Fenomenologie: Porovnání verzí
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | '''Fenomenologie''' pochází z řeckého slova fainomenon = jev<ref>http://zsv-maturita.blogspot.cz/2011/05/265-existencialismus-fenomenologie.html</ref> a vychází z Husserlovy snahy vrátit filosofii | + | '''Fenomenologie''' pochází z řeckého slova fainomenon = jev<ref>http://zsv-maturita.blogspot.cz/2011/05/265-existencialismus-fenomenologie.html</ref> a vychází z [[Edmund Husserl|Husserlovy]] snahy vrátit filosofii "k věcem samým", která spočívá v systematickém objasňování toho, co a jak se nám jeví, a jak se to projevuje ve vědomí<ref>http://ufar.ff.cuni.cz/7/fenomenologie-hermeneutika-post-strukturalismus-na-ufaru</ref>... ''"Domnívá se [Husserl], že existence jsoucna musí být srozumitelná čistě ze samotného lidského vědomí."'' |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | [[File:Husserl.jpg|rám|vpravo||400px]] | + | Fenomenologie se zabývá esencemi a hledá jejich definici, ale je to také transcendentální filosofie, která vrací esenci zpět do existence, je to filosofie, pro kterou je svět vždy „už tady“ před reflexí počátku, jako nezcizitelná přítomnost.<ref>Merleau-Ponty, M. (1996) Phenomenology of perception. Delhi: Gallimard.</ref> |
| − | == Edmund Husserl | + | |
| − | *Zakladatel fenomenologie | + | [[File:Husserl.jpg|rám|vpravo||400px|Edmund Husserl]] |
| − | *Německý filozof, rodák z Prostějova; působil hlavně ve Freiburgu<br /> | + | |
| − | *1876-1882 studoval v Lipsku, Berlíně a ve Vídni matematiku, fyziku a filosofii <ref>Plháková, A. (2006) Dějiny psychologie. Praha: Grada.</ref> | + | == Edmund Husserl == |
| − | *Ovlivnili ho dva Rakušané - Bernard Bolzano (1781-1848) a Franz Bretano (1838-1917)- oba názorově v opozici ke Kantovi | + | |
| − | *K podstatám se nedostaneme, zaměření na to, jak se věci člověku zjevují | + | * Narodil se roku 1859 v Prostějově a zemřel 1938 ve městě Freiburg im Breisgau |
| − | *Myšlení je '''intencionální''' (tzn. nezáleží na tom, jaké věci jsou, ale na tom, jak je vnímáme) | + | * Zakladatel fenomenologie |
| − | *Spojení Descartovy metodické pochybnosti a Kantovy transcendentální filosofie<ref>Měšťánek Tomáš. (1992). <i>Poznámky k dějinám filozofie</i>. (1. vyd., 103 s.) Praha: Bílý slon.</ref><br /> | + | * Německý filozof, rodák z Prostějova; působil hlavně ve Freiburgu<br /> |
| + | * 1876-1882 studoval v Lipsku, Berlíně a ve Vídni matematiku, fyziku a filosofii <ref>Plháková, A. (2006) Dějiny psychologie. Praha: Grada.</ref> | ||
| + | * Ovlivnili ho dva Rakušané - Bernard Bolzano (1781-1848) a Franz Bretano (1838-1917)- oba názorově v opozici ke [[Immanuel Kant|Kantovi]] | ||
| + | * K podstatám se nedostaneme, zaměření na to, jak se věci člověku zjevují | ||
| + | * Myšlení je '''intencionální''' (tzn. nezáleží na tom, jaké věci jsou, ale na tom, jak je vnímáme) | ||
| + | * Spojení Descartovy metodické pochybnosti a Kantovy transcendentální filosofie<ref>Měšťánek Tomáš. (1992). <i>Poznámky k dějinám filozofie</i>. (1. vyd., 103 s.) Praha: Bílý slon.</ref><br /> | ||
| + | |||
| + | "Dospíváme tak k vědě, která je sice vědou o vědomí, a přece ne psychologií, k fenomenologii vědomí oproti přírodovědě o vědomí. A protože se zde nejede o náhodnou záměnu, je třeba od počátku čekávat, že fenomenologie a psychologie musí být navzájem spojeny běžnými vztahy, mají-li obě – i když různým způsobem a odlišným "postojem" – co činit s vědomím."<ref>Husserl Edmund. (2013). <i>Filosofie jako přísná věda</i>. (Vyd. 1., ix, 83 s.) Praha: Togga.</ref><br /><br /> | ||
