Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS): Porovnání verzí
(Není zobrazeno 60 mezilehlých verzí od 4 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
− | === Problematika vymezení pojmu | + | '''Digitální knihovna''' je „Integrovaný systém zahrnující soubor elektronických informačních zdrojů a služeb umožňující získávání, zpracování, vyhledávání a využívání informací v tomto systému uložených. Digitální knihovny jsou zpřístupňovány prostřednictvím počítačových sítí. Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, případně i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích, uložených ve fondu knihovny.“<ref>CELBOVÁ, Ludmila. Digitální knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000854&local_base=KTD.</ref> |
+ | |||
+ | == Problematika vymezení pojmu == | ||
Pro pojem [[Digitální knihovna|digitální knihovna]] neexistuje jednotná definice. Každá instituce zabývající se problematikou digitálních dokumentů, přizpůsobuje definici svému účelu. Setkáváme se tak s pojmy jako elektronická knihovna, automatizovaná digitální knihovna, virtuální knihovna, digitální virtuální knihovna, elektronický archiv, [[institucionální repozitář]] aj. Ovšem nalezneme i několik společných znaků: | Pro pojem [[Digitální knihovna|digitální knihovna]] neexistuje jednotná definice. Každá instituce zabývající se problematikou digitálních dokumentů, přizpůsobuje definici svému účelu. Setkáváme se tak s pojmy jako elektronická knihovna, automatizovaná digitální knihovna, virtuální knihovna, digitální virtuální knihovna, elektronický archiv, [[institucionální repozitář]] aj. Ovšem nalezneme i několik společných znaků: | ||
* digitální knihovna není jednotlivá entita, | * digitální knihovna není jednotlivá entita, | ||
Řádek 6: | Řádek 8: | ||
* cílem budování digitální knihovny je univerzální přístup k informačním zdrojům a službám.<ref>POKORNÝ, JAROSLAV. <i>Digitální knihovny: principy a problémy</i> [online]. Praha: MFF UK, Katedra softwarového inženýrství, [2003] [cit.2015-05-18]. Dostupné z: http://knihovnice.civ.cvut.cz/akp/clanky/03.pdf</ref> | * cílem budování digitální knihovny je univerzální přístup k informačním zdrojům a službám.<ref>POKORNÝ, JAROSLAV. <i>Digitální knihovny: principy a problémy</i> [online]. Praha: MFF UK, Katedra softwarového inženýrství, [2003] [cit.2015-05-18]. Dostupné z: http://knihovnice.civ.cvut.cz/akp/clanky/03.pdf</ref> | ||
− | + | '''Přiblížení pojmů:''' | |
− | + | * ''Digitální knihovna'' - základní a nejpoužívanější termín pro informační systémy, podstatnou součástí je repozitář (digitální sklad) | |
+ | * ''Elektronická knihovna'' - synonymum k digitální knihovně, nicméně klade důraz na využívání technických prostředků pro elektronickou komunikaci dat | ||
+ | * ''Automatizovaná digitální knihovna'' - označení systému digitální knihovny, kde jsou všechny procesy zajišťované prostřednictvím počítačových programů a optimálně bez zásahu člověka (kromě správce) | ||
+ | * ''Virtuální knihovna'' - označení klade důraz na přístup k systému na dálku | ||
+ | * ''Kybernetická knihovna'' - digitální knihovna, která funguje zcela bez zásahu člověka | ||
+ | * ''Elektronický archiv'' - systémy, do kterých se ukládají digitální nebo digitalizované dokumenty | ||
+ | * ''Institucionální repozitář'' - synonymum k elektronickému archivu <ref name="Bratkov">BRATKOVÁ, Eva. Otevřený přístup a digitální knihovny v oblasti vědy a výzkumu: (vybrané systémy) [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008. [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Otev%C5%99en%C3%BD-p%C5%99%C3%ADstup-a-digit%C3%A1ln%C3%AD-knihovny-v-oblasti-v%C4%9Bdy-a-v%C3%BDzkumu-vybran%C3%A9-syst%C3%A9my_Bratkov%C3%A1.pdf </ref> | ||
− | + | ==Historie== | |
