Vědecké poznání vs. laické poznání: Porovnání verzí
m (Petr.Kosik přesunul stránku Poznávání vědecké na Vědecké poznání vs. laické poznání) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od 3 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Každodenní poznávání a poznávání vědecké se zásadně liší, rozdíl vychází již ze samotné definice vědy. <br/> | Každodenní poznávání a poznávání vědecké se zásadně liší, rozdíl vychází již ze samotné definice vědy. <br/> | ||
| − | Věda = systematické a kontrolované rozšíření zdravého rozumu <br/> | + | Věda = systematické a kontrolované rozšíření zdravého rozumu |
| + | <ref>Ferjenčík, J. (2000). Úvod do metodologie psychologického výzkumu: jak zkoumat lidskou duši. (1. vyd., 256 s.) Praha: Portál.</ref><br/> | ||
Common sence (zdravý rozum) = řetězec pojmů a pojmových schémat vyhovujících praktickým účelům lidstva <br/> | Common sence (zdravý rozum) = řetězec pojmů a pojmových schémat vyhovujících praktickým účelům lidstva <br/> | ||
== Věda a zdravý rozum se liší v 5 aspektech: == | == Věda a zdravý rozum se liší v 5 aspektech: == | ||
| Řádek 9: | Řádek 10: | ||
* Vědec si uvědomuje, že pojmy, kterých užívá, jsou lidskými výtvory, které mohou nemusí mít blízký vztah k realitě | * Vědec si uvědomuje, že pojmy, kterých užívá, jsou lidskými výtvory, které mohou nemusí mít blízký vztah k realitě | ||
<br/> | <br/> | ||
| − | |||
2. Odlišnosti ve způsobech ověřování hypotéz | 2. Odlišnosti ve způsobech ověřování hypotéz | ||
* Obyčejný člověk též ověřuje hypotézy, ale dělá to selektivně - vybírá si důkazy proto, že jsou shodné s jeho hypotézou | * Obyčejný člověk též ověřuje hypotézy, ale dělá to selektivně - vybírá si důkazy proto, že jsou shodné s jeho hypotézou | ||
<br/> | <br/> | ||
| − | |||
3. Odlišnosti v pojetí kontroly | 3. Odlišnosti v pojetí kontroly | ||
* Vědec se snaží odlišit proměnné, které jsou možnými příčinami účinků, které zkoumá od proměnných, které hypoteticky považuje za příčiny | * Vědec se snaží odlišit proměnné, které jsou možnými příčinami účinků, které zkoumá od proměnných, které hypoteticky považuje za příčiny | ||
* Laik se většinou nesnaží kontrolovat své výklady pozorovaných fenoménů - věnuje málo úsilí kontrole vnějších zdrojů některých vlivů | * Laik se většinou nesnaží kontrolovat své výklady pozorovaných fenoménů - věnuje málo úsilí kontrole vnějších zdrojů některých vlivů | ||
* Laik má tendenci přijímat vysvětlení, která jsou v souladu s jeho předpojatými představami a sklony | * Laik má tendenci přijímat vysvětlení, která jsou v souladu s jeho předpojatými představami a sklony | ||
| − | |||
<br/> | <br/> | ||
| − | |||
4. Odlišnosti v pohledu na vztahy mezi jevy | 4. Odlišnosti v pohledu na vztahy mezi jevy | ||
| Řádek 39: | Řádek 36: | ||
<br/> | <br/> | ||
| − | == | + | == Reference == |
| − | + | <references/> | |
| − | + | [[Kategorie: Psychologická metodologie|*]] | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | < | ||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | * | ||
Aktuální verze z 10. 7. 2017, 12:10
Každodenní poznávání a poznávání vědecké se zásadně liší, rozdíl vychází již ze samotné definice vědy.
Věda = systematické a kontrolované rozšíření zdravého rozumu
[1]
Common sence (zdravý rozum) = řetězec pojmů a pojmových schémat vyhovujících praktickým účelům lidstva
Věda a zdravý rozum se liší v 5 aspektech:
1. Odlišnosti v užívání konceptuálních schémat a teoretických struktur
- Obyčejný člověk, pokud užívá pojmů, činí tak nepřesným způsobem
- Často přijímá domnělá vysvětlení přírodních a lidských jevů Např. nemoc může považovat za boží trest
- Vědec systematicky buduje své teoretické struktury, ověřuje jejich vnitřní konzistenci a podrobuje jejich složky empirickému ověřování
- Vědec si uvědomuje, že pojmy, kterých užívá, jsou lidskými výtvory, které mohou nemusí mít blízký vztah k realitě
2. Odlišnosti ve způsobech ověřování hypotéz
- Obyčejný člověk též ověřuje hypotézy, ale dělá to selektivně - vybírá si důkazy proto, že jsou shodné s jeho hypotézou
3. Odlišnosti v pojetí kontroly
- Vědec se snaží odlišit proměnné, které jsou možnými příčinami účinků, které zkoumá od proměnných, které hypoteticky považuje za příčiny
- Laik se většinou nesnaží kontrolovat své výklady pozorovaných fenoménů - věnuje málo úsilí kontrole vnějších zdrojů některých vlivů
- Laik má tendenci přijímat vysvětlení, která jsou v souladu s jeho předpojatými představami a sklony
4. Odlišnosti v pohledu na vztahy mezi jevy
- Méně zřetelný rozdíl
- Vědec stejně jako laik jsou zaujati vztahy mezi jevy
- Vědec si však všímá vztahů téměř pro ně samé
- Navíc vědec pátrá po vztazích vědomě a systematicky, na rozdíl od laika
- Laikovo zaujetí vztahy je povrchní, nesystematické a nekontrolovatelné
- I při náhodném výskytu dvou jevů je hned považuje za příčinu a následek
5. Odlišnosti ve vysvětlování pozorovaných jevů
- Pro laika jsou přijatelná i metafyzická vysvětlení
- Vysvětlení, která se nedají ověřit
- Těmito vysvětleními se věda nezabývá
- Věda se zabývá pouze věcmi, které mohou být veřejně pozorovány a ověřovány
Reference
- ↑ Ferjenčík, J. (2000). Úvod do metodologie psychologického výzkumu: jak zkoumat lidskou duši. (1. vyd., 256 s.) Praha: Portál.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
