Muzejní knihovna: Porovnání verzí

m (Formátování)
 
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 3: Řádek 3:
 
[[Soubor: National Museum of Contemporary Art, Athens, library.jpg|náhled|upright 1.2|Knihovna Národního muzea současného umění v Athénách]]
 
[[Soubor: National Museum of Contemporary Art, Athens, library.jpg|náhled|upright 1.2|Knihovna Národního muzea současného umění v Athénách]]
  
−
== '''Historie''' ==
+
== Historie ==
 
Muzejní knihovny se objevily spolu se vznikem muzeí. Shromažďování soukromých sbírek holdovali již středověcí panovníci. Ještě populárnějším se stalo za renesance. První veřejné muzeum vzniklo roku 1683 v Oxfordu (Ashmoleanovo museum)<ref>The history of museums. In: LEWIS, Geoffry. [online]. [cit. 2014-12-22]. Dostupné z: http://www.muuseum.ee/uploads/files/g._lewis_the_history_of_museums.pdf</ref>. U nás pak v roce 1814 Slezké zemské muzeum, 1817 Moravské zemské muzeum a 1818 Národní muzeum. V následujících letech postupně vznikala další.
 
Muzejní knihovny se objevily spolu se vznikem muzeí. Shromažďování soukromých sbírek holdovali již středověcí panovníci. Ještě populárnějším se stalo za renesance. První veřejné muzeum vzniklo roku 1683 v Oxfordu (Ashmoleanovo museum)<ref>The history of museums. In: LEWIS, Geoffry. [online]. [cit. 2014-12-22]. Dostupné z: http://www.muuseum.ee/uploads/files/g._lewis_the_history_of_museums.pdf</ref>. U nás pak v roce 1814 Slezké zemské muzeum, 1817 Moravské zemské muzeum a 1818 Národní muzeum. V následujících letech postupně vznikala další.
  
−
== '''Charakteristika''' ==
+
== Charakteristika ==
 
Každé muzeum má svou knihovnu, která svou velikostí počtem i kvalifikací pracovníků odpovídá jeho velikosti. Knihovny mohou být buď základní, nebo specializované. Jejich zřizovateli mohou být ministerstva (Národní muzeum, Moravské zemské muzeum), kraje (Knihovna regionálního muzea Mělník), města a obce (Knihovna muzea Boskovicka), občanská sdružení (Knihovna muzea Lovosicka), obecně prospěšné společnosti (Knihovna muzea dělnického hnutí), či nadace (Museum Kampa).
 
Každé muzeum má svou knihovnu, která svou velikostí počtem i kvalifikací pracovníků odpovídá jeho velikosti. Knihovny mohou být buď základní, nebo specializované. Jejich zřizovateli mohou být ministerstva (Národní muzeum, Moravské zemské muzeum), kraje (Knihovna regionálního muzea Mělník), města a obce (Knihovna muzea Boskovicka), občanská sdružení (Knihovna muzea Lovosicka), obecně prospěšné společnosti (Knihovna muzea dělnického hnutí), či nadace (Museum Kampa).
  
 
Dělí se na základní a specializované. Základní jsou registrované na ministerstvu kultury. V roce 2013 jich bylo 140 (70 % všech muzejních knihoven)<ref name=":0">BĚHALOVÁ, Štěpánka. Knihovny muzeí a galerií. Duha [online]. 2013, roč. 27, č. 2 [cit. 2014-12-19]. Dostupný z WWW: <http://duha.mzk.cz/clanky/knihovny-muzei-galerii>. ISSN 1804-4255.</ref>. Pro svůj provoz čerpají státní prostředky a jsou proto ze zákona veřejné.
 
Dělí se na základní a specializované. Základní jsou registrované na ministerstvu kultury. V roce 2013 jich bylo 140 (70 % všech muzejních knihoven)<ref name=":0">BĚHALOVÁ, Štěpánka. Knihovny muzeí a galerií. Duha [online]. 2013, roč. 27, č. 2 [cit. 2014-12-19]. Dostupný z WWW: <http://duha.mzk.cz/clanky/knihovny-muzei-galerii>. ISSN 1804-4255.</ref>. Pro svůj provoz čerpají státní prostředky a jsou proto ze zákona veřejné.
  
−
== '''Fondy''' ==
+
== Fondy ==
  
 
=== Sbírkové ===
 
=== Sbírkové ===
Řádek 22: Řádek 22:
 
Vztahuje se k oboru, na nějž se muzeum zaměřuje. Tento fond je budován hlavně pro pracovníky muzea. Tyto často jedinečné kousky lze půjčovat prezenčně.
 
