Bútó: Porovnání verzí

 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
* starověký Per Wadžet , tedy dům bohyně [[Wadžet|Wadžety]], minimálně od ramessovského období[[File:Pharaoh's canal.svg|thumb|242x242px]]
+
'''Bútó''', ve Starověku nazývané jako město Per Wadžet, tedy dům bohyně [[Wadžet|Wadžety]], existovalo minimálně od Ramessovského období.
−
* Dnešní Tell  Fara´in
 
−
* Jedna z nejvýznamnějších lokalit
 
−
* Nachází se nedaleko rossetského ramena delty Nilu
 
−
* Důležité náboženské středisko pro Dolní Egypt, tvořilo protiváhu [[Hierakonpolis|Hierakonpoli]]
 
−
* Uctívána zde byla [[Wadžet]], [[Hor]] a heroické božstvo Džebaut
 
−
* Vedou se diskuze, zda -li v predynastickém období nebylo sídlem neznámé vládnoucí dynastie, jak naznačuje pozdější tradice<ref name=":2">BARD K., 1999:Encyclopedia of the Archaeology of Ancient Egypt, London: Taylor & Francis.</ref>
 
  
−
=== Výzkumy ===
+
[[File:Pharaoh's canal.svg|thumb|242x242px]]
 +
 
 +
 
 +
V dnešní době je město známé jako Tell el-Fara'in. pro archeology je toto město jednou z nejvýznamnějších lokalit, která se nachází nedaleko Rossetského ramene delty Nilu. Ve své době bylo toto město náboženským střediskem pro Dolní Egypt, které tvořilo protiváhu [[Hierakonpolis|Hierakonpoli]]. Jak už bylo zmíněno, uctívána zde byla především bohyně [[Wadžet]], ale také bůh [[Hor]] a heroické božstvo [[Džebaut]]. Vedou se taktéž diskuze, zda-li v predynastickém období nebylo město sídlem neznámé vládnoucí dynastie, jak naznačuje pozdější tradice<ref name=":2">BARD K., 1999:Encyclopedia of the Archaeology of Ancient Egypt, London: Taylor & Francis.</ref>
 +
 
 +
 
 +
== Výzkumy ==
 
* '''Egypt Exploration Society (EES) - ''' mezi lety '''1965 - 1967,''' vedené V. Seton-Williams a D. Charlesworth (soustředěné na Pozdní dobu)
 
* '''Egypt Exploration Society (EES) - ''' mezi lety '''1965 - 1967,''' vedené V. Seton-Williams a D. Charlesworth (soustředěné na Pozdní dobu)
 
* '''Deutsches Archäologisches Institut (DAI) - '''od roku '''1983,''' vedené Thomasem von der Way (Predynastická doba)<ref name=":1">SNAPE S., 2014: The Complete Cities of Ancient Egypt, London: Thames & Hudson.</ref>
 
* '''Deutsches Archäologisches Institut (DAI) - '''od roku '''1983,''' vedené Thomasem von der Way (Predynastická doba)<ref name=":1">SNAPE S., 2014: The Complete Cities of Ancient Egypt, London: Thames & Hudson.</ref>
Řádek 13: Řádek 13:
 
== Osídlení ==
 
== Osídlení ==
 
[[File:Buto Location and expansion of the settlement in the first half of the 4th millennium B.C (Arabic).JPG|thumb|150x150px|Plán lokality]]
 
[[File:Buto Location and expansion of the settlement in the first half of the 4th millennium B.C (Arabic).JPG|thumb|150x150px|Plán lokality]]
−
Na třech pahorcích: na dvou zachyceno sídliště, na třetím chrám
+
Na dvou ze tří pahorků města byla objevena sídliště, na třetím chrám.
  
 
=== Predynastické období ===
 
=== Predynastické období ===
−
'''Vrstva I - '''vrstva datovaná do 1.poloviny 4.tisíciletí před Kristem<ref name=":1" />  
+
'''Vrstva I - ''' datovaná do 1. pol. 4. tis. př. Kr. <ref name=":1" /> Byla zde nalezena jednoduchá architektura místního typu, ale i kopie keramiky Palestinského typu.
−
* zachycena jednoduchá architektura
 
  
−
* keramika místní i kopie keramiky palestinského typu
+
'''Vrstva II - ''' derivát osídlení severoegyptského typu, byl zde nalezen kulturní komplex '''Maadí - Bútó''', tvořený jednoduchou architekturou s dřevěnými konstrukcemi, výplety a s použitím mazanic. Fasády byly zdobené pomocí kolíků, od kterých se odvozuje napojení na Uruckou kulturu<ref name=":2" />. Dále byla nalezena keramika s ornamenty vypichovaných trojúhelníků. Taktéž byla nalezena měd, která odkazuje na napojení k Syropalestinskému kulturnímu kruhu.
−
'''Vrstva II - ''' derivát osídlení severoegyptského typu, kulturní komplex '''Maadí - Bútó'''
+
 