− | Hlavní rozvoj je datován do 90. let 20. století, kdy dochází k největšímu nástupu informačních a komunikačních technologií. Mezi hlavní průkopníky patří '''Vannevar Bush''', který se zabýval efektivnějším „automatizovaným“ zpracováním odborných informací. Druhým průkopníkem v této oblasti je '''J. C. C. Licklider''', jenž se zabýval výzkumem a vývojem potřebným k realizaci digitální knihovny a nastínil vizi digitální knihovny po 30 letech. | + | Hlavní rozvoj je datován do 90. let 20. století, kdy dochází k největšímu nástupu informačních a komunikačních technologií. Mezi hlavní průkopníky patří '''[[Vannevar Bush]]''', který se zabýval efektivnějším „automatizovaným“ zpracováním odborných informací. Druhým průkopníkem v této oblasti je '''J. C. C. Licklider''', jenž se zabýval výzkumem a vývojem potřebným k realizaci digitální knihovny a nastínil vizi digitální knihovny po 30 letech. |
V 60. letech 20. století jsou spatřovány praktické výsledky použití výpočetní techniky pro zpracování informací v knihovnách (vývoj formátu MARC, rozvoj online katalogů [[OPAC]]) | V 60. letech 20. století jsou spatřovány praktické výsledky použití výpočetní techniky pro zpracování informací v knihovnách (vývoj formátu MARC, rozvoj online katalogů [[OPAC]]) | ||
Jak je již zmíněno, v 90. letech dochází k největšímu rozvoji, především proto, že se rozvinul technologický pokrok úzce související s klíčovými oblastmi pro digitální knihovny: | Jak je již zmíněno, v 90. letech dochází k největšímu rozvoji, především proto, že se rozvinul technologický pokrok úzce související s klíčovými oblastmi pro digitální knihovny: | ||
Řádek 16: | Řádek 24: | ||
* communications – globální síť a přenosová kapacita, | * communications – globální síť a přenosová kapacita, | ||
* content – množství informace v digitální podobě. | * content – množství informace v digitální podobě. | ||
− | To má za následek rozvoj digitalizace, elektronické publikování a šíření informací, což také způsobuje nový výzkum v oblasti digitálních knihoven.<ref>BARTOŠEK, Miroslav. <i>Digitální knihovny - teorie a praxe</i> [online]. Brno: Ústav výpočetní techniky MU, 2005. [cit.2015-05-18]. Dostupné z: http://eprints.rclis.org/6901/1/DL-Bartosek-final2.pdf</ref> | + | To má za následek rozvoj digitalizace, elektronické publikování a šíření informací, což také způsobuje nový výzkum v oblasti digitálních knihoven.<ref name="bartosek">BARTOŠEK, Miroslav. <i>Digitální knihovny - teorie a praxe</i> [online]. Brno: Ústav výpočetní techniky MU, 2005. [cit.2015-05-18]. Dostupné z: http://eprints.rclis.org/6901/1/DL-Bartosek-final2.pdf</ref> |
− | + | ==Funkce digitální knihovny== | |
− | * zjišťování, výběr, získávání digitálních objektů | + | * zjišťování, výběr, získávání [[Digitální objekt|digitálních objektů]], |
− | * identifikace a zpracování digitálních objektů (vznik [[Metadata|metadat]], katalogizace, indexace) | + | * identifikace a zpracování digitálních objektů (vznik [[Metadata|metadat]], katalogizace, indexace), |
− | * uložení, dlouhodobá archivace a ochrana digitálních objektů; údržba a zajištění bezpečnosti dat | + | * uložení, dlouhodobá archivace a ochrana digitálních objektů; údržba a zajištění bezpečnosti dat, |
− | * vyhledávání, rozšiřování, zpřístupňování digitálních informací | + | * vyhledávání, rozšiřování, zpřístupňování digitálních informací. |
− | + | Digitální knihovna může plnit i další funkce, záleží co je jejím účelem. Např. pokud dochází k archivaci vysokoškolských kvalifikačních prací, je zde funkce automatického podávání prací v elektronické podobě. Další funkcí může být i prodej úplných textů. | |
− | + | <ref name="bratkova">BRATKOVÁ, Eva. <i>Otevřený přístup a digitální knihovny v oblasti vědy a výzkumu: (vybrané systémy) [online]. Verze 1.0</i>. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008. [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/bratkova-eva/bratkova_06.pdf/view </ref> | |
