|
|
| (Není zobrazeno 10 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) |
| Řádek 1: |
Řádek 1: |
| − | == [[Vývojová psychologie|Periodizace lidského vývoje]] ==
| + | '''Periodizace lidského vývoje''' může znamenat: |
| | | | |
| − | == [[Sigmund Freud]] ==
| + | * [[Periodizace lidského vývoje (Sigmund Freud)|Periodizace psychosexuálního vývoje]] (Sigmund Freud) |
| | + | * [[Periodizace lidského vývoje (Erik Erikson)|Epigenetický vývoj osobnosti]] (Erik Erikson) |
| | + | * [[Periodizace lidského vývoje (Jean Piaget)|Periodizace kognitivního vývoje]] člověka (Jean Piaget) |
| | + | * [[Periodizace lidského vývoje (Margaret Mahlerová)|Separačně-individuační proces]] ve vývoji člověka (Margaret Mahlerová) |
| | + | * [[Periodizace lidského vývoje (Henri Wallon)|Dialektický model]] vývoje osobnosti (Henri Wallon) |
| | | | |
| − | * narozen v Příboře na Moravě
| + | {{Rozcestník}} |
| − | * psychoanalýza = psychologie osobnosti = diagnostická a terapeutická metoda
| |
| − | * nazývána hlubinnou psychologií a v rámci ontogenetické psychologie nazývána nativistickou iracionální teorií
| |
| − | * navazoval na '''Leibnitze''', německou literaturu, '''Helmholtzovou''' mechanickou školu (teorie myšlenkových soudů), '''Darwinovu''' teorii
| |
| − | * popis rozporů, při kterých je blokována relaxace, možnost odreagovat se
| |
| − | * metody: - analýza chybných úkonů
| |
| − | * volná asociace
| |
| − | * výklad snů
| |
| − | * hypnóza
| |
| − | * vytvoření vztahu lékař - pacient
| |
| − | * vývoj člověka je nepřetržitě formován v rozporuplném prostředí:
| |
| − | * pudy a přirozenost × působení vnějšku, kultury, sociálního determinismu
| |
| − | * socializace = permanentní konflikt jedince s kulturou
| |
| | | | |
| − | * '''ID (ono):''' psychická struktura s pudovou energií, která existuje nevědomě (narodíme se s ní)
| + | [[Kategorie: Vývojová psychologie]] |
| − | * '''EGO (já)''': vědomé fungování jedince, schopnost přetransformovat pudovost do normálních projevů,
| |
| − | * vyvine se do 3,5 let
| |
| − | * '''SUPEREGO (nadjá):''' ideál, ke kterému se vztahujeme, formuje ideální já, které se zvnitřní, počátky
| |
| − | * morálně etického myšlení, vyvine se od 3 do 6 let (první výčitky svědomí v tomto věku)
| |
| − | | |
| − | * jedna z prvních periodizací
| |
| − | * upřel pozornost na vývoj v dětství v době, kdy to bylo něco nezajímavého
| |
| − | * klíčová determinanta: ve které oblasti je uspokojován pud = '''eros''' (pud života), ve kterých oblastech získává největší uspokojení = slast = '''libido'''
| |
| − | * pud ke smrti = '''thanatos'''
| |
| − | | |
| − | | |
| − | === Orální fáze ===
| |
| − | | |
| − | * narození až 1. rok
| |
| − | * klíčovou zónou je ústní krajina (největší sytost senzorů)
| |
| − | * 2 podfáze: '''sání''' (jako takové) a '''orálně-agresivní''' - nejen stimulace rtů, ale i růst zubů (dentice), projevuje se i pud smrti - destruktivní (i když ho to bolí, stále kouše)
| |
| − | * (dnes neoanalytici upozorňují na spojení prožívání slasti sexuálního zážitku a bolesti)
| |
| − | | |
| − | | |
| − | === Anální fáze ===
| |
| − | | |
| − | * 1,5 až 3 roky
| |
| − | * přesun tělesné zóny na oblast anální
| |
| − | * nejvyšší pocit slasti ze zadržování nebo vyměšování stolice
| |
