Tvořivost: Porovnání verzí
(Založena nová stránka: == Tvořivost == * komplexní schopnost, která je výsledkem zdařilé syntézy kognitivních schopností, vlastností osobnosti a některých motivů (Plháková) * s…) |
|||
(Není zobrazeno 8 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
− | == | + | == Vymezení pojmu == |
− | + | Tvořivost je '''komplexní schopnost''', která je výsledkem zdařilé syntézy kognitivních [[Schopnosti|schopností]], [[Vlastnosti|vlastností]] osobnosti a některých [[Motivace|motivů]] (Plháková). | |
− | |||
* schopnosti, pro niž jsou typické takové duševní procesy, které vedou k nápadům, řešením, koncepcím, uměleckým formám, teoriím či výrobkům, jež jsou jedinečné a neotřelé (Hartl) | * schopnosti, pro niž jsou typické takové duševní procesy, které vedou k nápadům, řešením, koncepcím, uměleckým formám, teoriím či výrobkům, jež jsou jedinečné a neotřelé (Hartl) | ||
− | * schopnost poznávat předměty v nových vztazích a originálním způsobem, smysluplně je používat neobvyklým způsobem, vidět nové problémy tam, kde zdánlivě nejsou, odchylovat se od navyklých schémat myšlení a nepojímat nic jako pevné a vyvíjet z norem vyplývající ideje i proti odporu prostředí, jestliže se to vyplatí, nacházet něco nového, co představuje obohacení kultury a společnosti ( | + | * schopnost poznávat předměty v nových vztazích a originálním způsobem, smysluplně je používat neobvyklým způsobem, vidět nové problémy tam, kde zdánlivě nejsou, odchylovat se od navyklých schémat myšlení a nepojímat nic jako pevné a vyvíjet z norem vyplývající ideje i proti odporu prostředí, jestliže se to vyplatí, nacházet něco nového, co představuje obohacení kultury a společnosti (Ulrich) |
− | + | * vztah k [[Inteligence|inteligenci]] - není zcela lineární | |
− | + | * tvořivost je nalézání takových řešení problému, která jsou nejen správná ve smyslu úlohy, ale zároveň se vyznačují novostí a nezvyklostí | |
− | * ''' | + | * zahrnují tedy '''divergentní''' řešení problémů |
− | + | * na rozdíl od [[Inteligence|inteligence]], jejíž produktem je hlavně '''konvergentní''' řešení problémů a úloh s jediným správným řešením | |
− | + | * statistické vymezení originality (původnosti) – četností výskytu daného řešení ve vzorku osob | |
− | * | + | '''Tvořivé řešení musí:''' |
− | + | * zahrnovat původnost (originalitu) | |
− | * | + | * být správná (kladně hodnocená společensky sdíleným pojímáním skutečnosti) |
− | + | * tvůrčí schopnosti se mohou projevovat v úkolech jako | |
− | * | + | * najít řešení technického problému obvyklými způsoby neřešitelného |
− | + | * najít co největší počet neobvyklých, avšak účelných použití známého předmětu | |
− | * | + | * najít co největší počet předmětů, které může předkreslený vzorec geometrických tvarů představovat |
− | |||
− | * | ||
− | |||
− | * | ||
+ | * tvořivost je složkou celého životního stylu člověka | ||
+ | '''Činitelé tvořivé schopnosti:''' | ||
+ | * '''vnitřní''': inteligence, otevřenost nové zkušenosti, iniciativa ve vytváření řádu, pružnost způsobů chování | ||
+ | * '''vnější''': snaha se odlišovat (opak tlaku ke konformitě a odmítání odlišnosti), odvrácení se od kulturních stereotypů, výchovné přístupy (zvláště liberální, případně demokratický) | ||
+ | '''Lubart''' - 6 předpokladů pro vznik tvořivosti: | ||
+ | * intelektuální schopnosti | ||
