Linux: Porovnání verzí

m
 
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádek 4: Řádek 4:
 
== Historie Linuxu ==
 
== Historie Linuxu ==
 
Za duchovní otce GNU/Linuxu můžeme považovat [[Richard Stallman|Richarda Stallmana]] a [[Linus Torvalds|Linuse Torvaldse]]. Stallman jako první přišel s myšlenkou vytvoření svobodného operačního systému, který by byl založen na UNIXu, což byla řada operačních systémů, používaných pro vědecké a profesionální účely.
 
Za duchovní otce GNU/Linuxu můžeme považovat [[Richard Stallman|Richarda Stallmana]] a [[Linus Torvalds|Linuse Torvaldse]]. Stallman jako první přišel s myšlenkou vytvoření svobodného operačního systému, který by byl založen na UNIXu, což byla řada operačních systémů, používaných pro vědecké a profesionální účely.
 +
 +
Krom Linuxu patří do UNIXové rodiny (rodina operačních systému založených právě na UNIXu) operační systémy iOS od firmy Apple, převážně mobilní Android, či AIX (Advanced Interactive eXecutive) od společnosti IBM.
  
 
UNIX byl původně navržen pro velmi výkonné počítače. Existoval v mnoha různých verzích, které spolu nebyly navzájem kompatibilní. To, spolu s vysokou pořizovací cenou systému a velkých požadavků na výpočetní výkon si vyžádalo trvalou kritiku z řad uživatelů. Proto Stallman roku 1983 představil myšlenku na operační systém GNU (znamenající "GNU's not UNIX", tedy "GNU není UNIX"), na jehož tvorbě se měla podílet a podílela veřejnost (z řad programátorů).  
 
UNIX byl původně navržen pro velmi výkonné počítače. Existoval v mnoha různých verzích, které spolu nebyly navzájem kompatibilní. To, spolu s vysokou pořizovací cenou systému a velkých požadavků na výpočetní výkon si vyžádalo trvalou kritiku z řad uživatelů. Proto Stallman roku 1983 představil myšlenku na operační systém GNU (znamenající "GNU's not UNIX", tedy "GNU není UNIX"), na jehož tvorbě se měla podílet a podílela veřejnost (z řad programátorů).  
 +
  
 
Hlavním problémem, s kterým se projekt od začátku potýkal, byla neexistence stabilního jádra, které by tvořilo základ nově vznikajícího OS. Tento problém vyřešil až začátkem 90. let švédský programátor Linus Torvalds, který vytvořil systém Linux (kde první část názvu tvoří jeho křestní jméno a X na konci odkazuje na UNIX systémy). První verze GNU/Linux vychází roku 1994.<ref>BEDNÁŘ, Vojtěch. Linux na firemním PC: možnosti, rizika, cena. Praha: BEN - technická literatura, 2007. ISBN 978-807-3002-251</ref>
 
Hlavním problémem, s kterým se projekt od začátku potýkal, byla neexistence stabilního jádra, které by tvořilo základ nově vznikajícího OS. Tento problém vyřešil až začátkem 90. let švédský programátor Linus Torvalds, který vytvořil systém Linux (kde první část názvu tvoří jeho křestní jméno a X na konci odkazuje na UNIX systémy). První verze GNU/Linux vychází roku 1994.<ref>BEDNÁŘ, Vojtěch. Linux na firemním PC: možnosti, rizika, cena. Praha: BEN - technická literatura, 2007. ISBN 978-807-3002-251</ref>
  
 
== GLP licence ==
 
== GLP licence ==
−
Linux byl již od počátku zamýšlen jako [[Open Source]] [[software]]. První verze licence, zaručující šíření softwaru svobodně vznikla už pro projekt GNU. Jednalo se GNU GLP (GNU General Public License, tedy GNU všeobecná veřejná licence) a zaručovalo svobodné šíření jak OS (ať už GNU, nebo později GNU/Linux),tak lidsky čitelného zdrojového kódu, který musí být součástí distribuovaného software.  
+
Linux byl již od počátku zamýšlen jako [[Open source]] [[software]]. První verze licence, zaručující šíření softwaru svobodně vznikla už pro projekt GNU. Jednalo se GNU GLP (GNU General Public License, tedy GNU všeobecná veřejná licence) a zaručovalo svobodné šíření jak OS (ať už GNU, nebo později GNU/Linux),tak lidsky čitelného zdrojového kódu, který musí být součástí distribuovaného software.  
 
Každý, kdo nabyde softwaru, publikovaného pod touto licencí, získává právo tento software volně používat, upravovat a šířit, pod podmínkou, že jeho produkt bude opatřen stejnou licencí a bude mít zveřejněn zdrojový kód.  
 
Každý, kdo nabyde softwaru, publikovaného pod touto licencí, získává právo tento software volně používat, upravovat a šířit, pod podmínkou, že jeho produkt bude opatřen stejnou licencí a bude mít zveřejněn zdrojový kód.  
  
