Příčiny informačního zahlcení: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „Pojem Informační zahlcení nemá dosud pevně stanovenou definici, protože každý si pod tímto pojmem představuje odlišný význam. Existuje tak mno…“) Značka: editace z Vizuálního editoru |
|||
| (Není zobrazeno 7 mezilehlých verzí od 4 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | Pojem Informační zahlcení nemá dosud pevně stanovenou definici, protože každý si pod tímto pojmem představuje odlišný význam. Existuje tak mnoho prací věnovaných této problematice. Jednou z nejčastěji citovaných prací je práce Epplera a Mengise, kteří informační zahlcení popisují jako stav, kdy uživatel není již schopen zpracovat množství informace za daný časový úsek. | + | Pojem '''Informační zahlcení''' nemá dosud pevně stanovenou definici, protože každý si pod tímto pojmem představuje odlišný význam. Existuje tak mnoho prací věnovaných této problematice. Jednou z nejčastěji citovaných prací je práce Epplera a Mengise, kteří informační zahlcení popisují jako stav, kdy uživatel není již schopen zpracovat množství informace za daný časový úsek.<ref>TOMEČKOVÁ, Jana. Informační zahlcení jako bariéra ve sdílení informací v organizaci. Praha, 2010. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze.</ref> |
== Termín informační zahlcení == | == Termín informační zahlcení == | ||
| − | Jako první se o termínu zmínil americký spisovatel Alvin Toffler, který ve své knize Šok z budoucnosti popsal informační zahlcení jako příliš mnoho změn v příliš krátkém čase. Pro samotný pojem se užívá i dalších ekvivalentů. Jedná se o informační přetížení, přesycení či zaplavení. Termín je zkoumán v různých oborech. V nich se můžeme setkat i s termínem informační úzkost či únava. | + | Jako první se o termínu zmínil americký spisovatel Alvin Toffler, který ve své knize Šok z budoucnosti popsal informační zahlcení jako příliš mnoho změn v příliš krátkém čase. Pro samotný pojem se užívá i dalších ekvivalentů. Jedná se o informační přetížení, přesycení či zaplavení. Termín je zkoumán v různých oborech. V nich se můžeme setkat i s termínem informační úzkost či únava.<ref>GLEICK, James. Informace: historie, teorie, záplava. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013, 396 s. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.</ref> |
== Historie == | == Historie == | ||
| − | Z historického hlediska lze vypozorovat tři přelomová období, která napomohla tzv. informační explozi a tedy zásadně ovlivnila proces komunikace a proces informační. První přelom představuje vznik písmen, kdy tak zaniká pouhé ústní předávání informací. Druhý přelom je způsobeno vynálezem knihtisku, který napomohl masovému šíření informací v podobě. Poslední změny proběhly s rozvojem technologií a změnou v komunikaci. Telegraf, počítač a následně internet zásadně změnili způsob, jakým se dosud pracovalo s informacemi. | + | Z historického hlediska lze vypozorovat tři přelomová období, která napomohla tzv. informační explozi a tedy zásadně ovlivnila proces komunikace a proces informační. První přelom představuje vznik písmen, kdy tak zaniká pouhé ústní předávání informací. Druhý přelom je způsobeno vynálezem knihtisku, který napomohl masovému šíření informací v podobě. Poslední změny proběhly s rozvojem technologií a změnou v komunikaci. Telegraf, počítač a následně internet zásadně změnili způsob, jakým se dosud pracovalo s informacemi.<ref name=":0">SOUČEK, Martin. Informační věda [online]. Praha, 2009 [cit. 2015-01-27]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130. Operační program vzdělávání pro konkurenceschopnost. Univerzita Karlova v Praze. </ref> |
== Příčiny informačního zahlcení == | == Příčiny informačního zahlcení == | ||
| Řádek 11: | Řádek 11: | ||
=== Nárůst objemu informací === | === Nárůst objemu informací === | ||
| − | První příčinou je obrovský nárůst objemu informaci a dokumentů, především pak v elektronické podobě. To je způsobeno díky informačním a komunikačním technologiím. Ty umožňují jak vytváření nových informací, tak zachovávání těch starých, například díky digitalizaci. Míra objemu informací narůstá i díky možnostem snadného kopírování, publikování a sdílení. To vše ještě více usnadňuje Inernet, který je charakteristický svým snadným užíváním. Každý má tak možnost přispět do tzv. datové smogu či cloudu, oblaku. Tam se shromažďují všechny vytvořené informace. | + | První příčinou je obrovský nárůst objemu informaci a dokumentů, především pak v elektronické podobě. To je způsobeno díky informačním a komunikačním technologiím. Ty umožňují jak vytváření nových informací, tak zachovávání těch starých, například díky digitalizaci. Míra objemu informací narůstá i díky možnostem snadného kopírování, publikování a sdílení. To vše ještě více usnadňuje Inernet, který je charakteristický svým snadným užíváním. Každý má tak možnost přispět do tzv. datové smogu či cloudu, oblaku. Tam se shromažďují všechny vytvořené informace.<ref>SOUČEK, Martin. Informační věda [online]. Praha, 2009 [cit. 2015-01-27]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130. Operační program vzdělávání pro konkurenceschopnost. Univerzita Karlova v Praze. </ref> |