+ | * expertní znalosti a dovednosti | ||
+ | * styly myšlení | ||
+ | * osobnostní rysy | ||
+ | * vnitřní motivace | ||
+ | * podpůrné prostředí | ||
* myšlení a tvořivost: | * myšlení a tvořivost: | ||
− | + | '''J.P. Guilford:''' | |
− | |||
− | |||
− | |||
* definoval dva druhy myšlenkových operací = '''konvergentní''' a '''divergentní''' | * definoval dva druhy myšlenkových operací = '''konvergentní''' a '''divergentní''' | ||
− | '''konvergentní myšlení''' = lineární, hledání jednoho správného či logického závěru | + | * '''konvergentní myšlení''' = lineární, hledání jednoho správného či logického závěru |
− | '''divergentní myšlení''' = rozbíhavé, tvořivé myšlení, jehož výsledkem je více variant řešení daného problému | + | * '''divergentní myšlení''' = rozbíhavé, tvořivé myšlení, jehož výsledkem je více variant řešení daného problému |
− | + | '''strukturní prvky tvořivosti (divergentního myšlení):''' | |
− | * '''Max Wertheimer''' | + | * '''fluence''' (plynulost) – plynulost toku nápadů |
− | + | * '''flexibilita''' (pružnost) – pružnost myšlení | |
+ | * '''originalita''' (původnost) | ||
+ | * '''senzitivita''' (citlivost) - citlivost na problémy | ||
+ | * '''redefinování''' (nová interpretace) - změna významu či reorganizace informací, po-užití starých poznatků novým způsobem | ||
+ | * '''elaborace''' (propracování) - schopnost najít, doplnit, vypracovat funkční detaily při řešení problému, jejichž spojením se vytvoří kompletní řešení | ||
+ | '''Další složky tvořivosti:''' | ||
+ | * imaginace | ||
+ | * [[Intuice|intuice]] | ||
+ | * [[Představivost|představivost]] | ||
+ | * [[Fantazie|fantazie]] | ||
+ | '''[[Max Wertheimer]]''' | ||
* jiné dva typy myšlení = '''produktivní''' a '''reproduktivní''' | * jiné dva typy myšlení = '''produktivní''' a '''reproduktivní''' | ||
− | '''reproduktivní myšlení''' = opakuje již známé postupy řešení | + | * '''reproduktivní myšlení''' = opakuje již známé postupy řešení |
− | '''produktivní myšlení''' = objevování nových stránek problému | + | * '''produktivní myšlení''' = objevování nových stránek problému |
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
+ | == Znaky tvořivé osobnosti == | ||
+ | * '''fluence''' = plynulost - schopnost rychlé, plynoucí, různorodé produkce, schopnost najít více alternativ řešení | ||
+ | * '''flexibilita''' = pružnost - schopnost měnit uvažování, neustávat v jednom proudu, dívat se z různých úhlů, překonávat stereotypy a návyky | ||
+ | * '''originalita''' = jedinečnost - schopnost vidět věci jinak než ostatní, nově, nekonvenčně | ||
+ | * '''elaborace''' = vypracování - schopnost rozpracovat problém do detailu | ||
+ | * '''senzitivita''' = citlivost je schopnost rozpoznat problém, dostat se k jeho jádru a řešit ho, vidění problémů tam, kde je jiní nevidí | ||
+ | * '''improvizace''' - schopnost reagovat bez předchozí přípravy | ||
+ | === Vlastnosti a rysy tvořivé osobnosti === | ||
+ | * vnímání a asociace tvořivé osoby směřují k menší všeobecnosti a typičnosti | ||
+ | * projevuje zájem o formu a eleganci, není svázána přesností a pečlivostí | ||
+ | * je [[Intuice|intuitivní]] a emfatická, psychicky náladová, má zájem o lidské jednání | ||
+ | * je otevřená, vnímavá, nachází zalíbení v nových přístupech | ||
+ | * je esteticky, emocionálně a sociálně senzitivní | ||
