Joseph Weizenbaum: Porovnání verzí

 
(Není zobrazeno 12 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
''„Jen zázrak může svět ještě zachránit“''
+
''„Jen zázrak může svět ještě zachránit“''<ref name="citaty">Joseph Weizenbaum - Citáty [online]. [cit. 2016-02-01]. Dostupné z: https://cs.wikiquote.org/wiki/Joseph_Weizenbaum</ref>
  
−
Joseph Weizenbaum (8. ledna 1923 Berlín – 5. března 2008 Gröben u Berlína, Německo) byl '''německo-americký emeritní profesor informatiky na Massachusettském technologickém institutu, autor několika kritických knih o vlivu techniky na společnost. Proslavil se i jako tvůrce programu ELIZA, předchůdce chatterbotů.'''<ref name="en.wikipedia">Joseph Weizenbaum [online]. [cit. 2016-02-01]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Joseph_Weizenbaum</ref>
+
'''Joseph Weizenbaum''' (8. ledna 1923 Berlín – 5. března 2008 Gröben u Berlína, Německo) byl německo-americký emeritní profesor informatiky na Massachusettském technologickém institutu, '''autor několika kritických knih o vlivu techniky na společnost'''. Proslavil se i jako '''tvůrce programu ELIZA, předchůdce chatterbotů.'''<ref name="en.wikipedia">Joseph Weizenbaum [online]. [cit. 2016-02-01]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Joseph_Weizenbaum</ref>
  
 
== Život a kariéra ==
 
== Život a kariéra ==
Řádek 7: Řádek 7:
 
[[File:Joseph Weizenbaum.jpg|thumb|People in conversation]]
 
[[File:Joseph Weizenbaum.jpg|thumb|People in conversation]]
  
−
Narodil se v Berlíně k židovským rodičům. Po nástupu Hitlera nesměl dále studovat na reálném gymnáziu. Roku 1935 tak rodina emigrovala do Spojených Států. Tam dokončil středoškolská studia a v roce 1941 začal studovat matematiku na Univerzitě Wayne, v Detroitu, ve státě Michigan. V roce 1942, po vstupu spojených států do války byl povolán k vojenskému letectvu US Army Air Corps jako meteorolog. Po válce, v roce 1946 dokončil studia a na této univerzitě zůstal jako vědecký asistent na fakultě matematiky.<ref name="kniha">WIEZENBAUM, Joseph. Mýtus počítače. 1. vyd. Praha: Moraviapress a.s., 2002. 182 s. ISBN 80-86181-55-3.</ref>
+
Narodil se v Berlíně, do židovské rodiny mistra kožešníka Jechiela Weizenbauma a jeho ženy Henriette. Po nástupu Hitlera nesměl dále studovat na reálném gymnáziu. Roku 1935 tak rodina emigrovala do Spojených Států. Tam dokončil středoškolská studia a v roce 1941 začal studovat matematiku na Univerzitě Wayne, v Detroitu, ve státě Michigan. V roce 1942, po vstupu spojených států do války byl povolán k vojenskému letectvu US Army Air Corps jako meteorolog. Po válce, v roce 1946 dokončil studia a na této univerzitě zůstal jako vědecký asistent na fakultě matematiky.<ref name="kniha">WIEZENBAUM, Joseph. Mýtus počítače. 1. vyd. Praha: Moraviapress a.s., 2002. 182 s. ISBN 80-86181-55-3.</ref>
  
−
Podílel se zde na konstrukci jednoho z prvních počítačů a na návrhu programovacího jazyka pro tento počítač. Opustil čistou matematiku a věnoval se nově vznikající „komputer science“ (informatice) a začal publikovat řadu významných prací.<ref name="wikiknihovna">Joseph Weizenbaum [online]. [cit. 2016-02-01]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Joseph_Weizenbaum</ref>   
+
Podílel se zde na konstrukci jednoho z prvních počítačů a na návrhu programovacího jazyka pro tento počítač. Opustil čistou matematiku, začal se věnovat nově vznikající „computer science“ (informatice) a publikovat řadu významných prací.<ref name="wikiknihovna">Joseph Weizenbaum [online]. [cit. 2016-02-01]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Joseph_Weizenbaum</ref>   
  