− | == | + | ==Architektura digitální knihovny== |
− | + | Architektura je důležitá z hlediska fungování digitální knihovny, je potřeba vytvoření informační infrastruktury. „Obecná architektura digitální knihovny navržená na dostatečně vysoké úrovni abstrakce umožňuje formalizovat představy o funkcích a fungování digitálních knihoven a současně identifikovat ''middleware'' internetu pro realizaci distribuovaných digitálních informačních služeb.<ref name="bartosek"/> | |
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | === | + | ===[[Model Kahn-Wilensky]]=== |
− | + | Mezi nejobecnější model digitální knihovny patří model tvůrců '''Roberta Kahna''' a '''Roberta Wilenskeho''' z 90. let minulého století. "Základním prvkem architektury je digitální objekt, datová struktura pro základní samostatně použitelnou informační jednotku tvořená dvěma základními částmi: obsahem (content) a klíčovými metadaty (tvořenými globálním jednoznačným identifikátorem digitálního objektu, označovaným jako handle, a dalšími blíže nespecifikovanými neměnnými metaúdaji, např. „autor“)."<ref name="bartosek"/> | |
− | + | ||
+ | Části architektury digitální knihovny modelu: | ||
+ | * ''Uživatelské rozhraní'' - koncový uživatel využívá systému prostřednictvím prohlížeče | ||
+ | * ''Repozitář'' - slouží k ukládání digitálních objektů | ||
+ | * ''Identifikační systém'' - je určený pro generování, správu a směrování jednoznačných indentifikátorů (HDL, URN) | ||
+ | * ''Vyhledávací systém'' - využívá se pro vyhledávání informací v digitální knihovně<ref name="Bratkov"/> | ||
+ | |||
+ | ===[[OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému]]=== | ||
− | + | "OAIS je archiv, sestávající z organizace lidí a systémů, který přijal odpovědnost chránit informace a zpřístupnit je pro určené společenství."<ref>Open Archival Information System. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Open_Archival_Information_System</ref> | |
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | + | OAIS je dalším obecným modelem digitální knihovny. Je zaměřen na dlouhodobé uchování a ochranu, zvláštní důraz je kladen na digitální informace. Řeší také správu dat, přístup a šíření dokumentů. | |
− | + | Model byl vyvinut '''''Konzultačním výborem pro systémy zpracovávající data z oblasti vesmíru''''' (Consultative Committee for Space Data Systems – CCSDS). V roce 2000 vznikla norma a následné publikování standardu '''ISO 14721:2002'''.<ref name="consultative">CONSULTATIVE COMMITTEE FOR SPACE DATA SYSTEMS. Reference Model for an Open Archival Information System (OAIS) [online]. Washington (D.C.): CCSDS, June 2012. Recommendation for Space Data System Practises, CCSDS 650.0-M-2 [cit. 2015-05-18]. Dostupný z: http://ddp.nist.gov/refs/oais.pdf.</ref> | |
− | |||
− | |||
− | ''' | ||
− | + | '''Archiv typu OAIS se od jiných archivů liší definovanými povinnými funkcemi:''' | |
− | + | * Dojednat a přijmout vhodné informace od jejich producentů | |
+ | * Získat dostatečnou kontrolu nad informacemi z důvodu zajištění cílů jejich dlouhodobé archivace a ochrany | ||
+ | * Určit šíři základních uživatelských komunit archivu | ||
+ | * Zajistit, aby byly archivované informace nezávisle srozumitelné určeným uživatelským komunitám | ||
+ | * Dodržovat písemně stanovenou politiku a předepsané procedury archivu, aby bylo zajištěno, že informace budou v budoucnu uživatelům skutečně k dispozici | ||
+ | * Zpřístupnit archivované informace pomocí vhodných mechanismů a služeb určeným uživatelským komunitám | ||
− | ''' | + | '''Okolí archivu tvoří externí entity, a to:''' |
