Ada Lovelace: Porovnání verzí
| (Není zobrazeno 20 mezilehlých verzí od 4 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | Ada Lovelace | + | '''Ada Lovelace''' (10. prosince 1815 Londýn – 27. listopadu 1852 Londýn) byla britská matematička, známá pro detailní popsání [[Charles Babbage|Babbageova mechanického počítače]] a pro sestavení algoritmu, který je jako první v historii zpracovatelný počítačem. Je označována za první programátorku v historii. <ref>FUEGI, J a J FRANCIS. <i>IEEE annals of the history of computing</i>. Los Alamitos: IEEE Computer Society, 2003.</ref> |
| − | (10. prosince 1815 Londýn – 27. listopadu 1852 Londýn) | ||
| − | [[File:Ada Lovelace portrait.jpg|thumb|Ada Lovelace | + | [[File:Ada Lovelace portrait.jpg|thumb|Ada Lovelace]] |
| − | + | == Život == | |
| + | Narodila se v Londýně 10. prosince 1815. Její matkou byla Annabelle Milbank (Anne Isabella Byron, později baronka Wenworth) a otcem slavný anglický básník lord George Gordon Byron. Ada byla jejich jediné legitimní dítě. Všechny ostatní Byronovy děti byly nemanželské. Měsíc po Adině narození Byron od rodiny odešel a za další čtyři měsíce zadlužen opoustil Anglii a cestoval po světě. | ||
| − | + | Adina matka byla jedinou rodičovsky významnou osobou v Adině životě <ref>TURNEY, Catherine. <i>Byron's daughter: a biography of Elizabeth Medora Leigh</i>. New York: Scribner, 1972, xvi, 320 p.</ref>, protože lord Byron svou dceru po odchodu již nikdy nenavštívil. Ada měla do svých dvaceti let zákaz podívat se na kterýkoliv obraz svého otce. <br /> | |
| − | + | Matka u Ady podporovala zálibu v matematice a logice, zřejmě proto, aby se co nejméně podobala otci. Ada se svou matkou neměla příliš blízký vztah. Vyrůstala zejména u babičky lady Judih Millbank, která si ji velmi zamilovala. Matka, která se v roce 1856 stala baronkou z Wenworth, se o svou dceru zajímala jen prostřednictvím dopisů. Tyto dopisy měla babička schovávat pro případné dokazování starostlivosti matky o dítě před úřady. <ref name= "Woolley" > [BENJAMIN, Woolley. <i>The bride of science: romance, reason and Byron's daughter</i>. Basingstoke: Macmillan, 1999.] </ref><br /> | |
| + | Od raného dětství trpěla Ada silnými migrénami. <ref>STEIN, Dorothy. <i>Ada, a life and a legacy</i>. Cambridge, Mass: MIT Press, c1985, xix, 321 p., [16] p. of plates.</ref> V červnu 1829 protrpěla spalničky a celý rok byla připoutána na lůžko. v roce 1831 byla již schopná pohybu o berlích.<br /> | ||
| + | V roce 1833 měla románek se svým poručníkem a chtěla s ním utéci, což se nepovedlo. Dozvěděla se o tom matka. Té se povedlo aféru své dcery ututlat. | ||
| − | + | [[File:Ada Byron aged seventeen (1832).jpg|thumb|Ada Byron v sedmnácti letech (1832)]] | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | + | S Charlesem Babbagem se seznámila v rovněž v roce 1833 a od té doby si intenzivně dopisovali. Ada Lovelace znala osobně spoustu významných osobností její doby: Mary Somerviell, Sira Davida Brewstera, Charlese Wheatstona, Charlese Dickense a Michaela Faradaye. | |
| − | <br> | + | Matematiku studovala na Londýnské univerzitě a studium přerušila jen kvůli svatbě s baronem Williamem Kingem. V den sňatku se rovněž stala baronkou.<ref><i>- Person Page 2744</i> [online]. [cit. 2015-11-25]. Dostupné z: http://www.thepeerage.com/p2744.htm</ref> <br /> |
| + | Manželé sídlili na rozsáhlých pozemcích Ockham Park v Surrey. V roce 1838 se z jejího manžela stal hrabě z Lovelace. | ||
| + | Porodila tři děti: Byrona (1837), Annu Isabellu (1837)- spoluzakladatelku chovu plnokrevných arabských koní v Evropě - a Ralpha Gordona (1839). Po narození Ralpha začala trpět opět nemocemi a bolestmi. Doktoři jí předepsali silné léky, které často kombinovala s alkoholem, její stav se zhoršoval.<br /> | ||
