Helen Keller: Porovnání verzí
| (Není zobrazeno 53 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | |||
| − | |||
| + | [[File:Helen_KellerA.jpg|thumb|Helen Keller (1904-1905)]] | ||
| − | |||
| − | '''Helen Kellerová''' byla americká spisovatelka, politická aktivistka. Před druhými narozeninami ohluchla a oslepla. I přes tento handicap se jí podařilo, jako prvnímu hluchoslepému člověku vystudovat Harvardskou univerzitu. Mluvila plynně latinsky, francouzsky, řecky a německy. | + | '''Helen Kellerová''' (27.6.1880 – 1.6.1968) byla americká spisovatelka, politická aktivistka. Před druhými narozeninami ohluchla a oslepla. I přes tento handicap se jí podařilo, jako prvnímu hluchoslepému člověku vystudovat Harvardskou univerzitu. Mluvila plynně latinsky, francouzsky, řecky a německy. |
| − | == | + | == Dětství == |
| − | + | Hellen Keller se narodila do velmi zámožné rodiny, kdy otec Arthur H. Keller byl důstojníkem u americké armády a matka Kate Adams byla dcerou amerického plukovníka, který se velmi angažoval během americké občanské války. Helen měla dva mladší sourozence Mildred Campbell a Phillip Brooks Keller a dva starší nevlastní bratry z otcova prvního manželství. <ref name="KELLER"/> | |
| − | Ve dvou letech onemocněla dosud neznámou nemocí meningitidou a přišla o sluch i zrak. Stalo se z ní nezvladatelné, agresivní dítě. Bohužel v dosahu domova Kellerových se nevyskytovala žádná specializovaná škola pro nevidomé. V prvních letech se jí snažila pomoci šestiletá dcera kuchaře Martha Waschington, ale komunikační bariera mezi nimi byla příliš veliká. <ref>KELLER, Helen. The story of my life [online]. New York: Doubleday, Page & Company, 1914 [cit. 2015-11-18]. Dostupné z: https://archive.org/details/storyofmylife00hele</ref> | + | Ve dvou letech onemocněla dosud neznámou nemocí meningitidou a přišla o sluch i zrak. Stalo se z ní nezvladatelné, agresivní dítě. Bohužel v dosahu domova Kellerových se nevyskytovala žádná specializovaná škola pro nevidomé. V prvních letech se jí snažila pomoci šestiletá dcera kuchaře Martha Waschington, ale komunikační bariera mezi nimi byla příliš veliká. <ref name="KELLER">KELLER, Helen. ''The story of my life'' [online]. New York: Doubleday, Page & Company, 1914 [cit. 2015-11-18]. Dostupné z: https://archive.org/details/storyofmylife00hele.</ref> |
| − | + | [[File:Hellen Keller holding doll with Ann Sullivan 1888.jpg|thumb|vlevo|Hellen Keller a Anne Sullivan (1888)]] | |
| − | + | Zlom v Helenině životě nastává, když si její matka v roce 1894 přečetla článek od [[Charles Dickens|Charlese Dickense]] „American Notes“, který se věnoval životě a vzdělávání další hluché a slepé ženy Laury Bridgman. Tento článek ji odkázal na lékaře J. Juliana Chinsolma, který byl specialistou v odvětví lékařské medicíny – ORL (ušní, nosní, krční). <ref name="Wikipedia"> Helen Keller. ''Wikipedia : the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-11-18]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Helen_Keller</ref> | |
| + | Lékař jim doporučil sjednat si schůzku s [[Alexander Graham Bell|Dr. Alexanderem Grahamem Bellem]], který se v prvopočátku své kariéry zabýval problematikou s hluchoněmými dětmi a jejich integrací do společnosti. A. G. Bell jim předal kontakt na Perkinsově institutu pro nevidomé, kde se vzdělávala i Laura Bridgman. Pomocí tohoto institutu se Helen v roce 1887 seznámila se svou pozdější vychovatelkou [[Anne Mansfield Sullivan]]. Tato dvacetiletá žena ovlivnila celý Helenin život. | ||
