Uživatel:Blanka.Ellederova/pískoviště/digi: Porovnání verzí

< Uživatel:Blanka.Ellederova‎ | pískoviště
(Založena nová stránka s textem „=Otevřený přístup== ==Časový rámec vývoje digitálních knihoven== * Budování a rozvoj digitálních knihoven (DK)/ popř. automatizovaných digi…“)
 
 
(Není zobrazeno 17 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádek 5: Řádek 5:
 
* V roce 2005 elektronický časopis D-Lib magazine bilancoval desetiletý rozvoj digitálních knihoven.  
 
* V roce 2005 elektronický časopis D-Lib magazine bilancoval desetiletý rozvoj digitálních knihoven.  
 
* V roce 2000 byla zahájena integrace a zejména dynamické propojování jednotlivých systémů digitálních knihoven a archivů v globálním měřítku.
 
* V roce 2000 byla zahájena integrace a zejména dynamické propojování jednotlivých systémů digitálních knihoven a archivů v globálním měřítku.
 +
==Pracovní vymezení hlavních termínů==
 +
Za synonymum  termínu "digitální" může být považován termín "elektronický" (nejde o čistou synonymii).
 +
Některá slovní spojení zahrnují také slovo "virtuální", které znamenají především způsob (cestu) zpřístupňování či poskytování digitálních (nebo digitalizovaných) informací prostřednictvím počítačových sítí.
 +
* '''Digitální knihovna''' - informační systém zpravidla '''integrovaného typu''' zabezpečující '''zjišťování''', '''získování''', '''vkládání''', '''zpracování''', '''ukládání''' (i dlouhod. archivaci) a zejména '''rozšiřování''' a '''zpřístupňování''' informací v elektronické podobě.
 +
** Podstatnou komponentou je '''repozitář''' (digitální sklad)
 +
** Digitální knihovny se vyznačují významnou škálou '''informačních služeb'''
 +
** '''Deskriptor "Digital libraries"''' - v LISTě termíny "electronic libraries" a "virtual libraries" jsou nedeskriptory., v LISe (CSA) - termín "virtual libraries" asociovaný termín, "electronic libraries" zde není,
 +
* '''Elektronická knihovna''' - v podstatě synonymum/ekvivalent k "digitální knihovně", slovo "elektronická zdůrazňuje využívání technických prostřdků pro elektronickou komunikaci dat (program E-lib), v tezauru databáze '''ERIC''' je deskriptorem termín "electronic libraries" - "digital libraries" a "virtual libraries" jsou odkazovýny jako nedeskriptory, '''TDKIV''' považuje termín "elektronická knihovna" i "virtuální knihovna" za ekvivalent preferovaného termínu "digitální knihovna".
 +
* '''Automatizovaná digitální knihovna''' (automated digital library) - systém digitální knihovny se všemi precesy a operacemi zajišťovanými počítačovými programy
 +
* '''Virtuální knihovna''' - systém digitální/elektronické knihovny dostupný přes počítačové sítě. Slovo virtuální vyjadřuje aspekt '''přístupu k systému na dálku'''. v db '''LISA''' je v tezauru termín "virtuální knihovna" na úrovni deskriptoru a "electronic libraries"  je odkazován jako nedeskriptor. V národní db autoritních záznamů AUT (NK ČR) existuje předmětová hesla "digitální knihovny" a "virtuální knihovny jako související termíny, termín "elektronické knihovny" není uveden ani na úrovni odkazu.
 +
* '''Digitalizovaná virtuální knihovna''' (digital virtual library) - systém digi knihovny dostupné na dálku přes počítačové sítě
 +
* '''Kybernetická knihovna''' (Cyber library) - zcela automatizovaná digitální knihovna plnící své fce bez zásahu člověka v prostředí počítačových sítí..
 +
* '''Digitální sbírka/fond''' (digital collection) - buď podstatná komponenta digi knihovny, nebo termín pro označení jednoduché formy  digi knihovny bez některých charakt. fcí (např. interaktivní vyhledávání
 +
* '''Elektronický/digitální archiv''' - obecný termín pro systémy pro ukládání digiálních nebo digitalizovaných materiálů, kde je prioritně zajištěna archivní fce, řeší se zejm. dlouhodobá archivace, v současnosti běžně budovány vydavateli publikací, tradičními archivy, národními knihovnami a vědeckými komunikami.
 +
* '''Archiv elektronických tisků''' (E-Print Archive) - systémy v oblasti vědy k online ukládání a vyhledávání "elektronických tisků" (preprintů, postprintů věd. článků v různé fázi jejich tvorby) včetně metadat (na bázi autoarchivace autory) v prostředí počítačových sítí.
 +
** Zároveň to je nová forma publikování a komunikování informací z důrazem na princip otevřenosti ("open access", "open archives") umožňující jejich snadnou integraci či propojování na základě budování metadatových databází provozovateli služeb a také nové použití již uložených informací.
 +
* '''Institucionální repozitář''' - termín šíření po roce 2000 v souvislosti s intenzivním zakládáním inst. repozitářů (IR) - jde v podstatě o variantu/synonymum "elektronického archivu", "digitálního archivu" nebo "archivu elektronických tisků"
 +
* '''Digitální (elektronické) muzeum''' (digital (electronic) museum) - systém zajišťující ukládání a zpřístupňující digitalizovaných nebo digitálních muzejních informací (zejm. exponáty v obrazové, zvukové aj. formě)
 +
* '''Digitální (elektronickáú galerie''' - systém zajišťující ukládání a zpřístupňování digitálních galerijních informací,
 +