| + | Ve čtyřicátých letech se zbavila své závislosti na alkoholu, ale propadla sázení. S Babbagem, který byl také zadlužen, se začali zabývat mechanismem pro vypočítání úspěchu v sázkách, což přivolalo pozornost zločineckých kruhů a Ada přepsala svou práci na manžela. <ref name="Woolley" /> | ||
| − | + | Zemřela 27. listopadu 1852 ve věku 36 let na rakovinu dělohy. Je pohřbena vedle svého otce lorda Byrona. <ref><i>Ada Lovelace, first lady of computers | Books | Entertainment | Daily Express</i> [online]. [cit. 2015-11-25]. Dostupné z: http://www.express.co.uk/entertainment/books/436432/ada-lovelace-first-lady-of-computers</ref> | |
| − | |||
| − | |||
| − | + | ==Dílo== | |
| − | + | Ada Lovelace vytvořila první software pro analytický stroj [[Charles Babbage|Charlese Babbageho]], který je považován za '''první koncept počítače'''. | |
| − | |||
| − | == | ||
| − | Ada Lovelace vytvořila první software pro analytický stroj [[Charlese Babbageho]], který je považován za první koncept počítače. | ||
<ref>AUGARTEN, S. <i>Bit by Bit: Ilustared History of Computers</i>. HarperCollins Publishers Ltd., 1985.</ref> | <ref>AUGARTEN, S. <i>Bit by Bit: Ilustared History of Computers</i>. HarperCollins Publishers Ltd., 1985.</ref> | ||
Tento stoj byl programovatelný, byl tedy schopen samočinně plnit instrukce zaznamenané na děrovacích štítcích. <ref>CHUN, Wendy Hui Kyong a Thomas KEENAN. <i>New media, old media: a history and theory reader</i>. New York: Routledge, 2005, x, 418 s.</ref> | Tento stoj byl programovatelný, byl tedy schopen samočinně plnit instrukce zaznamenané na děrovacích štítcích. <ref>CHUN, Wendy Hui Kyong a Thomas KEENAN. <i>New media, old media: a history and theory reader</i>. New York: Routledge, 2005, x, 418 s.</ref> | ||
| − | Ada byla Babaggeovou asistentkou a překladatelkou. Díky tomu jí Babbage zadal přeložit článek ve francouzštině od itala [[ | + | Ada byla Babaggeovou asistentkou a překladatelkou. Díky tomu jí Babbage zadal přeložit článek ve francouzštině od itala [[ Luigi Frederico Menabrea|Luigiho Frederica Menabrea]]. Tento článek rovněž opatřila Babbageovou poznámkou, která byla třikrát delší, než samotný článek a stal se spolu s konceptem analytického stroje velkým přínosem historii výpočetní techniky. <ref>MENAEBRA, L.F. <i>Skatches of the Analytical Engine Invented by Charles Babbage: A. Lovelace trans. and notes. Scientific Memoirs 3</i>. 1843.</ref> <br /> |
| − | <br> | + | Důležitost článku je především v poznámce G. Zde popsala metody výpočtů a diagram algoritmu, který nastaví Babbageho stroj tak, aby počítal [[Bernoulliho číslo|Bernoulliho čísla]]. Ada poznamenává, že je to poměrně složitý příklad, ale je na něm dobře vidět rozdíl mezi předchozím Babbageho diferenčním strojem a novým analytickým strojem, který je komputačním strojem (computing machine). |
| − | + | Vyjímečnost analytického stroje uváděla v jeho vlastnosti, že vyznačil přechod od výpočtů k obecnému komputingu (general-purpose computing). Je to přechod od strojů schopných zaznamenávat a uspořádávat čísla k programovatelnému univerzálnímu stroji. | |
| − | + | Někteří odborníci zpochybňují přínos Ady Lovelace k rozvoji výpočetní technologie. Nicméně její přínos je spatřován především v rozvíjení úvah, které procházely skrze vynálezectví, matematiku, poezii a teologii. Tyto obory chápala jako součást jednoho celku, tzv. "poetické vědy" <ref name= "krysa"> KRYSA, Joasia. <i>Ada Lovelace. Introduction</i>. dOCUMENTA, 2O12 </ref> | |
| + | ==Pocty== | ||
| − | + | Na její počest je pojmenován 13. říjen. Je to den na oslavu žen ve vědě. <ref><i>Why Ada Lovelace Day matters | Science | The Guardian</i> [online]. 2015 [cit. 2015-11-25]. Dostupné z: http://www.theguardian.com/science/sifting-the-evidence/2015/oct/13/why-ada-lovelace-day-matters</ref> | |
| − | + | Ministerstvo obrany Spojených států vytvořilo počítačový jazyk, který je pojmenován po Adě Lovelace a kódový znak je MIL-STD-1815 (poslední číslo je rok jejího narození).<br /> | |