+ | * využívá vlastní [[Představivost|představivosti]] a fantazie | ||
+ | * překračuje hranice konvencí a je málo konformní nebo vůbec (nejde s dobou) | ||
+ | * je zvídavá a snadno se nechává inspirovat okolím | ||
+ | * má široké zájmy | ||
+ | * je hravá, často využívá například přirovnávání a srovnávání | ||
+ | == Tvůrčí proces == | ||
+ | '''G. Wallas:''' | ||
# fáze '''orientace''' = hledání a formulace problému | # fáze '''orientace''' = hledání a formulace problému | ||
# fáze '''preparace''' = sbírání informací o problému, porozumění | # fáze '''preparace''' = sbírání informací o problému, porozumění | ||
Řádek 47: | Řádek 75: | ||
# fáze '''elaborace''' = vědomé zpracování a rozpracování | # fáze '''elaborace''' = vědomé zpracování a rozpracování | ||
# fáze '''verifikace''' = ověření, testování, jak kvalitní je řešení, jak se osvědčuje v praxi | # fáze '''verifikace''' = ověření, testování, jak kvalitní je řešení, jak se osvědčuje v praxi | ||
− | + | * nepravidelnost procesu, smyčky, kdy se to pořád vrací (nepostupuje se lineárně) | |
− | + | * mimovědomé, temné zážitky | |
− | === | + | * tvoření rámce (na počátku) |
− | + | * soudování (preparace) – opravdové zaobírání se problematikou – mnohdy se vzdá všeho kromě té jediné skutečnosti | |
− | * | + | === Tvořivý produkt === |
− | + | * hodnotný, jde o něco nového, originálního | |
− | + | * nastává tvůrčí krize, nechá to ležet někde v chaosu - latentní fáze | |
− | + | * zkoumání, odhalení (mimovědomé),propojí se vzdálené asociace (např. u jazykovědců) | |
− | * ''' | + | * fáze inkubace může trvat velmi dlouho (blíží se řešení, zavrhne ho a dále bloudí slepými uličkami) |
− | + | * důležité je také tvořivé prostředí | |
− | * ''' | + | ==== Klasifikace vzniklého produktu ==== |
− | + | * imitace | |
− | * ''' | + | * přizpůsobení stávajícího řešení odlišným podmínkám |
− | + | * zdokonalení určitého řešení - na problém je aplikován upravený nebo zcela originální postup řešení | |
− | * ''' | + | '''Bakalář a Erazím:''' |
− | + | * '''objev''' – nejvyšší stupeň – základní vědecké poznání | |
− | + | * '''vynález''' – aplikace vědy nebo tvořivé inženýrské práce | |
+ | * '''pedagogický vynález''' – řešení objektivně známé, je ovšem nové ze subjektivního hlediska řešitele (tvůrčí produkt s didaktickým významem) | ||
+ | * '''nekonvenční řešení''' – nové některé postupy a podmínky, nejde ale o vynález | ||
+ | === Tvořivá krize === | ||
+ | * období latence | ||
+ | * osoba má určitou strategii, jak vyřešit problém (testování hypotéz) | ||
+ | * fáze inkubace může trvat i několik let | ||
+ | * iluminace = osvícení, aha-zážitek – jsme napadnuti myšlenkou | ||
=== Kreativní techniky === | === Kreativní techniky === | ||
− | + | * [[Brainstorming|brainstorming]], brainwriting | |
− | * brainstorming, brainwriting | ||
* myšlenkové klobouky a myšlenkové židle | * myšlenkové klobouky a myšlenkové židle | ||
* myšlenkové mapy | * myšlenkové mapy | ||
* rozvoj tvořivosti např. hlavolamy | * rozvoj tvořivosti např. hlavolamy | ||
− | + | == Testy tvořivosti == | |
− | |||
− | |||
− | |||
* Urbanův figurální test tvořivého myšlení | * Urbanův figurální test tvořivého myšlení | ||
− | + | * [[Torranceho test tvořivého myšlení]] | |
− | * Torranceho test tvořivého myšlení | ||
− | |||
* Kreatos | * Kreatos | ||
− | + | == Vývoj teorií tvořivosti == | |