=== Dostupnost informací === | === Dostupnost informací === | ||
| − | Druhá příčina informačního zahlcení pak spočívá ve snadné dostupnosti všech informací v kyberprostoru, tedy v prostředí webu. Toto prostředí se tak stále zvětšuje a rozšiřuje se ke svým příjemcům prostřednictví počítačů, mobilů, elektronických čteček a dalších. | + | Druhá příčina informačního zahlcení pak spočívá ve snadné dostupnosti všech informací v kyberprostoru, tedy v prostředí webu.<ref name=":0" /> Toto prostředí se tak stále zvětšuje a rozšiřuje se ke svým příjemcům prostřednictví počítačů, mobilů, elektronických čteček a dalších. |
== Moorův zákon == | == Moorův zákon == | ||
| − | V roce 1957 americký inženýr Gordon Moore prohlásil, že se počet tranzistorů v integrovaných obvodech zdvojnásobí zhruba každé dva roky. Předpověděl tak exponenciální růst informací, ke kterému dochází i dnes a který podle mnohých odborníků zatím nemá konce. | + | V roce 1957 americký inženýr Gordon Moore prohlásil, že se počet tranzistorů v integrovaných obvodech zdvojnásobí zhruba každé dva roky.<ref>STUDIČNÝ, Michal. Moorův zákon. In: Wikisofia [online]. 2013 [cit. 2015-01-27]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/index.php/Moor%C5%AFv_z%C3%A1kon </ref> Předpověděl tak exponenciální růst informací, ke kterému dochází i dnes a který podle mnohých odborníků zatím nemá konce. |
== Dopady == | == Dopady == | ||
Kvůli informačnímu zahlcení vzniká informační odpad, tj. informace, které nejsou nijak použitelné. Není ovšem jasné, které informace jsou pro nás důležité. Více informací tak nutně neznamená dobrou znalost té které problematiky. | Kvůli informačnímu zahlcení vzniká informační odpad, tj. informace, které nejsou nijak použitelné. Není ovšem jasné, které informace jsou pro nás důležité. Více informací tak nutně neznamená dobrou znalost té které problematiky. | ||
| + | |||
| + | == Odkazy == | ||
| + | |||
| + | === Reference === | ||
| + | <references /> | ||
| + | === Použitá literatura === | ||
| + | * GLEICK, James. Informace: historie, teorie, záplava. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013, 396 s. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5. | ||
| + | |||
| + | * TOMEČKOVÁ, Jana. Informační zahlcení jako bariéra ve sdílení informací v organizaci. Praha, 2010. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze. | ||
| + | * SOUČEK, Martin. Informační věda [online]. Praha, 2009 [cit. 2015-01-27]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130. Operační program vzdělávání pro konkurenceschopnost. Univerzita Karlova v Praze. | ||
| + | * SOUČEK, Martin. Informační zahlcení. Praha, 2014. | ||
| + | === Související články === | ||
| + | [[Moorův zákon]] | ||
| + | |||
| + | === Klíčová slova === | ||
| + | informační zahlcení, informační přetížení, Moorův zákon | ||
| + | |||
| + | |||
| + | [[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]] | ||
| + | [[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]] | ||
| + | [[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]] | ||
Aktuální verze z 5. 4. 2017, 13:19
Pojem Informační zahlcení nemá dosud pevně stanovenou definici, protože každý si pod tímto pojmem představuje odlišný význam. Existuje tak mnoho prací věnovaných této problematice. Jednou z nejčastěji citovaných prací je práce Epplera a Mengise, kteří informační zahlcení popisují jako stav, kdy uživatel není již schopen zpracovat množství informace za daný časový úsek.[1]
Obsah
Termín informační zahlcení
Jako první se o termínu zmínil americký spisovatel Alvin Toffler, který ve své knize Šok z budoucnosti popsal informační zahlcení jako příliš mnoho změn v příliš krátkém čase. Pro samotný pojem se užívá i dalších ekvivalentů. Jedná se o informační přetížení, přesycení či zaplavení. Termín je zkoumán v různých oborech. V nich se můžeme setkat i s termínem informační úzkost či únava.[2]
Historie
Z historického hlediska lze vypozorovat tři přelomová období, která napomohla tzv. informační explozi a tedy zásadně ovlivnila proces komunikace a proces informační. První přelom představuje vznik písmen, kdy tak zaniká pouhé ústní předávání informací. Druhý přelom je způsobeno vynálezem knihtisku, který napomohl masovému šíření informací v podobě. Poslední změny proběhly s rozvojem technologií a změnou v komunikaci. Telegraf, počítač a následně internet zásadně změnili způsob, jakým se dosud pracovalo s informacemi.[3]
Příčiny informačního zahlcení
Existují dvě hlavní příčiny informačního zahlcení.