| − | |||
=== Fenomenologická redukce === | === Fenomenologická redukce === | ||
| + | |||
Husserl tvrdí, že abychom se dostali k základům opravdové zkušenosti o světě, je třeba "'''vyzávorkovat'''" předsudky (to znamená, vyřadit všechny předsudky naší pozornosti.) Převedeme tak danou věc na fenomén, čímž se ukáže mnoho zajímavého, které nám doposud unikalo.<ref>Blecha, I. (2004) Filozofie. Olomouc: Nakladatelství Olomouc</ref> | Husserl tvrdí, že abychom se dostali k základům opravdové zkušenosti o světě, je třeba "'''vyzávorkovat'''" předsudky (to znamená, vyřadit všechny předsudky naší pozornosti.) Převedeme tak danou věc na fenomén, čímž se ukáže mnoho zajímavého, které nám doposud unikalo.<ref>Blecha, I. (2004) Filozofie. Olomouc: Nakladatelství Olomouc</ref> | ||
| + | |||
=== Pojmy vnějšího a vnitřního vnímání === | === Pojmy vnějšího a vnitřního vnímání === | ||
| − | *Fenomenologie zdůrazňuje roli zkušenosti, nikoli však pouze empirické zkušenosti. | + | |
| − | *Husserl označuje filozofii za vědu eidetickou (eidos= idea, podstata) | + | * Fenomenologie zdůrazňuje roli zkušenosti, nikoli však pouze empirické zkušenosti. |
| − | *Pro fenomenologii je stejně jako smyslová zkušenost, důležitá zkušenost vnitřní. | + | * Husserl označuje filozofii za vědu eidetickou (eidos= idea, podstata) |
| − | ''„Vnější vnímání je vnímání vnějších věcí, jejich vlastností a vztahů, jejich proměn a vzájemného působení. Vnímání sebe sama je vnímání, které může mít každý o svém vlastním Já a jeho vlastnostech, stavech a činnostech.“''<ref><i>Co je fenomén?: Husserl a fenomenologie ve Francii</i>. (2010). (427 s.) Červený Kostelec: Pavel Mervart.</ref> | + | * Pro fenomenologii je stejně jako smyslová zkušenost, důležitá zkušenost vnitřní. |
| + | ''„Vnější vnímání je vnímání vnějších věcí, jejich vlastností a vztahů, jejich proměn a vzájemného působení. Vnímání sebe sama je vnímání, které může mít každý o svém vlastním Já a jeho vlastnostech, stavech a činnostech.“''<ref><i>Co je fenomén?: Husserl a fenomenologie ve Francii</i>. (2010). (427 s.) Červený Kostelec: Pavel Mervart.</ref> | ||
| + | |||
===Fenomén=== | ===Fenomén=== | ||
| + | |||
Fenomén = jev, to, co se nám ukazuje; je poznatelný ve dvou vrstvách | Fenomén = jev, to, co se nám ukazuje; je poznatelný ve dvou vrstvách | ||
| − | + | * '''reálná vrstva''' – uchopitelná smysly, nese eidetickou vrstvu | |
| − | + | * '''eidetická vrstva''' – její znaky (esence) jsou poznatelné skrze jiné duchovní akty, nikoli skrze smysly<ref>Měšťánek Tomáš. (1992). Poznámky k dějinám filozofie. (1. vyd., 103 s.) Praha: Bílý slon.</ref> | |
| + | |||
===Přirozený svět=== | ===Přirozený svět=== | ||
| + | |||
Husserl se snažil nazírat na svět tak, jaký je v jeho vlastní přirozenosti - tj. než jej vědecky zpracujeme. Byl jedním z prvních Evropanů v 20. století, kteří si uvědomovali, že Evropa je jednostranně vědecky orientovaná a stojí tak na pokraji krize, jež vznikla tím, že moderní věda již nerozumí přirozenému světu, ze kterého vzešla. Lidstvo žije v cizím světe plném vědeckých kontrukcí a podřizuje se jeho nárokům. Návrat k přirozenému světu je tak, podle Husserla, úkolem dneška. Měli bychom si uvědomit svou '''odpovědnost''' za to, jak existujeme a jak nakládáme s realitou.