* '''Informační brána''' (Information Gateway) - systém zajišťující síťový přístup k různým typům a zdrojům informací určitého oborového nebo předmětového vymezení, jeho podstatou je vyhledávací systém a katalog popisující propojované inforamční zdroje (znalostní databáze), vyskytují se také jeho synonyma - "předmětová brána", "oborová brána"
 +
 +
== Problematika definice digitálních knihoven, jejich funkcí a budování==
 +
definice:
 +
* spravované inforamce (v digi podobě) + odpovídající služby + dostupné pomocí počítačové sítě (Arms)
 +
* cílený fond digi objektů + metody jejich zpřístupnění, získávání, výběr, organizaci (Witten)
 +
* organizace (instituce) obsahující zdroje umožňující provádět výběr, strukturování a zpřístpňování digi materiálu + další distribuce, udržovat integritu, dlouhodobé uchování (Waters)
 +
===Christina Borgmanová - 2 typy možné definice digitální knihovny===
 +
1. Digitální knihovny jsou souborem elektronických zdrojů a technických a technologických prostředků pro vytváření, vyhledávání a využívání informací (data i metadata) - v tomto smyslu jsou '''rozšířením a obohacením systémů pro ukládání a vyhledávání informací (tedy databází'''), které manipulují s digitálními daty na jakémkoliv médiu a existují v distribuovaných sítích
 +
2. Digitální knihovny lze pojmou i jako širší systémy sloužící určité komunitě uživatelů, ve kterých probíhá interakce mezi jednotlivci či skupinami, využívá se různých dat, informací, znalostních zdrojů a systémů, v tomto smyslu jsou digitální knihovny extenzí, obohacením a integrací různých informačních institucí jako fyzických míst (tedy knihoven, muzeí, archivů, škol a jiných korporací)
 +
Digitální knihovny zajišťují základní funkce:
 +
* '''zjišťování, výběr a získávání digitálních objektů''' (informací), specifickým případem  je proces elektronického podávání a metadatového popisu dokumentu do elektronického archivu, zajišťovaný samotnými autory či editory publikací (proces '''auto-archivace''')
 +
* '''identifikace a zpracování digitálních objektů''' (tvorba metadat, katalogizace, věcná indexace ruční povahy nebo zcela automatická indexace v případě úplných textů, konverze metadat apod.)
 +
* '''uložení''', resp. i '''dlouhodobá archivace''' a '''ochrana digitálních objektů''' v digitálních skladištích (repozitářích), '''údržba a zajištění bezpečnosti dat'''
 +
* '''vyhledávání, rozšiřování a zpřístupňování''' digitálních informací koncovým i strojovým uživatelům DK
 +
** služby typu SDI (též služby typu Alerts), RSS
 +
** = dodávání záznamů na základě personálních profilů uživatelů, statistiky, bibliometrické analýzy, nebo nové služby propojování informací s informacemi jiných systému)
 +
 +
* '''Problémové okruhy knihoven:'''
 +
** '''Problematika obsahu''' (předmětu) zpracování, uložení nebo dlouhodobé archivace digitálních objektů (informačních objektů) - problematika OAIS, typologie inf. zdrojů, trvalých identifikátorů, matadata
 +
** '''Problematika technických otázek''' - zabezpečení kvalitní hardwarové základny
 +
*** '''WWW server''' - určený ke komunikaci a publikování informací uložených v repozitáři (databázi) DK či archivu
 +
*** '''databázový server''' - k uložení digitálního fondu
 +
*** servery mohou běžet pod různými operačními systémy (UNIX, Linux, Windows aj)
 +
** '''Problematika technologie zpracování, ukládání a zpřístupňování''' digitálních objektů - týká se koncepce, architektury DK, uložení a organizace digi objektů včetně metadat v celkové struktuře DK, protokolů pro komunikaci objektů uvnitř i vně systémů, bezpečnosti dat apod. s návazností na techn. zabezpečení
 +
*** trendem vzhledem k základnímu '''softwarovému vybavení''' je využívání tzv. '''otevřených zdrojů''' (Open sources) s přístupným zdrojovým kódem - např. dtb program MySQL, PostgreSQL aj
 +
** '''Organizační problémy'''
 +
** '''Autorsko-právní problematika ochrany digitálních děl'''
 +
** '''Problematika mezinárodní kooperace''' budování digitálních knihoven
 +
 +
==Typologie [[Digitální objekt|digitálních objektů]]==
 +
Digitální knihovny byly původně tvořeny téměř výhradně '''textovými informačními zdroji''', ale v součastnosti může digitální knihovna zpřístupňovat jakýkoli typ informace (informačního zdroje či objektu).
 +
* Některé typy digitálních zdrojů uvádí '''typologie iniciativy [[Dublin Core]]''' (''uvedeny ty, které tvoří fondy digitálních knihoven; vedle nich typlogie vymezuje také typy - sbírka, událost, interaktivní zdroj, služba, fyzický objekt''): <ref name ="bratková2008">BRATKOVÁ, Eva. ''Otevřený přístup a digitální knihovny v oblasti vědy a výzkumu: (vybrané systémy)''[online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2008 [cit. 2014-09-24]. 126 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK. Dostupný z: http://texty.jinonice.cuni.cz/</ref>
 +
** '''Text''' (text) včetně textu ve formě obrazu,
 +
** '''obraz''' (image),
 +
*** '''statický obraz''' (still image),
 +
*** '''pohyblivý obraz''' (moving image), tj, video,
 +
** '''zvuk''' (sound),
 +
** '''program''' (software)
 +
** '''datový soubor''' (data set).
 +