−
* jednoduchá architektura - dřevěná konstrukce, výplet, mazanice
+
'''Vrstva III a IV - '''datovaná ke konci Predynastického období, nebo do dynastie 0 . Proběhla změna v materiální kultuře, která byla současná s horizontem [[Nakkáda II]]. V rámci architektury byly nalezeny budovy z nepálených cihel. Keramika byla místní i importovaná z Horního Egypta. Nalezeny byly taktéž čepelkové nástroje.<ref name=":0">KEMP B., 2005: Ancient Egypt: Anatomy of a Civilisation, London: Routledge.</ref>
−
* keramika s výzdobou vypichovaných trojúhelníků
 
−
* nálezy mědi, napojení na syropalestinský kulturní okruh
 
−
* zdobení fasády pomocí kolíků - předpokládané vztahy s Uruckou kulturou<ref name=":2" />
 
−
'''Vrstva III a IV - '''konec predynastického období, dynastie 0  
 
−
* změna v materiální kultuře současná s horizontem [[Nakkáda II]], asimilizace
 
−
* budovy z nepálených cihel
 
−
* keramika i importovaná z Horního Egypta
 
−
* čepelkové nástroje<ref name=":0">KEMP B., 2005: Ancient Egypt: Anatomy of a Civilisation, London: Routledge.</ref>
 
  
 
=== Raně dynastické období ===
 
=== Raně dynastické období ===
−
'''Vrstva V - '''Raně dynastické obdobíí
+
'''Vrstva V - ''' datovaná na začátek Raně dynastického období. Byly nalezeny stavby z nepálených cihel. Taktéž struktura u které mohlo jít i o palác s rozměry 25x10 metrů se zbytky barevné dekorace, byla zde nalezena keramika, díky které byla tato struktura datována do konce 2. dynastie. Domnělý palác byl zničen požárem a bylo nalezeno i pohřebiště Nakkádského typu. <ref name=":0" />
−
* stavby z nepálených cihel
 
−
* struktura, která by mohla být palácem
 
−
** rozměry 25x10 metrů
 
−
** zbytky barevné dekorace
 
−
** pomocí keramiky datován do konce 2. dynastie
 
−
** zničen požárem
 
−
* nalezeno pohřebiště nakkádského typu<ref name=":0" />
 
  
 
=== Stará říše ===
 
=== Stará říše ===
−
Tato lokalita již nejspíše ztratila svou důležitost, není o ní zmíňka v literárních textech. <ref name=":2" /> Archeologicky bylo doloženo jméno panovníka [[Džosér|Džoséra]] na otiscích pečetí. Osídlení ze Staré říše nebylo archeologicky zachyceno.
+
Tato lokalita již nejspíše ztratila svou důležitost, jelikož o není zmínka v literárních textech. <ref name=":2" /> Bylo doloženo jméno panovníka [[Džosér|Džoséra]] na otiscích pečetí, ale osídlení ze Staré říše nebylo archeologicky zachyceno.
  
 
=== Nová říše ===
 
=== Nová říše ===
−
Osídlení archeologicky nezachyceno. Památky:
+
Taktéž nebylo archeologicky zachyceno osídlení.  
 +
 
 +
'''Památky:'''
 
* stéla [[Thutmose III.]] nalezena ''in-situ'' v prostoru chrámu
 
* stéla [[Thutmose III.]] nalezena ''in-situ'' v prostoru chrámu
 
* sochy z období vlády [[Ramese II.]] , opět nalezeny v prostoru chrámu<ref name=":2" />
 
* sochy z období vlády [[Ramese II.]] , opět nalezeny v prostoru chrámu<ref name=":2" />
 +
 
=== Pozdní doba ===
 
=== Pozdní doba ===
−
Archeologicky byly zachyceny až vrstvy spadající až do Pozdní doby. Vykopávky EES se soustředily na prostor sídliště.  
+
Archeologicky byly zachyceny až vrstvy spadající do Pozdní doby. Vykopávky EES se soustředily na prostor sídliště. Byl nalezen chrám, datovaný do 26. dynastie, který byl v písemných pramenech naposledy zmíněn na [[Stéla Satrapů|Stéle Satrapů]]. Nejspíše však navazuje na původní Ramesovské období. 
−
* Chrám:
+
 
−
** 26. dynastie
 
−
** v písemných pramenech naposledy zmíněn na [[Stéla Satrapů|Stéle Satrapů]]
 
−
*** nejspíše však navazuje na původní ramesovský
 
 
=== Řecko - římská doba ===
 
=== Řecko - římská doba ===
−
Rozmach lokality, intensivní osídlení:
+
Nastává rozmach lokality, spojený s intenzivním osídlením. Na severu lokality byly nalezeny dvoje veřejné lázně, na jihu chrám s výrobním centrem a v západní i severní části lokality pohřebiště.
−
* Sever lokality - nalezeny dvoje veřejné lázně
+
 
−
* Jih lokality - chrám s výrobním centrem
+
==Odkazy==
−
* Pohřebiště v západní a severní části lokality
+
 