Vztahuje se k oboru, na nějž se muzeum zaměřuje. Tento fond je budován hlavně pro pracovníky muzea. Tyto často jedinečné kousky lze půjčovat prezenčně.
  
−
== '''Sdružující organizace''' ==
+
== Sdružující organizace ==
  
 
=== Historie ===
 
=== Historie ===
Řádek 30: Řádek 30:
 
Funguje od 1997 pod AGM ČR. V současnosti má 169 členů. Funguje na regionální bázi. Jejím cílem je podporovat knihovny muzeí a galerií (jejich postavení vůči muzeím a galeriím i vůči ostatním knihovnám), zastupovat je, propagovat jejich činnost a pořádat semináře a školení pro jejich pracovníky. Komise také spolupracuje se [https://wikisofia.cz/index.php?title=SKIP&action=edit&redlink=1 SKIP] a má své zástupce i v jeho výkonném výboru.
 
Funguje od 1997 pod AGM ČR. V současnosti má 169 členů. Funguje na regionální bázi. Jejím cílem je podporovat knihovny muzeí a galerií (jejich postavení vůči muzeím a galeriím i vůči ostatním knihovnám), zastupovat je, propagovat jejich činnost a pořádat semináře a školení pro jejich pracovníky. Komise také spolupracuje se [https://wikisofia.cz/index.php?title=SKIP&action=edit&redlink=1 SKIP] a má své zástupce i v jeho výkonném výboru.
  
−
== '''Veřejnost a muzejní knihovny''' ==
+
== Veřejnost a muzejní knihovny ==
 
V 19. století byla veřejnost zvyklá vyhledávat odbornou literaturu v muzejních knihovnách. V padesátých letech se z nich podle zákona knihovnického zákona č. 59/1957 Sb. staly knihovny neveřejné a na jejich místo nastoupily vědecké knihovny, které často převzaly část jejich fondů. V souladu se zákonem 257/2001 Sb. jsou opět veřejné, nicméně širší veřejnost si k nim teprve hledá cestu. Mnoho z nich také nepřispívá do souborného katalogu, mnohých publikacích, které vlastní se tedy veřejnost nedozví.
 
V 19. století byla veřejnost zvyklá vyhledávat odbornou literaturu v muzejních knihovnách. V padesátých letech se z nich podle zákona knihovnického zákona č. 59/1957 Sb. staly knihovny neveřejné a na jejich místo nastoupily vědecké knihovny, které často převzaly část jejich fondů. V souladu se zákonem 257/2001 Sb. jsou opět veřejné, nicméně širší veřejnost si k nim teprve hledá cestu. Mnoho z nich také nepřispívá do souborného katalogu, mnohých publikacích, které vlastní se tedy veřejnost nedozví.
  
−
== '''Moderní trendy''' ==
+
== Moderní trendy ==
 
Muzejní knihovny oproti ostatním obecně zaostávají jde-li o technické vybavení i o kvalifikaci pracovníků. Pouze 80 % využívalo v roce 2013 [[Knihovnické automatizované systémy, knihovnické software|automatizovaný knihovní systém]] (polovina z nich Clavius) a jen 42 z nich přispívalo do souborného katalogu.<ref name=":0" /> Ty významnější a osvícenější se podílejí na vzniku oborové brány ART (souborný katalog díla pojednávající o umění).
 
Muzejní knihovny oproti ostatním obecně zaostávají jde-li o technické vybavení i o kvalifikaci pracovníků. Pouze 80 % využívalo v roce 2013 [[Knihovnické automatizované systémy, knihovnické software|automatizovaný knihovní systém]] (polovina z nich Clavius) a jen 42 z nich přispívalo do souborného katalogu.<ref name=":0" /> Ty významnější a osvícenější se podílejí na vzniku oborové brány ART (souborný katalog díla pojednávající o umění).
  
 
Trochu opožděně se ve větších muzeích rozbíhá [[digitalizace]] (knihovny přispívají do [http://kramerius-info.nkp.cz/ Krameria] či [http://www.manuscriptorium.com/?q=cs Manuscriptoria]).
 
Trochu opožděně se ve větších muzeích rozbíhá [[digitalizace]] (knihovny přispívají do [http://kramerius-info.nkp.cz/ Krameria] či [http://www.manuscriptorium.com/?q=cs Manuscriptoria]).
  
