|
|
(Není zobrazeno 12 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) |
Řádek 1: |
Řádek 1: |
− | == [[Vývojová psychologie|Periodizace lidského vývoje]] ==
| + | '''Periodizace lidského vývoje''' může znamenat: |
| | | |
− | == [[Sigmund Freud]] ==
| + | * [[Periodizace lidského vývoje (Sigmund Freud)|Periodizace psychosexuálního vývoje]] (Sigmund Freud) |
| + | * [[Periodizace lidského vývoje (Erik Erikson)|Epigenetický vývoj osobnosti]] (Erik Erikson) |
| + | * [[Periodizace lidského vývoje (Jean Piaget)|Periodizace kognitivního vývoje]] člověka (Jean Piaget) |
| + | * [[Periodizace lidského vývoje (Margaret Mahlerová)|Separačně-individuační proces]] ve vývoji člověka (Margaret Mahlerová) |
| + | * [[Periodizace lidského vývoje (Henri Wallon)|Dialektický model]] vývoje osobnosti (Henri Wallon) |
| | | |
− | * narozen v Příboře na Moravě
| + | {{Rozcestník}} |
− | * psychoanalýza = psychologie osobnosti = diagnostická a terapeutická metoda
| |
− | * nazývána hlubinnou psychologií a v rámci ontogenetické psychologie nazývána nativistickou iracionální teorií
| |
− | * navazoval na '''Leibnitze''', německou literaturu, '''Helmholtzovou''' mechanickou školu (teorie myšlenkových soudů), '''Darwinovu''' teorii
| |
− | * popis rozporů, při kterých je blokována relaxace, možnost odreagovat se
| |
− | * metody: - analýza chybných úkonů
| |
− | * volná asociace
| |
− | * výklad snů
| |
− | * hypnóza
| |
− | * vytvoření vztahu lékař - pacient
| |
− | * vývoj člověka je nepřetržitě formován v rozporuplném prostředí:
| |
− | * pudy a přirozenost × působení vnějšku, kultury, sociálního determinismu
| |
− | * socializace = permanentní konflikt jedince s kulturou
| |
| | | |
− | * '''ID (ono):''' psychická struktura s pudovou energií, která existuje nevědomě (narodíme se s ní)
| + | [[Kategorie: Vývojová psychologie]] |
− | * '''EGO (já)''': vědomé fungování jedince, schopnost přetransformovat pudovost do normálních projevů,
| |
− | * vyvine se do 3,5 let
| |
− | * '''SUPEREGO (nadjá):''' ideál, ke kterému se vztahujeme, formuje ideální já, které se zvnitřní, počátky
| |
− | * morálně etického myšlení, vyvine se od 3 do 6 let (první výčitky svědomí v tomto věku)
| |
− | | |
− | * jedna z prvních periodizací
| |
− | * upřel pozornost na vývoj v dětství v době, kdy to bylo něco nezajímavého
| |
− | * klíčová determinanta: ve které oblasti je uspokojován pud = '''eros''' (pud života), ve kterých oblastech získává největší uspokojení = slast = '''libido'''
| |
− | * pud ke smrti = '''thanatos'''
| |
− | | |
− | | |
− | === Orální fáze ===
| |
− | | |
− | * narození až 1. rok
| |
− | * klíčovou zónou je ústní krajina (největší sytost senzorů)
| |
− | * 2 podfáze: '''sání''' (jako takové) a '''orálně-agresivní''' - nejen stimulace rtů, ale i růst zubů (dentice), projevuje se i pud smrti - destruktivní (i když ho to bolí, stále kouše)
| |
− | * (dnes neoanalytici upozorňují na spojení prožívání slasti sexuálního zážitku a bolesti)
| |
− | | |
− | | |
− | === Anální fáze ===
| |
− | | |
− | * 1,5 až 3 roky
| |
− | * přesun tělesné zóny na oblast anální
| |
− | * nejvyšší pocit slasti ze zadržování nebo vyměšování stolice
| |
− | * neoanalytici: schopnost se rozhodovat ve vazbě na odměny okolí (různé odměny a tresty za pokálení a vykakání) → dítě si uvědomuje oblast, ve které se může samo rozhodovat, být v souladu s okolím nebo ne, jak chce, a taky se poprvé setkává s tlakem okolí
| |
− | | |
− | | |
− | === Falická fáze ===
| |
− | | |
− | * 4 až 6,7 let
| |