* Někdy se poukazuje na pragmatické dělení zejména '''z hlediska původu informací''': <ref name ="bratková2008"></ref>
 +
** '''Digitalizované''' (digitized) - jsou digitální formou původních tradičních zdrojů
 +
** '''Digitátlní''' (born digital) - vznikly přímo v digitální formě
 +
 +
==Architektura digitální knihovny podle amerického modelu "Kahn-Wilensky"==
 +
Americké digitální knihovny a elektronické archivy byly od 90. let v řadě případů budovány na základě obecné architektury (modelu, rámce) nazývané podle jejích autorů ([[Robert Kahn|Roberta Kahna]] a [[Robert Wilenský|Roberta Wilenského]]) jako "'''[[Architektura Kahn-Wilensky|architektura Kahn-Wilensky]]'''". <ref name ="bratková2008"></ref>
 +
===Americký projekt digitální knihovny por digitalizované technické zprávy===
 +
V tomto kontextu byl významný původní projekt z oboru počítačové vědy - [http://www.cnri.reston.va.us/cstr.html '''Projekt digitální knihovny pro digitalizované technické zprávy - Computer Science Technical Reports Project, CSTR nebo CS-TR'''] z fondů amerických univerzit, který vedla ve spolupráci s dalšími institucemi [http://www.cnri.reston.va.us/ Korporace pro národní výzkumné iniciativy - Corporation for National Research Initiatives, CNRI]. CNRI úzce spolupracovala  se skupinou IETF (International Engineering Task Force). <ref name ="bratková2008"></ref>
 +
 +
===Komponenty architektury modelu "Kahn-Wilensky"===
 +
Komponenty architektury digitální knihovny modelu "Kahn-Wilensky": <ref name ="bratková2008"></ref>
 +
* '''[[Uživatelské rozhraní]]''' (user interface) pro komunikaci uživatele se systémem digitální knihovny pomocí prohlížeče a návazných klientských služeb
 +
* '''[[Repozitář]]''' (repository) pro ukládání digitálních objektů (data i metadata). Repozitář je specifické digitální úložiště/skladiště pro digitální objekty. K přenosu informací z repozitáře je obecně využíván repozitářový přístupový protokol (Repository Access Protocol, RAP)
 +
** Repozitáře moderního typu - zajištěné svébytnou softwarovou aplikací
 +
** Databáze naskenovaných (digitalizovaných)dokumentů
 +
** Webové servery
 +
* '''Identifikační systém''' (handle system) pro generování, přidělování, správu a směřování jednoznačných identifikátorů digitálních objektů (HDL, URN aj.)
 +
* '''Vyhledávací systém''' (search system) pro vyhledávání informací. Zahrnují se sem indexy reprezentující popisná metadata, nebo také úplné texty, jsou-li předmětem zpracování
 +
 +
==Identifikátory digitálních objektů a systémy pro jejich správu a směřování==
 +
Pro komunikaci digitálních objektů v digitálních knihovnách hrají důležitou roli jejich '''identifikátory (handles).''' Jedná se o jména, která by:
 +
* měla být '''nezávislá na lokaci digitálního objektu'''
 +
* měla být '''jedinečná v globálním měřítku'''
 +
* měla být '''trvalá z hlediska času'''
 +
* byla '''generována automaticky'''
 +
===Systém pro správu identifikátorů (handle management system)===
 +
Systém pro správu identifkikátorů by měl zajistit:
 +
* '''rychlé směřování identifikátorů''' v rámci vyhledávacích procesů
 +
* '''tvorba kopií''' (replik) digitálních objektů a jejich ukládání ve vyrovnávací paměti
 +
* '''decentralizovanou správu a řízení''' celého systému
 +
* '''kontrola změn''' digitálních objektů
 +
====Části systému pro správu identifikátorů====
 +
* '''Generátory identifikátorů''' (Handle Generators) - na základě stanoveného algoritmu (programu) vytvářejí globálně jednoznačné identifikátory, jež mohou být spojeny s digitálními objekty
 +
* '''Identifikační (směrovací) servery''' (Handle Servers) - slouží k:
 +
** '''ukládání identifikátorů''' (včetně lokačních a jiných informací) do databáze směrovacího serveru (směrovací služby)
 +
** '''zpracování dotazů klienta na směrovací identifikátory'''
 +
** '''vracení údajů o lokaci''' směrem ke klientovi
 +
* '''Adresář identifikačních serverů''' (Handle Server Directory) - zajišťuje správu jejich seznamu
 +
 +
*'''Hašovací tabulka''' (Hash table) - je využívána ke zjištění a označení identifikačního serveru (Handle server), který vlastní informace spojené s identifikátorem. 3 konfigurace:
 +
** klient se spojuje se serverem pro vyrovnávací paměť (caching server), který zná hašovací algoritmus, má kopii hašovací tabulky a ve vyrovnávací paměti má naposledy využívané identifikátory
 +
** klientský program zná hašovací algoritmus, vlastní kopii hašovací tabulky, může udržovat vlastní vyrovnávací paměť
 +
** klient se může spojit s jakýmkoliv identifikačním serverem. Server provede vyhledání hašovací tabulky a předá dotaz příslušnému počít. serveru.
 +
====The Handle System====
 +
Řada digitálních archivů (např. DSpace aj.) zejména  z USA, zavedla přidělování trvalých identifikátorů '''typu Handle (HDL)''' - modelu připraveného v rámci systému ''The Handle System,'' který založila americká organizace '''CNRI''' (Corporation for National Research Initiatives) - struktura identifikátoru HDL zahrnuje 2 části oddělenými lomítkem (/) - část před lomítkem identifikuje instituci přidělující instituci, část za lomítkem identifikuje konkrétní digitální objekt. Server CNRI spravuje db korporací přidělujících identifikátory, v rámci konkrétního serveru je digi objektům přidělována konkrétní HDL (americká URN) - zároveň je udržována vazba mezi nimi a příslužnými URL