Řádek 17: Řádek 20:
 
== Využití ==
 
== Využití ==
 
OS založené na Linux jsou vhodné pro velmi široké spektrum využití. Díky svým nízkým požadavkům na hardware, univerzálnosti, která je podpořena otevřeností zdrojového kódu a rozšířené komunitní podpoře je možné Linux spustit téměř na jakémkoliv zařízení.  
 
OS založené na Linux jsou vhodné pro velmi široké spektrum využití. Díky svým nízkým požadavkům na hardware, univerzálnosti, která je podpořena otevřeností zdrojového kódu a rozšířené komunitní podpoře je možné Linux spustit téměř na jakémkoliv zařízení.  
 +
 +
Jak již bylo zmíněno výše, Linux je pouze jádrem celého OS. Další vrstvy operačního systému, od různých shellů, přes různá [[Uživatelské rozhraní|GUI]] a ovladače, až po předinstalovaný software, se od sebe často i výrazně odlišují a tvoří samostatné <b>Linux distribuce</b>. Mezi nejvýznačnější patří Debian, Red Hat, Ubuntu, Fedora, či SUSE. 
  
 
Linux je zdaleka nejrozšířenější OS, co se týče správy serverů.<ref>SCHRODER, Carla. Linux: kuchařka administrátora sítě. Brno: Computer Press, 2009. ISBN 978-802-5124-079.</ref> Čím dál tím rozšířenější se Linux stává v knihovnách.<ref>V Městské knihovně v Praze používá Linux denně přes osm set lidí. Linuxexpres [online]. CCB, c2018, 27. 9. 2010 [cit. 2018-12-21]. Dostupné z: https://www.linuxexpres.cz/novinky/ntk-ma-150-novych-pocitacu-bezi-na-nich-linux</ref> <ref>JELÍNEK, Lukáš. NTK má 150 nových počítačů, běží na nich Linux. Linuxexpres [online]. CCB, c2018, 31. 7. 2018 [cit. 2018-12-21]. Dostupné z: https://www.linuxexpres.cz/novinky/ntk-ma-150-novych-pocitacu-bezi-na-nich-linux</ref>
 
Linux je zdaleka nejrozšířenější OS, co se týče správy serverů.<ref>SCHRODER, Carla. Linux: kuchařka administrátora sítě. Brno: Computer Press, 2009. ISBN 978-802-5124-079.</ref> Čím dál tím rozšířenější se Linux stává v knihovnách.<ref>V Městské knihovně v Praze používá Linux denně přes osm set lidí. Linuxexpres [online]. CCB, c2018, 27. 9. 2010 [cit. 2018-12-21]. Dostupné z: https://www.linuxexpres.cz/novinky/ntk-ma-150-novych-pocitacu-bezi-na-nich-linux</ref> <ref>JELÍNEK, Lukáš. NTK má 150 nových počítačů, běží na nich Linux. Linuxexpres [online]. CCB, c2018, 31. 7. 2018 [cit. 2018-12-21]. Dostupné z: https://www.linuxexpres.cz/novinky/ntk-ma-150-novych-pocitacu-bezi-na-nich-linux</ref>
Řádek 37: Řádek 42:
 
*BEDNÁŘ, Vojtěch. Linux na firemním PC: možnosti, rizika, cena. Praha: BEN - technická literatura, 2007. ISBN 978-807-3002-251.
 
*BEDNÁŘ, Vojtěch. Linux na firemním PC: možnosti, rizika, cena. Praha: BEN - technická literatura, 2007. ISBN 978-807-3002-251.
 
*SCHRODER, Carla. Linux: kuchařka administrátora sítě. Brno: Computer Press, 2009. ISBN 978-802-5124-079.
 
*SCHRODER, Carla. Linux: kuchařka administrátora sítě. Brno: Computer Press, 2009. ISBN 978-802-5124-079.
 +
 +
===Související články===
 +
* [[Linus Torvalds]]
 +
* [[Richard Stallman]]
 +
* [[Operační systém]]
 +
* [[Open Access]]
  
 
=== Klíčová slova ===
 
=== Klíčová slova ===
−
operační systém, linux
+
operační systém, linux, open source software, software s GLP licencí, operační systémy založené na UNIX
  
 
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
 
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
 
[[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]
 
[[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]
 
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]
 
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]

Aktuální verze z 2. 2. 2019, 19:22

Linux, přesněji GNU/Linux, je řada svobodných operačních systémů, které spojuje jádro – Linux, na kterém jsou vystavěny další vrstvy operačního systému. Ty se od sebe často i výrazně liší a tvoří tak různé Linux distribuce.

Tučňák Tux, maskot Linuxu

Historie Linuxu

Za duchovní otce GNU/Linuxu můžeme považovat Richarda Stallmana a Linuse Torvaldse. Stallman jako první přišel s myšlenkou vytvoření svobodného operačního systému, který by byl založen na UNIXu, což byla řada operačních systémů, používaných pro vědecké a profesionální účely.

