Mezinárodní desetinné třídění: Porovnání verzí

Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru
 
(Není zobrazeno 20 mezilehlých verzí od 5 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
'''Mezinárodní desetinné třídění''' (česká zkratka MDT, anglická zkratka je UDC = The '''U'''niversal '''D'''ecimal '''C'''lassification) je univerzální, mezinárodně srozumitelná bibliografická a knihovnická klasifikace. Díky neustálému přibývání nových informací se třídění stále rozšiřuje, proto probíhá neustálá aktualizace.<br />
+
'''Mezinárodní desetinné třídění''' (česká zkratka MDT, anglická zkratka je UDC = The '''U'''niversal '''D'''ecimal '''C'''lassification) je univerzální klasifikační systém sloužící k indexování a vyhledávání věcných informací o dokumentech nebo jejich částech. Výhodami tohoto systému jsou jeho univerzálnost a flexibilita. Patří mezi mezinárodně nejrozšířenější klasifikační systémy.<ref name ="Balíková">BALÍKOVÁ, Marie. Problematika věcného pořádání informací a jejich zpřístupnění. ''Národní knihovna'', 2001, roč. 12, č. 3 s. 175-1186. [cit. 2016-02-02]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0103/0103175.html</ref><br />
  
−
MDT je selekční jazyk prekoordinovaný (tj. má předem vytvořené kategorie, do kterých je možné dokument zařadit při použití jistých kritérií) používá numerickou (tj. číselnou) notaci hierarchického charakteru.<br />
+
== Charakteristika ==
 +
MDT je prekoordinovaný [[selekční jazyk]] (tj. má předem vytvořené kategorie, do kterých je možné dokument zařadit při použití jistých kritérií) používá numerickou (tj. číselnou) notaci hierarchického charakteru.<ref name = wikiknihovna>BRÁZDOVÁ, Miroslava. MDT. WikiKnihovna [online]. 23.12.2012 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=MDT#cite_note-H.C3.81NDLOV.C3.81-3</ref><br />
  
−
MDT patří mezi nejrozšířenější klasifikační třídění, dále hojně využívanými systémy jsou Deweyho desetinné třídění (zkratka DDT) a Library of Congress Classification (český název „Třídění Kongresové knihovny,“ používá se zkratka LCC; tuto klasifikaci používá v ČR Národní technická knihovna).<br />
+
MDT patří mezi nejrozšířenější univerzální klasifikační systémy. Dalšími hojně využívanými systémy jsou [[Melville Dewey a jeho přínos knihovnictví#Deweyho desetinné třídění|Deweyho desetinné třídění]] (Dewey Decimal Classification, DDC; v češtině se používá zkratka DDT) a [[Třídění Kongresové knihovny]] (Library of Congress Classification, LCC).<ref>BALÍKOVÁ, Marie. univerzální klasifikační systém. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-02-02]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001656&local_base=KTD</ref> Tento způsob klasifikace u nás používá Národní technická knihovna.<br />
  
−
Pro Českou republiku se o MDT stará Národní knihovna České republiky, která také zveřejňuje tabulky v elektronické podobě – online (http://www2.nkp.cz/mdt/index.htm) i offline (CD). Je také samozřejmě možné použít tištěné tabulky.<br />
+
O MDT se v současnosti na mezinárodní úrovni stará Konsorcium pro MDT (UDC Consortium) sídlící v Haagu, které pravidelně provádí jeho aktualizaci. Národní knihovna ČR získala v roce 1994 licenci na zpřístupnění MDT v ČR, podle které má právo na překlad MDT do češtiny a jeho publikaci. MDT bylo mezi lety 1997 a 2003 vydáváno v elektronické podobě na CD-ROM.<ref> PLECHŠMÍDOVÁ, Marie. MDT v ČR. Národní knihovna, 1999, roč. 10, č. 3 s. 153-154. [cit. 1. 2. 2016]. ISSN 0862-7487. Dostupné z: http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR9903/9903153.html</ref>Od roku 2003 je přístupná on-line verze<ref> MDT: Mezinárodní desetinné třídění. [cit. 1. 2. 2016]. Dostupné z: http://www.aipberoun.cz/?q=node/21</ref>.<br />
  