 +
 +
Americký systém The Handle System se stal také základem mezinárodního identifikačního systému DOI (zejm. komerční vydavatelé).
 +
 +
====Identifikační systém====
 +
Identifikační systém by měl fce (tvorba identifikátorů i jejich směrování) zajišťovat '''distribuovaným způsobem''' - model globálního identifikačního systému. Komunikace s identifikačním systéme je zabezpečována pomocí protokolů pro komunikaci ze strany klienta zajišťujícího tvorbu identifikátorů - (administration) i klienta zajišťujícího směrování identifikátorů (Resolution). Dochází k násl. operacím:
 +
* V rámci '''směrování identifikátorů''' (Resolution) potkává klient identifikátor a odesílá  ho ke směrování k identifikačnímu (směrovacímu) systému
 +
* Vlastní '''identifikační systém''' - tvořen skupinou identifikačních (směrovacích) služeb.
 +
* Každý i'''dentifikátor''' - ...
 +
* V rámci procesů a'''dministrativního klienta''' dochází k vytváření identifikátorů a doplňování a editování informací spojených s jejich směrováním....
 +
 +
===Digitální objekt v modelu Kahn-Wilensky===
 +
Digitální objekt je modelu KW chápán v technickém slova smyslu jako specifikcý druh datové struktury, který zahrnuje:
 +
* '''jedinečný identifikátor''' (handle)
 +
* '''obsah''' (content) jako sled bitů nebo soubor sledu bitů
 +
* '''příslušné informace o vlastnostech''' (properties) digitálního objektu (metadata)
 +
* '''příslušné informace o transakcích''' (transaction log), tj. o užití objektu jakékoliv povahy
 +
* '''digitální signaturu''' (volitelné) - garantující, že objekt nebyl změněn
 +
Digitální objekty mohou být '''proměnlivé''' (je-li dovoleno) nebo '''neproměnlivé'''
 +
Digitální objekty mohou být jednoduché nebo může jít o soubor či skupinu (agregát) několika digitálních objektů.
 +
====<big>Skupina (agregát) digitálních objektů</big>====
 +
V řadě případů je v rámci DK nutné seskupovat příbuzné digitální objekty.  V repozitáři mohou být uloženy výzkumné zprávy ve více formátech (PostScript, PDF aj.) včetně jejich prezentaci PPT, různé interpretace hudebního díla aj.
 +
Skupiny digi objektů mohou být reprezentovány jako:
 +
* '''složené objekty''' (composite objects) - obsah zahrnuje soubor několika objektů
 +
* '''metaobjekty''' (meta-objects) - obsah zahrnuje  identifikátory pro soubor objektů
 +
 +
===Digitální repozitáře===
 +
Digitální repozitáře mohou mít formu:
 +
* FTP archiv
 +
* WWW server
 +
* online databáze
 +
* repozitář (úložiště)
 +
====<big>Repozitáře</big>====
 +
Repozitáře jsou vhodné pro materiály obsahující hodnostné informace
 +
* v repozitáři jsou ukládány jak vlastní digitální objekty, tak příslušná metadata o jejich vlastnostech, struktuře, uložení apod. ( též metadata popisná, strukturární, administrativní, technická) i informace o jejich užití (právní metadata)
 +
* jeden objekt může být uložen ve více repozitářích (replikace-kopie objektů)
 +
* v repozitářích musí být zajištěna bezpečnost uložených objekůt, indiv. objekty mohou být (nepovinně) opatřeny signaturou, která může např. garantovat platnost a neporušitelnost objektu
 +
* ke každému repozitáři náleží server s vyhled. systémem, který obsahuje informace o bjektech v repozitáři
 +
 +
==Referenční model Otevřeného archivního informačního systému (RM OAIS)==
 +
RM OAIS je v současnosti  již publikovanou mezinárodní normou - ISO 14721-2003
 +
Z hlediska obsahu je zaměřen na k'''omunikaci  strukturovaných informací''' s d'''ůrazem na proces jejich dlouhodobé archivace a ochrany''' a a na '''proces jejich zpřístupňování uživatelům'''.
 +
 +
===Vznik mezinárodní normy RM OAIS===
 +
Národní centrum pro vědecká data v oblasti vesmíru (National Space Science Data Center, NSSDC) při NASA se po desetiletí zabývala otázkami dlouhodobé archivace digitálních dat. V tomto prostředí vznikl jeden z prvních digitálních archivů (1966).
 +
 +
ISO navrhla, aby CCSDS připravil standard pro archivaci digitálních dat se zaměřením na data získaná z vesm. misí s důrazem na dlouhodobou archivaci.
 +
 +
Referenční model (RM) měl být obecným rámcem s cílem pochopit významné vztahy mei definovanými entitami urč. prostředí a také rámcem pro vývoj standardů či specifikací takové prostředí podporující.
 +
 +
Referenční model OAIS byl přijat globálně jako důležité východisko pro dlouhodobou archivaci a ochranu digitálních dat.
 +
 +
===Archiv typu OAIS jako ústřední pojem a jeho hlavní odpovědnsot (funkce)===
 +
Ústřdním pojmem RM je pojem "otevřený archivní informační systém" - proces '''dlouhodobé archivace a ochrany informací''' a proces '''zpřístupňování archivovaných informací'''  způsobem, který bude vyhovovat '''určeným komunitám uživatelů'''.
 +
 +
Archiv typu OAIS se od jiných archivů liší definovanými '''povinnými odpovědnostmi''' (funkcemi):
 +
* dojednat a přijmout vhodné informace od jejich producentů, nutné je stanovit kritéria pro příjem vhodných inf. materiálů k archivaci (