| − | + | Od roku 1998 British computer Society uděluje každoročně cenu, která nese její jméno. A od roku 2008 vyhlašuje soutěž pro studentky informatiky.<br /> | |
| − | Ministerstvo obrany Spojených států vytvořilo počítačový jazyk, který je pojmenován po Adě Lovelace a kódový znak je MIL-STD-1815 (poslední číslo je rok jejího narození) | + | Univerzitní budova na Zaragoza university je na její počest pojmenovaná Ada Byron Building. <ref><i>Ada Byron Building - Zaragoza سرقسطة</i> [online]. [cit. 2015-11-25]. Dostupné z: http://wikimapia.org/1641862/ada-byron-building</ref> <br /> |
| − | <br> Od roku 1998 | + | Po Adě Lovelace se rovněž jmenuje i počítačové centrum v Porlocku a i stroj na budování tunelů anglické Crosrail společnosti. |
| − | <br> Univerzitní budova na | ||
| − | < | ||
| − | + | == Odkazy == | |
| + | |||
| + | === Reference === | ||
<references /> | <references /> | ||
| − | [[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]] | + | === Externí odkazy === |
| + | *[http://www.fourmilab.ch/babbage/sketch.html Sketch of The Analytical Engine Invented by Charles Babbage] | ||
| + | |||
| + | ===Související články=== | ||
| + | * [[Alan Turing]] | ||
| + | * [[Software]] | ||
| + | |||
| + | === Klíčová slova === | ||
| + | Charles Babbage, analytický stroj, první software | ||
| + | |||
| + | [[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]][[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]] | ||
Aktuální verze z 26. 6. 2017, 13:57
Ada Lovelace (10. prosince 1815 Londýn – 27. listopadu 1852 Londýn) byla britská matematička, známá pro detailní popsání Babbageova mechanického počítače a pro sestavení algoritmu, který je jako první v historii zpracovatelný počítačem. Je označována za první programátorku v historii. [1]
Obsah
Život
Narodila se v Londýně 10. prosince 1815. Její matkou byla Annabelle Milbank (Anne Isabella Byron, později baronka Wenworth) a otcem slavný anglický básník lord George Gordon Byron. Ada byla jejich jediné legitimní dítě. Všechny ostatní Byronovy děti byly nemanželské. Měsíc po Adině narození Byron od rodiny odešel a za další čtyři měsíce zadlužen opoustil Anglii a cestoval po světě.
Adina matka byla jedinou rodičovsky významnou osobou v Adině životě [2], protože lord Byron svou dceru po odchodu již nikdy nenavštívil. Ada měla do svých dvaceti let zákaz podívat se na kterýkoliv obraz svého otce.
Matka u Ady podporovala zálibu v matematice a logice, zřejmě proto, aby se co nejméně podobala otci. Ada se svou matkou neměla příliš blízký vztah. Vyrůstala zejména u babičky lady Judih Millbank, která si ji velmi zamilovala. Matka, která se v roce 1856 stala baronkou z Wenworth, se o svou dceru zajímala jen prostřednictvím dopisů. Tyto dopisy měla babička schovávat pro případné dokazování starostlivosti matky o dítě před úřady. [3]
Od raného dětství trpěla Ada silnými migrénami. [4] V červnu 1829 protrpěla spalničky a celý rok byla připoutána na lůžko. v roce 1831 byla již schopná pohybu o berlích.
V roce 1833 měla románek se svým poručníkem a chtěla s ním utéci, což se nepovedlo. Dozvěděla se o tom matka. Té se povedlo aféru své dcery ututlat.
.jpg)
S Charlesem Babbagem se seznámila v rovněž v roce 1833 a od té doby si intenzivně dopisovali. Ada Lovelace znala osobně spoustu významných osobností její doby: Mary Somerviell, Sira Davida Brewstera, Charlese Wheatstona, Charlese Dickense a Michaela Faradaye.
Matematiku studovala na Londýnské univerzitě a studium přerušila jen kvůli svatbě s baronem Williamem Kingem. V den sňatku se rovněž stala baronkou.[5]
Manželé sídlili na rozsáhlých pozemcích Ockham Park v Surrey. V roce 1838 se z jejího manžela stal hrabě z Lovelace.
Porodila tři děti: Byrona (1837), Annu Isabellu (1837)- spoluzakladatelku chovu plnokrevných arabských koní v Evropě - a Ralpha Gordona (1839). Po narození Ralpha začala trpět opět nemocemi a bolestmi. Doktoři jí předepsali silné léky, které často kombinovala s alkoholem, její stav se zhoršoval.