−
== '''Odkazy''' ==
+
== Odkazy ==
 
=== Reference ===
 
=== Reference ===
  
Řádek 48: Řádek 48:
 
* Jsou muzejní knihovny knihovnami veřejnými?. In OKROUHLÍKOVÁ, Jarmila. Muzejním knihovnám - články a prezentace [online]. [s.l.] : [s.n.], 2006 [cit. 2011-05-22]. Dostupné z WWW: http://www.knihovna.upm.cz/index.php?page=mk-clanky.
 
* Jsou muzejní knihovny knihovnami veřejnými?. In OKROUHLÍKOVÁ, Jarmila. Muzejním knihovnám - články a prezentace [online]. [s.l.] : [s.n.], 2006 [cit. 2011-05-22]. Dostupné z WWW: http://www.knihovna.upm.cz/index.php?page=mk-clanky.
 
* KAFKOVÁ, Zuzana. I muzea mají své knihovny. Duha [online]. 2010, roč. 24, č. 4 [cit. 2014-12-25]. Dostupný z WWW: <http://duha.mzk.cz/clanky/i-muzea-maji-sve-knihovny>. ISSN 1804-4255
 
* KAFKOVÁ, Zuzana. I muzea mají své knihovny. Duha [online]. 2010, roč. 24, č. 4 [cit. 2014-12-25]. Dostupný z WWW: <http://duha.mzk.cz/clanky/i-muzea-maji-sve-knihovny>. ISSN 1804-4255
 +
 +
=== Související články ===
 +
[[Knihovny a informační instituce]]<br />
 +
[[Lékařské knihovny]]<br />
 +
[[Veřejné knihovny]]
  
 
=== Externí odkazy ===
 
=== Externí odkazy ===
−
[http://www.cz-museums.cz/web/amg/organy-amg/komise/knihovnicka-komise Knihovnická komise]
+
[http://www.cz-museums.cz/web/amg/organy-amg/komise/knihovnicka-komise Knihovnická komise]<br />
 
[http://ces.mkcr.cz/ Centrální evidence sbírek]
 
[http://ces.mkcr.cz/ Centrální evidence sbírek]
  
Řádek 56: Řádek 61:
 
muzejní knihovny, veřejné knihovny, paměťové instituce
 
muzejní knihovny, veřejné knihovny, paměťové instituce
  
−
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Knihovny jako fyzické sbírky]]
+
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
 +
[[Kategorie:Knihovny jako fyzické sbírky]]
 +
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Římanová]]

Aktuální verze z 7. 4. 2017, 08:39

Muzejní knihovny jsou knihovny při muzeích, které svým fondem rozšiřují či podporují jejich sbírkové fondy. Mohou a nemusejí být veřejné.

Knihovna Národního muzea současného umění v Athénách

Historie

Muzejní knihovny se objevily spolu se vznikem muzeí. Shromažďování soukromých sbírek holdovali již středověcí panovníci. Ještě populárnějším se stalo za renesance. První veřejné muzeum vzniklo roku 1683 v Oxfordu (Ashmoleanovo museum)[1]. U nás pak v roce 1814 Slezké zemské muzeum, 1817 Moravské zemské muzeum a 1818 Národní muzeum. V následujících letech postupně vznikala další.

Charakteristika

Každé muzeum má svou knihovnu, která svou velikostí počtem i kvalifikací pracovníků odpovídá jeho velikosti. Knihovny mohou být buď základní, nebo specializované. Jejich zřizovateli mohou být ministerstva (Národní muzeum, Moravské zemské muzeum), kraje (Knihovna regionálního muzea Mělník), města a obce (Knihovna muzea Boskovicka), občanská sdružení (Knihovna muzea Lovosicka), obecně prospěšné společnosti (Knihovna muzea dělnického hnutí), či nadace (Museum Kampa).

Dělí se na základní a specializované. Základní jsou registrované na ministerstvu kultury. V roce 2013 jich bylo 140 (70 % všech muzejních knihoven)[2]. Pro svůj provoz čerpají státní prostředky a jsou proto ze zákona veřejné.

Fondy

Sbírkové

Historicky cenné fondy (rukopisy, staré tisky…) pro něž platí zákon o ochraně sbírek[3] a polovinou muzejních knihoven jsou nahlašovány do centrální evidence sbírek. Jsou přístupné pouze badatelům, nikoliv široké veřejnosti.

Regionální literatura

Většinou jde o unikátní díla. K vypůjčení jsou pouze prezenčně.

Odborná literatura

Vztahuje se k oboru, na nějž se muzeum zaměřuje. Tento fond je budován hlavně pro pracovníky muzea. Tyto často jedinečné kousky lze půjčovat prezenčně.