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
* do renesance se obecně věřilo, že nové myšlenky přicházejí na popud bohů nebo Boha – Julian Jaynes: '''dvoukomorová mysl''' = tvůrčí myšlenky vdechují bohové do jedné komory (obvykle prostřednictvím múz) a účelem druhé komory bylo vyjádřit inspiraci. | * do renesance se obecně věřilo, že nové myšlenky přicházejí na popud bohů nebo Boha – Julian Jaynes: '''dvoukomorová mysl''' = tvůrčí myšlenky vdechují bohové do jedné komory (obvykle prostřednictvím múz) a účelem druhé komory bylo vyjádřit inspiraci. | ||
− | * Aristoteles jako první zpochybnil teorii dvoukomorové mysli | + | * [[Aristoteles]] jako první zpochybnil teorii dvoukomorové mysli, podle něj hluboké poznání je důsledkem vlastních myšlenek jedince na základě procesu, který vešel ve známost jako '''asocianismus''' -> mysl sestává výhradně z idejí (slova, představy ad.), z nichž každá je spojena s jinými, myšlení je pak procesem přecházení z jedné ideje na druhou prostřednictvím řetězce asociací. |
− | + | '''Asocianismus vs. Gestaltismus:''' | |
− | |||
− | |||
− | |||
* na Aristotela navázal '''Galton''' – výzkum rysů geniality -> závěr: duševní schopnosti jsou dědičné, pokusil se změřit činnost svého vlastního mozku | * na Aristotela navázal '''Galton''' – výzkum rysů geniality -> závěr: duševní schopnosti jsou dědičné, pokusil se změřit činnost svého vlastního mozku | ||
− | * gestaltismus – tvůrčí myšlení je důsledkem vytváření a změn gestaltů - '''von Ehrenfels''', nikoli pouhé spojování myšlenek novým odlišným způsobem jak tvrdí asocianismus. | + | * [[Gestalt|gestaltismus]] – tvůrčí myšlení je důsledkem vytváření a změn gestaltů - '''von Ehrenfels''', nikoli pouhé spojování myšlenek novým odlišným způsobem jak tvrdí asocianismus |
+ | * 20. Století – výzkum kognitivních procesů: '''Wertheimer, Köhler, Graham Wallas''' | ||
+ | * výzkumy a teorie o tvořivé osobnosti: psychoanalytici ([[Sigmund Freud|Freud]], [[Carl Gustav Jung|Jung]], [[Alfred Adler|Adler]], [[Otto Rank|Rank]]) – obranné mechanismy, humanističtí psychologové - '''[[Abraham H. Maslow|Maslow]], [[Carl R. Rogers|Rogers]]''' - seberealizace | ||
+ | * biologicko - psychosociální teorie – tvůrčí čin vzniká složitou interakcí biologických, psychických a sociálních sil | ||
+ | == Stupně kreativity == | ||
+ | '''podle Flanagana:''' | ||
+ | * '''produktivita''' – kvantita idejí | ||
+ | * '''kreativita''' – kvalita idejí, novum | ||
+ | * '''ingenuita''' – objevování problémů a jejich invenční překvapivé řešení | ||
+ | '''obdobně uvádí stupně tvořivosti Maňák:''' | ||
+ | * '''tvořivost expresivní''' (spontánní) – živelné produkty vznikající z náhlého vnuknutí, ze silného nutkání | ||
+ | * '''tvořivost inovativní''' – inovace, obnovení, novinka ve vztahu k běžnému úzu, záměrné úsilí vykonat něco netradičního | ||
+ | * '''tvořivost inventivní''' – vysoká originalita, objektivně uznávaný přínos, zcela nové řešení | ||
+ | * '''tvořivost emergentní''' – projev génia | ||
+ | == Zdroje == | ||
+ | '''Literatura''' | ||
− | * | + | [[Kategorie: Psychika|*]] |
− | + | [[Kategorie: Obecná psychologie|*]] | |
− | * |
Aktuální verze z 4. 2. 2014, 00:51
Obsah
Vymezení pojmu
Tvořivost je komplexní schopnost, která je výsledkem zdařilé syntézy kognitivních schopností, vlastností osobnosti a některých motivů (Plháková).