| − | * neoanalytici: schopnost se rozhodovat ve vazbě na odměny okolí (různé odměny a tresty za pokálení a vykakání) → dítě si uvědomuje oblast, ve které se může samo rozhodovat, být v souladu s okolím nebo ne, jak chce, a taky se poprvé setkává s tlakem okolí
| |
| − | | |
| − | | |
| − | === Falická fáze ===
| |
| − | | |
| − | * 4 až 6,7 let
| |
| − | * časné stádium genitální
| |
| − | * přesun do krajiny genitální - největší libost stimulace genitálů
| |
| − | * projevuje se zájem o nahé tělo, zvlášť opačného pohlaví, masturbují, studují milostné hrádky rodičů
| |
| − | * penis - pýcha chlapce
| |
| − | * závist dívky (považují se za defektní)
| |
| − | * vytváření platonického vztahu k rodiči opačného pohlaví → '''oidipův/elektřin komplex''' (Iva Šipošová, Jiří Melan)
| |
| − | | |
| − | | |
| − | === Latentní fáze ===
| |
| − | | |
| − | * 6 až 12 let
| |
| − | * prožívání libida ustupuje do pozadí
| |
| − | * po vyřešení falických rozporů je dítě plně soustředěno na školu
| |
| − | | |
| − | | |
| − | === Genitální fáze ===
| |
| − | | |
| − | * 12 až 16 let
| |
| − | * Oidipův komplex byl intrafamiliérní, teď se přesouvá extrafamiliérně (mimo rodinu, např. platonická láska k herci, spolužákovi)
| |
| − | * Freud si myslí, že tady psychický vývoj končí „v 15 letech je osobnost člověka podobná sádře“ a říká, že to, co je do 6 let, je to nejdůležitější, pak si do těch 15 let jen zkouší mimo rodinu, co se tam naučil
| |
| − | | |
| − | | |
| − | == [[Erik Erikson]] ==
| |
| − | | |
| − | * nepsychoanalytik
| |
| − | * ale říká, že vývoj není jen vývoj organismů zasazeného do mantinelů společnosti
| |
| − | * klíčová determinanta je psychosociální konflikt, který se musí vyřešit
| |
| − | * vývoj člení až do smrti (8 fází) → měníme se až do konce života
| |
| − | | |
| − | | |
| − | === Důvěra × nedůvěra ===
| |
| − | | |
| − | * kojenecký věk
| |
| − | * buď vzniká základní důvěra v sebe, v okolí, v každodennost nebo nevzniká a dítě se neorientuje v okolí, lidech, má ohrožující pocity nejistoty
| |
| − | * dítě má schopnost orientovat se v nejbližším okolí a lidech; v 12-15 měsících již existují různé typy vazby dítěte na matku → způsobeno tím, jak na dítě matka působí, jaké k němu přicházejí stimuly
| |
| − | * 1. rok člověka koncipuje v tom, jaký pohled na svět si dítě do života odnese
| |
| − | * vyřešení tohoto konfliktu záleží na kvalitě mateřské péče (mentální nastavení matky, její zralost, stabilita jejího chování, chtěnost dítěte,…)
| |
| − | | |
| − | | |
| − | === Autonomie × stud ===
| |
| − | | |
| − | * 1,5 až 3 roky
| |
| − | * fáze rostoucí autonomie nebo studu ze závislosti na okolí
| |
| − | * dítě si chce prosadit svou samostatnost (př.: nechce chodit za ruku)
| |
| − | * začíná některé věci dělat samo, ale irituje ho, když mu něco nejde → rodič musí vybalancovat to, že dítě chce něco dělat, ale ještě to neumí (neříkat: prosím tě dej to sem, ty to neumíš, nech to ty nešiko) → dítě to pak přestane zkoušet a čeká se vším na pomoc, kazí se mu sebeobraz
| |
| − | * přiměřená stimulace, stimulovat dítě o trochu více než co umí (to ho baví)
| |
| − | * hygienické návyky: dítě poprvé vidí, že záleží jen na něm, na jeho rozhodnutí, jak bude okolí reagovat
| |
| − | | |
| − | | |
| − | === Iniciativa × vina ===
| |
| − |
| |
| − | * 3 až 6 let
| |
| − | * aktivita dítěte, období hry, začíná se tvořit sebevědomí
| |