 
Třídění může být použito nejen na textové dokumenty, ale i na jiná média jako jsou filmy, videa, zvukové nahrávky, ilustrace, mapy, ale také na muzejní objekty.<br />
 
Třídění může být použito nejen na textové dokumenty, ale i na jiná média jako jsou filmy, videa, zvukové nahrávky, ilustrace, mapy, ale také na muzejní objekty.<br />
  
 
== Historie ==
 
== Historie ==
−
Počátky MDT lze najít na konci 19. století. U zrodu tohoto klasifikačního jazyka stáli dva belgičtí právníci – Paul Otlet a Henri La Fontaine. Ti roku 1895 založili Mezinárodní bibliografický ústav sídlící v Bruselu, aby bylo možné bibliograficky zpracovat veškerou tiskovou produkci ve světě. Ke splnění tohoto cílu potřebovali klasifikační univerzální systém ke zpracování a následnému třídění informací.<br />
+
[[File: Manuel du Répertoire Bibliographique Universel.jpg |thumb|right| První vydání MDT]]
 +
Počátky MDT lze najít na konci 19. století. U zrodu tohoto klasifikačního jazyka stáli dva belgičtí právníci – [[Paul Otlet]] a [[Henri La Fontaine]]. Ti roku 1895 založili Mezinárodní bibliografický ústav sídlící v Bruselu, aby bylo možné bibliograficky zpracovat veškerou tiskovou produkci ve světě. Ke splnění tohoto cíle potřebovali univerzální klasifikační systém ke zpracování a následnému třídění informací. Jako insiprace jim posloužilo Deweyho desetinné třídění, u jehož zrodu stál americký knihovník [[Melville Dewey a jeho přínos knihovnictví|Melville Dewey]].<ref name=hand>HÁNDLOVÁ, Olga. Dějiny a vývoj MDT. KIVI: Knihovnictví a Informační vědy Informuje [online]. 2004 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=25</ref><br />
  
−
První vydání tabulek vyšlo roku 1905, kdy je taky datován oficiální vznik tohoto klasifikačního jazyka. První vydání bylo nejdříve zveřejněno ve Francii, později pak v Německu, Anglii, Japonsku, Rusku, Španělsku a v dalších mnoha zemích.  Druhé vydání tabulek vyšlo v letech 1927 – 1933.<br />
+
První vydání tabulek MDT vyšlo roku 1905, kdy je taky datován oficiální vznik tohoto klasifikačního jazyka. První vydání bylo nejdříve zveřejněno ve Francii, později pak v Německu, Anglii, Japonsku, Rusku, Španělsku a v dalších mnoha zemích.  Druhé vydání tabulek vyšlo v letech 1927–1933.<br />
  
−
Při tvorbě MDT se autoři nechali inspirovat Deweyho desetinné třídění, u jehož zrodu stál americký knihovník [[Melville Dewey a jeho přínos knihovnictví|Melville Dewey]]. <br />
+
MDT se rozšířilo do celého světa. Je přeloženo do 23 různých jazyků. Anglická verze je používaná na Britských ostrovech, v Kanadě, Austrálii, na Novém Zélandu, v Indii i v zemích severní Afriky. Nejvíce je MDT používání v Evropě, také v Japonsku, v Rusku, v Brazílii a v ostatních zemích Jižní Ameriky. V USA si stále svou pozici drží DDT, ale některé knihovny již na MDT přešly.<ref name=hand/><br />
−
<br />
 
−
MDT se rozšířilo do celého světa. Je přeloženo do 23 různých jazyků. Anglická verze je používaná na Britských ostrovech, v Kanadě, Austrálii, na Novém Zélandu, v Indii i v zemích severní Afriky. Nejvíce je MDT používání v Evropě, také v Japonsku, v Rusku, v Brazílii a v ostatních zemích Jižní Ameriky. V USA si stále svou pozici drží DDT, ale některé knihovny již na MDT přešly.[http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=25]<br />
 