- schopnosti, pro niž jsou typické takové duševní procesy, které vedou k nápadům, řešením, koncepcím, uměleckým formám, teoriím či výrobkům, jež jsou jedinečné a neotřelé (Hartl)
- schopnost poznávat předměty v nových vztazích a originálním způsobem, smysluplně je používat neobvyklým způsobem, vidět nové problémy tam, kde zdánlivě nejsou, odchylovat se od navyklých schémat myšlení a nepojímat nic jako pevné a vyvíjet z norem vyplývající ideje i proti odporu prostředí, jestliže se to vyplatí, nacházet něco nového, co představuje obohacení kultury a společnosti (Ulrich)
- vztah k inteligenci - není zcela lineární
- tvořivost je nalézání takových řešení problému, která jsou nejen správná ve smyslu úlohy, ale zároveň se vyznačují novostí a nezvyklostí
- zahrnují tedy divergentní řešení problémů
- na rozdíl od inteligence, jejíž produktem je hlavně konvergentní řešení problémů a úloh s jediným správným řešením
- statistické vymezení originality (původnosti) – četností výskytu daného řešení ve vzorku osob
Tvořivé řešení musí:
- zahrnovat původnost (originalitu)
- být správná (kladně hodnocená společensky sdíleným pojímáním skutečnosti)
- tvůrčí schopnosti se mohou projevovat v úkolech jako
- najít řešení technického problému obvyklými způsoby neřešitelného
- najít co největší počet neobvyklých, avšak účelných použití známého předmětu
- najít co největší počet předmětů, které může předkreslený vzorec geometrických tvarů představovat
- tvořivost je složkou celého životního stylu člověka
Činitelé tvořivé schopnosti:
- vnitřní: inteligence, otevřenost nové zkušenosti, iniciativa ve vytváření řádu, pružnost způsobů chování
- vnější: snaha se odlišovat (opak tlaku ke konformitě a odmítání odlišnosti), odvrácení se od kulturních stereotypů, výchovné přístupy (zvláště liberální, případně demokratický)
Lubart - 6 předpokladů pro vznik tvořivosti:
- intelektuální schopnosti
- expertní znalosti a dovednosti
- styly myšlení
- osobnostní rysy
- vnitřní motivace
- podpůrné prostředí
- myšlení a tvořivost:
J.P. Guilford:
- definoval dva druhy myšlenkových operací = konvergentní a divergentní
- konvergentní myšlení = lineární, hledání jednoho správného či logického závěru
- divergentní myšlení = rozbíhavé, tvořivé myšlení, jehož výsledkem je více variant řešení daného problému
strukturní prvky tvořivosti (divergentního myšlení):
- fluence (plynulost) – plynulost toku nápadů
- flexibilita (pružnost) – pružnost myšlení
- originalita (původnost)
- senzitivita (citlivost) - citlivost na problémy
- redefinování (nová interpretace) - změna významu či reorganizace informací, po-užití starých poznatků novým způsobem
- elaborace (propracování) - schopnost najít, doplnit, vypracovat funkční detaily při řešení problému, jejichž spojením se vytvoří kompletní řešení
Další složky tvořivosti:
- imaginace
- intuice
- představivost
- fantazie
- jiné dva typy myšlení = produktivní a reproduktivní
- reproduktivní myšlení = opakuje již známé postupy řešení
- produktivní myšlení = objevování nových stránek problému
Znaky tvořivé osobnosti
- fluence = plynulost - schopnost rychlé, plynoucí, různorodé produkce, schopnost najít více alternativ řešení
- flexibilita = pružnost - schopnost měnit uvažování, neustávat v jednom proudu, dívat se z různých úhlů, překonávat stereotypy a návyky
- originalita = jedinečnost - schopnost vidět věci jinak než ostatní, nově, nekonvenčně
- elaborace = vypracování - schopnost rozpracovat problém do detailu
- senzitivita = citlivost je schopnost rozpoznat problém, dostat se k jeho jádru a řešit ho, vidění problémů tam, kde je jiní nevidí
- improvizace - schopnost reagovat bez předchozí přípravy
Vlastnosti a rysy tvořivé osobnosti
- vnímání a asociace tvořivé osoby směřují k menší všeobecnosti a typičnosti
- projevuje zájem o formu a eleganci, není svázána přesností a pečlivostí
- je intuitivní a emfatická, psychicky náladová, má zájem o lidské jednání
- je otevřená, vnímavá, nachází zalíbení v nových přístupech
- je esteticky, emocionálně a sociálně senzitivní
- využívá vlastní představivosti a fantazie
- překračuje hranice konvencí a je málo konformní nebo vůbec (nejde s dobou)