−
<references />
+
===Reference===
 +
 
 +
<references/>
 +
 
 +
===Související články===
 +
*[[Abydos]],
 +
*[[Bubastis]],
 +
*[[Dér el-Bahrí]],
 +
*[[Karanis]],
 +
*[[Lišt]],
 +
*[[Medamud]],
 +
*[[Mons Porphyrites]],
 +
*[[Naga ed-Deir]],
 +
*[[Sakkára - Serapeum]],
 +
*[[Údolí králů]],
 +
*[[Wádí al-Jarf]],
 +
*[[Západní Théby]]
 +
 
 +
===Klíčová slova===
 +
bohyně Wadžet, Ramessovské období, naleziště
 +
 
 
[[Kategorie:Lokality (Egypt)]]
 
[[Kategorie:Lokality (Egypt)]]

Aktuální verze z 25. 6. 2017, 15:21

Bútó, ve Starověku nazývané jako město Per Wadžet, tedy dům bohyně Wadžety, existovalo minimálně od Ramessovského období.

Canal of the Pharaops-es.svg


V dnešní době je město známé jako Tell el-Fara'in. pro archeology je toto město jednou z nejvýznamnějších lokalit, která se nachází nedaleko Rossetského ramene delty Nilu. Ve své době bylo toto město náboženským střediskem pro Dolní Egypt, které tvořilo protiváhu Hierakonpoli. Jak už bylo zmíněno, uctívána zde byla především bohyně Wadžet, ale také bůh Hor a heroické božstvo Džebaut. Vedou se taktéž diskuze, zda-li v predynastickém období nebylo město sídlem neznámé vládnoucí dynastie, jak naznačuje pozdější tradice[1]


Výzkumy

  • Egypt Exploration Society (EES) - mezi lety 1965 - 1967, vedené V. Seton-Williams a D. Charlesworth (soustředěné na Pozdní dobu)
  • Deutsches Archäologisches Institut (DAI) - od roku 1983, vedené Thomasem von der Way (Predynastická doba)[2]

Osídlení

Plán lokality

Na dvou ze tří pahorků města byla objevena sídliště, na třetím chrám.

Predynastické období

Vrstva I - datovaná do 1. pol. 4. tis. př. Kr. [2] Byla zde nalezena jednoduchá architektura místního typu, ale i kopie keramiky Palestinského typu.

Vrstva II - derivát osídlení severoegyptského typu, byl zde nalezen kulturní komplex Maadí - Bútó, tvořený jednoduchou architekturou s dřevěnými konstrukcemi, výplety a s použitím mazanic. Fasády byly zdobené pomocí kolíků, od kterých se odvozuje napojení na Uruckou kulturu[1]. Dále byla nalezena keramika s ornamenty vypichovaných trojúhelníků. Taktéž byla nalezena měd, která odkazuje na napojení k Syropalestinskému kulturnímu kruhu.

Vrstva III a IV - datovaná ke konci Predynastického období, nebo do dynastie 0 . Proběhla změna v materiální kultuře, která byla současná s horizontem Nakkáda II. V rámci architektury byly nalezeny budovy z nepálených cihel. Keramika byla místní i importovaná z Horního Egypta. Nalezeny byly taktéž čepelkové nástroje.[3]

Raně dynastické období

Vrstva V - datovaná na začátek Raně dynastického období. Byly nalezeny stavby z nepálených cihel. Taktéž struktura u které mohlo jít i o palác s rozměry 25x10 metrů se zbytky barevné dekorace, byla zde nalezena keramika, díky které byla tato struktura datována do konce 2. dynastie. Domnělý palác byl zničen požárem a bylo nalezeno i pohřebiště Nakkádského typu. [3]

Stará říše

Tato lokalita již nejspíše ztratila svou důležitost, jelikož o není zmínka v literárních textech. [1] Bylo doloženo jméno panovníka Džoséra na otiscích pečetí, ale osídlení ze Staré říše nebylo archeologicky zachyceno.

Nová říše

Taktéž nebylo archeologicky zachyceno osídlení.

Památky:

Pozdní doba

Archeologicky byly zachyceny až vrstvy spadající do Pozdní doby. Vykopávky EES se soustředily na prostor sídliště. Byl nalezen chrám, datovaný do 26. dynastie, který byl v písemných pramenech naposledy zmíněn na Stéle Satrapů. Nejspíše však navazuje na původní Ramesovské období.

Řecko - římská doba

Nastává rozmach lokality, spojený s intenzivním osídlením. Na severu lokality byly nalezeny dvoje veřejné lázně, na jihu chrám s výrobním centrem a v západní i severní části lokality pohřebiště.

Odkazy

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 BARD K., 1999:Encyclopedia of the Archaeology of Ancient Egypt, London: Taylor & Francis.
  2. ↑ 2,0 2,1 SNAPE S., 2014: The Complete Cities of Ancient Egypt, London: Thames & Hudson.
  3. ↑ 3,0 3,1 KEMP B., 2005: Ancient Egypt: Anatomy of a Civilisation, London: Routledge.

Související články

Klíčová slova

bohyně Wadžet, Ramessovské období, naleziště

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bútó&oldid=48979“