  
 
== Základní třídy ==
 
== Základní třídy ==
 +
[[File:La Classification Décimale Universelle.jpg|thumb|right| Schéma MDT]]
 
{| class="wikitable"
 
{| class="wikitable"
 
|-
 
|-
Řádek 39: Řádek 40:
 
| 8 || Jazyky. Jazykověda. Literatura.
 
| 8 || Jazyky. Jazykověda. Literatura.
 
|-
 
|-
−
| 9 || Zeměpis. Životopisy. Dějiny.
+
| 9 || Zeměpis. Životopisy. Dějiny.<ref name=hand/>
 
|-
 
|-
 
|}
 
|}
−
Třída č. 4 není obsazená z důvodu, že se počítá s vývojem lidského poznání. Pokud by byl objeven nový obor, nová problematika, která by nezapadala do ostatních tříd, zařadila by se do 4. třídy.<br />
+
Třída č. 4 původně obsahovala jazyky a jazykovědu. Tyto obory byly později přesunuty do třídy č. 8.<ref name=Poljakova>POLJAKOVÁ, Anežka. 2006. ''Vývoj využití desetinného třídění v českém prostředí''. Praha, 56 s. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Peter PÁLKA.</ref><br />
  
−
== Rozdíly mezi MDT a DDT ==
+
== Výhody a nevýhody MDT ==
−
Rozdíly mezi těmito klasifikačními systémy nejsou velké. MDT má tříd 9, ale 4. třída je vynechána pro případnou novou problematiku, počítá tedy s vývojem v budoucnosti. DDT má všechny třídy plné, od 0 – 9.<br />
+
Hlavními výhodami MDT jsou jeho univerzálnost a flexibilita.<br />
 +
 
 +
Univerzálnost je dána hned několika aspekty:<br />
 +
 
 +
* Schopnost třídit vešekeré informace podle jednotlivých vědních oborů a jejich pořádání do tříd, podtříd, oddílů atd.
 +
* Možnost volby úplné, střední nebo zkrácené verze notace.
 +
* Mezinárodní srozumitelnost způsobená použitím arabských číslic vyjadřujících obsah, které se převádí mezi jednotlivými jazyky snadněji než notace obsahující písmena.
 +
* Využití pomocných znaků.
 +
* Rozšíření v mnoha zemích, především v Evropě, Latinské Americe a částečně v Africe.
 +
 
 +
Flexibilita je dána strukturou notací. Notace jsou složené z relativně nezávislých celků, které je možné zapisovat do jednotlivých polí knihovnického systému. Výběr a pořadí těchto celků záleží ve velké míře na rozhodnutí každé katalogizační agentury.<br />
  
−
Co je velkým plusem u MDT, jsou pomocné a spojovací znaky, kterých má mnoho. Mohou napomoci rozvinout problematiku a vytvořit znak rozvinutý, či složený. U DDT pomocné znaky chybí.<br />
+
Číselná notace, která napomáhá mezinárodní srozumitenosti MDT, představuje i nevýhodu. Systém není tolik uživatelsky přívětivý jako klasifikace vycházející z přirozených jazyků. Další nevýhodou může být volnost hierarchické struktury, která je výhodou pro jednotlivé instituce, ale vzniklá nejednotnost představuje překážku v meziinstitucionální a mezinárodní spolupráci.<ref name ="Balíková"/>
  
