Knihovnické vzdělání v USA: Porovnání verzí

 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od jednoho dalšího uživatele.)
Řádek 5: Řádek 5:
 
Zásady '''ALA''' ([[American Library Association]]) dále upozorňují, že ačkoliv není magisterské studium na jimi akreditovaných školách pro získání zaměstnání v knihovně absolutně nezbytné, většina zaměstnavatelů ho bude u profesionálních pozic vyžadovat, protože většina z nich nemá právo tento požadavek nijak měnit nebo z něho slevovat.<ref>Becoming a Librarian. ALA: American Library Association [online]. [cit. 2015-12-29]. Dostupné z: http://www.ala.org/educationcareers/careers/paths/librarian</ref>
 
Zásady '''ALA''' ([[American Library Association]]) dále upozorňují, že ačkoliv není magisterské studium na jimi akreditovaných školách pro získání zaměstnání v knihovně absolutně nezbytné, většina zaměstnavatelů ho bude u profesionálních pozic vyžadovat, protože většina z nich nemá právo tento požadavek nijak měnit nebo z něho slevovat.<ref>Becoming a Librarian. ALA: American Library Association [online]. [cit. 2015-12-29]. Dostupné z: http://www.ala.org/educationcareers/careers/paths/librarian</ref>
  
−
=== '''Historie''' ===
+
==Historie ==
 
Po většinu historie knihy byl knihovníkem učenec, který projevil zájem se o danou [[Informační fond|sbírku]] starat. Až během 19. století se začali učedníci učit řemeslu přímo pod vedením zkušenějších knihovníků a dali tak základ něčemu, co by se dalo nazvat knihovnickým vzděláváním.
 
Po většinu historie knihy byl knihovníkem učenec, který projevil zájem se o danou [[Informační fond|sbírku]] starat. Až během 19. století se začali učedníci učit řemeslu přímo pod vedením zkušenějších knihovníků a dali tak základ něčemu, co by se dalo nazvat knihovnickým vzděláváním.
  
Řádek 12: Řádek 12:
 
USA tedy udává tempo moderního knihovnického vzdělávání od samého vzniku oboru až do teď. Stojí za vznikem zkratky LIS a později SLIS pro knihovnické školy, což reflektuje nevyhnutelné zařazení informační větve do oboru knihovnického studia.<ref>Education for librarianship. Wikipedia: The Free Encyclopedia [online]. [cit. 2015-12-29]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Education_for_librarianship</ref>
 
USA tedy udává tempo moderního knihovnického vzdělávání od samého vzniku oboru až do teď. Stojí za vznikem zkratky LIS a později SLIS pro knihovnické školy, což reflektuje nevyhnutelné zařazení informační větve do oboru knihovnického studia.<ref>Education for librarianship. Wikipedia: The Free Encyclopedia [online]. [cit. 2015-12-29]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Education_for_librarianship</ref>
  
−
=== '''Konstrast s ČR'''===
+
==Kontrast s ČR==
 
* v USA bylo bakalářské knihovnické studium zrušeno v polovině minulého století, což je jeden z důvodů, proč je magisterské vzdělání pro profesi knihovníka v USA tak podstatné  
 
* v USA bylo bakalářské knihovnické studium zrušeno v polovině minulého století, což je jeden z důvodů, proč je magisterské vzdělání pro profesi knihovníka v USA tak podstatné  
 
    
 
    
Řádek 25: Řádek 25:
 
* vysoký počet akreditovaných škol vede k vyšší konkurenci  
 
* vysoký počet akreditovaných škol vede k vyšší konkurenci  
  
−
=== '''Top LIS školy v USA''' <ref>Library and Information Studies: Ranked in 2013. U.S. News: & World Report [online]. [cit. 2015-12-29]. Dostupné z: http://grad-schools.usnews.rankingsandreviews.com/best-graduate-schools/top-library-information-science-programs/library-information-science-rankings?int=a31a09</ref> ===
+
== Top LIS školy v USA  <ref>Library and Information Studies: Ranked in 2013. U.S. News: & World Report [online]. [cit. 2015-12-29]. Dostupné z: http://grad-schools.usnews.rankingsandreviews.com/best-graduate-schools/top-library-information-science-programs/library-information-science-rankings?int=a31a09</ref> ==
 
