Kyberpunk: Porovnání verzí
m |
m |
||
| (Není zobrazeno 20 mezilehlých verzí od 6 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | '''Kyberpunk''' je moderním podžánrem | + | '''Kyberpunk''' je moderním podžánrem science fiction, vlivným především v období 80. a 90. let 20. století. Díla kyberpunku se vyznačují propojením světa [[Počítačová síť - internet, včetně www|počítačové sítě]] se světem reálným a se světem [[virtuální realita|virtuální reality]]. Dochází zde k symbióze člověka s [[moderní technika|moderní technikou]], zejména s počítači, nalezneme zde detailně prokreslenou vizi blízké budoucnosti, propojenost jedince a establishmentu (tradiční a obvykle konzervativní třída společnosti).<ref name="neff">NEFF, Ondřej a OLŠA, Jaroslav. <i>Encyklopedie literatury science fiction</i>. Praha: AFSF, 1995, 555 s. ISBN 80-85390-33-7.</ref><br />Kyberpunková díla připomínají svou atmosférou filmy noir včetně detektivních zápletek z 30. a 40. let.<ref name="freye">FREYERMUTH, Gundolf S. <i>Cyberland: průvodce hi-tech undergroundem</i>. 1. vyd. Brno: Jota, 1997, 240 s. ISBN 80-7217-032-5.</ref> |
== Vznik == | == Vznik == | ||
| − | ''„Pojem Kyberpunk vznikl splynutím hi-tech [[Kybernetika|kybernetiky]] s low-life punkem, tedy nejmodernější techniky s revoltující antikulturou.”'' | + | ''„Pojem Kyberpunk vznikl splynutím hi-tech [[Kybernetika|kybernetiky]] s low-life punkem, tedy nejmodernější techniky s revoltující antikulturou.”''<ref name="freye"/> |
| − | + | Termín v roce 1983 jako první použil spisovatel [http://en.wikipedia.org/wiki/Bruce_Bethke Bruce Bethke] ve své stejnojmenném povídce, o rozšíření se ale zasloužil Gardner Dozois, když slovo „kyberpunk“ použil k pojmenování nového žánru science fiction, kam zařadil autory jako Williama Gibsona, Johna Shirleyho, Bruce Sterlinga a další. Kyberpunk začal ztrácet své žánrové hranice v průběhu 90. let, kdy se jeho témata (např. kyborgové) stala poměrně běžnou součástí mainstreamových science fiction knih. <ref name="pekařova">PEKAŘOVÁ, Hana. Česká kyberpunková literatura [online]. 2007 [cit. 2015-05-26]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce Bohumil Fořt. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/144361/fss_b/>.</ref><br /> | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | + | === Koncepty kyberpunku === | |
| + | Kyberpunk jako literární žánr, filmový žánr, hudební žánr, sociální a politická (dystopická) teorie… <br /> | ||
| + | V literatuře i filmech můžeme vysledovat dva převládající proudy. Jedná se buď o zaměření na imerzivní virtuální realitu a umělou inteligenci, tedy o téma '''rozumové invaze''' jak ji popisuje Bruce Sterling (např. Matrix), anebo o zaměření na techniku (téma '''tělesné invaze''') – zahrnující umělé končetiny, cyborgy, tělesné modifikace člověka a problematizaci jeho podstaty (Ghost in the Shell, Blade Runner) <ref name="zrcadlovky">STERLING, Bruce. Zrcadlovky: kyberpunková antologie. Vyd. 1. Plzeň: Laser, 2000, 291 s. Edice SF. ISBN 80-7193-082-2.</ref> | ||
| − | + | == Média == | |
| + | === Literatura === | ||
| + | Kyberpunková literatura je specifická tvrdým stylem, plynulostí děje a často užívanými slangovými výrazy. Příběhy se odehrávají v blízké budoucnosti, kdy je prostředí technické a temné, příroda ustoupila nebo byla technicky vyrobena. Zpravidla zde najdeme hrdiny žijící na okraji společnosti, parazitující především na elektronice.<ref>NEFF, Ondřej. <i>Jak blufovat o sci-fi</i>. 1. vyd. Praha: Talpress, 1999, 61 s. ISBN 80-7197-096-4.</ref> | ||