−
Dalším rozdílem je, že DDT má znaky trojmístné, zatím co MDT jednomístné.<br />
+
== Rozdíly mezi MDT a DDT ==
 +
MDT bylo vytvořeno na základě DDT, které Otlet s La Fontainem přizpůsobili evropskému prostředí. MDT má třídy 0–9, ale 4. třída je vynechána pro případnou novou problematiku, počítá tedy s vývojem v budoucnosti. DDT má obsazených všech deset tříd (0–9). Výhodou MDT je velké množství pomocných znaků a spojovacích symbolů sloužících k vytváření komplexních znaků. Dalším rozdílem je, že DDT má znaky trojmístné a v případě potřeby se do notací dodávají nuly. MDT má znaky jednomístné.<ref>MACHÁČKOVÁ, Tereza. Možnosti uspořádání fondu v Národní technické knihovně ČR. ''Ikaros'' [online]. 2006, ročník 10, číslo 1 [cit. 2016-02-03]. urn:nbn:cz:ik-12000. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12000</ref>
  
 
== Odkazy ==
 
== Odkazy ==
  
−
==== Použitá literatura: ====
+
=== Reference ===
−
# Universal Decimal Classification. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2014 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Universal_Decimal_Classification
+
<references/>
−
# HÁNDLOVÁ, Olga. Dějiny a vývoj MDT. KIVI: Knihovnictví a Informační vědy Informuje [online]. 2004 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=25
 
−
# BRÁZDOVÁ, Miroslava. MDT. WikiKnihovna [online]. 23.12.2012 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=MDT#cite_note-H.C3.81NDLOV.C3.81-3
 
−
# Mezinárodní desetinné třídění. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2014 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_desetinn%C3%A9_t%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD
 
−
# Library of Congress Classification. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2014 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Library_of_Congress_Classification
 
  
−
==== Související články: ====
+
=== Použitá literatura ===
−
[[Melville Dewey a jeho přínos knihovnictví|Melville Dewey]]
+
* BALÍKOVÁ, Marie. Problematika věcného pořádání informací a jejich zpřístupnění. ''Národní knihovna'', 2001, roč. 12, č. 3 s. 175-1186. [cit. 2016-02-02]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0103/0103175.html
 +
* BRÁZDOVÁ, Miroslava. MDT. WikiKnihovna [online]. 23.12.2012 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=MDT#cite_note-H.C3.81NDLOV.C3.81-3
 +
* HÁNDLOVÁ, Olga. Dějiny a vývoj MDT. KIVI: Knihovnictví a Informační vědy Informuje [online]. 2004 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=25
 +
* MACHÁČKOVÁ, Tereza. Možnosti uspořádání fondu v Národní technické knihovně ČR. ''Ikaros'' [online]. 2006, ročník 10, číslo 1 [cit. 2016-02-03]. urn:nbn:cz:ik-12000. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12000
 +
* PLECHŠMÍDOVÁ, Marie. MDT v ČR. Národní knihovna, 1999, roč. 10, č. 3 s. 153-154. [cit. 1. 2. 2016]. ISSN 0862-7487. Dostupné z: http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR9903/9903153.html
 +
* POLJAKOVÁ, Anežka. 2006. ''Vývoj využití desetinného třídění v českém prostředí''. Praha, 56 s. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Peter PÁLKA.
  
−
[[Deweyho desetinné třídění]]
+
=== Externí odkazy ===
 +
* [http://www2.nkp.cz/mdt/index.htm Tabulky MDT v elektronické podobě]
  
−
[[Selekční jazyky]]
+
=== Související články ===
 +
*[[Paul Otlet]]
 +
*[[Henri La Fontaine]]
 +
*[[Selekční jazyky]]
 +
*[[Veřejné knihovny]]
 +
*[[Melville Dewey a jeho přínos knihovnictví#Deweyho desetinné třídění|Deweyho desetinné třídění]]
 +
*[[Třídění Kongresové knihovny]]
  
−
[[Veřejné knihovny]]
+
=== Klíčová slova ===
 +
Mezinárodní desetinné třídění, Deweyho desetinné třídění, knihovnické klasifikace, systematické selekční jazyky, Paul Otlet, Henri La Fontaine
  
−
==== Klíčová slova: ====
+
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]
−
Mezinárodní desetinné třídění, Deweyho desetinné třídění, knihovnické klasifikace, systematické selekční jazyky, Melville Dewey[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]
+
[[Kategorie:Zpracování informací a informační servis]]
 +
[[Kategorie:Teoretické a obecné aspekty knihovnictví a informací]]
 +
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Drobíková]]