| − | + | Ihned po příchodu do domu Kellerových se snažila vysvětlit Helen význam jednotlivých slov. K tomuto účelu používala prstovou abecedu. Vždy, když se Helen něčeho dotkla, napsala jí Anne pomocí prstů dané slovo na dlaň. Ze začátku Helen tento způsob výuky nechápala, jelikož si nedokázala dát slova do souvislosti s reálnými předměty. Průlom nastal, když jednou Helen strčila ruku pod tekoucí vodu. V tento moment ji Anne napsala na dlaň slovo „voda“. Ihned po tomto incidentu se Helen naučila a pochopila význam třiceti slov během jednoho dne. <ref name="KELLER"/> | |
| − | Helen | ||
| − | + | ==Studia== | |
| + | [[File:Helen Keller21.jpg|thumb|Promoce (1904)]] | ||
| + | Helen Kellerová začala v roce 1888 studovat na Perkinsově institutu pro nevidomé, kde ji doprovázela její vychovatelka Anne Sullivanová. Od roku 1894 strávila Anne dva roky v New Yorku studiem na dvou různých školách pro neslyšící. Část svého studia strávila na Cambridgeské dívčí škole. Studium zakončila na Radcliffově univerzitě v Bostonu. Stala se tak v roce 1904 ve svých dvaceti čtyřech letech prvním hluchým a slepým člověkem, který vystudoval bakalářský titul. Na univerzitě se seznámila s [[Mark Twain|Markem Twainem]], kterého velmi obdivovala. Ten ji seznámil s magnátem Henrym H. Rogersem, který spolu se svou manželkou pokryl veškeré pozdější výdaje, spojené se studiem Helen Kellerové. <ref name="Foundation">Helen Keller. ''Helen Keller Foundation'' [online]. Birmingham: The Helen Keller Foundation for Research and Education, 2015 [cit. 2015-11-18]. Dostupné z: http://www.helenkellerfoundation.org/helen-keller/.</ref> | ||
| + | Během svého studia se naučila také metodu [[Tadoma]], která spočívala ve vnímání mluvené řeči např. hluchoslepými osobami nahmatáváním vibrací hlasivek, pohybů dolní čelisti, rtů a obličejových svalů mluvčího. Dokázala i psát v [[Braillovo písmo|Braillově písmě]]. | ||
| − | |||
| − | |||
| − | V roce 1914 Anne Sullivanová onemocněla a proto najali na pomoc v domě Polly Thompson, která se později stala Heleninou sekretářkou. Anne Sullivanová zemřela v roce 1936. | + | ==Život== |
| + | Poté, co se Anne Sullivanová vdala, odstěhovala se s ní Helen do jejich nového rodinného domu. Zde spolu s ní a jejím manželem Johnem Macym založila Americkou nadaci pro nevidomé. <ref name="KELLER"/> V roce 1914 Anne Sullivanová onemocněla a proto najali na pomoc v domě Polly Thompson, která se později stala Heleninou sekretářkou. Anne Sullivanová zemřela v roce 1936. <ref name="Biography">Helen Keller. ''The Biography.com'' [online]. A&E Television Networks, 2015 [cit. 2015-11-18]. Dostupné z: http://www.biography.com/people/helen-keller-9361967.</ref> | ||
| + | Po její smrti Helen cestovala spolu s Polly Thompson po celém světě, kde sbírali finanční prostředky na Nadaci pro nevidomé. | ||
| + | Během svého života byla také aktivní na politické úrovni. Stala se členkou Socialistické strany Amerika. Zde bojovala za rovnocennost žen a možnost volebního práva pro ženy. <ref name="Wikipedia"/>Za svůj život dostala několik ocenění např. Prezidentskou medaili svobody, nebo byla zvolena do Národní ženské síně slavy. Hellen Kellerová zemřela ve spánku ve svém domě dne 1.6.1968. Její popel je umístěn v Národní katedrále ve Washingtonu, vedle Anne Sullivan a Polly Thompson. <ref name="Biography"/> | ||
| − | + | == Dílo == | |