| − | '''Města''' bývají vykreslována dystopicky, jsou špinavá, na ulicích se válí odpadky, město pokrývá všudypřítomný prach a smog. Na ulicích přežívají ztracené existence, vysloužilí [[kyborg|kyborgové]], prostitutky, překupníci, hackeři, kteří přišli o práci a také nájemní vrazi, kteří mají často zbraně implantovány přímo do těla.<ref name="pekařová">PEKAŘOVÁ, Hana. <i>Česká kyberpunková literatura</i>. Brno, 2007, 41 s. Dostupný z http://is.muni.cz/th/144361/fss_b/bakalarka_archiv.txt</ref><br /> | + | Jedním ze znaků kyberpunku je rychlé střídání prostředí, kdy se buďto přemisťuje mezi více městy nebo mezi oblastmi obývanými různými sociálními vrstvami. Lidé se podřídili technice a často spolu s [[umělá inteligence|umělou inteligencí]] spolupracují. '''Města''' bývají vykreslována dystopicky, jsou špinavá, na ulicích se válí odpadky, město pokrývá všudypřítomný prach a smog. Na ulicích přežívají ztracené existence, vysloužilí [[kyborg|kyborgové]], prostitutky, překupníci, hackeři, kteří přišli o práci a také nájemní vrazi, kteří mají často zbraně implantovány přímo do těla.<ref name="pekařová">PEKAŘOVÁ, Hana. <i>Česká kyberpunková literatura</i>. Brno, 2007, 41 s. Dostupný z http://is.muni.cz/th/144361/fss_b/bakalarka_archiv.txt</ref><br /> |
| − | + | [[Kyberprostor]] nebo-li "matrix" je pojem, který poprvé použil a tedy i vytvořil William Gibbon ve svém díle Neuromancer. V něm vykresluje svět budoucnosti, podobný našemu reálnému, ve kterém se však objevují [[Hackerství|počítačoví hackeři]] zvaní „kovbojové”, undergroundoví terorističtí punkeři, černé trhy s technickými a genetickými implantáty a především entity mrtvých hackerů, které právě matrixem v podobě vědomí bez těla surfují.<ref name="rush" /> | |
| − | ''„Vynález kyberprostoru jako reálného místa patří k nejvíce oceňovaným příspěvkům kyberpunku v literatuře a umění.”'' | + | ''„Vynález kyberprostoru jako reálného místa patří k nejvíce oceňovaným příspěvkům kyberpunku v literatuře a umění.”''<ref name="rush"/> |
'''William Gibson''' a '''Bruce Sterling''' reagují na jakýkoliv technologický zázrak a jeho zavedení do reálného světa. V jejich knihách najdeme svět ovládaný stroji a technologií, které zaplnily celý svět. Aby v technosvětě přežili, musí se lidé přizpůsobit a stát se v podstatě programovatelnými. Vše mají předem naprogramováno a jakákoliv možnost volby není přípustná. | '''William Gibson''' a '''Bruce Sterling''' reagují na jakýkoliv technologický zázrak a jeho zavedení do reálného světa. V jejich knihách najdeme svět ovládaný stroji a technologií, které zaplnily celý svět. Aby v technosvětě přežili, musí se lidé přizpůsobit a stát se v podstatě programovatelnými. Vše mají předem naprogramováno a jakákoliv možnost volby není přípustná. | ||
| Řádek 28: | Řádek 25: | ||
# '''Počítačový hacker''' - u této postavy se omezujeme pouze na jeho dovednosti, fyzické vlastnosti u něj nejsou důležité | # '''Počítačový hacker''' - u této postavy se omezujeme pouze na jeho dovednosti, fyzické vlastnosti u něj nejsou důležité | ||
# '''Rocker anarchista''' - jedná se o umělce, který se staví proti mainstreamu a odmítá se přizpůsobit<ref name="pekařová"/> | # '''Rocker anarchista''' - jedná se o umělce, který se staví proti mainstreamu a odmítá se přizpůsobit<ref name="pekařová"/> | ||
| − | === Hlavní | + | === Hlavní autoři a jejich stěžejní díla === |