Krom Linuxu patří do UNIXové rodiny (rodina operačních systému založených právě na UNIXu) operační systémy iOS od firmy Apple, převážně mobilní Android, či AIX (Advanced Interactive eXecutive) od společnosti IBM.

UNIX byl původně navržen pro velmi výkonné počítače. Existoval v mnoha různých verzích, které spolu nebyly navzájem kompatibilní. To, spolu s vysokou pořizovací cenou systému a velkých požadavků na výpočetní výkon si vyžádalo trvalou kritiku z řad uživatelů. Proto Stallman roku 1983 představil myšlenku na operační systém GNU (znamenající "GNU's not UNIX", tedy "GNU není UNIX"), na jehož tvorbě se měla podílet a podílela veřejnost (z řad programátorů).


Hlavním problémem, s kterým se projekt od začátku potýkal, byla neexistence stabilního jádra, které by tvořilo základ nově vznikajícího OS. Tento problém vyřešil až začátkem 90. let švédský programátor Linus Torvalds, který vytvořil systém Linux (kde první část názvu tvoří jeho křestní jméno a X na konci odkazuje na UNIX systémy). První verze GNU/Linux vychází roku 1994.[1]

GLP licence

Linux byl již od počátku zamýšlen jako Open source software. První verze licence, zaručující šíření softwaru svobodně vznikla už pro projekt GNU. Jednalo se GNU GLP (GNU General Public License, tedy GNU všeobecná veřejná licence) a zaručovalo svobodné šíření jak OS (ať už GNU, nebo později GNU/Linux),tak lidsky čitelného zdrojového kódu, který musí být součástí distribuovaného software. Každý, kdo nabyde softwaru, publikovaného pod touto licencí, získává právo tento software volně používat, upravovat a šířit, pod podmínkou, že jeho produkt bude opatřen stejnou licencí a bude mít zveřejněn zdrojový kód.

V současné době je v právní platnosti GLPv3, tedy 3. verze(publikována 2007). Autorem je Richard Stallman pod Free software foundation. Tato verze poskytuje kompatibilitu s dalšími licencemi (například Apache licencí, Affero GLP), více možností pro autory, ošetřené problémy s patenty. Na tvorbě licence se podílela veřejnost.[2]. GNU GLP si je možno přečíst zde

Využití

OS založené na Linux jsou vhodné pro velmi široké spektrum využití. Díky svým nízkým požadavkům na hardware, univerzálnosti, která je podpořena otevřeností zdrojového kódu a rozšířené komunitní podpoře je možné Linux spustit téměř na jakémkoliv zařízení.

Jak již bylo zmíněno výše, Linux je pouze jádrem celého OS. Další vrstvy operačního systému, od různých shellů, přes různá GUI a ovladače, až po předinstalovaný software, se od sebe často i výrazně odlišují a tvoří samostatné Linux distribuce. Mezi nejvýznačnější patří Debian, Red Hat, Ubuntu, Fedora, či SUSE.

Linux je zdaleka nejrozšířenější OS, co se týče správy serverů.[3] Čím dál tím rozšířenější se Linux stává v knihovnách.[4] [5]

Zajímavé portály a další informace

Odkazy

Reference

  1. ↑ BEDNÁŘ, Vojtěch. Linux na firemním PC: možnosti, rizika, cena. Praha: BEN - technická literatura, 2007. ISBN 978-807-3002-251
  2. ↑ Projekt GNU. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2018 [cit. 2018-12-21]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Projekt_GNU
  3. ↑ SCHRODER, Carla. Linux: kuchařka administrátora sítě. Brno: Computer Press, 2009. ISBN 978-802-5124-079.
  4. ↑ V Městské knihovně v Praze používá Linux denně přes osm set lidí. Linuxexpres [online]. CCB, c2018, 27. 9. 2010 [cit. 2018-12-21]. Dostupné z: https://www.linuxexpres.cz/novinky/ntk-ma-150-novych-pocitacu-bezi-na-nich-linux
  5. ↑ JELÍNEK, Lukáš. NTK má 150 nových počítačů, běží na nich Linux. Linuxexpres [online]. CCB, c2018, 31. 7. 2018 [cit. 2018-12-21]. Dostupné z: https://www.linuxexpres.cz/novinky/ntk-ma-150-novych-pocitacu-bezi-na-nich-linux

Použitá literatura

  • LUCKÝ, Jakub. Ubuntu: Příručka uživatele Linuxu. 1. Computer Press, 2008. ISBN 978-80-251-1900-6.
  • BEDNÁŘ, Vojtěch. Linux na firemním PC: možnosti, rizika, cena. Praha: BEN - technická literatura, 2007. ISBN 978-807-3002-251.
  • SCHRODER, Carla. Linux: kuchařka administrátora sítě. Brno: Computer Press, 2009. ISBN 978-802-5124-079.

Související články

Klíčová slova

operační systém, linux, open source software, software s GLP licencí, operační systémy založené na UNIX

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Linux&oldid=57212“