| + | Hellen Kellerová za svůj život vydala několik knih v Braillově písmu. Mezi nejznámější díla patří Povídka mého života, Světlo ze tmy a ticha. | ||
| + | |||
| + | Podle jejího života vzniklo i několik dokumentárních filmů. <ref name="Foundation"/> | ||
| − | + | == Odkazy == | |
| − | |||
| − | |||
| − | == | + | === Reference === |
| − | |||
| − | + | <references/> | |
| − | Použitá literatura | + | === Použitá literatura === |
| − | https://archive.org/details/storyofmylife00hele | + | * KELLER, Helen. ''The story of my life'' [online]. New York: Doubleday, Page & Company, 1914 [cit. 2015-11-18]. Dostupné z: https://archive.org/details/storyofmylife00hele. |
| − | https://en.wikipedia.org/wiki/Helen_Keller | + | === Externí odkazy === |
| + | * [http://www.helenkellerfoundation.org/helen-keller/ Helen Keller Foundation ] | ||
| + | * [https://en.wikipedia.org/wiki/Helen_Keller Helen Keller na Wikipedii] | ||
| − | + | === Související články === | |
| + | * [https://wikisofia.cz/index.php/Specifika_rozhran%C3%AD_pro_t%C4%9Blesn%C4%9B/ment%C3%A1ln%C4%9B_handicapovan%C3%A9_u%C5%BEivatele/old Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele] | ||
| + | * [https://wikisofia.cz/index.php/Soustava_a_funkce_smyslov%C3%BDch_org%C3%A1n%C5%AF Soustava a funkce smyslových orgánů] | ||
| − | + | === Zdroje obrázků === | |
| + | * [https://commons.wikimedia.org Wikimedia Commons] | ||
| − | + | === Klíčová slova === | |
| + | Helen Keller, Braillovo písmo | ||
| − | + | [[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]] | |
| + | [[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]] | ||
| + | [[Kategorie:Články k ověření učitelem Landová]] | ||
Aktuální verze z 11. 4. 2017, 09:07
Helen Kellerová (27.6.1880 – 1.6.1968) byla americká spisovatelka, politická aktivistka. Před druhými narozeninami ohluchla a oslepla. I přes tento handicap se jí podařilo, jako prvnímu hluchoslepému člověku vystudovat Harvardskou univerzitu. Mluvila plynně latinsky, francouzsky, řecky a německy.
Obsah
Dětství
Hellen Keller se narodila do velmi zámožné rodiny, kdy otec Arthur H. Keller byl důstojníkem u americké armády a matka Kate Adams byla dcerou amerického plukovníka, který se velmi angažoval během americké občanské války. Helen měla dva mladší sourozence Mildred Campbell a Phillip Brooks Keller a dva starší nevlastní bratry z otcova prvního manželství. [1]
Ve dvou letech onemocněla dosud neznámou nemocí meningitidou a přišla o sluch i zrak. Stalo se z ní nezvladatelné, agresivní dítě. Bohužel v dosahu domova Kellerových se nevyskytovala žádná specializovaná škola pro nevidomé. V prvních letech se jí snažila pomoci šestiletá dcera kuchaře Martha Waschington, ale komunikační bariera mezi nimi byla příliš veliká. [1]
Zlom v Helenině životě nastává, když si její matka v roce 1894 přečetla článek od Charlese Dickense „American Notes“, který se věnoval životě a vzdělávání další hluché a slepé ženy Laury Bridgman. Tento článek ji odkázal na lékaře J. Juliana Chinsolma, který byl specialistou v odvětví lékařské medicíny – ORL (ušní, nosní, krční). [2] Lékař jim doporučil sjednat si schůzku s Dr. Alexanderem Grahamem Bellem, který se v prvopočátku své kariéry zabýval problematikou s hluchoněmými dětmi a jejich integrací do společnosti. A. G. Bell jim předal kontakt na Perkinsově institutu pro nevidomé, kde se vzdělávala i Laura Bridgman. Pomocí tohoto institutu se Helen v roce 1887 seznámila se svou pozdější vychovatelkou Anne Mansfield Sullivan. Tato dvacetiletá žena ovlivnila celý Helenin život.