| − | ==== | + | ==== Zahraniční: ==== |
| − | + | [http://en.wikipedia.org/wiki/William_Gibson William Gibson] - Neuromancer<br /> | |
| − | + | [http://en.wikipedia.org/wiki/Bruce_Sterling Bruce Sterling] - Swarm, Schismatrix<br /> | |
| − | + | [http://en.wikipedia.org/wiki/Rudy_Rucker Rudy Rucker ] - Doftware, Wetware<ref name="neff"/><br /> | |
| − | + | [http://en.wikipedia.org/wiki/Bruce_Bethke Bruce Bethke] - Cyberpunk<br /> | |
| − | + | [http://en.wikipedia.org/wiki/Philip_K._Dick Philip K. Dick] - Do Androids Dream of Electric Sheep? (Sní androidi o elektronických ovečkách?)<br /> | |
| − | + | [http://en.wikipedia.org/wiki/Pat_Cadigan Pat Cadigan] - Synners<br /> | |
| − | + | [http://en.wikipedia.org/wiki/John_Brunner_(novelist) John Brunner] - The Shockwave Rider<ref name="cyberpunk">Cyberpunk. In: <i>Wikipedia: the free encyclopedia</i> [online]. Wikimedia Foundation, 2001. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/cyberpunk</ref><br /> | |
| − | ==== | + | ==== Čeští: ==== |
'''Petr Heteša a Karel Veverka''' - první pokusy o kyberpunk => Nečistá hra, „Těšíme se na vás!”<br /> | '''Petr Heteša a Karel Veverka''' - první pokusy o kyberpunk => Nečistá hra, „Těšíme se na vás!”<br /> | ||
'''Karel Veverka''' - Bruster<br /> | '''Karel Veverka''' - Bruster<br /> | ||
| − | + | [http://cs.wikipedia.org/wiki/Ivan_Adamovi%C4%8D Ivan Adamovič] - Krutá je noc<br /> | |
| − | + | [http://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_Walker_Proch%C3%A1zka Jiří Walker Procházka] - volná trilogie Pražský průnik, Rox´n´Roll, Kybernátor<br /> | |
| − | + | [http://www.databazeknih.cz/autori/jan-polacek-12786 Jan Poláček] - Potulný kovboj, Kyberman, Pán sítí, Srdce technopopu<ref name="pekařová"/> | |
| − | |||
| − | |||
| − | Dalšími žánrovými filmy jsou např. [http://www.csfd.cz/film/11040-travnikar/ | + | === Film === |
| − | + | Stěžejním filmovým dílem kyberpunku je film [http://www.csfd.cz/film/8268-blade-runner/galerie/strana-4/?type=1 Blade runner] z roku 1983, který byl natočen na motivy knihy ''Sní androidi o elektronických ovečkách?'' od [http://en.wikipedia.org/wiki/Philip_K._Dick Phillipa K. Dicka]. | |
| − | === | + | Poté, co byl na konci 90. let kyberpunk přijat mainstreamovou kulturou, vznikl velkofilm [http://www.csfd.cz/film/9499-matrix/ The Matrix], který lze považovat za jeden z nejúspěšnějších kyberpunkových filmů vůbec.<ref name="cyberpunk" /> |
| − | Otcem tohoto žánru v oblasti hudby je označován [http://en.wikipedia.org/wiki/Brian_Eno | + | |
| + | Dalšími žánrovými filmy jsou např. [http://www.csfd.cz/film/34300-kokaku-kidotai/ Ghost in the Shell] (anime), [http://www.csfd.cz/film/11040-travnikar/ The Lawnmower Man], [http://www.csfd.cz/film/3301-brazil/?type=1 Brazil], [http://www.csfd.cz/film/1249-terminator/ The Terminator], [http://www.csfd.cz/film/9298-robocop/?type=1 Robocop], atd. | ||
| + | |||
| + | === Hudba === | ||
| + | Otcem tohoto žánru v oblasti hudby je označován [http://en.wikipedia.org/wiki/Brian_Eno Brian Eno], který vynalezl uměleckou '''ambientní hudbu'''. Položil důraz na texturu místo struktury. Tvořil hudbu bez začátku a konce, jeho tvorba působí jako prodloužené okamžiky, prožitky. Jeho tvorba není omezena pravidly a principy. Svou hudbu přirovnává ke [[Komunikace|komunikační]] struktuře, kdy je tvořena překrýváním nesouvisejících [[kódy|kódů]], útržků a kousků jazyka.<br /> | ||