−
V roce 1956 pracoval jako systémový inženýr pro firmu General Electric na projektu [[ERMA]] – což byl první počítačový bankovní systém, který dokázal automatizovat zpracování šeků v bance Bank of America pomocí  Magnetic Ink Character Recognition (MICR Code).<ref name="bibliography">MIT Department of Electrical Engineering and Computer Science newsletter: Joseph Weizenbaum, 1923-2008 [online]. [cit. 2016-02-01]. Dostupné z: http://eecs-newsletter.mit.edu/articles/2008-fall/joseph-weizenbaum-1923-2008/</ref>
+
V roce 1956 pracoval jako systémový inženýr pro firmu General Electric na projektu [[ERMA]] – což byl první počítačový bankovní systém, který dokázal automatizovat zpracování šeků v Bank of America pomocí  Magnetic Ink Character Recognition (MICR Code).<ref name="bibliography">MIT Department of Electrical Engineering and Computer Science newsletter: Joseph Weizenbaum, 1923-2008 [online]. [cit. 2016-02-01]. Dostupné z: http://eecs-newsletter.mit.edu/articles/2008-fall/joseph-weizenbaum-1923-2008/</ref>
  
−
Zprvu působil externě na Standford University. V roce 1963 byl povolán na Massachusetts Institute of Technology (MIT), kde byl jmenován profesorem informatiky a emeritován byl v roce 1988.<ref name="kniha"></ref>  
+
Zprvu působil externě na Standford University. V roce 1963 byl povolán na Massachusetts Institute of Technology (MIT), kde byl jmenován profesorem informatiky a emeritován byl v roce 1988.<ref name="kniha"></ref>
  
 
== Eliza ==
 
== Eliza ==
  
−
V roce 1966 publikoval poměrně jednoduchý program s názvem [[ELIZA]] – což byl „inteligentní“ konverzační počítačový program, podle Elizy Doolittle ze hry Pygmalion od George Bernard Shawa, napodobující rozhovor psychiatra s pacientem.<ref name="kniha"></ref>  
+
V roce 1966 publikoval poměrně jednoduchý program s názvem [[ELIZA]] – což byl „inteligentní“ konverzační počítačový program, podle Elizy Doolittle ze hry Pygmalion od George Bernard Shawa, napodobující rozhovor psychiatra s pacientem.<ref name="kniha"></ref> Program vybíral klíčová slova z odpovědí pacienta a z nich vytvářel další otázky.<ref name="wikiknihovna"></ref>  
−
 
 
−
Program vybíral klíčová slova z odpovědí pacienta a z nich vytvářel další otázky.<ref name="wikiknihovna"></ref>  
 
−
 
  
 
Takže například odpověď na větu ''„Bolí mne hlava“'' může být: ''„Proč říkáš, že tě bolí hlava?“''. Odpověď na větu ''„Matka mně nesnáší“'' může znít: ''„Kdo jiný z rodiny tě nesnáší?“''
 
Takže například odpověď na větu ''„Bolí mne hlava“'' může být: ''„Proč říkáš, že tě bolí hlava?“''. Odpověď na větu ''„Matka mně nesnáší“'' může znít: ''„Kdo jiný z rodiny tě nesnáší?“''
Řádek 26: Řádek 23:
 
Mnoho uživatelů však bralo tento program tak vážně, že si mysleli, že program přemýšlí. Ihned se rozšířila myšlenka nahradit psychologa-člověka tímto programem. Weizenbaum byl z této myšlenky zděšen a začal se více filozoficky zabývat problémy, které může informatika a umělá inteligence společnosti způsobit. Následně začal varovat před přílišným optimismem v oblasti moderní technologie. V současnosti jsou programy tohoto typu známé jako [[chatboty]] či [[chatterboty]].<ref name="wikiknihovna"></ref>   
 