Ve čtyřicátých letech se zbavila své závislosti na alkoholu, ale propadla sázení. S Babbagem, který byl také zadlužen, se začali zabývat mechanismem pro vypočítání úspěchu v sázkách, což přivolalo pozornost zločineckých kruhů a Ada přepsala svou práci na manžela. [3]
Zemřela 27. listopadu 1852 ve věku 36 let na rakovinu dělohy. Je pohřbena vedle svého otce lorda Byrona. [6]
Dílo
Ada Lovelace vytvořila první software pro analytický stroj Charlese Babbageho, který je považován za první koncept počítače. [7] Tento stoj byl programovatelný, byl tedy schopen samočinně plnit instrukce zaznamenané na děrovacích štítcích. [8]
Ada byla Babaggeovou asistentkou a překladatelkou. Díky tomu jí Babbage zadal přeložit článek ve francouzštině od itala Luigiho Frederica Menabrea. Tento článek rovněž opatřila Babbageovou poznámkou, která byla třikrát delší, než samotný článek a stal se spolu s konceptem analytického stroje velkým přínosem historii výpočetní techniky. [9]
Důležitost článku je především v poznámce G. Zde popsala metody výpočtů a diagram algoritmu, který nastaví Babbageho stroj tak, aby počítal Bernoulliho čísla. Ada poznamenává, že je to poměrně složitý příklad, ale je na něm dobře vidět rozdíl mezi předchozím Babbageho diferenčním strojem a novým analytickým strojem, který je komputačním strojem (computing machine).
Vyjímečnost analytického stroje uváděla v jeho vlastnosti, že vyznačil přechod od výpočtů k obecnému komputingu (general-purpose computing). Je to přechod od strojů schopných zaznamenávat a uspořádávat čísla k programovatelnému univerzálnímu stroji.
Někteří odborníci zpochybňují přínos Ady Lovelace k rozvoji výpočetní technologie. Nicméně její přínos je spatřován především v rozvíjení úvah, které procházely skrze vynálezectví, matematiku, poezii a teologii. Tyto obory chápala jako součást jednoho celku, tzv. "poetické vědy" [10]
Pocty
Na její počest je pojmenován 13. říjen. Je to den na oslavu žen ve vědě. [11]
Ministerstvo obrany Spojených států vytvořilo počítačový jazyk, který je pojmenován po Adě Lovelace a kódový znak je MIL-STD-1815 (poslední číslo je rok jejího narození).
Od roku 1998 British computer Society uděluje každoročně cenu, která nese její jméno. A od roku 2008 vyhlašuje soutěž pro studentky informatiky.
Univerzitní budova na Zaragoza university je na její počest pojmenovaná Ada Byron Building. [12]
Po Adě Lovelace se rovněž jmenuje i počítačové centrum v Porlocku a i stroj na budování tunelů anglické Crosrail společnosti.
Odkazy
Reference
- ↑ FUEGI, J a J FRANCIS. IEEE annals of the history of computing. Los Alamitos: IEEE Computer Society, 2003.
- ↑ TURNEY, Catherine. Byron's daughter: a biography of Elizabeth Medora Leigh. New York: Scribner, 1972, xvi, 320 p.
- ↑ 3,0 3,1 [BENJAMIN, Woolley. The bride of science: romance, reason and Byron's daughter. Basingstoke: Macmillan, 1999.]
- ↑ STEIN, Dorothy. Ada, a life and a legacy. Cambridge, Mass: MIT Press, c1985, xix, 321 p., [16] p. of plates.
- ↑ - Person Page 2744 [online]. [cit. 2015-11-25]. Dostupné z: http://www.thepeerage.com/p2744.htm
- ↑ Ada Lovelace, first lady of computers | Books | Entertainment | Daily Express [online]. [cit. 2015-11-25]. Dostupné z: http://www.express.co.uk/entertainment/books/436432/ada-lovelace-first-lady-of-computers
- ↑ AUGARTEN, S. Bit by Bit: Ilustared History of Computers. HarperCollins Publishers Ltd., 1985.
- ↑ CHUN, Wendy Hui Kyong a Thomas KEENAN. New media, old media: a history and theory reader. New York: Routledge, 2005, x, 418 s.
- ↑ MENAEBRA, L.F. Skatches of the Analytical Engine Invented by Charles Babbage: A. Lovelace trans. and notes. Scientific Memoirs 3. 1843.
- ↑ KRYSA, Joasia. Ada Lovelace. Introduction. dOCUMENTA, 2O12
- ↑ Why Ada Lovelace Day matters | Science | The Guardian [online]. 2015 [cit. 2015-11-25]. Dostupné z: http://www.theguardian.com/science/sifting-the-evidence/2015/oct/13/why-ada-lovelace-day-matters
- ↑ Ada Byron Building - Zaragoza سرقسطة [online]. [cit. 2015-11-25]. Dostupné z: http://wikimapia.org/1641862/ada-byron-building
Externí odkazy
Související články
Klíčová slova
Charles Babbage, analytický stroj, první software
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