Aktuální verze z 7. 4. 2017, 09:28

Mezinárodní desetinné třídění (česká zkratka MDT, anglická zkratka je UDC = The Universal Decimal Classification) je univerzální klasifikační systém sloužící k indexování a vyhledávání věcných informací o dokumentech nebo jejich částech. Výhodami tohoto systému jsou jeho univerzálnost a flexibilita. Patří mezi mezinárodně nejrozšířenější klasifikační systémy.[1]

Charakteristika

MDT je prekoordinovaný selekční jazyk (tj. má předem vytvořené kategorie, do kterých je možné dokument zařadit při použití jistých kritérií) používá numerickou (tj. číselnou) notaci hierarchického charakteru.[2]

MDT patří mezi nejrozšířenější univerzální klasifikační systémy. Dalšími hojně využívanými systémy jsou Deweyho desetinné třídění (Dewey Decimal Classification, DDC; v češtině se používá zkratka DDT) a Třídění Kongresové knihovny (Library of Congress Classification, LCC).[3] Tento způsob klasifikace u nás používá Národní technická knihovna.

O MDT se v současnosti na mezinárodní úrovni stará Konsorcium pro MDT (UDC Consortium) sídlící v Haagu, které pravidelně provádí jeho aktualizaci. Národní knihovna ČR získala v roce 1994 licenci na zpřístupnění MDT v ČR, podle které má právo na překlad MDT do češtiny a jeho publikaci. MDT bylo mezi lety 1997 a 2003 vydáváno v elektronické podobě na CD-ROM.[4]Od roku 2003 je přístupná on-line verze[5].

Třídění může být použito nejen na textové dokumenty, ale i na jiná média jako jsou filmy, videa, zvukové nahrávky, ilustrace, mapy, ale také na muzejní objekty.

Historie

První vydání MDT

Počátky MDT lze najít na konci 19. století. U zrodu tohoto klasifikačního jazyka stáli dva belgičtí právníci – Paul Otlet a Henri La Fontaine. Ti roku 1895 založili Mezinárodní bibliografický ústav sídlící v Bruselu, aby bylo možné bibliograficky zpracovat veškerou tiskovou produkci ve světě. Ke splnění tohoto cíle potřebovali univerzální klasifikační systém ke zpracování a následnému třídění informací. Jako insiprace jim posloužilo Deweyho desetinné třídění, u jehož zrodu stál americký knihovník Melville Dewey.[6]

První vydání tabulek MDT vyšlo roku 1905, kdy je taky datován oficiální vznik tohoto klasifikačního jazyka. První vydání bylo nejdříve zveřejněno ve Francii, později pak v Německu, Anglii, Japonsku, Rusku, Španělsku a v dalších mnoha zemích. Druhé vydání tabulek vyšlo v letech 1927–1933.

MDT se rozšířilo do celého světa. Je přeloženo do 23 různých jazyků. Anglická verze je používaná na Britských ostrovech, v Kanadě, Austrálii, na Novém Zélandu, v Indii i v zemích severní Afriky. Nejvíce je MDT používání v Evropě, také v Japonsku, v Rusku, v Brazílii a v ostatních zemích Jižní Ameriky. V USA si stále svou pozici drží DDT, ale některé knihovny již na MDT přešly.[6]

Základní třídy

Schéma MDT
0 Všeobecnosti
1 Filosofie
2 Náboženství
3 Společenské vědy
4 Neobsazená
5 Matematika. Přírodní vědy.
6 Užité vědy. Lékařství. Technika.
7 Umění. Sport. Hry.
8 Jazyky. Jazykověda. Literatura.
9 Zeměpis. Životopisy. Dějiny.[6]

Třída č. 4 původně obsahovala jazyky a jazykovědu. Tyto obory byly později přesunuty do třídy č. 8.[7]

Výhody a nevýhody MDT

Hlavními výhodami MDT jsou jeho univerzálnost a flexibilita.