U.S. News & World Report v roce 2013 seřadili 51 amerických LIS škol podle dotazníků založených na systému [[peer-review]] (recenze kolegů). Návratnost (59%) byla dost vysoká na to, aby se toto řazení dalo brát jako více méně relevantní.<ref>Methodology: Best Library and Information Studies Rankings: Find out how U.S. News ranks graduate library and information studies programs. U.S. News: & World Report [online]. March 9, 2015 [cit. 2015-12-29]. Dostupné z: http://www.usnews.com/education/best-graduate-schools/articles/library-and-information-studies-methodology</ref>
 
U.S. News & World Report v roce 2013 seřadili 51 amerických LIS škol podle dotazníků založených na systému [[peer-review]] (recenze kolegů). Návratnost (59%) byla dost vysoká na to, aby se toto řazení dalo brát jako více méně relevantní.<ref>Methodology: Best Library and Information Studies Rankings: Find out how U.S. News ranks graduate library and information studies programs. U.S. News: & World Report [online]. March 9, 2015 [cit. 2015-12-29]. Dostupné z: http://www.usnews.com/education/best-graduate-schools/articles/library-and-information-studies-methodology</ref>
  
Řádek 57: Řádek 57:
 
|}
 
|}
  
−
=== '''Budoucnost knihovnického vzdělání v USA'''===
+
==Budoucnost knihovnického vzdělání v USA==
 
* LIS vzdělávání je v USA na vzestupu, zčásti díky integraci moderních IT technologií do knihovnické praxe
 
* LIS vzdělávání je v USA na vzestupu, zčásti díky integraci moderních IT technologií do knihovnické praxe
  
Řádek 66: Řádek 66:
 
* je třeba připravit studenty knihovnictví jak na správnou práci a interakci se členy různorodých minorit a etnik, tak i na plenění specifických informačních potřeb které tyto komunity těchto mají<ref>JAEGER, Paul T., John Carlo BERTOT a Mega SUBRAMANIAM. Preparing Future Librarians to Effectively Serve Their Communities. Library Quarterly [online]. 2013, 83(3): 243-248 [cit. 2015-12-29]. ISSN 00242519. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=lls&an=88128485&scope=site</ref>  
 
* je třeba připravit studenty knihovnictví jak na správnou práci a interakci se členy různorodých minorit a etnik, tak i na plenění specifických informačních potřeb které tyto komunity těchto mají<ref>JAEGER, Paul T., John Carlo BERTOT a Mega SUBRAMANIAM. Preparing Future Librarians to Effectively Serve Their Communities. Library Quarterly [online]. 2013, 83(3): 243-248 [cit. 2015-12-29]. ISSN 00242519. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=lls&an=88128485&scope=site</ref>  
  
−
== '''Odkazy''' ==
+
== Odkazy ==
  
−
==='''Reference'''===
+
===Reference===
 
<references />
 
<references />
  
−
=== '''Externí odkazy''' ===
+
=== Externí odkazy===
 
* [http://www.ala.org/ American Library Association]
 
* [http://www.ala.org/ American Library Association]
  
−
=== '''Doporučená literatura''' ===
+
=== Doporučená literatura ===
 
*WHITE, Carl Milton. A historical introduction to library education: problems and progress to 1951. Metuchen, N.J.: Scarecrow Press, 1976, v, 296 p. ISBN 08-108-0874-9.
 
*WHITE, Carl Milton. A historical introduction to library education: problems and progress to 1951. Metuchen, N.J.: Scarecrow Press, 1976, v, 296 p. ISBN 08-108-0874-9.
 
*BOBINSKI, George S. Libraries and librarianship: sixty years of challenge and change, 1945-2005. Lanham, Md.: Scarecrow Press, 2007, xii, 205 p. ISBN 08-108-5899-1.
 
