Sympatikus: Porovnání verzí
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 43: | Řádek 43: | ||
== Využití v neuropsychologii a neuropsychoterapii == | == Využití v neuropsychologii a neuropsychoterapii == | ||
| − | V léčbě [[Reakce na akutní stres|akutního traumatického stresu]] a [[Posttraumatická stresová porucha]] pacientům zpravidla velmi uleví rámcová edukace např. o tom, že jejich nepříjemné prožívání je ovlivněno prudkým kolísáním aktivace sympatiku a parasympatiku. | + | V léčbě [[Reakce na akutní stres|akutního traumatického stresu]] a [[Posttraumatická stresová porucha|posttraumatické stresové poruchy]] pacientům zpravidla velmi uleví rámcová edukace např. o tom, že jejich nepříjemné prožívání je ovlivněno prudkým kolísáním aktivace sympatiku a parasympatiku. |
U člověka s [[Posttraumatická stresová porucha|posttraumatickou stresovou poruchou]] nebo u dlouhodobě traumatizovaného člověka (kterému PTSP nebyla diagnostikovaná, ale typicky mívá dg [[Smíšená porucha osobnosti|smíšená porucha osobnosti]], někdy [[Hraniční porucha osobnosti|hraniční porucha osobnosti]] nebo porucha přizpůsobení aj.) přispívá k porozumění informace, že jeho organismus je v pohotovosti působením zvýšené aktivity [[Amygdala|amygdalárního systému]] a sympatiku, protože tvorba [[Neurotransmitery|neurotransmitteru]] [[Noradrenalin|noradrenalinu]] pokračuje - nedostala pokyn, že organismus je v bezpečí a ohrožení netrvá.<ref name="rothschild">ROTHSCHILD, Babette: Tělo nezapomíná. Psychofyziologie a léčba traumatu. Maitrea, Praha 2015. </ref> | U člověka s [[Posttraumatická stresová porucha|posttraumatickou stresovou poruchou]] nebo u dlouhodobě traumatizovaného člověka (kterému PTSP nebyla diagnostikovaná, ale typicky mívá dg [[Smíšená porucha osobnosti|smíšená porucha osobnosti]], někdy [[Hraniční porucha osobnosti|hraniční porucha osobnosti]] nebo porucha přizpůsobení aj.) přispívá k porozumění informace, že jeho organismus je v pohotovosti působením zvýšené aktivity [[Amygdala|amygdalárního systému]] a sympatiku, protože tvorba [[Neurotransmitery|neurotransmitteru]] [[Noradrenalin|noradrenalinu]] pokračuje - nedostala pokyn, že organismus je v bezpečí a ohrožení netrvá.<ref name="rothschild">ROTHSCHILD, Babette: Tělo nezapomíná. Psychofyziologie a léčba traumatu. Maitrea, Praha 2015. </ref> | ||
| Řádek 90: | Řádek 90: | ||
Nemoci periferního nervového systému: https://www.wikiskripta.eu/w/Port%C3%A1l:Neurologie | Nemoci periferního nervového systému: https://www.wikiskripta.eu/w/Port%C3%A1l:Neurologie | ||
<br /> | <br /> | ||
| + | . | ||
Aktuální verze z 6. 2. 2019, 09:01
Sympatický nervový systém je součástí autonomní nervové soustavy. Ta je členěna na sympatikus, parasympatikus a na ně napojený enterický nervový systém ve stěnách trávicího traktu. [1]
Skládá se z vegetativních neuronů. [2]
Obsah
Název
Sympatická – od sympatický, příjemný, živý nebo plný života.
Autonomní nervový systém – název vznikl historicky na základě původní představy o dvou nezávislých nervových soustavách (jedna pro pohyb, druhá pro orgány). Ve skutečnosti podléhá centrálnímu nervovému systému. [3]
Stavba
Sympatická vlákna vycházejí z páteřní míchy. Vedou z (pregangliových) neuronů ve třech částech míchy – krční, hrudní a bederní. Sympatikus se tedy dělí na úsek krční, hrudní a bederní. Jde o míšní segmenty C8 až L3.[1] Pregangliová vlákna jsou krátká; systém ganglií sympatiku se nachází poblíž míchy.