− | * časné stádium genitální
| |
− | * přesun do krajiny genitální - největší libost stimulace genitálů
| |
− | * projevuje se zájem o nahé tělo, zvlášť opačného pohlaví, masturbují, studují milostné hrádky rodičů
| |
− | * penis - pýcha chlapce
| |
− | * závist dívky (považují se za defektní)
| |
− | * vytváření platonického vztahu k rodiči opačného pohlaví → '''oidipův/elektřin komplex''' (Iva Šipošová, Jiří Melan)
| |
− | | |
− | | |
− | === Latentní fáze ===
| |
− | | |
− | * 6 až 12 let
| |
− | * prožívání libida ustupuje do pozadí
| |
− | * po vyřešení falických rozporů je dítě plně soustředěno na školu
| |
− | | |
− | | |
− | === Genitální fáze ===
| |
− | | |
− | * 12 až 16 let
| |
− | * Oidipův komplex byl intrafamiliérní, teď se přesouvá extrafamiliérně (mimo rodinu, např. platonická láska k herci, spolužákovi)
| |
− | * Freud si myslí, že tady psychický vývoj končí „v 15 letech je osobnost člověka podobná sádře“ a říká, že to, co je do 6 let, je to nejdůležitější, pak si do těch 15 let jen zkouší mimo rodinu, co se tam naučil
| |
− | | |
− | | |
− | == Erik Erikson ==
| |
− | | |
− | * nepsychoanalytik
| |
− | * ale říká, že vývoj není jen vývoj organismů zasazeného do mantinelů společnosti
| |
− | * klíčová determinanta je psychosociální konflikt, který se musí vyřešit
| |
− | * vývoj člení až do smrti (8 fází) → měníme se až do konce života
| |
− | | |
− | | |
− | === Důvěra × nedůvěra ===
| |
− | | |
− | * kojenecký věk
| |
− | * buď vzniká základní důvěra v sebe, v okolí, v každodennost nebo nevzniká a dítě se neorientuje v okolí, lidech, má ohrožující pocity nejistoty
| |
− | * dítě má schopnost orientovat se v nejbližším okolí a lidech; v 12-15 měsících již existují různé typy vazby dítěte na matku → způsobeno tím, jak na dítě matka působí, jaké k němu přicházejí stimuly
| |
− | * 1. rok člověka koncipuje v tom, jaký pohled na svět si dítě do života odnese
| |
− | * vyřešení tohoto konfliktu záleží na kvalitě mateřské péče (mentální nastavení matky, její zralost, stabilita jejího chování, chtěnost dítěte,…)
| |
− | | |
− | | |
− | === Autonomie × stud ===
| |
− | | |
− | * 1,5 až 3 roky
| |
− | * fáze rostoucí autonomie nebo studu ze závislosti na okolí
| |
− | * dítě si chce prosadit svou samostatnost (př.: nechce chodit za ruku)
| |
− | * začíná některé věci dělat samo, ale irituje ho, když mu něco nejde → rodič musí vybalancovat to, že dítě chce něco dělat, ale ještě to neumí (neříkat: prosím tě dej to sem, ty to neumíš, nech to ty nešiko) → dítě to pak přestane zkoušet a čeká se vším na pomoc, kazí se mu sebeobraz
| |
− | * přiměřená stimulace, stimulovat dítě o trochu více než co umí (to ho baví)
| |
− | * hygienické návyky: dítě poprvé vidí, že záleží jen na něm, na jeho rozhodnutí, jak bude okolí reagovat
| |
− | | |
− | | |
− | === Iniciativa × vina ===
| |
− |
| |
− | * 3 až 6 let
| |
− | * aktivita dítěte, období hry, začíná se tvořit sebevědomí
| |
− | * začíná samo sebe hodnotit, protože v předchozím věku docházelo k interiorizaci sociálních norem
| |
− | * rádo se dostává z přímé kontroly dospělého (např.: se schovává do domečků na prolézačkách) + zkoumají své tělo
| |
− | * zkoušejí to, co nesmí, protože jejich aktivita jim nedá poslechnout všechny ty věci, které mají zakázané
| |
− | * jejich svědomí je celkem trápí, protože jsou vcelku kruté a vše ji spojují se sebou („nechci aby děda přišel“, děda pak umře, „je to moje vina, že umřel, protože jsem nechtěl, ať přijde“)
| |
− | * dítěti se nesmí vzít jeho aktivita, chuť poznávat, prozkoumávat, aby pak neztratilo schopnost „riskovat“
