Lateralizace mozkových hemisfér

Lateralita je teorie o dominanci využívání jedné strany párových orgánů na základě rozdílnosti funkce pravé a levé mozkové hemisféry. Nejznámější projevy laterality jsou praváctví a leváctví.

Dominance je převaha jedné hemisféry nad druhou. Dříve rozšířený názor, že leváci mají pro všechny činnosti dominantní hemisféru pravou a praváci levou, byl překonán. J. Wada v šedesátých letech zjistil, že téměř 100% praváku a 60 – 70% leváku má pro řeč dominantní hemisféru levou.

Leváctví a praváctví

• Mozek je anatomicky i funkčně stranové nesouměrný (chemicky, histologicky i chemicky). Stranová nesouměrnost hemisfér je prokazatelná od raných vývojových stádií mozku
• Praváctví a leváctví se považují za kontinuum, nikoliv za ostře oddělené vlastnosti. Tuto preferenci určujeme některým ze standardních testů (např. Edinburgh handedness inventory)
• Další indicií k určení praváctví a leváctví je Sylviova rýha (oddělující čelní a spánkový lalok)- U lidí, kteří se sami označují za praváky je delší než u samozvaných leváků

Praváci

• Praváci mají většinou větší pravý čelní lalok než levý
• Levý spánkový a týlní lalok mají větší než na pravé straně

Leváci

• U leváků také převažuje větší čelní lalok než levý
• V řadách leváků je větší podíl jedinců se stejně velkými čelními laloky nebo větším levým čelním lalokem, než je tomu u praváků

Příčiny Laterality

příčiny laterality zatím nejsou dostatečně vědecky podloženy, jsou tedy prozatím předmětem úvah

• Jedna z teorií je Genová mutace, která označuje alelu praváctví(alela dextral,D) která ovlivňuje řečové funkce, praváctví a praxii na levou hemisféru. D alela by se podle této teorie měla šířit v populaci rychleji, což by částečně vysvětlovalo převahu praváků nad leváky

• Geschwidova-Galaburdova teorie vychází jednak z vlivu genů ale také nitroděložního prostředí. Jako standardní dominanci hemisfér považuje praváctví, zatímco leváctví považuje na anomální. Na vývoji anomální dominance hemisfér se podle této teorie podílí hladina testoteronu

• Nevyhraněné praváctví a leváctví jev často objevující se například u matematiků, atletů, výtvarníků či hudebně nadaných lidí se podle Geschwidovo-Galaburdovi teorie jedná o patologii superiority
• Dalším poznatkem Geschwida a Galaburda je možný vliv ročního období, kdy nestrannost detekovali více u lidí narozených v zimním období, což by mělo být pravděpodobně způsobeno sezónními výkyvy v hormonálních vlivů na mozek plodu.

• Teorie matka-dítě podle této teorie jsou ženy častěji pravačkami proto, že drží dítě hlavičkou u svého levého ramena a pravou ruku si uvolňují. Nicméně tato poloha je vysvětlována také tím, že dítě v této poloze zklidňuje zvuk mateřského srdce, což je poloha umožňující snadnější emoční komunikaci mezi matkou a dítětem (tato poloha snadněji oslovuje matčinu pravou hemisféru

• Teorie rodičovského tlaku předpokládá, že většina populace jsou praváci v důsledurnku výchovného tlaku rodičů, kteří jsou praváci. Tato teorie ovšem neplatí, protože asymetrie mozku je patrná již ve fetálním a novorozeneckém období, tedy v době kdy se žádné kulturní vlivy neuplatňují

Teorie

• Existuje velké množství teorií o tom, že každá z hemisfér je centrem pro různé dovednosti a osobnostní rysy. Podle této teorie lidé, kteří používají více pravou mozkovou hemisféru jsou více kreativní a spontanní zatímco ti, kteří používají levou stranu více jsou logičtější a analytičtí.
• Nejnovější výzkumy však toto tvrzení spíše popírají.
• Odborníci naznačují, že tento omyl vznikl zjištěním vědců, že zranění na jedné straně mozku způsobilo ztrátu konkrétních schopností.Koncept se potvrdil v roce 1960 výhrou Nobelovy ceny Roberta Sperryho za odhalení specifické úlohy jednotlivých mozkových hemisfér u člověka.Vědci provedli studie s pacienty, kteří podstoupili chirurgický zákrok na snížení corpus callosum,které spojují hemisféry - k léčbě epilepsie. Když hemisféry nebyly schopny navzájem komunikovat, reagovali odlišně na podněty, což naznačovalo, že by hemisféry měli mít různé funkce.
• V nové studii neurologové naskenovali mozek více než 1000 lidí ve věku od 7 do 29.Zatímco probandi odpočívali,výzkumníci měřili jejich funkční Lateralizaci(specifické psychické procesy s umístěním na každé straně mozku)nebylo zjištěno, že by účastníci studie měli silnější funkci levé nebo pravé hemisféry.
  
• Výzkumníci připouštějí, že některé mozkové funkce se vyskytují v jedné nebo druhé straně mozku, například jazyk má tendenci být na levé straně,a pozornost více na pravé straně. Ale mozek není tak jednoznačné rozdělen, jak se obecně tvrdí.Například, pravá hemisféra je zapojena do zpracování některých aspektů jazyka, jako je třeba intonace. .
  

Odkazy

Doporučená literatura

• Keynes R. Insights from invertebrate neural systems: An Introduction to Nervous Systems. (2007). By Greenspan R.J. Cold Spring Harbor Laboratory Press. 184 pp. ISBN-13.vol. 29, issue 9, undefined. DOI:10.1002/bies.20635.
• Liliengeld O Scott. 50 největších mýtů populární psychologie. Vyd. 1. Praha: Knižní klub, 2011, 349 s
• Arthur W. Toga & Paul M. Thompson (January 2003). "Mapping Brain Asymmetry". Nature Reviews Neuroscience 4 (1): 37–48. doi:10.1038/nrn1009. PMID 12511860.

Klíčová slova

Robert Sperry, mozek, praváctví, leváctví