Použitelnost/old

Použitelnost webu je měřítkem kvality zážitku uživatele při používání webových stránek či jiných softwarových aplikací, mobilních zařízení apod.

Použitelnost webu je taková vlastnost webu, která vyjadřuje, jak dobře se jeho návštěvníkům používá tj. jak rychle a dobře se v něm zorientují, jestli naleznou to, co hledají, jestli nedělají zbytečné chyby. Jednoduše řečeno, pokud je použitelnost webu dobrá, uživatel se na něm také dobře cítí.

Vymezení použitelnosti vůči přístupnosti webu

Použitelnost webu se týká všech uživatelů webu, kdežto přístupnost je většinou spojována především s různě handicapovanými uživateli, přístupnost je tedy podřízenou částí použitelnosti. V současnosti je už normou (i v ČR), že alespoň webové stránky veřejných institucí přístupné být musí. Použitelnost webu se na druhou stranu předepisovat nedá, měla by být ale v zájmu všech provozovatelů webů.

Cíle použitelnosti

Hlavním cílem použitelnosti webu je spokojenost návštěvníka webu a potažmo tedy i jeho opakované návštěvy webových stránek, ve kterých se rychle zorientuje a najde na nich to, co hledá.

Kritéria použitelnosti

Navigace - navigace na webu by měla být taková, aby uživatel vždy věděl, co se stane, když se rozhodne pro určitý krok; měla by také zajistit, aby uživatel vždy věděl, kde se v rámci webu nachází. Pokud se uživatel na webu ztratí či brzy nenalezne hledané, stránky s velkou pravděpodobností opustí.

Konzistence - grafické prostředky, font, barva a styl písma, označení odkazů, popisky obrázků a další prvky by se měly vždy používat stejným způsobem pro stejné případy na celém webu. Např. nepoužívat podtržení slov pro zvýraznění v případě, kdy už podtržení používáme pro vyznačení odkazů.

Uspořádání obsahu - nejdůležitější informace na stránce by měly být, vzhledem k našim "západním" tradicím čtení zleva doprava a odshora dolů uvedeny v její horní části.

Personalizace - přizpůsobení vzhledu a obsahu stránky jednotlivému uživateli. Její využití se nejspíš liší podle účelu webu - poměrně využívaná je v případě vyhledávacích portálů (Google, Seznam), online e-mailových schránek nebo v případě portálů online komunit typu Myspace. Na druhou stranu vědci Tarafdar a Zhang zjistili, že personalizace není zas až tak důležitým faktorem použitelnosti - mnoha uživatelům nevyhovuje trávení nadbytečného času, užití dalších navigačních prostředků a také uvádění osobních informací, které jsou pro realizaci personalizovaného obsahu a vzhledu webu nutné.

Rychlost stahování - souvisí s použitím multimediálního obsahu: existence obrázků, audio a video klipů stahování (načítání) stránky zpomalují, v důsledku čehož dochází ke zpoždění stahování ("download delay"). Dle výzkumů Jacoba Nielsena se dá téměř jednoznačně uvést, že většina uživatelů preferuje designově méně atraktivní stránky, které se rychle načtou, oproti pomalu se načítávajícím webům s bohatým multimediálním obsahem - pokud se webové stránky dlouho načítají, uživatel ztratí zájem i trpělivost a stránky opustí. Pokud je delší načítání stránek nevyhnutelné, navrhuje Jakob Nielsen použití indikátoru, který průběžně ukazuje, jak načítání postupuje - uživatel se má při čekání čím zabavit a zároveň vidí, že nečeká nadarmo.

Přístupnost - webové stránky by měly být přístupné všem lidem, tedy i těm různě handicapovaným: nevidomým, neslyšícím, tělesně postiženým, uživatelům s neurologickými, kognitivními či řečovými poruchami. Např. by obrázky měly mít vhodný popisek, takový, aby i nevidomý člověk používající čtečku poznal, že tam nějaký obrázek je a co zobrazuje. Na druhou stranu se přístupnost netýká jen handicapovaných uživatelů - web by také měl být přístupný z jakékoli softwarové platformy, měl by být vytvářen s ohledem na různá technická a softwarová omezení, se kterými se uživatel může potýkat. Obsah webu alespoň v základní textové podobě by měl být zobrazitelný v jakémkoli prohlížeči bez potřeby instalování nového softwaru.

Interaktivita - umožnění uživatelům zanechat zpětnou vazbu. Např. kontaktní informace na tvůrce webu, tzv. guestbook, fórum apod.

Jednoduchost používání (Ease of Use) - pojem, který vyjadřuje očekávání uživatele na vynaložení snahy při používání webu, především při první návštěvě. U jejího posuzování v podstatě záleží na výše jmenovaných faktorech a především na cíli a obsahu webu, jeho struktuře a na schopnosti tvůrců webu využívat zpětnou vazbu ke zdokonalování použitelnosti stránky.

Měřítka použitelnosti

Effectiveness: schopnost uživatele používat web (v úspěšnosti).

Effeciency: schopnost uživatele co nejrychleji vykonat požadovaný úkol (v jednotce času).

Satisfaction: spokojenost (pomocí komentářů, návštěvnosti...).

Metody testování použitelnosti webu

Coaching Method: Testování se účastní čtyři uživatelé a jeden testující, případně jeden odborník, uživatelé mají možnost se zeptat, pokud by při používání systému došlo k nějakému problému. Při této metodě lze posuzovat první a poslední měřítka použitelnosti.

Co-discovery Learning: Testování se účastní šest uživatelů a jeden testující. Uživatelé pracují ve dvojicích, plní úkoly a je pozorováno jejich uživatelské chování. Měřítka použitelnosti stejná jako výše.