- je zvídavá a snadno se nechává inspirovat okolím
- má široké zájmy
- je hravá, často využívá například přirovnávání a srovnávání
Tvůrčí proces
G. Wallas:
- fáze orientace = hledání a formulace problému
- fáze preparace = sbírání informací o problému, porozumění
- fáze inkubace = zrání, nevědomé zpracovávání problému, třídění, restrukturalizace, ucelení
- fáze iluminace = osvícení, dochází k tzv. aha zážitku, náhlé pochopení, vhled, souvislosti
- fáze elaborace = vědomé zpracování a rozpracování
- fáze verifikace = ověření, testování, jak kvalitní je řešení, jak se osvědčuje v praxi
- nepravidelnost procesu, smyčky, kdy se to pořád vrací (nepostupuje se lineárně)
- mimovědomé, temné zážitky
- tvoření rámce (na počátku)
- soudování (preparace) – opravdové zaobírání se problematikou – mnohdy se vzdá všeho kromě té jediné skutečnosti
Tvořivý produkt
- hodnotný, jde o něco nového, originálního
- nastává tvůrčí krize, nechá to ležet někde v chaosu - latentní fáze
- zkoumání, odhalení (mimovědomé),propojí se vzdálené asociace (např. u jazykovědců)
- fáze inkubace může trvat velmi dlouho (blíží se řešení, zavrhne ho a dále bloudí slepými uličkami)
- důležité je také tvořivé prostředí
Klasifikace vzniklého produktu
- imitace
- přizpůsobení stávajícího řešení odlišným podmínkám
- zdokonalení určitého řešení - na problém je aplikován upravený nebo zcela originální postup řešení
Bakalář a Erazím:
- objev – nejvyšší stupeň – základní vědecké poznání
- vynález – aplikace vědy nebo tvořivé inženýrské práce
- pedagogický vynález – řešení objektivně známé, je ovšem nové ze subjektivního hlediska řešitele (tvůrčí produkt s didaktickým významem)
- nekonvenční řešení – nové některé postupy a podmínky, nejde ale o vynález
Tvořivá krize
- období latence
- osoba má určitou strategii, jak vyřešit problém (testování hypotéz)
- fáze inkubace může trvat i několik let
- iluminace = osvícení, aha-zážitek – jsme napadnuti myšlenkou
Kreativní techniky
- brainstorming, brainwriting
- myšlenkové klobouky a myšlenkové židle
- myšlenkové mapy
- rozvoj tvořivosti např. hlavolamy
Testy tvořivosti
- Urbanův figurální test tvořivého myšlení
- Torranceho test tvořivého myšlení
- Kreatos
Vývoj teorií tvořivosti
- do renesance se obecně věřilo, že nové myšlenky přicházejí na popud bohů nebo Boha – Julian Jaynes: dvoukomorová mysl = tvůrčí myšlenky vdechují bohové do jedné komory (obvykle prostřednictvím múz) a účelem druhé komory bylo vyjádřit inspiraci.
- Aristoteles jako první zpochybnil teorii dvoukomorové mysli, podle něj hluboké poznání je důsledkem vlastních myšlenek jedince na základě procesu, který vešel ve známost jako asocianismus -> mysl sestává výhradně z idejí (slova, představy ad.), z nichž každá je spojena s jinými, myšlení je pak procesem přecházení z jedné ideje na druhou prostřednictvím řetězce asociací.
Asocianismus vs. Gestaltismus:
- na Aristotela navázal Galton – výzkum rysů geniality -> závěr: duševní schopnosti jsou dědičné, pokusil se změřit činnost svého vlastního mozku
- gestaltismus – tvůrčí myšlení je důsledkem vytváření a změn gestaltů - von Ehrenfels, nikoli pouhé spojování myšlenek novým odlišným způsobem jak tvrdí asocianismus
- 20. Století – výzkum kognitivních procesů: Wertheimer, Köhler, Graham Wallas
- výzkumy a teorie o tvořivé osobnosti: psychoanalytici (Freud, Jung, Adler, Rank) – obranné mechanismy, humanističtí psychologové - Maslow, Rogers - seberealizace
- biologicko - psychosociální teorie – tvůrčí čin vzniká složitou interakcí biologických, psychických a sociálních sil
Stupně kreativity
podle Flanagana:
- produktivita – kvantita idejí
- kreativita – kvalita idejí, novum
- ingenuita – objevování problémů a jejich invenční překvapivé řešení
obdobně uvádí stupně tvořivosti Maňák:
- tvořivost expresivní (spontánní) – živelné produkty vznikající z náhlého vnuknutí, ze silného nutkání
- tvořivost inovativní – inovace, obnovení, novinka ve vztahu k běžnému úzu, záměrné úsilí vykonat něco netradičního
- tvořivost inventivní – vysoká originalita, objektivně uznávaný přínos, zcela nové řešení
- tvořivost emergentní – projev génia
Zdroje
Literatura