| |
− | * spontánní hra, nechat ho dělat to, co ono samo teď chce, nenutit ho do něčeho jiného
| |
− | * dítě někdy až tak tíží svědomí, že se jde raději samo udat
| |
− | | |
− | | |
− | === Snaživost × méněcennost ===
| |
− | | |
− | * 6 až 12 let
| |
− | * ve škole se poprvé začne poměřovat se spolužáky (ve školce má dítě ještě nereálný sebeobran a nejsou tam výkonové testy) a setkávají se tam s novou autoritou, ne nutně přátelskou → začíná se dívat, jak na tom je v porovnání s ostatními
| |
− | * klíčový moment, aby neztratili chuť učit se je, aby ve škole nezažívali jen méněcennost (každé z dětí ve třídě potřebuje zažít, že je v něčem dobré)
| |
− | * nesmí být moc ambiciózní rodiče
| |
− | | |
− | | |
− | === Identita × nejistota ===
| |
− | | |
− | * 12 až 16 let
| |
− | * hledání vlastní identity a nejistota ze své pozice mezi lidmi
| |
− | * Erikson vystihl citovou nejistotu dospívajících
| |
− | * chtějí být netypičtí, jedineční, chtějí se odlišit od ostatních
| |
− | * nejistota jaký skutečně je, kam směřuje, jestli je oblíbený, jak ho vnímají ostatní, nejistí sami sebou
| |
− | * ale vrstevnická skupina najednou poskytuje i útočiště, místo, kde splyne s davem (stejně se oblíkají,
| |
− | * všichni mají pupínky na obličeji) → ambivalence (chce být jedinečný × splynout)
| |
− | * vrstevnická skupina zde hraje obrovskou a nezastupitelnou roli
| |
− | * dospělý se má dospívajícímu poskytnou jako někdo, vůči komu se mohou vymezovat (i když je to nepopulární role)
| |
− | * dospívající se od rodičů potřebuje sociálně a emocionálně odpoutat (pak se zase do rodiny jako její člen vrátí, ale už v kvalitativně jiné roli)
| |
− | * musí pochopit smysluplnost života, vytváří si měřítka hodnot, vidí svou roli v budoucnosti
| |
− | | |
− | | |
− | === Intimita × izolace ===
| |
− | | |
− | * mladá dospělost (poté, co jsme našli svou identitu)
| |
− | * už není důležitá identita, ale to, že dokáže splynout s jiným člověkem v pravou intimitu → harmonické soužití s někým (nemusí to být sexuálně, ale třeba kamarádsky)
| |
− | * už člověk neuvažuje jako Já, ale jako My a je schopen pro to něco obětovat
| |
− | * izolace = nepodařilo se zvládnout předchozí etapu, je plně koncentrován na sebe → aby ho ostatní nerušili, zůstane v izolaci (klidně může žít v partnerském vztahu, ale nepřipustí si nikoho k tělu)
| |
− | | |
− | | |
− | === Reprodukce × stagnace ===
| |
− | | |
− | * střední dospělost až stáří
| |
− | * reprodukce biologická i pracovní
| |
− | * potřeba být potřebný (vzájemnost) - kontinuity vést, vychovávat, předávat a taky dělit se
| |
− | * stagnace: starat se jen o sebe, žádné dělení, žádná vzájemnost, rodičovství mu toho prý hodně vezme a nic nedá, nechce tým v práci → lidé, kteří mají pocit, že se nemohou plně rozvinout (v práci)
| |
− | | |
− | | |
− | === Integrita × stagnace ===
| |
− | | |
− | * pozdní dospělost (stáří)
| |
− | * dosažení plné osobní integrity proti znechucení ze života
| |
− | * integrita: pocit, že má co dát, s čím se podělit, nebojí se smrti, zajímá se co bude po něm (stará se o ekologii), vnímá život, že byl takový, jaký měl být, život žije naplno až do smrti
| |
− | * znechucení: život mi protekl mezi prsty, nic jsem nestihl, nejsem pro nikoho významný, bojí se smrti - nic v životě nemělo smysl, protože stejně umřu, často agresivní na okolí
| |
− | | |
− | | |
− | * Erikson: „Zdravé děti se nebudou bát života, jestliže jejich předkové budou mít dost integrity, aby se nebáli smrti.“
| |