| − | * začíná samo sebe hodnotit, protože v předchozím věku docházelo k interiorizaci sociálních norem
| |
| − | * rádo se dostává z přímé kontroly dospělého (např.: se schovává do domečků na prolézačkách) + zkoumají své tělo
| |
| − | * zkoušejí to, co nesmí, protože jejich aktivita jim nedá poslechnout všechny ty věci, které mají zakázané
| |
| − | * jejich svědomí je celkem trápí, protože jsou vcelku kruté a vše ji spojují se sebou („nechci aby děda přišel“, děda pak umře, „je to moje vina, že umřel, protože jsem nechtěl, ať přijde“)
| |
| − | * dítěti se nesmí vzít jeho aktivita, chuť poznávat, prozkoumávat, aby pak neztratilo schopnost „riskovat“
| |
| − | * spontánní hra, nechat ho dělat to, co ono samo teď chce, nenutit ho do něčeho jiného
| |
| − | * dítě někdy až tak tíží svědomí, že se jde raději samo udat
| |
| − | | |
| − | | |
| − | === Snaživost × méněcennost ===
| |
| − | | |
| − | * 6 až 12 let
| |
| − | * ve škole se poprvé začne poměřovat se spolužáky (ve školce má dítě ještě nereálný sebeobran a nejsou tam výkonové testy) a setkávají se tam s novou autoritou, ne nutně přátelskou → začíná se dívat, jak na tom je v porovnání s ostatními
| |
| − | * klíčový moment, aby neztratili chuť učit se je, aby ve škole nezažívali jen méněcennost (každé z dětí ve třídě potřebuje zažít, že je v něčem dobré)
| |
| − | * nesmí být moc ambiciózní rodiče
| |
| − | | |
| − | | |
| − | === Identita × nejistota ===
| |
| − | | |
| − | * 12 až 16 let
| |
| − | * hledání vlastní identity a nejistota ze své pozice mezi lidmi
| |
| − | * Erikson vystihl citovou nejistotu dospívajících
| |
| − | * chtějí být netypičtí, jedineční, chtějí se odlišit od ostatních
| |
| − | * nejistota jaký skutečně je, kam směřuje, jestli je oblíbený, jak ho vnímají ostatní, nejistí sami sebou
| |
| − | * ale vrstevnická skupina najednou poskytuje i útočiště, místo, kde splyne s davem (stejně se oblíkají,
| |
| − | * všichni mají pupínky na obličeji) → ambivalence (chce být jedinečný × splynout)
| |
| − | * vrstevnická skupina zde hraje obrovskou a nezastupitelnou roli
| |
| − | * dospělý se má dospívajícímu poskytnou jako někdo, vůči komu se mohou vymezovat (i když je to nepopulární role)
| |
| − | * dospívající se od rodičů potřebuje sociálně a emocionálně odpoutat (pak se zase do rodiny jako její člen vrátí, ale už v kvalitativně jiné roli)
| |
| − | * musí pochopit smysluplnost života, vytváří si měřítka hodnot, vidí svou roli v budoucnosti
| |
| − | | |
| − | | |
| − | === Intimita × izolace ===
| |
| − | | |
| − | * mladá dospělost (poté, co jsme našli svou identitu)
| |
| − | * už není důležitá identita, ale to, že dokáže splynout s jiným člověkem v pravou intimitu → harmonické soužití s někým (nemusí to být sexuálně, ale třeba kamarádsky)
| |
| − | * už člověk neuvažuje jako Já, ale jako My a je schopen pro to něco obětovat
| |
| − | * izolace = nepodařilo se zvládnout předchozí etapu, je plně koncentrován na sebe → aby ho ostatní nerušili, zůstane v izolaci (klidně může žít v partnerském vztahu, ale nepřipustí si nikoho k tělu)
| |
| − | | |
| − | | |
| − | === Reprodukce × stagnace ===
| |
| − | | |
| − | * střední dospělost až stáří
| |
| − | * reprodukce biologická i pracovní
| |
| − | * potřeba být potřebný (vzájemnost) - kontinuity vést, vychovávat, předávat a taky dělit se
| |