+ | * Producent - poskytuje informace k jejich dlouhodobé archivaci a ochraně | ||
+ | * Management - stanovuje a zavádí celkovou politiku archivu typu OAIS jako jednu z částí širší politiky v určité oblasti; řeší strategické plánování archivace a ochrany informací | ||
+ | * Spotřebitel - komunikuje se službami archivu typu OAIS tak, aby byly nalezeny a získány archivované informace | ||
− | + | '''V modelu OAIS jsou definovány 3 balíčky informací:''' | |
− | * | + | * Balíček informací pro dodávání (Submission Information Package, SIP) - balíček informací, který putuje od producenta do archivu v rámci procesu příjmu |
− | * | + | * Balíček informací pro archivaci (Archival Informatin Package, AIP) - balíček informací, který má být uložen a dlouhodobě archivován v archivu (skládá se z vlastního obsahu informace) |
− | * | + | * Balíček informací pro rozšiřování (Dissemination Information Package, DIP) - balíček informací, který je poskytován uživateli archivu |
− | |||
− | + | '''Funkční model zahrnuje následující subsystémy:''' | |
− | * | + | * Příjem - příjem informací (SIP) |
− | * | + | * Archivní uložení - úkolem je správa dlouhodobé archivace a ochrany informací |
− | * | + | * Správa dat - údržba databází popisných metadat |
+ | * Administrace - subsystém zodpovědný za správu všech každodenních operací celého systému | ||
+ | * Plánování archivace a ochrany - plánování strategie archivace a ochrany informačních materiálů | ||
+ | * Přístup - zpracování dotazu uživatele na fondy archivu<ref name="Bratkov"/> | ||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
+ | === Reference === | ||
<references/> | <references/> | ||
+ | |||
+ | === Související články === | ||
+ | * [[Institucionální repozitář]] | ||
+ | |||
+ | * [[Digitální objekt]] | ||
+ | |||
+ | * [[Vannevar Bush]] | ||
+ | |||
+ | * [[Digitální knihovna ]] | ||
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]] | [[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]] | ||
+ | [[Kategorie:Státnicové otázky UISK]] |
Aktuální verze z 6. 6. 2018, 23:10
Digitální knihovna je „Integrovaný systém zahrnující soubor elektronických informačních zdrojů a služeb umožňující získávání, zpracování, vyhledávání a využívání informací v tomto systému uložených. Digitální knihovny jsou zpřístupňovány prostřednictvím počítačových sítí. Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, případně i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích, uložených ve fondu knihovny.“[1]
Obsah
Problematika vymezení pojmu
Pro pojem digitální knihovna neexistuje jednotná definice. Každá instituce zabývající se problematikou digitálních dokumentů, přizpůsobuje definici svému účelu. Setkáváme se tak s pojmy jako elektronická knihovna, automatizovaná digitální knihovna, virtuální knihovna, digitální virtuální knihovna, elektronický archiv, institucionální repozitář aj. Ovšem nalezneme i několik společných znaků:
- digitální knihovna není jednotlivá entita,
- digitální knihovna vyžaduje technologii umožňující propojit několik informačních zdrojů,
- propojení mezi více digitálními knihovnami a informačními službami má být pro uživatele transparentní,
- cílem budování digitální knihovny je univerzální přístup k informačním zdrojům a službám.[2]
Přiblížení pojmů:
- Digitální knihovna - základní a nejpoužívanější termín pro informační systémy, podstatnou součástí je repozitář (digitální sklad)
- Elektronická knihovna - synonymum k digitální knihovně, nicméně klade důraz na využívání technických prostředků pro elektronickou komunikaci dat
- Automatizovaná digitální knihovna - označení systému digitální knihovny, kde jsou všechny procesy zajišťované prostřednictvím počítačových programů a optimálně bez zásahu člověka (kromě správce)
- Virtuální knihovna - označení klade důraz na přístup k systému na dálku