<ref>Blecha, I. (2004) Filozofie. Olomouc: Nakladatelství Olomouc.</ref> | Husserl se snažil nazírat na svět tak, jaký je v jeho vlastní přirozenosti - tj. než jej vědecky zpracujeme. Byl jedním z prvních Evropanů v 20. století, kteří si uvědomovali, že Evropa je jednostranně vědecky orientovaná a stojí tak na pokraji krize, jež vznikla tím, že moderní věda již nerozumí přirozenému světu, ze kterého vzešla. Lidstvo žije v cizím světe plném vědeckých kontrukcí a podřizuje se jeho nárokům. Návrat k přirozenému světu je tak, podle Husserla, úkolem dneška. Měli bychom si uvědomit svou '''odpovědnost''' za to, jak existujeme a jak nakládáme s realitou.<ref>Blecha, I. (2004) Filozofie. Olomouc: Nakladatelství Olomouc.</ref> | ||
| + | |||
=== Dílo E. Husserla: === | === Dílo E. Husserla: === | ||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | [[File:Martin_Heidegger..jpg|rám|vpravo||400px]] | + | * 1901 Logická zkoumání |
| − | == Martin Heidegger (1889-1976)== | + | * 1913 Ideje k čisté fenomenologii a fenomenologická filosofie |
| + | * 1929 Formální a transcendentální logika | ||
| + | * 1931 Karteziánské meditace | ||
| + | |||
| + | E. Husserl inspiroval mnoho dalších myslitelů, mezi které patří např: '''Heidegger, Gadamer, Arendtová, Levinas, Merleau-Ponty, Ricoeur, Derrida'''<ref>http://www.phenomenologyonline.com/scholars/husserl-edmund/</ref> a '''Patočka'''<ref>Blecha, I. (2004) Filozofie. Olomouc: Nakladatelství Olomouc.</ref><br /> | ||
| + | |||
| + | [[File:Martin_Heidegger..jpg|rám|vpravo||400px|Martin Heidegger]] | ||
| + | |||
| + | == Martin Heidegger (1889-1976) == | ||
| + | |||
''"Jeho největší přínos tkví v tom, že obnovil otázku po bytí čili ontologii, kterou podle něho moderní filosofie zanedbala."''<ref><i>Wikipedia: the free encyclopedia</i> [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/martin_heidegger</ref> | ''"Jeho největší přínos tkví v tom, že obnovil otázku po bytí čili ontologii, kterou podle něho moderní filosofie zanedbala."''<ref><i>Wikipedia: the free encyclopedia</i> [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/martin_heidegger</ref> | ||
| − | + | * Německý fenomenologický filosof, žák E. Husserla | |
| − | + | * přátelil se s [[Karl Jaspers|Karlem Jaspersem]] | |
| − | + | * Měl krátký poměr s Hannah Arendtovou<ref>http://cs.wikipedia.org/wiki/Martin_Heidegger</ref> | |
| − | + | * Rozešel se s Husserlem; Heideggerova ontologie stála v rozporu s původní fenomenologií (fenomenologie se chtěla vyhnout otázkách po bytí a po "věcech o sobě") | |
| − | + | * Dílo: roku 1927 "'''Bytí a čas'''" | |
| + | |||
=== Dasein === | === Dasein === | ||
| − | Dasein = | + | |
| − | Heidegger nikde nemluvil o člověku, nositele existence nazýval "Dasein", čímž říkal, že člověk je místem, kde se bytí odehrává. | + | '''Dasein''' = "pobyt" tady - bytí tady a teď. |
| − | Nicméně, Dasein se nevyskytuje tak jednoduše jako třeba kámen, Dasein se musí o svou existenci starat, nemá ji zajištěnou. '''Starost''' (Sorge) je jeden ze základních rysů Dasein. Pokud se však o svou existenci musíme starat, znamená to, že není hotová, patří ji '''nehotovost'''. <ref>Blecha, I. (2004) Filozofie. Olomouc: Nakladatelství Olomouc</ref | + | |