Mnoho uživatelů však bralo tento program tak vážně, že si mysleli, že program přemýšlí. Ihned se rozšířila myšlenka nahradit psychologa-člověka tímto programem. Weizenbaum byl z této myšlenky zděšen a začal se více filozoficky zabývat problémy, které může informatika a umělá inteligence společnosti způsobit. Následně začal varovat před přílišným optimismem v oblasti moderní technologie. V současnosti jsou programy tohoto typu známé jako [[chatboty]] či [[chatterboty]].<ref name="wikiknihovna"></ref>   
  
−
Dnes se ELIZA často používá na poli umělých inteligencí na důkaz toho, že počítač, který vede rozhovor, nemusí být vždy inteligentní.<ref name="en.wikipedia"></ref>
+
Dnes se ELIZA často používá na poli umělých inteligencí na důkaz toho, že počítač, který vede rozhovor, nemusí být vždy inteligentní.<ref name="en.wikipedia"></ref>
−
 
 
  
 
== Publikovaná díla ==
 
== Publikovaná díla ==
  
−
V roce 1976 vydal slavnou knihu '''''Computer Power and Human Reason – From Judgment to Calculation  (1975) - Počítačová moc a lidský rozum – Od soudnosti k počítání''''' a v očích jeho kolegů z něj učinila disidenta a kacíře informatiky. Kniha zobrazuje jeho postoj k umělé inteligenci a počítačům, kterým bychom nikdy neměli dovolit dělat důležitá rozhodnutí, protože počítačům budou vždy chybět lidské vlastnosti, jako je soucit a moudrost. Weizenbaum zdůrazňuje rozdíl mezi rozhodováním a výběrem. Rozhodování je výpočetní činnost, něco, co může být v konečném důsledku naprogramované. Výběr je nicméně produktem soudu, ne kalkulace. Schopnost si vybrat z nás v konečném důsledku dělá lidi.<ref name="en.wikipedia"></ref>
+
V roce 1976 vydal slavnou knihu '''''Computer Power and Human Reason – From Judgment to Calculation  (1975) - Počítačová moc a lidský rozum – Od soudnosti k počítání''''' a v očích jeho kolegů z něj učinila disidenta a kacíře informatiky. Kniha zobrazuje jeho postoj k umělé inteligenci a počítačům, kterým bychom nikdy neměli svěřit důležitá rozhodnutí, protože počítačům budou vždy chybět lidské vlastnosti, jako je soucit a moudrost. Weizenbaum zdůrazňuje rozdíl mezi rozhodováním a výběrem. Rozhodování je výpočetní činnost, něco, co může být v konečném důsledku naprogramované. Výběr je nicméně produktem soudu, ne kalkulace. Schopnost si vybrat z nás v konečném důsledku dělá lidi.<ref name="en.wikipedia"></ref>
  
−
Své názory nejen na počítač, nýbrž na vědu, politiku a současnou situaci vyložil v řadě rozhovorů a článků, zvláště pak v knihách '''''Kurs auf den Eisberg oder nur Wunder Word uns retin  (1984)– Kurs směr ledovec aneb Zachránit nás může jen zázrak''''' a '''''Wer erfindet die Computermythen? Der Fortschritt in den grossen Irrtum (1993) - Kdo vymýšlí mýty o počítačích? Pokrok ve velkém omylu'''''.<ref name="kniha"></ref>  
+
Své názory nejen na počítač, nýbrž na vědu, politiku a současnou situaci vyložil v řadě rozhovorů a článků, zvláště pak v knihách '''''Kurs auf den Eisberg oder nur Wunder Word uns retin  (1984)– Kurs směr ledovec aneb Zachránit nás může jen zázrak''''' a '''''Wer erfindet die Computermythen? Der Fortschritt in den grossen Irrtum (1993) - Kdo vymýšlí mýty o počítačích? Pokrok ve velkém omylu'''''.<ref name="kniha"></ref>
  
 
== Programovací jazyk SLIP ==
 
== Programovací jazyk SLIP ==
  
−
Weizenbaum byl tvůrcem SLIP programovacího jazyka. [[SLIP]] je zkratka pro Serial Line Internet Protocol , protokol sloužící pro připojení počítače k internetu prostřednictvím modemu a telefonní linky. Nahrazen novějším protokolem PPP.<ref name="bibliography"></ref>
+
Weizenbaum byl tvůrcem SLIP programovacího jazyka. [[SLIP]] je zkratka pro Serial Line Internet Protocol, jenž slouží pro připojení počítače k internetu prostřednictvím modemu a telefonní linky. Nahrazen novějším protokolem PPP.<ref name="bibliography"></ref>
  