Aktuální verze z 9. 12. 2015, 23:17

Otevřený přístup=

Časový rámec vývoje digitálních knihoven

  • Budování a rozvoj digitálních knihoven (DK)/ popř. automatizovaných digitálních knihoven (ADK), probíhá zhruba od počátku 90. let 20. století.
  • Intenzivnější rozvoj DK po roce 1995 s rozvojem služby WWW v rámci sítě Internet
  • V roce 2005 elektronický časopis D-Lib magazine bilancoval desetiletý rozvoj digitálních knihoven.
  • V roce 2000 byla zahájena integrace a zejména dynamické propojování jednotlivých systémů digitálních knihoven a archivů v globálním měřítku.

Pracovní vymezení hlavních termínů

Za synonymum termínu "digitální" může být považován termín "elektronický" (nejde o čistou synonymii). Některá slovní spojení zahrnují také slovo "virtuální", které znamenají především způsob (cestu) zpřístupňování či poskytování digitálních (nebo digitalizovaných) informací prostřednictvím počítačových sítí.

  • Digitální knihovna - informační systém zpravidla integrovaného typu zabezpečující zjišťování, získování, vkládání, zpracování, ukládání (i dlouhod. archivaci) a zejména rozšiřování a zpřístupňování informací v elektronické podobě.
    • Podstatnou komponentou je repozitář (digitální sklad)
    • Digitální knihovny se vyznačují významnou škálou informačních služeb
    • Deskriptor "Digital libraries" - v LISTě termíny "electronic libraries" a "virtual libraries" jsou nedeskriptory., v LISe (CSA) - termín "virtual libraries" asociovaný termín, "electronic libraries" zde není,
  • Elektronická knihovna - v podstatě synonymum/ekvivalent k "digitální knihovně", slovo "elektronická zdůrazňuje využívání technických prostřdků pro elektronickou komunikaci dat (program E-lib), v tezauru databáze ERIC je deskriptorem termín "electronic libraries" - "digital libraries" a "virtual libraries" jsou odkazovýny jako nedeskriptory, TDKIV považuje termín "elektronická knihovna" i "virtuální knihovna" za ekvivalent preferovaného termínu "digitální knihovna".
  • Automatizovaná digitální knihovna (automated digital library) - systém digitální knihovny se všemi precesy a operacemi zajišťovanými počítačovými programy
  • Virtuální knihovna - systém digitální/elektronické knihovny dostupný přes počítačové sítě. Slovo virtuální vyjadřuje aspekt přístupu k systému na dálku. v db LISA je v tezauru termín "virtuální knihovna" na úrovni deskriptoru a "electronic libraries" je odkazován jako nedeskriptor. V národní db autoritních záznamů AUT (NK ČR) existuje předmětová hesla "digitální knihovny" a "virtuální knihovny jako související termíny, termín "elektronické knihovny" není uveden ani na úrovni odkazu.
  • Digitalizovaná virtuální knihovna (digital virtual library) - systém digi knihovny dostupné na dálku přes počítačové sítě
  • Kybernetická knihovna (Cyber library) - zcela automatizovaná digitální knihovna plnící své fce bez zásahu člověka v prostředí počítačových sítí..
  • Digitální sbírka/fond (digital collection) - buď podstatná komponenta digi knihovny, nebo termín pro označení jednoduché formy digi knihovny bez některých charakt. fcí (např. interaktivní vyhledávání
  • Elektronický/digitální archiv - obecný termín pro systémy pro ukládání digiálních nebo digitalizovaných materiálů, kde je prioritně zajištěna archivní fce, řeší se zejm. dlouhodobá archivace, v současnosti běžně budovány vydavateli publikací, tradičními archivy, národními knihovnami a vědeckými komunikami.
  • Archiv elektronických tisků (E-Print Archive) - systémy v oblasti vědy k online ukládání a vyhledávání "elektronických tisků" (preprintů, postprintů věd. článků v různé fázi jejich tvorby) včetně metadat (na bázi autoarchivace autory) v prostředí počítačových sítí.
    • Zároveň to je nová forma publikování a komunikování informací z důrazem na princip otevřenosti ("open access", "open archives") umožňující jejich snadnou integraci či propojování na základě budování metadatových databází provozovateli služeb a také nové použití již uložených informací.
  • Institucionální repozitář - termín šíření po roce 2000 v souvislosti s intenzivním zakládáním inst. repozitářů (IR) - jde v podstatě o variantu/synonymum "elektronického archivu", "digitálního archivu" nebo "archivu elektronických tisků"
  • Digitální (elektronické) muzeum (digital (electronic) museum) - systém zajišťující ukládání a zpřístupňující digitalizovaných nebo digitálních muzejních informací (zejm. exponáty v obrazové, zvukové aj. formě)
  • Digitální (elektronickáú galerie - systém zajišťující ukládání a zpřístupňování digitálních galerijních informací,
  • Informační brána (Information Gateway) - systém zajišťující síťový přístup k různým typům a zdrojům informací určitého oborového nebo předmětového vymezení, jeho podstatou je vyhledávací systém a katalog popisující propojované inforamční zdroje (znalostní databáze), vyskytují se také jeho synonyma - "předmětová brána", "oborová brána"