<br /> | <br /> | ||
| − | ''„Enova hudba není soustavou určitých [[Zvuk a zvukové vlnění|zvuků]], kterým člověk naslouchá, ale je spíše prostorem, ve kterém dýchá.”'' | + | ''„Enova hudba není soustavou určitých [[Zvuk a zvukové vlnění|zvuků]], kterým člověk naslouchá, ale je spíše prostorem, ve kterém dýchá.”''<br /> |
| − | Dalším velkým představitelem je [http://en.wikipedia.org/wiki/Genesis_P-Orridge#Psychic_TV_and_Thee_Temple_Ov_Psychic_Youth | + | Dalším velkým představitelem je [http://en.wikipedia.org/wiki/Genesis_P-Orridge#Psychic_TV_and_Thee_Temple_Ov_Psychic_Youth Genesis P. Orridge], který, který ve svých skladbách využívá industriální zvuky. Jeho současná kapela '''Psychic TV''' používá zvuky z továrního prostředí k vytvoření rytmických vzorců a struktur. Hudba tak má velice osvobozující účinky.<br /> |
| − | Orridge vybírá zvuky podle jejich schopnosti ''„narušit myšlenková a tělesná společenská omezení”''. (RUSHKOFF: 2000, s. 139)<br /> | + | Orridge vybírá zvuky podle jejich schopnosti ''„narušit myšlenková a tělesná společenská omezení”''. (RUSHKOFF: 2000, s. 139)<ref name="rush">RUSHKOFF, Douglas. <i>Kyberie: Život v kyberprostoru</i>. Vyd. 1. Praha: SPVČ, 2000, 216 s. ISBN 80-85239-34-5.</ref><br /> |
| − | Snaží se o to, aby zvukovými texturami útočil přímo na tělo, nezajímá ho | + | Snaží se o to, aby zvukovými texturami útočil přímo na tělo, nezajímá ho estetický dopad.<br /> |
| − | Dalšími představiteli jsou např. skupina [http://en.wikipedia.org/wiki/G.G.F.H. | + | Dalšími představiteli jsou např. skupina [http://en.wikipedia.org/wiki/G.G.F.H. GGFH] a zpěvačka '''Sarah Drew''', jejíž hudba prý působí tak, jako kdyby vám někdo rozkládal a zase skládal mozek během jedné sekundy.<ref name="rush"/> |
| − | === | + | === Počítačové hry === |
| − | + | Základní [[počítačová hra|počítačovou hrou]] z oblasti kyberpunku je [http://en.wikipedia.org/wiki/Cyberpunk_2020 Cyberpunk 2020], která vznikla na motivy děl od Willima Gibsona a Bruce Sterlinga. Děj se odehrává v blízké budoucnosti. Hra je hodně zaměřená na kybernetické modifikace, hi-tech zbraně. V doplňcích ke hře, vydaných později, se zaměřuje také na umělou inteligenci, genetické inženýrství a na klonování.<br /> | |
| − | Novinkou v počítačových hrách je hra [http://en.wikipedia.org/wiki/Cyberpunk_2077 | + | Novinkou v počítačových hrách je hra [http://en.wikipedia.org/wiki/Cyberpunk_2077 Cyberpunk 2077], jejíž vydání je plánováno v roce 2015. Tato verze je mnohem pokročilejší, hráči si mohou seskládat svou vlastní postavu, mohou si nastavit různé implantáty, atd.<ref name="cyberpunk"/> |
| − | === | + | === Komiksy === |
| − | Základem je komiks o Batmanovi [http://en.wikipedia.org/wiki/The_Dark_Knight_Returns | + | Základem je komiks o Batmanovi [http://en.wikipedia.org/wiki/The_Dark_Knight_Returns The Dark Knight Returns] od Franka Millera a komiks [http://en.wikipedia.org/wiki/Stray_Toasters Stray Toasters] od Billa Sienkiewicze. Především Stray Toasters je obrazem nejtemnější stránky kyberpunkových komiksů. Hlavní postavou je chlapec, napůl stroj a jeho svět je plný sadomasochismu, násilí a mučení.<ref name="rush"/><br /> |