| + | Heidegger nikde nemluvil o člověku, nositele existence nazýval "Dasein", čímž říkal, že člověk je místem, kde se bytí odehrává. Nicméně, Dasein se nevyskytuje tak jednoduše jako třeba kámen, Dasein se musí o svou existenci starat, nemá ji zajištěnou. '''Starost''' (Sorge) je jeden ze základních rysů Dasein. Pokud se však o svou existenci musíme starat, znamená to, že není hotová, patří ji '''nehotovost'''. <ref>Blecha, I. (2004) Filozofie. Olomouc: Nakladatelství Olomouc</ref> | ||
''"Co není hotové, je v čase. ... Být v čase znamená "vrhat" se neustále vpřed, mířit k tomu, "co ještě není". Člověk je svou vlastní budoucností projektem sebe sama; to, čím ještě není, patří bytostně k tomu, čím už jest. Ale mít u sebe svou budoucnost znamená být konečný, vztahovat se ke své smrti. '''Smrt''' není konec života kdesi v neurčité budoucnosti, smrt je přítomna v pohybu naší existence."''<ref>Blecha Ivan. (2002). <i>Filosofie</i>. (4. oprav. a rozšíř.v, 277 s.) Olomouc: Nakladatelství Olomouc.</ref> | ''"Co není hotové, je v čase. ... Být v čase znamená "vrhat" se neustále vpřed, mířit k tomu, "co ještě není". Člověk je svou vlastní budoucností projektem sebe sama; to, čím ještě není, patří bytostně k tomu, čím už jest. Ale mít u sebe svou budoucnost znamená být konečný, vztahovat se ke své smrti. '''Smrt''' není konec života kdesi v neurčité budoucnosti, smrt je přítomna v pohybu naší existence."''<ref>Blecha Ivan. (2002). <i>Filosofie</i>. (4. oprav. a rozšíř.v, 277 s.) Olomouc: Nakladatelství Olomouc.</ref> | ||
=== Ontologická diferenciace === | === Ontologická diferenciace === | ||
| − | + | ||
| − | + | * '''Existence (Bytí)''' – to, co je | |
| − | ==Další pokračovatelé fenomenologie== | + | * '''Esence (Jsoucno)''' – podstata (každá věc má svou podstatu) |
| + | |||
| + | == Další pokračovatelé fenomenologie == | ||
| + | |||
Fenomenologie našla své pokračovatele v '''existencialismu''' a '''hermeneutice''' | Fenomenologie našla své pokračovatele v '''existencialismu''' a '''hermeneutice''' | ||
| − | *Karl Jaspers (1883–1969) | + | * Karl Jaspers (1883–1969) |
| − | *Hannah Arendtová (1906–1975) | + | * Hannah Arendtová (1906–1975) |
| − | *Gabriel Marcel (1889–1973) | + | * Gabriel Marcel (1889–1973) |
| − | *Jean-Paul Sartre (1905–1980) | + | * Jean-Paul Sartre (1905–1980) |
| − | *Max Scheler (1874–1928) | + | * Max Scheler (1874–1928) |
| − | *Maurice Merleau-Ponty (1908-1961) | + | * Maurice Merleau-Ponty (1908-1961) |
| − | *Eugen Fink (1905–1975) | + | * Eugen Fink (1905–1975) |
| − | *Emmanuel Lévinas (1906-1995) | + | * Emmanuel Lévinas (1906-1995) |
| − | '''Čeští fenomenologové:''' | + | |
| − | *Jan Patočka (1907-1977) | + | '''Čeští fenomenologové:''' |
| − | *Erazim Kohák | + | |
| − | *Ivan Blecha | + | * Jan Patočka (1907-1977) |
| − | *Pavel Kouba | + | * Erazim Kohák |
| − | *Miroslav Petříček | + | * Ivan Blecha |
| − | *Petr Rezek | + | * Pavel Kouba |
| − | *Jan Sokol<ref>http://cs.wikipedia.org/wiki/Fenomenologie</ref> | + | * Miroslav Petříček |
| + | * Petr Rezek | ||
| + | * Jan Sokol<ref>http://cs.wikipedia.org/wiki/Fenomenologie</ref> | ||
| + | |||
V oblasti gnoseologie (nauka o poznání) vznikla jako důležitá odnož fenomenologie '''hermeneutika''', jejímž hlavním představitelem je Hans Georg Gadamer. | V oblasti gnoseologie (nauka o poznání) vznikla jako důležitá odnož fenomenologie '''hermeneutika''', jejímž hlavním představitelem je Hans Georg Gadamer. | ||
| + | |||
[[File:vjem-pole-snygg.jpg|rám|vpravo||400px]] | [[File:vjem-pole-snygg.jpg|rám|vpravo||400px]] | ||