Problematika definice digitálních knihoven, jejich funkcí a budování

definice:

  • spravované inforamce (v digi podobě) + odpovídající služby + dostupné pomocí počítačové sítě (Arms)
  • cílený fond digi objektů + metody jejich zpřístupnění, získávání, výběr, organizaci (Witten)
  • organizace (instituce) obsahující zdroje umožňující provádět výběr, strukturování a zpřístpňování digi materiálu + další distribuce, udržovat integritu, dlouhodobé uchování (Waters)

Christina Borgmanová - 2 typy možné definice digitální knihovny

1. Digitální knihovny jsou souborem elektronických zdrojů a technických a technologických prostředků pro vytváření, vyhledávání a využívání informací (data i metadata) - v tomto smyslu jsou rozšířením a obohacením systémů pro ukládání a vyhledávání informací (tedy databází), které manipulují s digitálními daty na jakémkoliv médiu a existují v distribuovaných sítích 2. Digitální knihovny lze pojmou i jako širší systémy sloužící určité komunitě uživatelů, ve kterých probíhá interakce mezi jednotlivci či skupinami, využívá se různých dat, informací, znalostních zdrojů a systémů, v tomto smyslu jsou digitální knihovny extenzí, obohacením a integrací různých informačních institucí jako fyzických míst (tedy knihoven, muzeí, archivů, škol a jiných korporací) Digitální knihovny zajišťují základní funkce:

  • zjišťování, výběr a získávání digitálních objektů (informací), specifickým případem je proces elektronického podávání a metadatového popisu dokumentu do elektronického archivu, zajišťovaný samotnými autory či editory publikací (proces auto-archivace)
  • identifikace a zpracování digitálních objektů (tvorba metadat, katalogizace, věcná indexace ruční povahy nebo zcela automatická indexace v případě úplných textů, konverze metadat apod.)
  • uložení, resp. i dlouhodobá archivace a ochrana digitálních objektů v digitálních skladištích (repozitářích), údržba a zajištění bezpečnosti dat
  • vyhledávání, rozšiřování a zpřístupňování digitálních informací koncovým i strojovým uživatelům DK
    • služby typu SDI (též služby typu Alerts), RSS
    • = dodávání záznamů na základě personálních profilů uživatelů, statistiky, bibliometrické analýzy, nebo nové služby propojování informací s informacemi jiných systému)
  • Problémové okruhy knihoven:
    • Problematika obsahu (předmětu) zpracování, uložení nebo dlouhodobé archivace digitálních objektů (informačních objektů) - problematika OAIS, typologie inf. zdrojů, trvalých identifikátorů, matadata
    • Problematika technických otázek - zabezpečení kvalitní hardwarové základny
      • WWW server - určený ke komunikaci a publikování informací uložených v repozitáři (databázi) DK či archivu
      • databázový server - k uložení digitálního fondu
      • servery mohou běžet pod různými operačními systémy (UNIX, Linux, Windows aj)
    • Problematika technologie zpracování, ukládání a zpřístupňování digitálních objektů - týká se koncepce, architektury DK, uložení a organizace digi objektů včetně metadat v celkové struktuře DK, protokolů pro komunikaci objektů uvnitř i vně systémů, bezpečnosti dat apod. s návazností na techn. zabezpečení
      • trendem vzhledem k základnímu softwarovému vybavení je využívání tzv. otevřených zdrojů (Open sources) s přístupným zdrojovým kódem - např. dtb program MySQL, PostgreSQL aj
    • Organizační problémy
    • Autorsko-právní problematika ochrany digitálních děl
    • Problematika mezinárodní kooperace budování digitálních knihoven

Typologie digitálních objektů

Digitální knihovny byly původně tvořeny téměř výhradně textovými informačními zdroji, ale v součastnosti může digitální knihovna zpřístupňovat jakýkoli typ informace (informačního zdroje či objektu).