| − | Téma kyberpunku můžeme najít také v komiksech zvaných | + | Téma kyberpunku můžeme najít také v komiksech zvaných [http://en.wikipedia.org/wiki/Anime Anime] a [http://en.wikipedia.org/wiki/Manga Manga], které pocházejí z Japonska. |
| − | + | == Odkazy == | |
| − | == | ||
=== Reference === | === Reference === | ||
<references/> | <references/> | ||
| Řádek 74: | Řádek 72: | ||
* FREYERMUTH, Gundolf S. <i>Cyberland: průvodce hi-tech undergroundem</i>. 1. vyd. Brno: Jota, 1997, 240 s. ISBN 80-7217-032-5.<br /> | * FREYERMUTH, Gundolf S. <i>Cyberland: průvodce hi-tech undergroundem</i>. 1. vyd. Brno: Jota, 1997, 240 s. ISBN 80-7217-032-5.<br /> | ||
* NEFF, Ondřej. <i>Jak blufovat o sci-fi</i>. 1. vyd. Praha: Talpress, 1999, 61 s. ISBN 80-7197-096-4.<br /> | * NEFF, Ondřej. <i>Jak blufovat o sci-fi</i>. 1. vyd. Praha: Talpress, 1999, 61 s. ISBN 80-7197-096-4.<br /> | ||
| + | * STERLING, Bruce. Zrcadlovky: kyberpunková antologie. Vyd. 1. Plzeň: Laser, 2000, 291 s. Edice SF. ISBN 80-7193-082-2. | ||
* PEKAŘOVÁ, Hana. <i>Česká kyberpunková literatura</i>. Brno, 2007, 41 s. Dostupný z http://is.muni.cz/th/144361/fss_b/bakalarka_archiv.txt<br /> | * PEKAŘOVÁ, Hana. <i>Česká kyberpunková literatura</i>. Brno, 2007, 41 s. Dostupný z http://is.muni.cz/th/144361/fss_b/bakalarka_archiv.txt<br /> | ||
* RUSHKOFF, Douglas. <i>Kyberie: Život v kyberprostoru</i>. Vyd. 1. Praha: SPVČ, 2000, 216 s. ISBN 80-85239-34-5.<br /> | * RUSHKOFF, Douglas. <i>Kyberie: Život v kyberprostoru</i>. Vyd. 1. Praha: SPVČ, 2000, 216 s. ISBN 80-85239-34-5.<br /> | ||
* Cyberpunk. In: <i>Wikipedia: the free encyclopedia</i> [online]. Wikimedia Foundation, 2001. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/cyberpunk<br /> | * Cyberpunk. In: <i>Wikipedia: the free encyclopedia</i> [online]. Wikimedia Foundation, 2001. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/cyberpunk<br /> | ||
| + | === Doporučená literatura === | ||
| + | * FREYERMUTH, Gundolf S. <i>Cyberland: průvodce hi-tech undergroundem</i>. 1. vyd. Brno: Jota, 1997, 240 s. ISBN 80-7217-032-5.<br /> | ||
| + | * RUSHKOFF, Douglas. <i>Kyberie: Život v kyberprostoru</i>. Vyd. 1. Praha: SPVČ, 2000, 216 s. ISBN 80-85239-34-5. | ||
=== Externí odkazy === | === Externí odkazy === | ||
| − | + | * [http://www.infinityplus.co.uk/stories/cpunk.htm Původní povídka Cyberpunk] | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
=== Související články === | === Související články === | ||
| − | [[Kyberkultura]]<br /> | + | * [[Kyberkultura]]<br /> |
| − | [[Kyberprostor]]<br /> | + | * [[Kyberprostor]]<br /> |
| − | [[Umělá inteligence]]<br /> | + | * [[Umělá inteligence]]<br /> |
| − | [[Studia kyberkultury a kyberpunk]] | + | * [[Studia kyberkultury a kyberpunk]] |
=== Klíčová slova === | === Klíčová slova === | ||
Virtuální realita, Kyberprostor, Počítačová síť, Science fiction, Kybernetika | Virtuální realita, Kyberprostor, Počítačová síť, Science fiction, Kybernetika | ||
| − | [[Kategorie: Informační studia a knihovnictví | + | |
| + | [[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]] | ||
| + | [[Kategorie:Uživatelé, gramotnost a čtení]] | ||
| + | [[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]] | ||
Aktuální verze z 16. 9. 2019, 17:22
