Jiří Cejpek: Porovnání verzí

m
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od jednoho dalšího uživatele.)
Řádek 19: Řádek 19:
 
Rok 1998 byl pro Jiřího Cejpka zásadní. Lékaři mu diagnostikovali zhoubný nádor. Přesto Jiří Cejpek pracoval s obrovskou chutí a intenzitou. Po sedmi letech marného boje s nemocí zemřel.<ref name="ŠAFÁŘOVÁ_1"/>
 
Rok 1998 byl pro Jiřího Cejpka zásadní. Lékaři mu diagnostikovali zhoubný nádor. Přesto Jiří Cejpek pracoval s obrovskou chutí a intenzitou. Po sedmi letech marného boje s nemocí zemřel.<ref name="ŠAFÁŘOVÁ_1"/>
  
−
== Odborné názory a idee ==
+
== Odborné názory a ideje ==
 
Jiří Cejpek byl průkopníkem v mnoha oborech a to zejména po roce 1989, kdy docházelo k radikálním změnám ve vzdělávání i v knihovnictví. Zastával názor, že knihovníkem se může stát člověk s kvalitním odborným i všeobecným vzděláním, který ovládá jazykové a komunikační schopnosti. Knihovníka definuje jako pracovníka vykonávajícího odborné knihovnické činnosti, kterými jsou výběr, zpracování, organizování, vyhledávání a zpřístuňování informací uživatelům. Se zvyšováním prestiže knihovnické profese souvisí i zvyšování prestiže [[Veřejná knihovna|veřejných knihoven]]. Podle Cejpka by knihovny měly využívat prostředky informačních technologií, odborní pracovníci by měli uživatelům poskytovat kvalitní a relevantní [[informace]] a prostředí knihoven by mělo být pro uživatele příjemné.<ref name="ŠAFÁŘOVÁ_2">ŠAFÁŘOVÁ, Kateřina. <i>Knihovnictví jako profese: Prof. PhDr. Jiří Cejpek, CSc. - život a dílo [2. část]</i>. 2013. Dostupné také z: http://ikaros.cz/knihovnictvi-jako-profese-prof-phdr-jiri-cejpek-csc-zivot-a-dilo-2-cast</ref>
 
Jiří Cejpek byl průkopníkem v mnoha oborech a to zejména po roce 1989, kdy docházelo k radikálním změnám ve vzdělávání i v knihovnictví. Zastával názor, že knihovníkem se může stát člověk s kvalitním odborným i všeobecným vzděláním, který ovládá jazykové a komunikační schopnosti. Knihovníka definuje jako pracovníka vykonávajícího odborné knihovnické činnosti, kterými jsou výběr, zpracování, organizování, vyhledávání a zpřístuňování informací uživatelům. Se zvyšováním prestiže knihovnické profese souvisí i zvyšování prestiže [[Veřejná knihovna|veřejných knihoven]]. Podle Cejpka by knihovny měly využívat prostředky informačních technologií, odborní pracovníci by měli uživatelům poskytovat kvalitní a relevantní [[informace]] a prostředí knihoven by mělo být pro uživatele příjemné.<ref name="ŠAFÁŘOVÁ_2">ŠAFÁŘOVÁ, Kateřina. <i>Knihovnictví jako profese: Prof. PhDr. Jiří Cejpek, CSc. - život a dílo [2. část]</i>. 2013. Dostupné také z: http://ikaros.cz/knihovnictvi-jako-profese-prof-phdr-jiri-cejpek-csc-zivot-a-dilo-2-cast</ref>
  
Řádek 64: Řádek 64:
 
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
 
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
 
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]
 
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]
−
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]
+
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Drobíková]]

Aktuální verze z 8. 10. 2019, 12:07

Jiří Cejpek (20.02.1928 – 26.12.2005)[1] byl významnou osobností v oblasti knihovnictví a informační vědy. Byl informačním vědcem, knihovníkem, vynikajícím pedagogem, autorem vědeckých publikací.[2]

Biografie

Jiří Cejpek

Prof. PhDr. Jiří Cejpek, CSc. se narodil 20. února 1928 v Jevíčku. Jeho otec Jan Cejpek působil jako profesor na státní reálce v Jevíčku, odtud pravděpodobně pramení pedagogické schopnosti profesora Jiřího Cejpka. Od mládí byl silně ovlivněn skautským hnutím, což se projevilo v jeho přístupu ke studentům i kolegům.[2]

V letech 1947-1950 studoval na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy obor Knihovnictví a vzdělávání dospělých. V letech 1953-1956, absolvoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy postgraduální studium knihovnictví a lingvistiky. V této době se společně s Jaroslavem Drtinou podílel jako spoluzakladatel na vzniku Katedry knihovnictví na Univerzitě Karlově. V roce 1951, kdy Jaroslav Drtina založil Katedru knihovnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, zde Jiří Cejpek působil jako asistent Katedry vědeckých informací a knihovnictví (KVIK). Po krátké době se vypracoval na pozici odborného asistenta KVIK a v roce 1968 obhájil na KVIK habilitační práci.[2][3][4]

V revolučním roce 1968 se velmi zasloužil o vznik knihovnického spolku Svaz knihovníků a informačních pracovníků (SKIP), jehož ustavující schůze se konala v prosinci roku 1968 a Jiří Cejpek zde byl zvolen místopředsedou. Angažovanost ve SKIP byla důvodem, proč byl v roce 1970 Jiří Cejpek donucen zanechat pedagogické činnosti, a v roce 1973 byl dokonce propuštěn z Univerzity Karlovy.[2]