  • Některé typy digitálních zdrojů uvádí typologie iniciativy Dublin Core (uvedeny ty, které tvoří fondy digitálních knihoven; vedle nich typlogie vymezuje také typy - sbírka, událost, interaktivní zdroj, služba, fyzický objekt): [1]
    • Text (text) včetně textu ve formě obrazu,
    • obraz (image),
      • statický obraz (still image),
      • pohyblivý obraz (moving image), tj, video,
    • zvuk (sound),
    • program (software)
    • datový soubor (data set).
  • Někdy se poukazuje na pragmatické dělení zejména z hlediska původu informací: [1]
    • Digitalizované (digitized) - jsou digitální formou původních tradičních zdrojů
    • Digitátlní (born digital) - vznikly přímo v digitální formě

Architektura digitální knihovny podle amerického modelu "Kahn-Wilensky"

Americké digitální knihovny a elektronické archivy byly od 90. let v řadě případů budovány na základě obecné architektury (modelu, rámce) nazývané podle jejích autorů (Roberta Kahna a Roberta Wilenského) jako "architektura Kahn-Wilensky". [1]

Americký projekt digitální knihovny por digitalizované technické zprávy

V tomto kontextu byl významný původní projekt z oboru počítačové vědy - Projekt digitální knihovny pro digitalizované technické zprávy - Computer Science Technical Reports Project, CSTR nebo CS-TR z fondů amerických univerzit, který vedla ve spolupráci s dalšími institucemi Korporace pro národní výzkumné iniciativy - Corporation for National Research Initiatives, CNRI. CNRI úzce spolupracovala se skupinou IETF (International Engineering Task Force). [1]

Komponenty architektury modelu "Kahn-Wilensky"

Komponenty architektury digitální knihovny modelu "Kahn-Wilensky": [1]

  • Uživatelské rozhraní (user interface) pro komunikaci uživatele se systémem digitální knihovny pomocí prohlížeče a návazných klientských služeb
  • Repozitář (repository) pro ukládání digitálních objektů (data i metadata). Repozitář je specifické digitální úložiště/skladiště pro digitální objekty. K přenosu informací z repozitáře je obecně využíván repozitářový přístupový protokol (Repository Access Protocol, RAP)
    • Repozitáře moderního typu - zajištěné svébytnou softwarovou aplikací
    • Databáze naskenovaných (digitalizovaných)dokumentů
    • Webové servery
  • Identifikační systém (handle system) pro generování, přidělování, správu a směřování jednoznačných identifikátorů digitálních objektů (HDL, URN aj.)
  • Vyhledávací systém (search system) pro vyhledávání informací. Zahrnují se sem indexy reprezentující popisná metadata, nebo také úplné texty, jsou-li předmětem zpracování

Identifikátory digitálních objektů a systémy pro jejich správu a směřování

Pro komunikaci digitálních objektů v digitálních knihovnách hrají důležitou roli jejich identifikátory (handles). Jedná se o jména, která by:

  • měla být nezávislá na lokaci digitálního objektu
  • měla být jedinečná v globálním měřítku
  • měla být trvalá z hlediska času
  • byla generována automaticky

Systém pro správu identifikátorů (handle management system)

Systém pro správu identifkikátorů by měl zajistit:

  • rychlé směřování identifikátorů v rámci vyhledávacích procesů
  • tvorba kopií (replik) digitálních objektů a jejich ukládání ve vyrovnávací paměti
  • decentralizovanou správu a řízení celého systému
  • kontrola změn digitálních objektů

Části systému pro správu identifikátorů

  • Generátory identifikátorů (Handle Generators) - na základě stanoveného algoritmu (programu) vytvářejí globálně jednoznačné identifikátory, jež mohou být spojeny s digitálními objekty
  • Identifikační (směrovací) servery (Handle Servers) - slouží k:
    • ukládání identifikátorů (včetně lokačních a jiných informací) do databáze směrovacího serveru (směrovací služby)
    • zpracování dotazů klienta na směrovací identifikátory
    • vracení údajů o lokaci směrem ke klientovi
  • Adresář identifikačních serverů (Handle Server Directory) - zajišťuje správu jejich seznamu
  • Hašovací tabulka (Hash table) - je využívána ke zjištění a označení identifikačního serveru (Handle server), který vlastní informace spojené s identifikátorem. 3 konfigurace:
    • klient se spojuje se serverem pro vyrovnávací paměť (caching server), který zná hašovací algoritmus, má kopii hašovací tabulky a ve vyrovnávací paměti má naposledy využívané identifikátory
    • klientský program zná hašovací algoritmus, vlastní kopii hašovací tabulky, může udržovat vlastní vyrovnávací paměť
    • klient se může spojit s jakýmkoliv identifikačním serverem. Server provede vyhledání hašovací tabulky a předá dotaz příslušnému počít. serveru.

The Handle System

Řada digitálních archivů (např. DSpace aj.) zejména z USA, zavedla přidělování trvalých identifikátorů typu Handle (HDL) - modelu připraveného v rámci systému The Handle System, který založila americká organizace CNRI (Corporation for National Research Initiatives) - struktura identifikátoru HDL zahrnuje 2 části oddělenými lomítkem (/) - část před lomítkem identifikuje instituci přidělující instituci, část za lomítkem identifikuje konkrétní digitální objekt. Server CNRI spravuje db korporací přidělujících identifikátory, v rámci konkrétního serveru je digi objektům přidělována konkrétní HDL (americká URN) - zároveň je udržována vazba mezi nimi a příslužnými URL

Americký systém The Handle System se stal také základem mezinárodního identifikačního systému DOI (zejm. komerční vydavatelé).

