Sympatikus: Porovnání verzí

Řádek 39: Řádek 39:
 
* ejakulace <ref name="mo" />
 
* ejakulace <ref name="mo" />
  
Viz vložená tabulka projevů autonomního nervového systému, která je užitečná např. pro zmapování situace při [[Reakce na akutní stres|traumatickém stresu]].
+
Viz vložená tabulka projevů autonomního nervového systému, která je užitečná např. pro zmapování situace při [[Reakce na akutní stres|traumatickém stresu]]:
 +
Tři sloupce vpravo popisují alarmující situaci přetížení organismu v reakci na (dojem, že jde o) ohrožení života, kdy je [[Mozková kůra (neokortex)|neokortex]] a tedy volní jednání dočasně odpojeno; organismus zvolil kratší dráhu přes [[Amygdala|amygdalu]].
  
 
== Využití v neuropsychologii a neuropsychoterapii ==
 
== Využití v neuropsychologii a neuropsychoterapii ==
  
 
+
V léčbě [[Reakce na akutní stres|akutního traumatického stresu]] a [[posttraumatické stresové poruchy|Posttraumatická stresová porucha]] pacientům zpravidla velmi uleví rámcová edukace o tom, že
  
  

Verze z 31. 1. 2019, 11:26

Stránka ve výstavbě
Inkwell icon - Noun Project 2512.svg Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit. Inkwell icon - Noun Project 2512.svg


Sympatický nervový systém je součástí autonomní nervové soustavy. Ta je členěna na sympatikus, parasympatikus a na ně napojený enterický nervový systém ve stěnách trávicího traktu. [1]

Skládá se z vegetativních neuronů. [2]

Název

Schéma sympatikus a parasympatikus.jpeg

Sympatická – od sympatický, příjemný, živý nebo plný života.

Autonomní nervový systém – název vznikl historicky na základě původní představy o dvou nezávislých nervových soustavách (jedna pro pohyb, druhá pro orgány). Ve skutečnosti podléhá centrálnímu nervovému systému. [3]

Stavba

Sympatická vlákna vycházejí z páteřní míchy. Vedou z (pregangliových) neuronů ve třech částech míchy – krční, hrudní a bederní. Sympatikus se tedy dělí na úsek krční, hrudní a bederní. Jde o míšní segmenty C8 až L3.[1] Pregangliová vlákna jsou krátká; systém ganglií sympatiku se nachází poblíž míchy.

Do cílových orgánů vedou (postgangliová) nervová vlákna, resp. pleteně, většinou podél arterií (tj. periarteriálně).[2]

Činnost

Sympatikus je akční systém, připravuje organismus k aktivitě. Děje se to mimovolně v situaci ohrožení – aktivace reakce útok /útěk - nebo při zvýšené zátěži organismu. [1]

Druhé (postgangliové) neurony inervují hladkou svalovinu cév, stěny orgánů i žlázové buňky. [3]

Hlavním mediátorem sympatiku je noradrenalin. [2] Funkci, kterou sympatikus stimuluje, parasympatikus tlumí a naopak. [3]

Projevy

Tabulka projevů autonomního nervového systému.jpeg
  • mydriáza čili zvětšení zornice (centrum tohoto reflexu je ve středním mozku)
  • zrychlení srdečního tepu a zesílení srdečních stahů
  • zvýšení tlaku
  • rozšíření průdušek čili bronchodilatace
  • zrychlení dechu
  • ztlumení činnosti trávicího systému
  • aktivace dřeni nadledvin – produkce adrenalinu a noradrenalinu
  • přesun krve z vnitřních orgánů do periferie, do svalů
  • ejakulace [1]

Viz vložená tabulka projevů autonomního nervového systému, která je užitečná např. pro zmapování situace při traumatickém stresu: Tři sloupce vpravo popisují alarmující situaci přetížení organismu v reakci na (dojem, že jde o) ohrožení života, kdy je neokortex a tedy volní jednání dočasně odpojeno; organismus zvolil kratší dráhu přes amygdalu.

Využití v neuropsychologii a neuropsychoterapii

V léčbě akutního traumatického stresu a Posttraumatická stresová porucha pacientům zpravidla velmi uleví rámcová edukace o tom, že


Odkazy

Reference

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 MERKUNOVÁ, Alena, OREL, Miroslav: Anatomie a fyziologie člověka: Pro humanitní obory. Grada, Praha 2016.
  2. 2,0 2,1 2,2 OREL, Miroslav: Nervové buňky a jejich svět. Grada, Praha 2015.
  3. 3,0 3,1 3,2 DYLEVSKÝ, Ivan: Základy funkční anatomie. Nakl. Poznání, Olomouc 2017.

Použitá literatura

HERMAN, Judith: Trauma and Recovery. Basic Books, New York 1992.

LEVINE, Peter: Trauma a paměť. Pohled do živé minulosti mysli a těla. Maitrea, Praha 2017.

LEVINE, Peter, FREDERICK, Ann: Prebúdzanie tygra. Liečenie traumy. Občianske združenie Pro Familia, Humenné 2002.

ROTHSCHILD, Babette: Tělo nezapomíná. Psychofyziologie a léčba traumatu. Maitrea, Praha 2015.

Zdroje obrázků

OREL, Miroslav: Nervové buňky a jejich svět. Grada, Praha 2015.

Tabulka projevů autonomního nervového systému: http://www.somatictraumatherapy.com/wp-content/uploads/2017/07/ANS2.jpg

Externí odkazy

Truncus sympaticus: https://www.wikiskripta.eu/w/Truncus_sympaticus

Nemoci periferního nervového systému: https://www.wikiskripta.eu/w/Port%C3%A1l:Neurologie .