Univerzálnost je dána hned několika aspekty:

  • Schopnost třídit vešekeré informace podle jednotlivých vědních oborů a jejich pořádání do tříd, podtříd, oddílů atd.
  • Možnost volby úplné, střední nebo zkrácené verze notace.
  • Mezinárodní srozumitelnost způsobená použitím arabských číslic vyjadřujících obsah, které se převádí mezi jednotlivými jazyky snadněji než notace obsahující písmena.
  • Využití pomocných znaků.
  • Rozšíření v mnoha zemích, především v Evropě, Latinské Americe a částečně v Africe.

Flexibilita je dána strukturou notací. Notace jsou složené z relativně nezávislých celků, které je možné zapisovat do jednotlivých polí knihovnického systému. Výběr a pořadí těchto celků záleží ve velké míře na rozhodnutí každé katalogizační agentury.

Číselná notace, která napomáhá mezinárodní srozumitenosti MDT, představuje i nevýhodu. Systém není tolik uživatelsky přívětivý jako klasifikace vycházející z přirozených jazyků. Další nevýhodou může být volnost hierarchické struktury, která je výhodou pro jednotlivé instituce, ale vzniklá nejednotnost představuje překážku v meziinstitucionální a mezinárodní spolupráci.[1]

Rozdíly mezi MDT a DDT

MDT bylo vytvořeno na základě DDT, které Otlet s La Fontainem přizpůsobili evropskému prostředí. MDT má třídy 0–9, ale 4. třída je vynechána pro případnou novou problematiku, počítá tedy s vývojem v budoucnosti. DDT má obsazených všech deset tříd (0–9). Výhodou MDT je velké množství pomocných znaků a spojovacích symbolů sloužících k vytváření komplexních znaků. Dalším rozdílem je, že DDT má znaky trojmístné a v případě potřeby se do notací dodávají nuly. MDT má znaky jednomístné.[8]

Odkazy

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 BALÍKOVÁ, Marie. Problematika věcného pořádání informací a jejich zpřístupnění. Národní knihovna, 2001, roč. 12, č. 3 s. 175-1186. [cit. 2016-02-02]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0103/0103175.html
  2. ↑ BRÁZDOVÁ, Miroslava. MDT. WikiKnihovna [online]. 23.12.2012 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=MDT#cite_note-H.C3.81NDLOV.C3.81-3
  3. ↑ BALÍKOVÁ, Marie. univerzální klasifikační systém. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-02-02]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001656&local_base=KTD
  4. ↑ PLECHŠMÍDOVÁ, Marie. MDT v ČR. Národní knihovna, 1999, roč. 10, č. 3 s. 153-154. [cit. 1. 2. 2016]. ISSN 0862-7487. Dostupné z: http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR9903/9903153.html
  5. ↑ MDT: Mezinárodní desetinné třídění. [cit. 1. 2. 2016]. Dostupné z: http://www.aipberoun.cz/?q=node/21
  6. ↑ 6,0 6,1 6,2 HÁNDLOVÁ, Olga. Dějiny a vývoj MDT. KIVI: Knihovnictví a Informační vědy Informuje [online]. 2004 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=25
  7. ↑ POLJAKOVÁ, Anežka. 2006. Vývoj využití desetinného třídění v českém prostředí. Praha, 56 s. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Peter PÁLKA.
  8. ↑ MACHÁČKOVÁ, Tereza. Možnosti uspořádání fondu v Národní technické knihovně ČR. Ikaros [online]. 2006, ročník 10, číslo 1 [cit. 2016-02-03]. urn:nbn:cz:ik-12000. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12000

Použitá literatura

Externí odkazy

Související články

Klíčová slova

Mezinárodní desetinné třídění, Deweyho desetinné třídění, knihovnické klasifikace, systematické selekční jazyky, Paul Otlet, Henri La Fontaine

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Mezinárodní_desetinné_třídění&oldid=47125“