| − | * stagnace: starat se jen o sebe, žádné dělení, žádná vzájemnost, rodičovství mu toho prý hodně vezme a nic nedá, nechce tým v práci → lidé, kteří mají pocit, že se nemohou plně rozvinout (v práci)
| |
| − | | |
| − | | |
| − | === Integrita × stagnace ===
| |
| − | | |
| − | * pozdní dospělost (stáří)
| |
| − | * dosažení plné osobní integrity proti znechucení ze života
| |
| − | * integrita: pocit, že má co dát, s čím se podělit, nebojí se smrti, zajímá se co bude po něm (stará se o ekologii), vnímá život, že byl takový, jaký měl být, život žije naplno až do smrti
| |
| − | * znechucení: život mi protekl mezi prsty, nic jsem nestihl, nejsem pro nikoho významný, bojí se smrti - nic v životě nemělo smysl, protože stejně umřu, často agresivní na okolí
| |
| − | | |
| − | | |
| − | * Erikson: „Zdravé děti se nebudou bát života, jestliže jejich předkové budou mít dost integrity, aby se nebáli smrti.“
| |
| − | | |
| − | | |
| − | == Jean Piaget ==
| |
| − | | |
| − | * Švýcar, působil v Ženevě
| |
| − | * zabývá se '''kognitivními (poznávacími) strukturami''' (vnímání, paměť, učení, fantazie, řeč)
| |
| − | * svoz periodizaci stvořil v době, kdy se diskutovalo, jestli vůbec jde nahlédnou do toho, co je uvnitř; a on ji ještě pojal z ontogenetického hlediska
| |
| − | * tvrdí, že myšlení je poznatelné, ale rozdílné v různých věkových etapách
| |
| − | * ptá se na otázky: Jak dítě chápe svět, jak se učí, jak plánuje akce, jakou má představivost, jak rozumí obrazu stejného předmětu, když ho vidí z různých hledisek (pokus s horou)
| |
| − | * vyznal se v biologii, logice, psychologii
| |
| − | * kritérium vývoje: z čeho je sycena inteligence v určité etapě, z čeho se dá vydedukovat inteligence → z čeho organismus získává maximum pro rozvoj kognitivních struktur
| |
| − | * to, co posunuje organismus na vyšší vývojový stupeň, je:
| |
| − | # prostředí (stimulace z prostředí)
| |
| − | # schopnost organismu reagovat na tuto stimulaci → interakce prostředí × organismus (aktivní
| |
| − | # vyhledávání stimulů z prostředí)
| |
| − | | |
| − | | |
| − | * tato interakce probíhá dvěma základními procesy:
| |
| − | # '''proces asimilace''' = organismus je aktivní a přetváří si (reguluje) podněty z prostředí podle své povahy
| |
| − | # (svým způsobem chování přetváří prostředí)
| |
| − | # '''proces akomodace''' = jedinec se přizpůsobuje tlaku prostředí, naučí se ho přijímat
| |
| − | * snaha dítěte navodit '''rovnovážný stav - homeostázu''' → základní hybná síla vývoje člověka
| |
| − | * ale je to jen tendence směřovat k rovnováze, protože k tomu v podstatě nikdy nedojde → pojem '''ekvilibrace''' = stálé vyvažování, snaha získat homeostázu × její prchavost
| |
| − | | |
| − | | |
| − | === Senzomotorická inteligence ===
| |
| − | | |
| − | * 0 až 1,5 let
| |
| − | * kvalita vývoje kojence v tomto období je dána kvalitou jeho smyslů při narození
| |
| − | * taky záleží, jak je dítě stimulováno vzhledem k úrovni jeho vývoje
| |
| − | | |
| − | | |
| − | === Symbolické (předpojmové) myšlení ===
| |
| − | | |
| − | * 2 až 3 roky
| |
| − | * to, co jednou dosáhlo svého vrcholu se pak nevytratí, jen se to odsouvá do pozadí a dále se to rozvíjí; př.: senzomotorická funkce
| |
| − | * jde zde o rozvoj symbolického myšlení a řeči
| |
| − | * řeč jedinci zprostředkuje mnoho podnětů, se kterými se ani nemusí setkat → rozšíří se mu svět (v prvním období je důležité to, co mohl poznat přímo) → rozvíjí interakci se světem a to značně