Kyberpunk je moderním podžánrem science fiction, vlivným především v období 80. a 90. let 20. století. Díla kyberpunku se vyznačují propojením světa počítačové sítě se světem reálným a se světem virtuální reality. Dochází zde k symbióze člověka s moderní technikou, zejména s počítači, nalezneme zde detailně prokreslenou vizi blízké budoucnosti, propojenost jedince a establishmentu (tradiční a obvykle konzervativní třída společnosti).[1]
Kyberpunková díla připomínají svou atmosférou filmy noir včetně detektivních zápletek z 30. a 40. let.[2]
Vznik
„Pojem Kyberpunk vznikl splynutím hi-tech kybernetiky s low-life punkem, tedy nejmodernější techniky s revoltující antikulturou.”[2]
Termín v roce 1983 jako první použil spisovatel Bruce Bethke ve své stejnojmenném povídce, o rozšíření se ale zasloužil Gardner Dozois, když slovo „kyberpunk“ použil k pojmenování nového žánru science fiction, kam zařadil autory jako Williama Gibsona, Johna Shirleyho, Bruce Sterlinga a další. Kyberpunk začal ztrácet své žánrové hranice v průběhu 90. let, kdy se jeho témata (např. kyborgové) stala poměrně běžnou součástí mainstreamových science fiction knih. [3]
Koncepty kyberpunku
Kyberpunk jako literární žánr, filmový žánr, hudební žánr, sociální a politická (dystopická) teorie…
V literatuře i filmech můžeme vysledovat dva převládající proudy. Jedná se buď o zaměření na imerzivní virtuální realitu a umělou inteligenci, tedy o téma rozumové invaze jak ji popisuje Bruce Sterling (např. Matrix), anebo o zaměření na techniku (téma tělesné invaze) – zahrnující umělé končetiny, cyborgy, tělesné modifikace člověka a problematizaci jeho podstaty (Ghost in the Shell, Blade Runner) [4]
Média
Literatura
Kyberpunková literatura je specifická tvrdým stylem, plynulostí děje a často užívanými slangovými výrazy. Příběhy se odehrávají v blízké budoucnosti, kdy je prostředí technické a temné, příroda ustoupila nebo byla technicky vyrobena. Zpravidla zde najdeme hrdiny žijící na okraji společnosti, parazitující především na elektronice.[5]
Jedním ze znaků kyberpunku je rychlé střídání prostředí, kdy se buďto přemisťuje mezi více městy nebo mezi oblastmi obývanými různými sociálními vrstvami. Lidé se podřídili technice a často spolu s umělou inteligencí spolupracují. Města bývají vykreslována dystopicky, jsou špinavá, na ulicích se válí odpadky, město pokrývá všudypřítomný prach a smog. Na ulicích přežívají ztracené existence, vysloužilí kyborgové, prostitutky, překupníci, hackeři, kteří přišli o práci a také nájemní vrazi, kteří mají často zbraně implantovány přímo do těla.[6]
Kyberprostor nebo-li "matrix" je pojem, který poprvé použil a tedy i vytvořil William Gibbon ve svém díle Neuromancer. V něm vykresluje svět budoucnosti, podobný našemu reálnému, ve kterém se však objevují počítačoví hackeři zvaní „kovbojové”, undergroundoví terorističtí punkeři, černé trhy s technickými a genetickými implantáty a především entity mrtvých hackerů, které právě matrixem v podobě vědomí bez těla surfují.[7]
„Vynález kyberprostoru jako reálného místa patří k nejvíce oceňovaným příspěvkům kyberpunku v literatuře a umění.”[7]
William Gibson a Bruce Sterling reagují na jakýkoliv technologický zázrak a jeho zavedení do reálného světa. V jejich knihách najdeme svět ovládaný stroji a technologií, které zaplnily celý svět. Aby v technosvětě přežili, musí se lidé přizpůsobit a stát se v podstatě programovatelnými. Vše mají předem naprogramováno a jakákoliv možnost volby není přípustná.