Identifikační systém

Identifikační systém by měl fce (tvorba identifikátorů i jejich směrování) zajišťovat distribuovaným způsobem - model globálního identifikačního systému. Komunikace s identifikačním systéme je zabezpečována pomocí protokolů pro komunikaci ze strany klienta zajišťujícího tvorbu identifikátorů - (administration) i klienta zajišťujícího směrování identifikátorů (Resolution). Dochází k násl. operacím:

  • V rámci směrování identifikátorů (Resolution) potkává klient identifikátor a odesílá ho ke směrování k identifikačnímu (směrovacímu) systému
  • Vlastní identifikační systém - tvořen skupinou identifikačních (směrovacích) služeb.
  • Každý identifikátor - ...
  • V rámci procesů administrativního klienta dochází k vytváření identifikátorů a doplňování a editování informací spojených s jejich směrováním....

Digitální objekt v modelu Kahn-Wilensky

Digitální objekt je modelu KW chápán v technickém slova smyslu jako specifikcý druh datové struktury, který zahrnuje:

  • jedinečný identifikátor (handle)
  • obsah (content) jako sled bitů nebo soubor sledu bitů
  • příslušné informace o vlastnostech (properties) digitálního objektu (metadata)
  • příslušné informace o transakcích (transaction log), tj. o užití objektu jakékoliv povahy
  • digitální signaturu (volitelné) - garantující, že objekt nebyl změněn

Digitální objekty mohou být proměnlivé (je-li dovoleno) nebo neproměnlivé Digitální objekty mohou být jednoduché nebo může jít o soubor či skupinu (agregát) několika digitálních objektů.

Skupina (agregát) digitálních objektů

V řadě případů je v rámci DK nutné seskupovat příbuzné digitální objekty. V repozitáři mohou být uloženy výzkumné zprávy ve více formátech (PostScript, PDF aj.) včetně jejich prezentaci PPT, různé interpretace hudebního díla aj. Skupiny digi objektů mohou být reprezentovány jako:

  • složené objekty (composite objects) - obsah zahrnuje soubor několika objektů
  • metaobjekty (meta-objects) - obsah zahrnuje identifikátory pro soubor objektů

Digitální repozitáře

Digitální repozitáře mohou mít formu:

  • FTP archiv
  • WWW server
  • online databáze
  • repozitář (úložiště)

Repozitáře

Repozitáře jsou vhodné pro materiály obsahující hodnostné informace

  • v repozitáři jsou ukládány jak vlastní digitální objekty, tak příslušná metadata o jejich vlastnostech, struktuře, uložení apod. ( též metadata popisná, strukturární, administrativní, technická) i informace o jejich užití (právní metadata)
  • jeden objekt může být uložen ve více repozitářích (replikace-kopie objektů)
  • v repozitářích musí být zajištěna bezpečnost uložených objekůt, indiv. objekty mohou být (nepovinně) opatřeny signaturou, která může např. garantovat platnost a neporušitelnost objektu
  • ke každému repozitáři náleží server s vyhled. systémem, který obsahuje informace o bjektech v repozitáři

Referenční model Otevřeného archivního informačního systému (RM OAIS)

RM OAIS je v současnosti již publikovanou mezinárodní normou - ISO 14721-2003 Z hlediska obsahu je zaměřen na komunikaci strukturovaných informací s důrazem na proces jejich dlouhodobé archivace a ochrany a a na proces jejich zpřístupňování uživatelům.

Vznik mezinárodní normy RM OAIS

Národní centrum pro vědecká data v oblasti vesmíru (National Space Science Data Center, NSSDC) při NASA se po desetiletí zabývala otázkami dlouhodobé archivace digitálních dat. V tomto prostředí vznikl jeden z prvních digitálních archivů (1966).

ISO navrhla, aby CCSDS připravil standard pro archivaci digitálních dat se zaměřením na data získaná z vesm. misí s důrazem na dlouhodobou archivaci.

Referenční model (RM) měl být obecným rámcem s cílem pochopit významné vztahy mei definovanými entitami urč. prostředí a také rámcem pro vývoj standardů či specifikací takové prostředí podporující.

Referenční model OAIS byl přijat globálně jako důležité východisko pro dlouhodobou archivaci a ochranu digitálních dat.

Archiv typu OAIS jako ústřední pojem a jeho hlavní odpovědnsot (funkce)

Ústřdním pojmem RM je pojem "otevřený archivní informační systém" - proces dlouhodobé archivace a ochrany informací a proces zpřístupňování archivovaných informací způsobem, který bude vyhovovat určeným komunitám uživatelů.

Archiv typu OAIS se od jiných archivů liší definovanými povinnými odpovědnostmi (funkcemi):

  • dojednat a přijmout vhodné informace od jejich producentů, nutné je stanovit kritéria pro příjem vhodných inf. materiálů k archivaci (
  • ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 BRATKOVÁ, Eva. Otevřený přístup a digitální knihovny v oblasti vědy a výzkumu: (vybrané systémy)[online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2008 [cit. 2014-09-24]. 126 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK. Dostupný z: http://texty.jinonice.cuni.cz/
    • Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Uživatel:Blanka.Ellederova/pískoviště/digi&oldid=26658“