V letech 1974-1985 působil na Slovenské technické knihovně v Bratislavě, kde pracoval ve výzkumném programu informačních systémů v oblasti práva a podílel se na vývoji automatizovaného systému právních informací. V roce 1985 se Jiří Cejpek vrátil zpět do Prahy a začal pracovat ve výzkumném oddělení Československého střediska výstavby a architektury v Praze.[2][3][4]

V roce 1989 se vrátil na KVIK FF UK, 20. prosince 1989 byl zvolen vedoucím katedry a úřad oficiálně převzal 1. února 1990. V roce 1991 byl jmenován profesorem. Prosadil změnu studijních osnov a zasloužil se o rozšíření pedagogického sboru z řad externistů a zahraničních odborníků. V návaznosti na změnu studijních osnov, schválil Akademický senát FF UK dne 21. června 1993 vznik Ústavu informačních studií a knihovnictví (ÚISK).[2]

I v pokročilém věku Jiří Cejpek aktivně působil na akademické půdě a to nejen v Praze. Aktivně se podílel na vzniku knihovnických studijních oborů v Opavě a v Brně. Od 90. let působil jako garant Bakalářského knihovnického studijního programu na Slezské univerzitě v Opavě a v letech 1994-1998 se stal vedoucím Ústavu bohemistiky a knihovnictví tamtéž. Své znalosti předával v tomto období i studentům Vyšší odborné školy informačních služeb v Praze. V letech 1999-2005 působil na Masarykově univerzitě v Brně jako pedagog.[2][3][4]

Rok 1998 byl pro Jiřího Cejpka zásadní. Lékaři mu diagnostikovali zhoubný nádor. Přesto Jiří Cejpek pracoval s obrovskou chutí a intenzitou. Po sedmi letech marného boje s nemocí zemřel.[2]

Odborné názory a ideje

Jiří Cejpek byl průkopníkem v mnoha oborech a to zejména po roce 1989, kdy docházelo k radikálním změnám ve vzdělávání i v knihovnictví. Zastával názor, že knihovníkem se může stát člověk s kvalitním odborným i všeobecným vzděláním, který ovládá jazykové a komunikační schopnosti. Knihovníka definuje jako pracovníka vykonávajícího odborné knihovnické činnosti, kterými jsou výběr, zpracování, organizování, vyhledávání a zpřístuňování informací uživatelům. Se zvyšováním prestiže knihovnické profese souvisí i zvyšování prestiže veřejných knihoven. Podle Cejpka by knihovny měly využívat prostředky informačních technologií, odborní pracovníci by měli uživatelům poskytovat kvalitní a relevantní informace a prostředí knihoven by mělo být pro uživatele příjemné.[5]

Aby mohli v knihovnách pracovat lidé s odbornými znalostmi, bylo nutné zajistit jim potřebné vzdělání. Jiří Cejpek se podílel na vzniku Katedry vědeckých informací a knihovnictví a po roce 1989 se zasloužil o vznik Ústavu informačních studií a knihovnictví a prosadil novou koncepci studia s důrazem na knihovnicko-informační vzdělávací trendy v demokratických státech.[5]

Podle Jiřího Cejpka by se ve spojení s knihovní vědou měla na odborných knihovnických školách vyučovat i informační věda. Jiří Cejpek byl průkopníkem informační vědy u nás. Tuto vědu chápal jako nutný základ pro přípravu informačních specialistů a analytiků. Zdůrazňoval důležitost propojení informační vědy s humanitním a sociálním zaměřením, protože zde existuje úzká spojitost s počítačovou vědou, která ale zkoumá informaci z jiného hlediska.[6]

Významná díla

Jiří Cejpek je autorem velkého množství prací, ve kterých se věnoval především knihovnictví. Zásadním dílem jsou bezesprou Dějiny knihoven a knihovnictví (Praha, 1998) a Informace, komunikace, myšlení (Praha, 2005).[2]


Odkazy

Reference

  1. ↑ Jiří Cejpek. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. [cit. 20065-11-17]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_Cejpek
  2. ↑ 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 2,5 2,6 2,7 2,8 ŠAFÁŘOVÁ, Kateřina. Knihovnictví jako profese: Prof. PhDr. Jiří Cejpek, CSc. - život a dílo [1. část]. 2013. Dostupné také z: http://ikaros.cz/knihovnictvi-jako-profese-prof-phdr-jiri-cejpek-csc-zivot-a-dilo-1-cast
  3. ↑ 3,0 3,1 3,2 CEJPKOVÁ, Iluše. Jak šel čas: můj život s Jiřím Cejpkem. 2006. Dostupné také z: http://ikaros.cz/jak-sel-cas-muj-zivot-s-jirim-cejpkem
  4. ↑ 4,0 4,1 4,2 VLASÁK, Rudolf. Naše knihovnictví ztratilo významnou osobnost. 2006.
  5. ↑ 5,0 5,1 ŠAFÁŘOVÁ, Kateřina. Knihovnictví jako profese: Prof. PhDr. Jiří Cejpek, CSc. - život a dílo [2. část]. 2013. Dostupné také z: http://ikaros.cz/knihovnictvi-jako-profese-prof-phdr-jiri-cejpek-csc-zivot-a-dilo-2-cast
  6. ↑ CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s.

Použitá literatura

Externí odkazy

Související články

Klíčová slova

Informační věda, Informační systém, Informace, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Ústav informačních studií a knihovnictví (ÚISK)

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Jiří_Cejpek&oldid=57934“