Performance Measurement: Testování se účastní šest uživatelů a jeden testující. Uživatelé pracují samostatně, po skončení testování jsou posuzována první dvě měřítka použitelnosti, použitím této metody se dá dojít ke kvantitativním výsledkům.

Question-asking Protocol: Testování se účastní čtyři uživatelé a jeden testující. Pozorovatel se ptá pomocí přímých otázek, uživatelé tzv. "myslí nahlas". Při této metodě lze posuzovat první a poslední měřítka použitelnosti.

Remote Testing: Testování se účastní pět uživatelů a jeden testující. Testující a uživatelé nejsou ve stejném prostoru a (nebo) čase. Odborník má možnost pomocí technických prostředků účastníky pozorovat. Při této metodě lze posuzovat všechny tři měřítka použitelnosti.

Retrospective Testing: Testování se účastní čtyři uživatelé a jeden testující. Uživatelé jsou při práci s počítačem nahráváni, později spolu s testujícím komentují záznam. Při této metodě lze také posuzovat všechny tři měřítka použitelnosti.

Shadowing Method: Testování se účastní čtyři uživatelé, jeden testující a jeden odborník. Uživatelé své chování nijak nekomentují, na nic se neptají, odborník vysvětluje uživatelská chování testujícímu. Při této metodě lze posuzovat první dvě měřítka použitelnosti

Teaching Method: Testování se účastní čtyři uživatelé a jeden testující. Účastníci testu se nejprve seznámí se systémem, pak je jim přidělen další uživatel, který není se systémem obeznámen. Úkolem "zaučených" uživatelů je vysvětlit způsob chodu systému novým uživatelům. Při této metodě lze posuzovat první a poslední měřítka použitelnosti.

Thinking Aloud Protocol: Testování se účastní čtyři uživatelé a jeden testující. Uživatel je požádán, aby vyslovil své myšlenky v průběhu řešení úkolů, případně vždy po dokončení určité fáze úkolu. Při této metodě lze posuzovat první a poslední měřítka použitelnosti.

E-Commerce

Pokud je web dobře použitelný, uživatel na něm najde, co potřebuje a nadále se vrací. Proto je použitelnost webu především v zájmu webů komerční sféry. Použitelnost souvisí s důvěryhodností webu (potažmo firmy) a jeho konkurenceschopností => vyšší zisky.

Odkazy

Anotovaná bibliografie

• Usability Evaluation : Usability Evaluation Methods [online]. [2002] [cit. 2008-11-30]. Text v angličtině. Dostupný z WWW: <http://usabilityhome.com/>.

Anotace: Web, zabývající se použitelností webu, především různými metodami jejího testování.

• U.S. Department of Health & Human Services. Usability.gov : Your guide for developing usable & useful Web sites [online]. [2005] , April 2008 [cit. 2008-11-30]. Text v angličtině. Dostupný z WWW: <http://www.usability.gov/basics/measured.html>.

Anotace: Průvodce pro tvorbu použitelného webu.

• TICHÝ, Jan. Použitelnost webu. Výuka [online]. 2008 [cit. 2008-11-30]. Prezentace. Dostupný z WWW: <http://www.jantichy.cz/vyuka/4iz228/pouzitelnost.pdf>.

Anotace: Prezentace Jana Tichého, která byla podkladem jeho přednášky v rámci Jinonických informačních pondělků, jež se konala 28. 4. 2008.

• NIELSEN, Jakob. Web Usability : The Practice of Simplicity. 1st edition. Indianapolis : New Riders Publishing, 2000. 419 s. ISBN 156205810X.

Anotace: Autor v knize na základě svých mnoha zkušeností a výzkumů v oboru předkládá podrobné návody, jak vytvořit web, aby byl pro jeho uživatele co nejjednodušeji použivatelný.

• PEARSON, Michael J., PEARSON, Ann M. An Exploratory Study Into Determining The Relative Importance Of Key Criteria In Web Usability : A Multi-criteria Approach. Journal of Computer Information Systems [online]. 2008, vol. 48, is. 4 [cit. 2008-11-30], s. 115-127. Dostupný z WWW: <http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=iih&AN=33723708&site=ehost-live>.

Anotace: Studie se zabývá pěti kritérii, která podle autorů hrají roli v hodnocení použitelnosti webu jejími uživateli. V úvahu bere i specifické individuální rozdíly mezi jednotlivými uživateli.

• TEOH, K.K., et al. Explorations on Web Usability. American Journal of Applied Sciences [online]. 2008, vol. 6, is. 3 [cit. 2008-11-30], s. 424-429. Dostupný z WWW: <http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=iih&AN=34632368&site=ehost-live>.

Anotace: Autoři navrhují metodiku posuzování použitelnosti webových stránek, součástí je i prezentace výsledků průzkumu.

• KUMAR, Muthu, NATARAJAN, Uma, HEDBERG, John G. Usability of Web-based Knowledge Portals to Support Educational Research Organizations : A Case Study. Journal of Information [online]. 2007, vol. 2 [cit. 2008-11-30], s. 115-130. Dostupný z WWW: <http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=lxh&AN=28691668&site=ehost-live>.

Anotace: Článek se zabývá použitelností znalostního portálu jedné vzdělávací organizace, součástí studie je i dotazník, pomocí jehož výsledků bylo dosaženo zlepšení použitelnosti portálu.

Související články

• Přístupnost webu
• Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele
• Human-computer Interaction

Klíčová slova

použitelnost webu, přístupnost webu, metody, personalizace