| + | |||
====Přesah fenomenologie do psychoterapie==== | ====Přesah fenomenologie do psychoterapie==== | ||
| − | *Carl R. Rogers – na osobu zaměřená psychoterapie je založená přímo na teorii Donalda Snygga a Arthura W. Combse „Phenomenal field theory“ | + | |
| − | + | * Carl R. Rogers – na osobu zaměřená psychoterapie je založená přímo na teorii Donalda Snygga a Arthura W. Combse „Phenomenal field theory“ | |
| − | ==Odkazy== | + | ** Tato teorie říká, že všechno chování je určeno vědomým Já, které je popsáno jako „the phenomenal field“ (jevové pole) nějak se chovajícího organismu a může být pochopeno pouze, pokud člověk vidí svět skrze oči konkrétního jedince a jeho myslí.<ref>http://en.wikipedia.org/wiki/Phenomenal_field_theory</ref> |
| + | |||
| + | == Odkazy == | ||
| + | |||
=== Reference === | === Reference === | ||
| Řádek 83: | Řádek 110: | ||
=== Použitá literatura === | === Použitá literatura === | ||
| − | Blecha, I. (2004) Filozofie. Olomouc: Nakladatelství Olomouc | + | |
| − | Co je fenomén?: Husserl a fenomenologie ve Francii. (2010). Červený Kostelec: Pavel Mervart. | + | # Blecha, I. (2004) Filozofie. Olomouc: Nakladatelství Olomouc. |
| − | Husserl, E. (2013) Filosofie jako přísná věda. Praha: TOGGA. | + | # Co je fenomén?: Husserl a fenomenologie ve Francii. (2010). Červený Kostelec: Pavel Mervart. |
| − | Merleau-Ponty, M. (1996) Phenomenology of perception. Delhi: Gallimard. | + | # Husserl, E. (2013) Filosofie jako přísná věda. Praha: TOGGA. |
| − | Měšťánek, T.(1992) Poznámky k dějinám filosofie. Praha: Bílý slon. | + | # Merleau-Ponty, M. (1996) Phenomenology of perception. Delhi: Gallimard. |
| − | Plháková, A. (2006) Dějiny psychologie. Praha: Grada. | + | # Měšťánek, T.(1992) Poznámky k dějinám filosofie. Praha: Bílý slon. |
| + | # Plháková, A. (2006) Dějiny psychologie. Praha: Grada. | ||
| + | |||
=== Externí odkazy === | === Externí odkazy === | ||
| − | [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fenomenologie Fenomenologie na Wikipedii] | + | |
| − | [http://cs.wikipedia.org/wiki/Martin_Heidegger Martin Heidegger na Wikipedii] | + | * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fenomenologie Fenomenologie na Wikipedii] |
| − | [https://en.wikipedia.org/wiki/Phenomenal_field_theory Phenomenal field theory na Wikipedii] | + | * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Martin_Heidegger Martin Heidegger na Wikipedii] |
| − | [http://www.psychoweb.cz/psychologie/snygg-a-combs--fenomenologicky-pristup/ Snygg a Combs - Fenomenologický pristup] | + | * [https://en.wikipedia.org/wiki/Phenomenal_field_theory Phenomenal field theory na Wikipedii] |
| − | [http://phenomenologyblog.com/?p=485 Phenomenology_blog] | + | * [http://www.psychoweb.cz/psychologie/snygg-a-combs--fenomenologicky-pristup/ Snygg a Combs - Fenomenologický pristup] |
| + | * [http://phenomenologyblog.com/?p=485 Phenomenology_blog] | ||
| + | |||
=== Doporučená literatura a odkazy === | === Doporučená literatura a odkazy === | ||
| − | Blecha, I. (2004) Filozofie. Olomouc: Nakladatelství Olomouc | + | |
| − | Merleau-Ponty, M. (1996) Phenomenology of perception. Delhi: Gallimard. | + | * Blecha, I. (2004) Filozofie. Olomouc: Nakladatelství Olomouc |
| − | [https://vitpokorny.wordpress.com/tag/fenomenologie/ Fenomenologie - wordpress] | + | * Merleau-Ponty, M. (1996) Phenomenology of perception. Delhi: Gallimard. |