*BOBINSKI, George S. Libraries and librarianship: sixty years of challenge and change, 1945-2005. Lanham, Md.: Scarecrow Press, 2007, xii, 205 p. ISBN 08-108-5899-1.
Řádek 82: Řádek 82:
 
*TANG, Yingqi. Distance Education Librarians in the United States: A Study of Job Announcements. Journal of Academic Librarianship [online]. 2013, 39(6): 500-505 [cit. 2015-12-31]. ISSN 00991333. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=lls&an=95607605&scope=site
 
*TANG, Yingqi. Distance Education Librarians in the United States: A Study of Job Announcements. Journal of Academic Librarianship [online]. 2013, 39(6): 500-505 [cit. 2015-12-31]. ISSN 00991333. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=lls&an=95607605&scope=site
  
−
=== '''Související články''' ===
+
=== Související články ===
 
* [[Informační služby]]
 
* [[Informační služby]]
 
* [[Embedded librarian]]
 
* [[Embedded librarian]]
 
* [[Melville Dewey a jeho přínos knihovnictví]]
 
* [[Melville Dewey a jeho přínos knihovnictví]]
  
−
=== '''Klíčová slova''' ===
+
=== Klíčová slova ===
 
vzdělávání, USA, LIS, ALA  
 
vzdělávání, USA, LIS, ALA  
  
 
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]
 
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]

Aktuální verze z 25. 1. 2017, 14:54

Knihovnické vzdělání je proces přípravy studentů na vykonávání profese knihovníka. Toto je jeden z mála bodů, který je společný všem LIS vzdělávacím institucím na světě. Vše ostatní bývá rozdílné.

V USA je nutné mít pro práci knihovníka magisterské vzdělání zaměřené na knihovědu z akreditovaného vzdělávacího institutu - bakalářské stačí pouze na místo knihovnického technika nebo pro vykonávání pomocných prací.

Zásady ALA (American Library Association) dále upozorňují, že ačkoliv není magisterské studium na jimi akreditovaných školách pro získání zaměstnání v knihovně absolutně nezbytné, většina zaměstnavatelů ho bude u profesionálních pozic vyžadovat, protože většina z nich nemá právo tento požadavek nijak měnit nebo z něho slevovat.[1]

Historie

Po většinu historie knihy byl knihovníkem učenec, který projevil zájem se o danou sbírku starat. Až během 19. století se začali učedníci učit řemeslu přímo pod vedením zkušenějších knihovníků a dali tak základ něčemu, co by se dalo nazvat knihovnickým vzděláváním.

První knihovnickou školu v USA založil Melvil Dewey v roce 1887 v Kolumbijské univerzitě, bezmála tři desetiletí před vznikem prvních knihovnických škol na evropské půdě v Barceloně a Lipsku.

USA tedy udává tempo moderního knihovnického vzdělávání od samého vzniku oboru až do teď. Stojí za vznikem zkratky LIS a později SLIS pro knihovnické školy, což reflektuje nevyhnutelné zařazení informační větve do oboru knihovnického studia.[2]

Kontrast s ČR

  • v USA bylo bakalářské knihovnické studium zrušeno v polovině minulého století, což je jeden z důvodů, proč je magisterské vzdělání pro profesi knihovníka v USA tak podstatné
  • na druhou stranu to znamená, že na LIS školu můžou nastoupit studenti s jakýmkoliv pozadím, až už studovali umění, hudbu, právničinu, medicínu nebo ideálně informační studia
  • sylaby se díky tomu pak liší tím, že značná část toho, co studují magistři v USA, se v ČR dozvědí studenti už v bakalářském studiu
  • studenti musí prokázat jistou kompetenci a orientaci v informační vědě ještě před nástupem ke studiu[3]
  • jako všechna ostatní vyšší vzdělání v USA, i za knihovnictví se musí platit a to řádově v desítkách tisíc dolarů ročně
  • vysoký počet akreditovaných škol vede k vyšší konkurenci

Top LIS školy v USA [4]

U.S. News & World Report v roce 2013 seřadili 51 amerických LIS škol podle dotazníků založených na systému peer-review (recenze kolegů). Návratnost (59%) byla dost vysoká na to, aby se toto řazení dalo brát jako více méně relevantní.[5]

Umístění Univerzita Město Hodnocení
1. University of Illinois Urbana-Champaign, IL 4,6
2. University of North Carolina Chapel Hill, NC 4,5
3. University of Washington Seattle, WA 4,4
4-5. Syracuse University Syracuse, NY 4,3
4-5. University of Michigan Ann Arbor, MI 4,3
6-7. Rutgers, The State University of New Jersey New Brunswick, NJ 4,0
6-7. University of Texas Austin, TX 4,0
8. Indiana University Bloomington, IN 3,9
9. Simmons College Boston, MA 3,8
10-12. Drexel University Philadelphia, PA 3,7
10-12. University of Maryland College Park, MD 3,7
10-12. University of Pittsburgh Pittsburgh, PA 3,7

