Šablona:Článek týdne/2021/30: Porovnání verzí

(Založena nová stránka s textem „'''Vnímání''' (''percepce'') je kognitivní proces zahrnující '''organizaci a interpretaci senzorických in…“)
 
Řádek 1: Řádek 1:
−
'''[[Vnímání|Vnímání]]''' (''percepce'') je [[kognitivní psychologie|kognitivní]] proces zahrnující '''organizaci a interpretaci senzorických informací'''. Výsledkem vnímání jsou '''[[vjemy]]''' (ty se liší od neúplných údajů zaznamenaných smysly). Senzorické informace jsou přenášeny po senzorických (aferentních) nervových drahách do centrální nervové soustavy. V určitých částech mozku ([[Senzorická kůra|senzorická kůra]]) se tyto informace třídí a zpracovávají, načež interpretace jsou přeneseny do [[vědomí]]. '''Podstatou percepce''' je odhalování smysluplných celků v chaotických senzorických informacích.
+
Stanovení vztahu (popřípadě míry závislosti) [[myšlení]] a řeči je společnou oblastí zájmu řady vědeckých oborů, především lingvistiky, psychologie a antropologie. Je také předmětem interdisciplinárního oboru [[Psychologie řeči. Psycholingvistika|psycholingvistiky]]. Klíčovou otázkou problematiky vztahu jazyka a myšlení je, jestli odlišné gramatické a sémantické struktury, kategorie a specifika jazyků determinují (a do jaké míry) průběh a fungování myšlení, resp. uvažování o věcech a poznávání světa.<ref name=":0">Sternberg, R.J. (2009). ''Kognitivní psychologie''. Praha: Portál.</ref> Další významnou a související otázkou vztahu mezi řečí a myšlením je to, zda a do jaké míry je myšlení realizováno pomocí slov a je závislé na užívání slov a zda se v tomto ohledu vztah mezi myšlením a řečí proměňuje v průběhu ontogeneze.
  
  

Verze z 2. 8. 2021, 12:41

Stanovení vztahu (popřípadě míry závislosti) myšlení a řeči je společnou oblastí zájmu řady vědeckých oborů, především lingvistiky, psychologie a antropologie. Je také předmětem interdisciplinárního oboru psycholingvistiky. Klíčovou otázkou problematiky vztahu jazyka a myšlení je, jestli odlišné gramatické a sémantické struktury, kategorie a specifika jazyků determinují (a do jaké míry) průběh a fungování myšlení, resp. uvažování o věcech a poznávání světa.[1] Další významnou a související otázkou vztahu mezi řečí a myšlením je to, zda a do jaké míry je myšlení realizováno pomocí slov a je závislé na užívání slov a zda se v tomto ohledu vztah mezi myšlením a řečí proměňuje v průběhu ontogeneze.


Z oboru Psychologie.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

  1. ↑ Sternberg, R.J. (2009). Kognitivní psychologie. Praha: Portál.
Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Šablona:Článek_týdne/2021/30&oldid=66523“