Nárůst objemu informací
První příčinou je obrovský nárůst objemu informaci a dokumentů, především pak v elektronické podobě. To je způsobeno díky informačním a komunikačním technologiím. Ty umožňují jak vytváření nových informací, tak zachovávání těch starých, například díky digitalizaci. Míra objemu informací narůstá i díky možnostem snadného kopírování, publikování a sdílení. To vše ještě více usnadňuje Inernet, který je charakteristický svým snadným užíváním. Každý má tak možnost přispět do tzv. datové smogu či cloudu, oblaku. Tam se shromažďují všechny vytvořené informace.[4]
Dostupnost informací
Druhá příčina informačního zahlcení pak spočívá ve snadné dostupnosti všech informací v kyberprostoru, tedy v prostředí webu.[3] Toto prostředí se tak stále zvětšuje a rozšiřuje se ke svým příjemcům prostřednictví počítačů, mobilů, elektronických čteček a dalších.
Moorův zákon
V roce 1957 americký inženýr Gordon Moore prohlásil, že se počet tranzistorů v integrovaných obvodech zdvojnásobí zhruba každé dva roky.[5] Předpověděl tak exponenciální růst informací, ke kterému dochází i dnes a který podle mnohých odborníků zatím nemá konce.
Dopady
Kvůli informačnímu zahlcení vzniká informační odpad, tj. informace, které nejsou nijak použitelné. Není ovšem jasné, které informace jsou pro nás důležité. Více informací tak nutně neznamená dobrou znalost té které problematiky.
Odkazy
Reference
- ↑ TOMEČKOVÁ, Jana. Informační zahlcení jako bariéra ve sdílení informací v organizaci. Praha, 2010. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze.
- ↑ GLEICK, James. Informace: historie, teorie, záplava. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013, 396 s. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.
- ↑ 3,0 3,1 SOUČEK, Martin. Informační věda [online]. Praha, 2009 [cit. 2015-01-27]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130. Operační program vzdělávání pro konkurenceschopnost. Univerzita Karlova v Praze.
- ↑ SOUČEK, Martin. Informační věda [online]. Praha, 2009 [cit. 2015-01-27]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130. Operační program vzdělávání pro konkurenceschopnost. Univerzita Karlova v Praze.
- ↑ STUDIČNÝ, Michal. Moorův zákon. In: Wikisofia [online]. 2013 [cit. 2015-01-27]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/index.php/Moor%C5%AFv_z%C3%A1kon
Použitá literatura
- GLEICK, James. Informace: historie, teorie, záplava. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013, 396 s. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.
- TOMEČKOVÁ, Jana. Informační zahlcení jako bariéra ve sdílení informací v organizaci. Praha, 2010. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze.
- SOUČEK, Martin. Informační věda [online]. Praha, 2009 [cit. 2015-01-27]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130. Operační program vzdělávání pro konkurenceschopnost. Univerzita Karlova v Praze.
- SOUČEK, Martin. Informační zahlcení. Praha, 2014.
Související články
Klíčová slova
informační zahlcení, informační přetížení, Moorův zákon
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