Hrdinové těchto knih nepochází z privilegovaných vrstev, naopak většinou žijí na okraji společnosti, jsou sami a na dně.
Celkově je můžeme rozdělit do dvou kategorií:
- Počítačový hacker - u této postavy se omezujeme pouze na jeho dovednosti, fyzické vlastnosti u něj nejsou důležité
- Rocker anarchista - jedná se o umělce, který se staví proti mainstreamu a odmítá se přizpůsobit[6]
Hlavní autoři a jejich stěžejní díla
Zahraniční:
William Gibson - Neuromancer
Bruce Sterling - Swarm, Schismatrix
Rudy Rucker - Doftware, Wetware[1]
Bruce Bethke - Cyberpunk
Philip K. Dick - Do Androids Dream of Electric Sheep? (Sní androidi o elektronických ovečkách?)
Pat Cadigan - Synners
John Brunner - The Shockwave Rider[8]
Čeští:
Petr Heteša a Karel Veverka - první pokusy o kyberpunk => Nečistá hra, „Těšíme se na vás!”
Karel Veverka - Bruster
Ivan Adamovič - Krutá je noc
Jiří Walker Procházka - volná trilogie Pražský průnik, Rox´n´Roll, Kybernátor
Jan Poláček - Potulný kovboj, Kyberman, Pán sítí, Srdce technopopu[6]
Film
Stěžejním filmovým dílem kyberpunku je film Blade runner z roku 1983, který byl natočen na motivy knihy Sní androidi o elektronických ovečkách? od Phillipa K. Dicka. Poté, co byl na konci 90. let kyberpunk přijat mainstreamovou kulturou, vznikl velkofilm The Matrix, který lze považovat za jeden z nejúspěšnějších kyberpunkových filmů vůbec.[8]
Dalšími žánrovými filmy jsou např. Ghost in the Shell (anime), The Lawnmower Man, Brazil, The Terminator, Robocop, atd.
Hudba
Otcem tohoto žánru v oblasti hudby je označován Brian Eno, který vynalezl uměleckou ambientní hudbu. Položil důraz na texturu místo struktury. Tvořil hudbu bez začátku a konce, jeho tvorba působí jako prodloužené okamžiky, prožitky. Jeho tvorba není omezena pravidly a principy. Svou hudbu přirovnává ke komunikační struktuře, kdy je tvořena překrýváním nesouvisejících kódů, útržků a kousků jazyka.
„Enova hudba není soustavou určitých zvuků, kterým člověk naslouchá, ale je spíše prostorem, ve kterém dýchá.”
Dalším velkým představitelem je Genesis P. Orridge, který, který ve svých skladbách využívá industriální zvuky. Jeho současná kapela Psychic TV používá zvuky z továrního prostředí k vytvoření rytmických vzorců a struktur. Hudba tak má velice osvobozující účinky.
Orridge vybírá zvuky podle jejich schopnosti „narušit myšlenková a tělesná společenská omezení”. (RUSHKOFF: 2000, s. 139)[7]
Snaží se o to, aby zvukovými texturami útočil přímo na tělo, nezajímá ho estetický dopad.
Dalšími představiteli jsou např. skupina GGFH a zpěvačka Sarah Drew, jejíž hudba prý působí tak, jako kdyby vám někdo rozkládal a zase skládal mozek během jedné sekundy.[7]
Počítačové hry
Základní počítačovou hrou z oblasti kyberpunku je Cyberpunk 2020, která vznikla na motivy děl od Willima Gibsona a Bruce Sterlinga. Děj se odehrává v blízké budoucnosti. Hra je hodně zaměřená na kybernetické modifikace, hi-tech zbraně. V doplňcích ke hře, vydaných později, se zaměřuje také na umělou inteligenci, genetické inženýrství a na klonování.
