Vědecké poznání vs. laické poznání: Porovnání verzí

 
(Není zobrazeno 7 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
 
Každodenní poznávání a poznávání vědecké se zásadně liší, rozdíl vychází již ze samotné definice vědy. <br/>
 
Každodenní poznávání a poznávání vědecké se zásadně liší, rozdíl vychází již ze samotné definice vědy. <br/>
−
Věda = systematické a kontrolované rozšíření zdravého rozumu <br/>
+
Věda = systematické a kontrolované rozšíření zdravého rozumu  
 +
<ref>Ferjenčík, J. (2000). Úvod do metodologie psychologického výzkumu: jak zkoumat lidskou duši. (1. vyd., 256 s.) Praha: Portál.</ref><br/>
 
Common sence (zdravý rozum) = řetězec pojmů a pojmových schémat vyhovujících praktickým účelům lidstva <br/>
 
Common sence (zdravý rozum) = řetězec pojmů a pojmových schémat vyhovujících praktickým účelům lidstva <br/>
−
 
 
== Věda a zdravý rozum se liší v 5 aspektech: ==
 
== Věda a zdravý rozum se liší v 5 aspektech: ==
 
1. Odlišnosti v užívání konceptuálních schémat a teoretických struktur
 
1. Odlišnosti v užívání konceptuálních schémat a teoretických struktur
Řádek 10: Řádek 10:
 
*  Vědec si uvědomuje, že pojmy, kterých užívá, jsou lidskými výtvory, které mohou nemusí mít blízký vztah k realitě
 
*  Vědec si uvědomuje, že pojmy, kterých užívá, jsou lidskými výtvory, které mohou nemusí mít blízký vztah k realitě
 
<br/>
 
<br/>
−
 
 
2. Odlišnosti ve způsobech ověřování hypotéz
 
2. Odlišnosti ve způsobech ověřování hypotéz
 
*  Obyčejný člověk též ověřuje hypotézy, ale dělá to selektivně - vybírá si důkazy proto, že jsou shodné s jeho hypotézou
 
*  Obyčejný člověk též ověřuje hypotézy, ale dělá to selektivně - vybírá si důkazy proto, že jsou shodné s jeho hypotézou
 
<br/>
 
<br/>
−
 
 
3. Odlišnosti v pojetí kontroly
 
3. Odlišnosti v pojetí kontroly
 
*  Vědec se snaží odlišit proměnné, které jsou možnými příčinami účinků, které zkoumá od proměnných, které hypoteticky považuje za příčiny
 
*  Vědec se snaží odlišit proměnné, které jsou možnými příčinami účinků, které zkoumá od proměnných, které hypoteticky považuje za příčiny
 
*  Laik se většinou nesnaží kontrolovat své výklady pozorovaných fenoménů - věnuje málo úsilí kontrole vnějších zdrojů některých vlivů
 
*  Laik se většinou nesnaží kontrolovat své výklady pozorovaných fenoménů - věnuje málo úsilí kontrole vnějších zdrojů některých vlivů
 
*  Laik má tendenci přijímat vysvětlení, která jsou v souladu s jeho předpojatými představami a sklony
 
*  Laik má tendenci přijímat vysvětlení, která jsou v souladu s jeho předpojatými představami a sklony
−
 
 
<br/>
 
<br/>
−
 
 
4. Odlišnosti v pohledu na vztahy mezi jevy
 
4. Odlišnosti v pohledu na vztahy mezi jevy
  
Řádek 38: Řádek 34:
 
*  Těmito vysvětleními se věda nezabývá  
 
*  Těmito vysvětleními se věda nezabývá  
 
*  Věda se zabývá pouze věcmi, které mohou být veřejně pozorovány a ověřovány
 
*  Věda se zabývá pouze věcmi, které mohou být veřejně pozorovány a ověřovány
 +
<br/>
 +
 +
== Reference ==
 +
<references/>
 +
[[Kategorie: Psychologická metodologie|*]]

Aktuální verze z 10. 7. 2017, 12:10

Každodenní poznávání a poznávání vědecké se zásadně liší, rozdíl vychází již ze samotné definice vědy.
Věda = systematické a kontrolované rozšíření zdravého rozumu [1]
Common sence (zdravý rozum) = řetězec pojmů a pojmových schémat vyhovujících praktickým účelům lidstva

Věda a zdravý rozum se liší v 5 aspektech:

1. Odlišnosti v užívání konceptuálních schémat a teoretických struktur

  • Obyčejný člověk, pokud užívá pojmů, činí tak nepřesným způsobem
  • Často přijímá domnělá vysvětlení přírodních a lidských jevů Např. nemoc může považovat za boží trest
  • Vědec systematicky buduje své teoretické struktury, ověřuje jejich vnitřní konzistenci a podrobuje jejich složky empirickému ověřování
  • Vědec si uvědomuje, že pojmy, kterých užívá, jsou lidskými výtvory, které mohou nemusí mít blízký vztah k realitě


2. Odlišnosti ve způsobech ověřování hypotéz

  • Obyčejný člověk též ověřuje hypotézy, ale dělá to selektivně - vybírá si důkazy proto, že jsou shodné s jeho hypotézou


3. Odlišnosti v pojetí kontroly

  • Vědec se snaží odlišit proměnné, které jsou možnými příčinami účinků, které zkoumá od proměnných, které hypoteticky považuje za příčiny
  • Laik se většinou nesnaží kontrolovat své výklady pozorovaných fenoménů - věnuje málo úsilí kontrole vnějších zdrojů některých vlivů
  • Laik má tendenci přijímat vysvětlení, která jsou v souladu s jeho předpojatými představami a sklony


4. Odlišnosti v pohledu na vztahy mezi jevy

  • Méně zřetelný rozdíl
  • Vědec stejně jako laik jsou zaujati vztahy mezi jevy
  • Vědec si však všímá vztahů téměř pro ně samé
  • Navíc vědec pátrá po vztazích vědomě a systematicky, na rozdíl od laika
  • Laikovo zaujetí vztahy je povrchní, nesystematické a nekontrolovatelné
  • I při náhodném výskytu dvou jevů je hned považuje za příčinu a následek


5. Odlišnosti ve vysvětlování pozorovaných jevů

  • Pro laika jsou přijatelná i metafyzická vysvětlení
  • Vysvětlení, která se nedají ověřit
  • Těmito vysvětleními se věda nezabývá
  • Věda se zabývá pouze věcmi, které mohou být veřejně pozorovány a ověřovány


Reference

  1. ↑ Ferjenčík, J. (2000). Úvod do metodologie psychologického výzkumu: jak zkoumat lidskou duši. (1. vyd., 256 s.) Praha: Portál.
Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vědecké_poznání_vs._laické_poznání&oldid=49052“