Ihned po příchodu do domu Kellerových se snažila vysvětlit Helen význam jednotlivých slov. K tomuto účelu používala prstovou abecedu. Vždy, když se Helen něčeho dotkla, napsala jí Anne pomocí prstů dané slovo na dlaň. Ze začátku Helen tento způsob výuky nechápala, jelikož si nedokázala dát slova do souvislosti s reálnými předměty. Průlom nastal, když jednou Helen strčila ruku pod tekoucí vodu. V tento moment ji Anne napsala na dlaň slovo „voda“. Ihned po tomto incidentu se Helen naučila a pochopila význam třiceti slov během jednoho dne. [1]
Studia
Helen Kellerová začala v roce 1888 studovat na Perkinsově institutu pro nevidomé, kde ji doprovázela její vychovatelka Anne Sullivanová. Od roku 1894 strávila Anne dva roky v New Yorku studiem na dvou různých školách pro neslyšící. Část svého studia strávila na Cambridgeské dívčí škole. Studium zakončila na Radcliffově univerzitě v Bostonu. Stala se tak v roce 1904 ve svých dvaceti čtyřech letech prvním hluchým a slepým člověkem, který vystudoval bakalářský titul. Na univerzitě se seznámila s Markem Twainem, kterého velmi obdivovala. Ten ji seznámil s magnátem Henrym H. Rogersem, který spolu se svou manželkou pokryl veškeré pozdější výdaje, spojené se studiem Helen Kellerové. [3]
Během svého studia se naučila také metodu Tadoma, která spočívala ve vnímání mluvené řeči např. hluchoslepými osobami nahmatáváním vibrací hlasivek, pohybů dolní čelisti, rtů a obličejových svalů mluvčího. Dokázala i psát v Braillově písmě.
Život
Poté, co se Anne Sullivanová vdala, odstěhovala se s ní Helen do jejich nového rodinného domu. Zde spolu s ní a jejím manželem Johnem Macym založila Americkou nadaci pro nevidomé. [1] V roce 1914 Anne Sullivanová onemocněla a proto najali na pomoc v domě Polly Thompson, která se později stala Heleninou sekretářkou. Anne Sullivanová zemřela v roce 1936. [4] Po její smrti Helen cestovala spolu s Polly Thompson po celém světě, kde sbírali finanční prostředky na Nadaci pro nevidomé. Během svého života byla také aktivní na politické úrovni. Stala se členkou Socialistické strany Amerika. Zde bojovala za rovnocennost žen a možnost volebního práva pro ženy. [2]Za svůj život dostala několik ocenění např. Prezidentskou medaili svobody, nebo byla zvolena do Národní ženské síně slavy. Hellen Kellerová zemřela ve spánku ve svém domě dne 1.6.1968. Její popel je umístěn v Národní katedrále ve Washingtonu, vedle Anne Sullivan a Polly Thompson. [4]
Dílo
Hellen Kellerová za svůj život vydala několik knih v Braillově písmu. Mezi nejznámější díla patří Povídka mého života, Světlo ze tmy a ticha.
Podle jejího života vzniklo i několik dokumentárních filmů. [3]
Odkazy
Reference
- ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 KELLER, Helen. The story of my life [online]. New York: Doubleday, Page & Company, 1914 [cit. 2015-11-18]. Dostupné z: https://archive.org/details/storyofmylife00hele.
- ↑ 2,0 2,1 Helen Keller. Wikipedia : the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-11-18]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Helen_Keller
- ↑ 3,0 3,1 Helen Keller. Helen Keller Foundation [online]. Birmingham: The Helen Keller Foundation for Research and Education, 2015 [cit. 2015-11-18]. Dostupné z: http://www.helenkellerfoundation.org/helen-keller/.
- ↑ 4,0 4,1 Helen Keller. The Biography.com [online]. A&E Television Networks, 2015 [cit. 2015-11-18]. Dostupné z: http://www.biography.com/people/helen-keller-9361967.
Použitá literatura
- KELLER, Helen. The story of my life [online]. New York: Doubleday, Page & Company, 1914 [cit. 2015-11-18]. Dostupné z: https://archive.org/details/storyofmylife00hele.
Externí odkazy
Související články
Zdroje obrázků
Klíčová slova
Helen Keller, Braillovo písmo
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