- Kybernetická knihovna - digitální knihovna, která funguje zcela bez zásahu člověka
- Elektronický archiv - systémy, do kterých se ukládají digitální nebo digitalizované dokumenty
- Institucionální repozitář - synonymum k elektronickému archivu [3]
Historie
Hlavní rozvoj je datován do 90. let 20. století, kdy dochází k největšímu nástupu informačních a komunikačních technologií. Mezi hlavní průkopníky patří Vannevar Bush, který se zabýval efektivnějším „automatizovaným“ zpracováním odborných informací. Druhým průkopníkem v této oblasti je J. C. C. Licklider, jenž se zabýval výzkumem a vývojem potřebným k realizaci digitální knihovny a nastínil vizi digitální knihovny po 30 letech. V 60. letech 20. století jsou spatřovány praktické výsledky použití výpočetní techniky pro zpracování informací v knihovnách (vývoj formátu MARC, rozvoj online katalogů OPAC) Jak je již zmíněno, v 90. letech dochází k největšímu rozvoji, především proto, že se rozvinul technologický pokrok úzce související s klíčovými oblastmi pro digitální knihovny:
- computing – výpočetní a krátkodobá i dlouhodobá paměťová kapacita,
- communications – globální síť a přenosová kapacita,
- content – množství informace v digitální podobě.
To má za následek rozvoj digitalizace, elektronické publikování a šíření informací, což také způsobuje nový výzkum v oblasti digitálních knihoven.[4]
Funkce digitální knihovny
- zjišťování, výběr, získávání digitálních objektů,
- identifikace a zpracování digitálních objektů (vznik metadat, katalogizace, indexace),
- uložení, dlouhodobá archivace a ochrana digitálních objektů; údržba a zajištění bezpečnosti dat,
- vyhledávání, rozšiřování, zpřístupňování digitálních informací.
Digitální knihovna může plnit i další funkce, záleží co je jejím účelem. Např. pokud dochází k archivaci vysokoškolských kvalifikačních prací, je zde funkce automatického podávání prací v elektronické podobě. Další funkcí může být i prodej úplných textů. [5]
Architektura digitální knihovny
Architektura je důležitá z hlediska fungování digitální knihovny, je potřeba vytvoření informační infrastruktury. „Obecná architektura digitální knihovny navržená na dostatečně vysoké úrovni abstrakce umožňuje formalizovat představy o funkcích a fungování digitálních knihoven a současně identifikovat middleware internetu pro realizaci distribuovaných digitálních informačních služeb.[4]
Model Kahn-Wilensky
Mezi nejobecnější model digitální knihovny patří model tvůrců Roberta Kahna a Roberta Wilenskeho z 90. let minulého století. "Základním prvkem architektury je digitální objekt, datová struktura pro základní samostatně použitelnou informační jednotku tvořená dvěma základními částmi: obsahem (content) a klíčovými metadaty (tvořenými globálním jednoznačným identifikátorem digitálního objektu, označovaným jako handle, a dalšími blíže nespecifikovanými neměnnými metaúdaji, např. „autor“)."[4]
Části architektury digitální knihovny modelu:
- Uživatelské rozhraní - koncový uživatel využívá systému prostřednictvím prohlížeče
- Repozitář - slouží k ukládání digitálních objektů
- Identifikační systém - je určený pro generování, správu a směrování jednoznačných indentifikátorů (HDL, URN)
- Vyhledávací systém - využívá se pro vyhledávání informací v digitální knihovně[3]
OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému
"OAIS je archiv, sestávající z organizace lidí a systémů, který přijal odpovědnost chránit informace a zpřístupnit je pro určené společenství."[6]
OAIS je dalším obecným modelem digitální knihovny. Je zaměřen na dlouhodobé uchování a ochranu, zvláštní důraz je kladen na digitální informace. Řeší také správu dat, přístup a šíření dokumentů. Model byl vyvinut Konzultačním výborem pro systémy zpracovávající data z oblasti vesmíru (Consultative Committee for Space Data Systems – CCSDS). V roce 2000 vznikla norma a následné publikování standardu ISO 14721:2002.[7]