| − | [http://plato.stanford.edu/entries/heidegger/ Stanford Encyclopedia of Philosophy - M. Heidegger] | + | * [https://vitpokorny.wordpress.com/tag/fenomenologie/ Fenomenologie - wordpress] |
| − | [http://www.phenomenologyonline.com Phenomenologyonline] | + | * [http://plato.stanford.edu/entries/heidegger/ Stanford Encyclopedia of Philosophy - M. Heidegger] |
| + | * [http://www.phenomenologyonline.com Phenomenologyonline] | ||
| + | |||
=== Související články === | === Související články === | ||
| − | [[Artur_W._Combs_a_Donald_Snygg|Artur W. Combs a Donald Snygg]] | + | |
| + | * [[Artur_W._Combs_a_Donald_Snygg|Artur W. Combs a Donald Snygg]] | ||
| + | |||
=== Zdroje obrázků === | === Zdroje obrázků === | ||
| − | + | ||
| − | + | # [https://vitpokorny.wordpress.com/tag/fenomenologie/ Edmund Husserl] | |
| − | + | # [http://philosophy-e.com/martin-heidegger/ Martin Heidegger] | |
| + | # [http://www.psychoweb.cz/psychologie/snygg-a-combs--fenomenologicky-pristup/ Jevové pole] | ||
| + | |||
=== Klíčová slova === | === Klíčová slova === | ||
| + | |||
Fenomenologie, Dasein, bytí, jsoucno, esence, existence, fenomén | Fenomenologie, Dasein, bytí, jsoucno, esence, existence, fenomén | ||
| + | |||
[[Kategorie: Dějiny psychologie|*]] | [[Kategorie: Dějiny psychologie|*]] | ||
[[Kategorie: Psychologie|*]] | [[Kategorie: Psychologie|*]] | ||
Aktuální verze z 9. 1. 2015, 06:26
Fenomenologie pochází z řeckého slova fainomenon = jev[1] a vychází z Husserlovy snahy vrátit filosofii "k věcem samým", která spočívá v systematickém objasňování toho, co a jak se nám jeví, a jak se to projevuje ve vědomí[2]... "Domnívá se [Husserl], že existence jsoucna musí být srozumitelná čistě ze samotného lidského vědomí."
Fenomenologie se zabývá esencemi a hledá jejich definici, ale je to také transcendentální filosofie, která vrací esenci zpět do existence, je to filosofie, pro kterou je svět vždy „už tady“ před reflexí počátku, jako nezcizitelná přítomnost.[3]
Edmund Husserl
Edmund Husserl
- Narodil se roku 1859 v Prostějově a zemřel 1938 ve městě Freiburg im Breisgau
- Zakladatel fenomenologie
- Německý filozof, rodák z Prostějova; působil hlavně ve Freiburgu
- 1876-1882 studoval v Lipsku, Berlíně a ve Vídni matematiku, fyziku a filosofii [4]
- Ovlivnili ho dva Rakušané - Bernard Bolzano (1781-1848) a Franz Bretano (1838-1917)- oba názorově v opozici ke Kantovi
- K podstatám se nedostaneme, zaměření na to, jak se věci člověku zjevují
- Myšlení je intencionální (tzn. nezáleží na tom, jaké věci jsou, ale na tom, jak je vnímáme)
- Spojení Descartovy metodické pochybnosti a Kantovy transcendentální filosofie[5]
"Dospíváme tak k vědě, která je sice vědou o vědomí, a přece ne psychologií, k fenomenologii vědomí oproti přírodovědě o vědomí. A protože se zde nejede o náhodnou záměnu, je třeba od počátku čekávat, že fenomenologie a psychologie musí být navzájem spojeny běžnými vztahy, mají-li obě – i když různým způsobem a odlišným "postojem" – co činit s vědomím."[6]
Fenomenologická redukce
Husserl tvrdí, že abychom se dostali k základům opravdové zkušenosti o světě, je třeba "vyzávorkovat" předsudky (to znamená, vyřadit všechny předsudky naší pozornosti.) Převedeme tak danou věc na fenomén, čímž se ukáže mnoho zajímavého, které nám doposud unikalo.[7]
Pojmy vnějšího a vnitřního vnímání
- Fenomenologie zdůrazňuje roli zkušenosti, nikoli však pouze empirické zkušenosti.
