí, že v ruce není žádná zbraň a že úmysly jsou přátelské.<br />
 
−
Tímto stiskem nejen zdravíme, ale také potvrzujeme uzavření smlouvy (''ručím za to vlastní rukou''), nabízíme přátelství nebo gratulaci.<br />
 
−
Během stisku ruky nám hmatový vjem předává informace o měkkosti či tvrdosti dlaně, pevnosti stisku a dokonce díky takto jednoduchému kontaktu můžeme o druhém zjistit, zda je sebejistý nebo zda mu [[sebevědomí]] naopak schází. U mužů je stisk všeobecně větší než u žen. [[Dominance|Dominantní]] lidé mají tendence podávat ruku dlaní dolů, jako by něco nabízeli, kdežto [[submisivita|submisivní]] jedinci mají sklon podávat ruku dlaní nahoru v očekávání, že něco dostanou.<ref name="sedivy" />
 
  
−
== Závěr ==
 
−
Haptika je velice důležitou a nedílnou součástí každodenního života. Pomocí dotyku poznáváme své okolí, vyjadřujeme pocity, náklonnost, ale i agresi či nepřátelství. Dotyk vypovídá spoustu o věcech i lidech, kterých se dotýkáme a které tak poznáváme. Bez možnosti fyzického dotyku by došlo k taktilní senzorické deprivaci, tedy fyzickému a především citovému strádání.
 
  
 
== Odkazy ==
 
== Odkazy ==
−
 
 
=== Reference ===
 
=== Reference ===
 
<references/>
 
<references/>
  
 
=== Použitá literatura ===
 
=== Použitá literatura ===
−
ŠEDIVÝ, Vladimír. <i>Sociální komunikace</i>. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2009. ISBN 978-807-3752-774.<br />
+
* ŠEDIVÝ, Vladimír. <i>Sociální komunikace</i>. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2009. ISBN 978-807-3752-774.  
−
KŘIVOHLAVÝ, Jaro. <i>Jak si navzájem lépe porozumíme</i>. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1988. ISBN 25-095-88.  
+
* KŘIVOHLAVÝ, Jaro. <i>Jak si navzájem lépe porozumíme</i>. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1988.  
−
<br />
+
* DEVITO, Joseph A. <i>Základy mezilidské komunikace: 6. vydání</i>. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 502 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-2018-0.  
−
DEVITO, Joseph A. <i>Základy mezilidské komunikace: 6. vydání</i>. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 502 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-2018-0.  
+
 
 +
=== Související články ===
 +
* [[Neverbální komunikace]]
 +
* [[Sociální komunikace]]
 +
* [[Kontakt]]
  
 
=== Klíčová slova ===
 
=== Klíčová slova ===
−
Hmat, Dotyk, Kontakt, Kůže
+
komunikace, hmat, dotyk, kontakt, kůže
 +
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]

Aktuální verze z 21. 10. 2018, 15:03

Haptika pochází z řeckého slova haptein - dotýkat se. Jedná se o komunikaci dotykem. Je to jeden z kanálů neverbální komunikace, při které se sdělení realizuje prostřednictvím fyzického kontaktu. Do sociální komunikace byl tento pojem zaveden lingvistou Williamem Austinem.[1]

„Zrak nás může šálit, sluch nás může oklamat, ale hmat nás přesvědčí o vjemu skutečnosti...“[2]
Ruce

Charakteristika

Haptika je pravděpodobně nejprimitivnější formou neverbální komunikace.[3] a není proto nikterak obtížné její komunikační význam rozluštit. Jedná se o dotyk (taktilní kontakt), tedy o podráždění pokožky a stimulaci kožních receptorů.

Haptika je velice důležitou součástí každodenního života a komunikace. Pomocí dotyku poznáváme své okolí, vyjadřujeme své pocity, náklonnost, ale i agresi či nepřátelství. Dotyk nám zprostředkovává spoustu informací o věcech i lidech, kterých se dotýkáme. Pro nevidomé je tento způsob poznávání světa zcela zásadní.[4]

Taktilní kontakt zahrnuje:

  • příjem zpráv o působení tlaku, který působí deformaci kůže,
  • příjem zpráv o působení tepla,
  • příjem zpráv o působení chladu,
  • příjem zpráv o působení bolesti,
  • příjem zpráv o působení vibrací.[1]


Během přijímání těchto zpráv dochází k vyvíjení tlaku na dotyková tělíska (receptory) umístěné pod kůží. V nejvyšší míře se vyskytují na špičce jazyka, konečcích prstů, rukou, na obličeji a na vlasové části hlavy. Také na erotogenních zónách je jejich nahromadění významné[2] Naopak nejméně jich je v oblasti zad.