Budoucnost knihovnického vzdělání v USA

  • LIS vzdělávání je v USA na vzestupu, zčásti díky integraci moderních IT technologií do knihovnické praxe
  • počet škol, které během let akreditaci získaly, je větší než počet těch, které o ni přišly[6]
  • je třeba připravit studenty knihovnictví jak na správnou práci a interakci se členy různorodých minorit a etnik, tak i na plenění specifických informačních potřeb které tyto komunity těchto mají[7]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Becoming a Librarian. ALA: American Library Association [online]. [cit. 2015-12-29]. Dostupné z: http://www.ala.org/educationcareers/careers/paths/librarian
  2. ↑ Education for librarianship. Wikipedia: The Free Encyclopedia [online]. [cit. 2015-12-29]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Education_for_librarianship
  3. ↑ MSLS Curriculum: (starting Fall 2013). UNC: School of Information and Library Science [online]. [cit. 2015-12-29]. Dostupné z: http://sils.unc.edu/programs/graduate/msls/curriculum-new
  4. ↑ Library and Information Studies: Ranked in 2013. U.S. News: & World Report [online]. [cit. 2015-12-29]. Dostupné z: http://grad-schools.usnews.rankingsandreviews.com/best-graduate-schools/top-library-information-science-programs/library-information-science-rankings?int=a31a09
  5. ↑ Methodology: Best Library and Information Studies Rankings: Find out how U.S. News ranks graduate library and information studies programs. U.S. News: & World Report [online]. March 9, 2015 [cit. 2015-12-29]. Dostupné z: http://www.usnews.com/education/best-graduate-schools/articles/library-and-information-studies-methodology
  6. ↑ Becoming a Librarian. ALA: American Library Association [online]. [cit. 2015-12-29]. Dostupné z: http://www.ala.org/ accreditedprograms/directory/historicallist
  7. ↑ JAEGER, Paul T., John Carlo BERTOT a Mega SUBRAMANIAM. Preparing Future Librarians to Effectively Serve Their Communities. Library Quarterly [online]. 2013, 83(3): 243-248 [cit. 2015-12-29]. ISSN 00242519. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=lls&an=88128485&scope=site

Externí odkazy

Doporučená literatura

  • WHITE, Carl Milton. A historical introduction to library education: problems and progress to 1951. Metuchen, N.J.: Scarecrow Press, 1976, v, 296 p. ISBN 08-108-0874-9.
  • BOBINSKI, George S. Libraries and librarianship: sixty years of challenge and change, 1945-2005. Lanham, Md.: Scarecrow Press, 2007, xii, 205 p. ISBN 08-108-5899-1.
  • JAEGER, Paul T., John Carlo BERTOT a Mega SUBRAMANIAM. Preparing Future Librarians to Effectively Serve Their Communities. Library Quarterly [online]. 2013, 83(3): 243-248 [cit. 2015-12-29]. ISSN 00242519. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=lls&an=88128485&scope=site
  • STALEY, David J. a Kara J. MALENFANT. Futures thinking for academic librarians: Higher education in 2025. Information Services [online]. 2010, 30(1/2): 57-90 [cit. 2015-12-31]. ISSN 01675265. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=lls&an=53770239&scope=site
  • CONTE, Marisa L., Mark P. MACEACHERN, Nandita S. MANI, Whitney A. TOWNSEND, Judith E. SMITH, Chase MASTERS a Caitlin KELLEY. Flipping the classroom to teach systematic reviews: the development of a continuing education course for librarians. Journal of the Medical Library Association [online]. 2015, 103(2): 69-73 [cit. 2015-12-31]. ISSN 15365050. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=lls&an=102555542&scope=site
  • TANG, Yingqi. Distance Education Librarians in the United States: A Study of Job Announcements. Journal of Academic Librarianship [online]. 2013, 39(6): 500-505 [cit. 2015-12-31]. ISSN 00991333. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=lls&an=95607605&scope=site

Související články

Klíčová slova

vzdělávání, USA, LIS, ALA

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Knihovnické_vzdělání_v_USA&oldid=43275“