- Husserl označuje filozofii za vědu eidetickou (eidos= idea, podstata)
- Pro fenomenologii je stejně jako smyslová zkušenost, důležitá zkušenost vnitřní.
„Vnější vnímání je vnímání vnějších věcí, jejich vlastností a vztahů, jejich proměn a vzájemného působení. Vnímání sebe sama je vnímání, které může mít každý o svém vlastním Já a jeho vlastnostech, stavech a činnostech.“[8]
Fenomén
Fenomén = jev, to, co se nám ukazuje; je poznatelný ve dvou vrstvách
- reálná vrstva – uchopitelná smysly, nese eidetickou vrstvu
- eidetická vrstva – její znaky (esence) jsou poznatelné skrze jiné duchovní akty, nikoli skrze smysly[9]
Přirozený svět
Husserl se snažil nazírat na svět tak, jaký je v jeho vlastní přirozenosti - tj. než jej vědecky zpracujeme. Byl jedním z prvních Evropanů v 20. století, kteří si uvědomovali, že Evropa je jednostranně vědecky orientovaná a stojí tak na pokraji krize, jež vznikla tím, že moderní věda již nerozumí přirozenému světu, ze kterého vzešla. Lidstvo žije v cizím světe plném vědeckých kontrukcí a podřizuje se jeho nárokům. Návrat k přirozenému světu je tak, podle Husserla, úkolem dneška. Měli bychom si uvědomit svou odpovědnost za to, jak existujeme a jak nakládáme s realitou.[10]
Dílo E. Husserla:
- 1901 Logická zkoumání
- 1913 Ideje k čisté fenomenologii a fenomenologická filosofie
- 1929 Formální a transcendentální logika
- 1931 Karteziánské meditace
E. Husserl inspiroval mnoho dalších myslitelů, mezi které patří např: Heidegger, Gadamer, Arendtová, Levinas, Merleau-Ponty, Ricoeur, Derrida[11] a Patočka[12]
Martin Heidegger
Martin Heidegger (1889-1976)
"Jeho největší přínos tkví v tom, že obnovil otázku po bytí čili ontologii, kterou podle něho moderní filosofie zanedbala."[13]
- Německý fenomenologický filosof, žák E. Husserla
- přátelil se s Karlem Jaspersem
- Měl krátký poměr s Hannah Arendtovou[14]
- Rozešel se s Husserlem; Heideggerova ontologie stála v rozporu s původní fenomenologií (fenomenologie se chtěla vyhnout otázkách po bytí a po "věcech o sobě")
- Dílo: roku 1927 "Bytí a čas"
Dasein
Dasein = "pobyt" tady - bytí tady a teď.
Heidegger nikde nemluvil o člověku, nositele existence nazýval "Dasein", čímž říkal, že člověk je místem, kde se bytí odehrává. Nicméně, Dasein se nevyskytuje tak jednoduše jako třeba kámen, Dasein se musí o svou existenci starat, nemá ji zajištěnou. Starost (Sorge) je jeden ze základních rysů Dasein. Pokud se však o svou existenci musíme starat, znamená to, že není hotová, patří ji nehotovost. [15]
"Co není hotové, je v čase. ... Být v čase znamená "vrhat" se neustále vpřed, mířit k tomu, "co ještě není". Člověk je svou vlastní budoucností projektem sebe sama; to, čím ještě není, patří bytostně k tomu, čím už jest. Ale mít u sebe svou budoucnost znamená být konečný, vztahovat se ke své smrti. Smrt není konec života kdesi v neurčité budoucnosti, smrt je přítomna v pohybu naší existence."[16]
Ontologická diferenciace
- Existence (Bytí) – to, co je
- Esence (Jsoucno) – podstata (každá věc má svou podstatu)
Další pokračovatelé fenomenologie
Fenomenologie našla své pokračovatele v existencialismu a hermeneutice
- Karl Jaspers (1883–1969)
- Hannah Arendtová (1906–1975)
- Gabriel Marcel (1889–1973)
- Jean-Paul Sartre (1905–1980)
- Max Scheler (1874–1928)
- Maurice Merleau-Ponty (1908-1961)
- Eugen Fink (1905–1975)
- Emmanuel Lévinas (1906-1995)
Čeští fenomenologové:
- Jan Patočka (1907-1977)
- Erazim Kohák
- Ivan Blecha
- Pavel Kouba
- Miroslav Petříček
- Petr Rezek
- Jan Sokol[17]
V oblasti gnoseologie (nauka o poznání) vznikla jako důležitá odnož fenomenologie hermeneutika, jejímž hlavním představitelem je Hans Georg Gadamer.