Haptika jakožto komunikace hmatem se rozvíjí dříve než ostatní smysly. Dotykové podněty jsou plodem vnímány již v děloze a význam doteku pro novorozence je obrovský i vzhledem k jeho dalšímu vývoji schopnosti sociální interakce. Doteky jsou však pro člověka nezastupitelné bez ohledu na jeho věk. Právě věk je jedním z faktorů ovlivňujících potřebu člověka po tomto druhu kontaktu. Starší lidé se neradi dotýkají osob opačného pohlaví, u mladších lidí je tomu naopak. Druhým faktorem je pohlaví. Muži se vzájemně dotýkají minimálně, ale ženy se dotykům mezi sebou nebrání.[3]
V případě, že je člověk zbaven možnosti dotyku, dochází k taktilní senzorické deprivaci.[1] tedy k fyzickému ale především citovému strádání.

Druhy doteků

Podle typu objektu

  • dotek sebe,
  • dotek druhé osoby .[5]

Podle typu kontaktu:

  • dotek přímý - kontakt kůže na kůži,
  • dotek nepřímý - kontakt přes oblečení (např. poplácání na rameno přes mikinu).

Podle jednání dané osoby:

  • dotek přátelský - např. pohlazení, polibek,
  • dotek nepřátelský - např. pohlavek, facka.

U doteků jde v první řadě o autenticitu. Ačkoli jsou haptické projevy poměrně jednoduché na interpretaci, i tady je třeba mít na zřeteli celkový komunikační kontext a také kulturní podmíněnost haptického kontaktu. Každý člověk má krom toho i svá vlastní kritéria, podle kterých vyhodnocuje význam doteků.[1]

Významy doteků

Výzkumníci v oboru haptiky identifikovali pět nejdůležitějších významů doteku.

  • pozitivní emoce - pomocí doteku můžeme vyjádřit podporu, ocenění, city i sexuální zájem, což vede k pozitivním emocím,
  • hravost - často dotekem vyjadřujeme hravost ve smyslu náklonnosti, či přijetí mezi přáteli,
  • ovládání - dotek může mnohdy ovládat chování nebo usměrňovat postoje a pocity, může také ovládnout pozornost druhého, např. když chceme něco říci, tak dotekem druhého upozorníme, že na něj mluvíme,
  • rituální význam - týká se především pozdravů, loučení, kdy je pravidlem podání ruky nebo objetí,
  • funkční význam - zde hrají roli doteky, které provádíme za určitým účelem, když někomu pomáháme a podepřeme jej, když někomu očistíme tvář, atd.[3]

Přirozenou součástí lidského dorozumívání, je akt podání ruky. Je jedním ze základních rituálů a zároveň důležitým krokem při sociálním styku. Tento pozdrav, tedy stisk ruky, však není obvyklý ve všech společnostech. Někteří se domnívají, že se jedná o zkrácený rituál, kterým se dává na vědomí, že v ruce není žádná zbraň a že úmysly jsou přátelské.
Stiskem nejen zdravíme, ale také potvrzujeme uzavření smlouvy (ručím za to vlastní rukou), nabízíme přátelství nebo gratulaci.


Podání ruky


Během stisku ruky nám hmatový vjem předává informace o měkkosti či tvrdosti dlaně, pevnosti stisku a dokonce díky takto jednoduchému kontaktu můžeme o druhém zjistit, zda je sebejistý nebo zda mu sebevědomí naopak schází. U mužů je stisk všeobecně silnější než u žen. Dominantní lidé mají tendence podávat ruku dlaní dolů, jako by něco nabízeli, kdežto submisivní jedinci mají sklon podávat ruku dlaní nahoru v očekávání, že něco dostanou.[2]


Odkazy

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Jak si navzájem lépe porozumíme: Kapitoly z psychologie sociální komunikace. První. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1988, 234 s. ISBN 25-095-88.
  2. ↑ 2,0 2,1 2,2 ŠEDIVÝ, Vladimír. Sociální komunikace. První. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2009, 139 s. ISBN 978-80-7375-277-4.
  3. ↑ 3,0 3,1 3,2 DEVITO, Joseph A. Základy mezilidské komunikace: 6. vydání. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 502 s. ISBN 978-80-247-2018-0.
  4. ↑ HORKÝ, Hynek. Komunikace ve vzdělávání neslyšících [online]. Praha, 2010 [cit. 2016-11-17]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/88596. Bakalářská. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Kateřina Hádková.
  5. ↑ POKORNÁ, A. Efektivní komunikační techniky v ošetřovatelství. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2006. ISBN 80-7013-440-2

Použitá literatura

  • ŠEDIVÝ, Vladimír. Sociální komunikace. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2009. ISBN 978-807-3752-774.
  • KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Jak si navzájem lépe porozumíme. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1988.
  • DEVITO, Joseph A. Základy mezilidské komunikace: 6. vydání. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 502 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-2018-0.

Související články

Klíčová slova

komunikace, hmat, dotyk, kontakt, kůže

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Haptika&oldid=55995“