Do cílových orgánů vedou (postgangliová) nervová vlákna, resp. pleteně, většinou podél arterií (tj. periarteriálně).[2]
Činnost
Sympatikus je akční systém, připravuje organismus k aktivitě. Děje se to mimovolně v situaci ohrožení – aktivace reakce útok /útěk - nebo při zvýšené zátěži organismu. [1]
Druhé (postgangliové) neurony inervují hladkou svalovinu cév, stěny orgánů i žlázové buňky. [3]
Hlavním mediátorem sympatiku je noradrenalin. [2] Funkci, kterou sympatikus stimuluje, parasympatikus tlumí a naopak. [3]
Projevy
- mydriáza čili zvětšení zornice (centrum tohoto reflexu je ve středním mozku)
- zrychlení srdečního tepu a zesílení srdečních stahů
- zvýšení tlaku
- rozšíření průdušek čili bronchodilatace
- zrychlení dechu
- ztlumení činnosti trávicího systému
- aktivace dřeni nadledvin – produkce adrenalinu a noradrenalinu
- přesun krve z vnitřních orgánů do periferie, do svalů
- ejakulace [1]
Viz vložená tabulka projevů autonomního nervového systému, která je užitečná např. pro zmapování situace při traumatickém stresu:
Tři sloupce vpravo popisují alarmující situaci přetížení organismu v reakci na (dojem, že jde o) ohrožení života, kdy je neokortex a tedy volní jednání dočasně odpojeno; organismus zvolil kratší dráhu přes amygdalu.
Využití v neuropsychologii a neuropsychoterapii
V léčbě akutního traumatického stresu a posttraumatické stresové poruchy pacientům zpravidla velmi uleví rámcová edukace např. o tom, že jejich nepříjemné prožívání je ovlivněno prudkým kolísáním aktivace sympatiku a parasympatiku.
U člověka s posttraumatickou stresovou poruchou nebo u dlouhodobě traumatizovaného člověka (kterému PTSP nebyla diagnostikovaná, ale typicky mívá dg smíšená porucha osobnosti, někdy hraniční porucha osobnosti nebo porucha přizpůsobení aj.) přispívá k porozumění informace, že jeho organismus je v pohotovosti působením zvýšené aktivity amygdalárního systému a sympatiku, protože tvorba neurotransmitteru noradrenalinu pokračuje - nedostala pokyn, že organismus je v bezpečí a ohrožení netrvá.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 MERKUNOVÁ, Alena, OREL, Miroslav: Anatomie a fyziologie člověka: Pro humanitní obory. Grada, Praha 2016.
- ↑ 2,0 2,1 2,2 OREL, Miroslav: Nervové buňky a jejich svět. Grada, Praha 2015.
- ↑ 3,0 3,1 3,2 DYLEVSKÝ, Ivan: Základy funkční anatomie. Nakl. Poznání, Olomouc 2017.
- ↑ ROTHSCHILD, Babette: Tělo nezapomíná. Psychofyziologie a léčba traumatu. Maitrea, Praha 2015.
Použitá literatura
HERMAN, Judith: Trauma and Recovery. Basic Books, New York 1992.
LEVINE, Peter: Trauma a paměť. Pohled do živé minulosti mysli a těla. Maitrea, Praha 2017.
LEVINE, Peter, FREDERICK, Ann: Prebúdzanie tygra. Liečenie traumy. Občianske združenie Pro Familia, Humenné 2002.
Zdroje obrázků
OREL, Miroslav: Nervové buňky a jejich svět. Grada, Praha 2015.
Tabulka projevů autonomního nervového systému: http://www.somatictraumatherapy.com/wp-content/uploads/2017/07/ANS2.jpg
VOJTOVÁ, Hana: Porozumění traumatu a disociaci s pomocí neurobiologie a vztahové vazby. Prezentační materiály ke dvoudennímu semináři, 2018.)
ROTHSCHILD, Babette: Tělo nezapomíná. Psychofyziologie a léčba traumatu. Maitrea, Praha 2015.
Externí odkazy
Truncus sympaticus: https://www.wikiskripta.eu/w/Truncus_sympaticus
Nemoci periferního nervového systému: https://www.wikiskripta.eu/w/Port%C3%A1l:Neurologie
.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