| |
| − | | |
| − | | |
| − | === Názorné myšlení ===
| |
| − | | |
| − | * 4 až 7 let
| |
| − | * ukončení tohoto období = zralost pro nástup do školy, je to testováno Korálkovým experimentem
| |
| − | * myšlení koncentrováno na to, co právě nazírají (to znamená, že vždy myslí na to, co právě dělají)
| |
| − | * '''korálkový experiment''': má kupu korálků, které má rozdělit na 2 stejné poloviny → to zvládne, pak má každou půlku dát do jedné sklenice, jedna je nízká a široká a druhá je úzká a vysoká → i když věděli, že korálků je stejně, tvrdí, že ve vysoké sklenici je jich více → nedokážou udělat ten myšlenkový krok zpět
| |
| − | * ještě neumí vnímat více dimenzí současně
| |
| − | * když mají nespojitý materiál (korálky), umí ho už v 6 letech rozdělit na dvě poloviny; když je to spojitý materiál (plastelína), dokáži to až o dva roky později
| |
| − | | |
| − | | |
| − | === Konkrétní logické operace ===
| |
| − | | |
| − | * 6 až 12 let
| |
| − | * schopnost dělat operace v mysli bez závaznosti na to, co vidí, ale s pomocí představivosti
| |
| − | * už se umí vrátit o několik kroků v mysli zpět
| |
| − | * je to ale vázáno na konkrétní věci, reálně existující (ne abstraktní - umí sečíst švestky, ale ne čísla)
| |
| − | * je schopno pochopit široké souvislosti, pokud jsou mu správně podány
| |
| − | * umí '''sériovat''' (seřadí kostky podle velikosti) a rozumí analogiím (seřadím trojúhelníky podle velikosti, dokáže podle toho seřadit kostičky)
| |
| − | * dítě velmi dobře rozumí této větě: Všechny šelmy jí maso. Vlk je šelma. Co můžeš říct o vlkovi? Odpoví správně..
| |
| − | * ale této větě porozumí až v dalším stádiu: Fero je Dazo. Všichni fero žijí va vodě. Co můžeš říct o dazo? Neví.
| |
| − | | |
| − | | |
| − | === Formální logické operace ===
| |
| − | | |
| − | * 12 až 15 let
| |
| − | * kognitivní struktury jsou plně připraveny na výkon
| |
| − | * tvrdí, že inteligence je na vrcholu mezi 15-25 rokem
| |
| − | * začalo se rozvíjet abstraktní myšlení → už by nemělo být ničím v myšlení vázáno, myšlení nemá limity
| |
| − | * kreativní způsoby řešení, vysoká míra dedukce, různé cesty řešení
| |
| − | * díky takové vysoké míře abstrakce se oddávají dennímu snění
| |
| − | * pohrávají si v mysli s velikým množstvím variant → důležité pro dozrávání kognitivních struktur
| |
| − | * denní snění + abstrakce → tvorba ideálního já a pak konfrontace s realitou → spojeno se suicidálními sklony v dospívání
| |
| − | * taky mezigenerační konflikty, protože si tvoří i ideální učitele, rodiče a pak nejsou spokojeni až znechucení → snaha uniknout do jiného světa (počítačové hry, básně, drogy)
| |
| − | * podle tohoto vývoje jsou zaváděny předměty ve škole (fyzika, chemie až později)
| |
| − | | |
| − | | |
| − | * kritika Piageta:
| |
| − | * že málo věřil, že se dá učením něco uspíšit (neříkal, že to nejde, ale že z hlediska dlouhodobosti to má malý význam)
| |
| − | * že používal pojmy, kterým prý děti nerozumí (např.: víceméně)
| |
| − | * že podcenil význam motivace (ale on se motivací nezabýval)
| |
| − | * že nevěnoval pozornost tvořivému myšlení (jeho pokračovatelé to pak rozvíjeli)
| |
| − | * že to příliš přeháněj s rozdílem myšlení dítěte a dospělého (prý ten rozdíl není tak velký)
| |