Novinkou v počítačových hrách je hra Cyberpunk 2077, jejíž vydání je plánováno v roce 2015. Tato verze je mnohem pokročilejší, hráči si mohou seskládat svou vlastní postavu, mohou si nastavit různé implantáty, atd.[8]
Komiksy
Základem je komiks o Batmanovi The Dark Knight Returns od Franka Millera a komiks Stray Toasters od Billa Sienkiewicze. Především Stray Toasters je obrazem nejtemnější stránky kyberpunkových komiksů. Hlavní postavou je chlapec, napůl stroj a jeho svět je plný sadomasochismu, násilí a mučení.[7]
Téma kyberpunku můžeme najít také v komiksech zvaných Anime a Manga, které pocházejí z Japonska.
Odkazy
Reference
- ↑ 1,0 1,1 NEFF, Ondřej a OLŠA, Jaroslav. Encyklopedie literatury science fiction. Praha: AFSF, 1995, 555 s. ISBN 80-85390-33-7.
- ↑ 2,0 2,1 FREYERMUTH, Gundolf S. Cyberland: průvodce hi-tech undergroundem. 1. vyd. Brno: Jota, 1997, 240 s. ISBN 80-7217-032-5.
- ↑ PEKAŘOVÁ, Hana. Česká kyberpunková literatura [online]. 2007 [cit. 2015-05-26]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce Bohumil Fořt. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/144361/fss_b/>.
- ↑ STERLING, Bruce. Zrcadlovky: kyberpunková antologie. Vyd. 1. Plzeň: Laser, 2000, 291 s. Edice SF. ISBN 80-7193-082-2.
- ↑ NEFF, Ondřej. Jak blufovat o sci-fi. 1. vyd. Praha: Talpress, 1999, 61 s. ISBN 80-7197-096-4.
- ↑ 6,0 6,1 6,2 PEKAŘOVÁ, Hana. Česká kyberpunková literatura. Brno, 2007, 41 s. Dostupný z http://is.muni.cz/th/144361/fss_b/bakalarka_archiv.txt
- ↑ 7,0 7,1 7,2 7,3 7,4 RUSHKOFF, Douglas. Kyberie: Život v kyberprostoru. Vyd. 1. Praha: SPVČ, 2000, 216 s. ISBN 80-85239-34-5.
- ↑ 8,0 8,1 8,2 Cyberpunk. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. Wikimedia Foundation, 2001. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/cyberpunk
Použitá literatura
- NEFF, Ondřej a OLŠA, Jaroslav. Encyklopedie literatury science fiction. Praha: AFSF, 1995, 555 s. ISBN 80-85390-33-7.
- FREYERMUTH, Gundolf S. Cyberland: průvodce hi-tech undergroundem. 1. vyd. Brno: Jota, 1997, 240 s. ISBN 80-7217-032-5.
- NEFF, Ondřej. Jak blufovat o sci-fi. 1. vyd. Praha: Talpress, 1999, 61 s. ISBN 80-7197-096-4.
- STERLING, Bruce. Zrcadlovky: kyberpunková antologie. Vyd. 1. Plzeň: Laser, 2000, 291 s. Edice SF. ISBN 80-7193-082-2.
- PEKAŘOVÁ, Hana. Česká kyberpunková literatura. Brno, 2007, 41 s. Dostupný z http://is.muni.cz/th/144361/fss_b/bakalarka_archiv.txt
- RUSHKOFF, Douglas. Kyberie: Život v kyberprostoru. Vyd. 1. Praha: SPVČ, 2000, 216 s. ISBN 80-85239-34-5.
- Cyberpunk. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. Wikimedia Foundation, 2001. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/cyberpunk
Doporučená literatura
- FREYERMUTH, Gundolf S. Cyberland: průvodce hi-tech undergroundem. 1. vyd. Brno: Jota, 1997, 240 s. ISBN 80-7217-032-5.
- RUSHKOFF, Douglas. Kyberie: Život v kyberprostoru. Vyd. 1. Praha: SPVČ, 2000, 216 s. ISBN 80-85239-34-5.
Externí odkazy
Související články
Klíčová slova
Virtuální realita, Kyberprostor, Počítačová síť, Science fiction, Kybernetika
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
