Šablona:Článek týdne/2019/35: Porovnání verzí

Aktuální verze z 3. 9. 2019, 16:32

Abraham H. Maslow

Humanistická psychologie představuje jeden z hlavních proudů v rámci psychologie, který vznikl na počátku 60. let 20. stol. v USA, a to zejm. v reakci na dva tehdy dominující směry v rámci psychologie – psychoanalýzu a behaviorismus. Humanistická psychologie bývá zprav. nahlížena spíše než jako specifická disciplína psychologie, coby určitá psychologická orientace, perspektiva či postoj. Jde přitom o takový přístup, pro nějž je charakteristické specifické pojetí člověka, jež lze označit právě coby humanistické. Člověk je v tomto pojetí nahlížen coby svobodný, sebe samého si vědomý a proaktivní tvor. Jde o bytost, která disponuje jedinečnými, totiž specificky lidskými, charakteristikami, jež nesdílí s žádným jiným živočišným druhem. Nakonec je také člověk chápán jako dále nedělitelný a neredukovatelný celek.

Z oboru Psychologie.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-[[File:Abraham Maslow.jpg|rám|vpravo||257x257px|Abraham H. Maslow]]
+[[File:Abraham Maslow.jpg|rám|vpravo||57x57px|Abraham H. Maslow]]
-'''Humanistická psychologie''' představuje jeden z hlavních proudů v rámci psychologie, který vznikl na počátku 60. let 20. stol. v USA, a to zejm. v reakci na dva tehdy dominující směry v rámci psychologie – [[Psychoanalýza|psychoanalýzu]] a [[behaviorismus]]. Humanistická psychologie bývá zprav. nahlížena spíše než jako specifická disciplína psychologie, coby určitá psychologická '''orientace, perspektiva či postoj'''. Jde přitom o takový přístup, pro nějž je charakteristické specifické pojetí člověka, jež lze označit právě coby [[Humanismus|humanistické]]. Člověk je v tomto pojetí nahlížen coby svobodný, sebe samého si vědomý a proaktivní tvor. Jde o bytost, která disponuje jedinečnými, totiž specificky lidskými, charakteristikami, jež nesdílí s žádným jiným živočišným druhem. Nakonec je také člověk chápán jako dále nedělitelný a neredukovatelný celek.
+'''[[Humanistická psychologie]]''' představuje jeden z hlavních proudů v rámci psychologie, který vznikl na počátku 60. let 20. stol. v USA, a to zejm. v reakci na dva tehdy dominující směry v rámci psychologie – [[Psychoanalýza|psychoanalýzu]] a [[behaviorismus]]. Humanistická psychologie bývá zprav. nahlížena spíše než jako specifická disciplína psychologie, coby určitá psychologická '''orientace, perspektiva či postoj'''. Jde přitom o takový přístup, pro nějž je charakteristické specifické pojetí člověka, jež lze označit právě coby [[Humanismus|humanistické]]. Člověk je v tomto pojetí nahlížen coby svobodný, sebe samého si vědomý a proaktivní tvor. Jde o bytost, která disponuje jedinečnými, totiž specificky lidskými, charakteristikami, jež nesdílí s žádným jiným živočišným druhem. Nakonec je také člověk chápán jako dále nedělitelný a neredukovatelný celek.
+''Z oboru '' [[Portál:Psychologie|Psychologie]].''
+''Podívejte se také na předchozí [[Wikisofia:Článek týdne|články týdne]].''