Sdružující organizace

Historie

V 50. letech minulého století vznikla sekce muzejních knihoven a po vydání zákona č. 59/1957 Sb. jejich samostatná síť při Ústřední knihovnické radě, v jejímž středu stála knihovna Národního muzea. O toto se zasadil hlavně ředitel knihovny Národního muzea Dr. Karel Švehla. 1976 vznikla řízením PhDr. Jaroslava Vrchotky Oborová komise muzeí a galerií, která organizovala odborné semináře, zajišťovala školení a zabývala se standardizací a metodologií.

Knihovnická komise Asociace muzeí a galerií ČR

Funguje od 1997 pod AGM ČR. V současnosti má 169 členů. Funguje na regionální bázi. Jejím cílem je podporovat knihovny muzeí a galerií (jejich postavení vůči muzeím a galeriím i vůči ostatním knihovnám), zastupovat je, propagovat jejich činnost a pořádat semináře a školení pro jejich pracovníky. Komise také spolupracuje se SKIP a má své zástupce i v jeho výkonném výboru.

Veřejnost a muzejní knihovny

V 19. století byla veřejnost zvyklá vyhledávat odbornou literaturu v muzejních knihovnách. V padesátých letech se z nich podle zákona knihovnického zákona č. 59/1957 Sb. staly knihovny neveřejné a na jejich místo nastoupily vědecké knihovny, které často převzaly část jejich fondů. V souladu se zákonem 257/2001 Sb. jsou opět veřejné, nicméně širší veřejnost si k nim teprve hledá cestu. Mnoho z nich také nepřispívá do souborného katalogu, mnohých publikacích, které vlastní se tedy veřejnost nedozví.

Moderní trendy

Muzejní knihovny oproti ostatním obecně zaostávají jde-li o technické vybavení i o kvalifikaci pracovníků. Pouze 80 % využívalo v roce 2013 automatizovaný knihovní systém (polovina z nich Clavius) a jen 42 z nich přispívalo do souborného katalogu.[2] Ty významnější a osvícenější se podílejí na vzniku oborové brány ART (souborný katalog díla pojednávající o umění).

Trochu opožděně se ve větších muzeích rozbíhá digitalizace (knihovny přispívají do Krameria či Manuscriptoria).

Odkazy

Reference

  1. ↑ The history of museums. In: LEWIS, Geoffry. [online]. [cit. 2014-12-22]. Dostupné z: http://www.muuseum.ee/uploads/files/g._lewis_the_history_of_museums.pdf
  2. ↑ 2,0 2,1 BĚHALOVÁ, Štěpánka. Knihovny muzeí a galerií. Duha [online]. 2013, roč. 27, č. 2 [cit. 2014-12-19]. Dostupný z WWW: <http://duha.mzk.cz/clanky/knihovny-muzei-galerii>. ISSN 1804-4255.
  3. ↑ ČESKO. Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů České republiky.

Použitá literatura

  • BĚHALOVÁ, Štěpánka. Knihovny muzeí a galerií. Duha [online]. 2013, roč. 27, č. 2 [cit. 2014-12-19]. Dostupný z WWW: <http://duha.mzk.cz/clanky/knihovny-muzei-galerii>. ISSN 1804-4255.
  • BĚHALOVÁ, Štěpánka. Muzejní knihovny současnosti a budoucnosti a uchování významných odkazů osobností. Karel Jaromír Erben a úloha paměťových institucí v historických proměnách. Semily: Státní okresní archiv Semily; Turnov: Pekařova společnost Českého ráje v Turnově, 2011, s. 313-321. Z Českého ráje a Podkrkonoší, Suppl. 14. ISSN 1211-975X. ISBN 978-80-86254-24-1.
  • ČESKO. Zákon 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. 2001. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Zakon257.htm
  • Jsou muzejní knihovny knihovnami veřejnými?. In OKROUHLÍKOVÁ, Jarmila. Muzejním knihovnám - články a prezentace [online]. [s.l.] : [s.n.], 2006 [cit. 2011-05-22]. Dostupné z WWW: http://www.knihovna.upm.cz/index.php?page=mk-clanky.
  • KAFKOVÁ, Zuzana. I muzea mají své knihovny. Duha [online]. 2010, roč. 24, č. 4 [cit. 2014-12-25]. Dostupný z WWW: <http://duha.mzk.cz/clanky/i-muzea-maji-sve-knihovny>. ISSN 1804-4255

Související články

Knihovny a informační instituce
Lékařské knihovny
Veřejné knihovny

Externí odkazy

Knihovnická komise
Centrální evidence sbírek

Klíčová slova

muzejní knihovny, veřejné knihovny, paměťové instituce

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Muzejní_knihovna&oldid=47111“