Archiv typu OAIS se od jiných archivů liší definovanými povinnými funkcemi:
- Dojednat a přijmout vhodné informace od jejich producentů
- Získat dostatečnou kontrolu nad informacemi z důvodu zajištění cílů jejich dlouhodobé archivace a ochrany
- Určit šíři základních uživatelských komunit archivu
- Zajistit, aby byly archivované informace nezávisle srozumitelné určeným uživatelským komunitám
- Dodržovat písemně stanovenou politiku a předepsané procedury archivu, aby bylo zajištěno, že informace budou v budoucnu uživatelům skutečně k dispozici
- Zpřístupnit archivované informace pomocí vhodných mechanismů a služeb určeným uživatelským komunitám
Okolí archivu tvoří externí entity, a to:
- Producent - poskytuje informace k jejich dlouhodobé archivaci a ochraně
- Management - stanovuje a zavádí celkovou politiku archivu typu OAIS jako jednu z částí širší politiky v určité oblasti; řeší strategické plánování archivace a ochrany informací
- Spotřebitel - komunikuje se službami archivu typu OAIS tak, aby byly nalezeny a získány archivované informace
V modelu OAIS jsou definovány 3 balíčky informací:
- Balíček informací pro dodávání (Submission Information Package, SIP) - balíček informací, který putuje od producenta do archivu v rámci procesu příjmu
- Balíček informací pro archivaci (Archival Informatin Package, AIP) - balíček informací, který má být uložen a dlouhodobě archivován v archivu (skládá se z vlastního obsahu informace)
- Balíček informací pro rozšiřování (Dissemination Information Package, DIP) - balíček informací, který je poskytován uživateli archivu
Funkční model zahrnuje následující subsystémy:
- Příjem - příjem informací (SIP)
- Archivní uložení - úkolem je správa dlouhodobé archivace a ochrany informací
- Správa dat - údržba databází popisných metadat
- Administrace - subsystém zodpovědný za správu všech každodenních operací celého systému
- Plánování archivace a ochrany - plánování strategie archivace a ochrany informačních materiálů
- Přístup - zpracování dotazu uživatele na fondy archivu[3]
Odkazy
Reference
- ↑ CELBOVÁ, Ludmila. Digitální knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000854&local_base=KTD.
- ↑ POKORNÝ, JAROSLAV. Digitální knihovny: principy a problémy [online]. Praha: MFF UK, Katedra softwarového inženýrství, [2003] [cit.2015-05-18]. Dostupné z: http://knihovnice.civ.cvut.cz/akp/clanky/03.pdf
- ↑ 3,0 3,1 3,2 BRATKOVÁ, Eva. Otevřený přístup a digitální knihovny v oblasti vědy a výzkumu: (vybrané systémy) [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008. [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Otev%C5%99en%C3%BD-p%C5%99%C3%ADstup-a-digit%C3%A1ln%C3%AD-knihovny-v-oblasti-v%C4%9Bdy-a-v%C3%BDzkumu-vybran%C3%A9-syst%C3%A9my_Bratkov%C3%A1.pdf
- ↑ 4,0 4,1 4,2 BARTOŠEK, Miroslav. Digitální knihovny - teorie a praxe [online]. Brno: Ústav výpočetní techniky MU, 2005. [cit.2015-05-18]. Dostupné z: http://eprints.rclis.org/6901/1/DL-Bartosek-final2.pdf
- ↑ BRATKOVÁ, Eva. Otevřený přístup a digitální knihovny v oblasti vědy a výzkumu: (vybrané systémy) [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008. [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/bratkova-eva/bratkova_06.pdf/view
- ↑ Open Archival Information System. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Open_Archival_Information_System
- ↑ CONSULTATIVE COMMITTEE FOR SPACE DATA SYSTEMS. Reference Model for an Open Archival Information System (OAIS) [online]. Washington (D.C.): CCSDS, June 2012. Recommendation for Space Data System Practises, CCSDS 650.0-M-2 [cit. 2015-05-18]. Dostupný z: http://ddp.nist.gov/refs/oais.pdf.