Přesah fenomenologie do psychoterapie
- Carl R. Rogers – na osobu zaměřená psychoterapie je založená přímo na teorii Donalda Snygga a Arthura W. Combse „Phenomenal field theory“
- Tato teorie říká, že všechno chování je určeno vědomým Já, které je popsáno jako „the phenomenal field“ (jevové pole) nějak se chovajícího organismu a může být pochopeno pouze, pokud člověk vidí svět skrze oči konkrétního jedince a jeho myslí.[18]
Odkazy
Reference
- ↑ http://zsv-maturita.blogspot.cz/2011/05/265-existencialismus-fenomenologie.html
- ↑ http://ufar.ff.cuni.cz/7/fenomenologie-hermeneutika-post-strukturalismus-na-ufaru
- ↑ Merleau-Ponty, M. (1996) Phenomenology of perception. Delhi: Gallimard.
- ↑ Plháková, A. (2006) Dějiny psychologie. Praha: Grada.
- ↑ Měšťánek Tomáš. (1992). Poznámky k dějinám filozofie. (1. vyd., 103 s.) Praha: Bílý slon.
- ↑ Husserl Edmund. (2013). Filosofie jako přísná věda. (Vyd. 1., ix, 83 s.) Praha: Togga.
- ↑ Blecha, I. (2004) Filozofie. Olomouc: Nakladatelství Olomouc
- ↑ Co je fenomén?: Husserl a fenomenologie ve Francii. (2010). (427 s.) Červený Kostelec: Pavel Mervart.
- ↑ Měšťánek Tomáš. (1992). Poznámky k dějinám filozofie. (1. vyd., 103 s.) Praha: Bílý slon.
- ↑ Blecha, I. (2004) Filozofie. Olomouc: Nakladatelství Olomouc.
- ↑ http://www.phenomenologyonline.com/scholars/husserl-edmund/
- ↑ Blecha, I. (2004) Filozofie. Olomouc: Nakladatelství Olomouc.
- ↑ Wikipedia: the free encyclopedia [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/martin_heidegger
- ↑ http://cs.wikipedia.org/wiki/Martin_Heidegger
- ↑ Blecha, I. (2004) Filozofie. Olomouc: Nakladatelství Olomouc
- ↑ Blecha Ivan. (2002). Filosofie. (4. oprav. a rozšíř.v, 277 s.) Olomouc: Nakladatelství Olomouc.
- ↑ http://cs.wikipedia.org/wiki/Fenomenologie
- ↑ http://en.wikipedia.org/wiki/Phenomenal_field_theory
Použitá literatura
- Blecha, I. (2004) Filozofie. Olomouc: Nakladatelství Olomouc.
- Co je fenomén?: Husserl a fenomenologie ve Francii. (2010). Červený Kostelec: Pavel Mervart.
- Husserl, E. (2013) Filosofie jako přísná věda. Praha: TOGGA.
- Merleau-Ponty, M. (1996) Phenomenology of perception. Delhi: Gallimard.
- Měšťánek, T.(1992) Poznámky k dějinám filosofie. Praha: Bílý slon.
- Plháková, A. (2006) Dějiny psychologie. Praha: Grada.
Externí odkazy
- Fenomenologie na Wikipedii
- Martin Heidegger na Wikipedii
- Phenomenal field theory na Wikipedii
- Snygg a Combs - Fenomenologický pristup
- Phenomenology_blog
Doporučená literatura a odkazy
- Blecha, I. (2004) Filozofie. Olomouc: Nakladatelství Olomouc
- Merleau-Ponty, M. (1996) Phenomenology of perception. Delhi: Gallimard.
- Fenomenologie - wordpress
- Stanford Encyclopedia of Philosophy - M. Heidegger
- Phenomenologyonline
Související články
Zdroje obrázků
Klíčová slova
Fenomenologie, Dasein, bytí, jsoucno, esence, existence, fenomén
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