 
== Ocenění ==
 
== Ocenění ==
Řádek 48: Řádek 44:
  
 
V roce 1996, Weizenbaum přestěhovala do Berlína a žil v blízkosti svého bývalého bydliště v dětství. <ref name="bibliography">MIT Department of Electrical Engineering and Computer Science newsletter: Joseph Weizenbaum, 1923-2008 [online]. [cit. 2016-02-01]. Dostupné z: http://eecs-newsletter.mit.edu/articles/2008-fall/joseph-weizenbaum-1923-2008/</ref>
 
V roce 1996, Weizenbaum přestěhovala do Berlína a žil v blízkosti svého bývalého bydliště v dětství. <ref name="bibliography">MIT Department of Electrical Engineering and Computer Science newsletter: Joseph Weizenbaum, 1923-2008 [online]. [cit. 2016-02-01]. Dostupné z: http://eecs-newsletter.mit.edu/articles/2008-fall/joseph-weizenbaum-1923-2008/</ref>
−
 
  
 
Weizenbaum byl údajně pohřben na židovském hřbitově v Berlíně. Vzpomínková bohoslužba se konala v Berlíně dne 18. března 2008.
 
Weizenbaum byl údajně pohřben na židovském hřbitově v Berlíně. Vzpomínková bohoslužba se konala v Berlíně dne 18. března 2008.
Řádek 54: Řádek 49:
 
== Citáty ==
 
== Citáty ==
  
−
''"Čím jsou lidé hloupější, tím inteligentněji vypadají počítače"''<ref name="citaty">Joseph Weizenbaum - Citáty [online]. [cit. 2016-02-01]. Dostupné z: https://cs.wikiquote.org/wiki/Joseph_Weizenbaum</ref>
+
''"Čím jsou lidé hloupější, tím inteligentněji vypadají počítače"''<ref name="citaty"></ref>
  
−
''"Ve snaze vytvořit myslící stroje se stroji sami stáváme"''
+
''"Ve snaze vytvořit myslící stroje se stroji sami stáváme"''<ref name="citaty"></ref>
  
−
''"Naše smrt je naší poslední službou světu: Pokud bychom nevyklidili cestu, budoucí generace by nemohla obnovit lidskou kulturu. Pokud by tak neučinila, kultura by ztuhla, stal by se neměnnou a tedy mrtvou. Spolu s kulturou by zahynul i každý lidský jedinec"''
+
''"Naše smrt je naší poslední službou světu: Pokud bychom nevyklidili cestu, budoucí generace by nemohla obnovit lidskou kulturu. Pokud by tak neučinila, kultura by ztuhla, stal by se neměnnou a tedy mrtvou. Spolu s kulturou by zahynul i každý lidský jedinec"''<ref name="citaty"></ref>
 +
 
 +
== Odkazy ==
  
 
=== Reference<br /> ===
 
=== Reference<br /> ===
 
<references />
 
<references />
  
−
== Literatura ==
+
=== Použitá Literatura ===
  
 
*WIEZENBAUM, Joseph. Mýtus počítače. 1. vyd. Praha: Moraviapress a.s., 2002. 182 s. ISBN 80-86181-55-3.
 
*WIEZENBAUM, Joseph. Mýtus počítače. 1. vyd. Praha: Moraviapress a.s., 2002. 182 s. ISBN 80-86181-55-3.
Řádek 73: Řádek 70:
 
*Joseph Weizenbaum - Citáty [online]. [cit. 2016-02-01]. Dostupné z: https://cs.wikiquote.org/wiki/Joseph_Weizenbaum
 
*Joseph Weizenbaum - Citáty [online]. [cit. 2016-02-01]. Dostupné z: https://cs.wikiquote.org/wiki/Joseph_Weizenbaum
 
*Laboratorní průvodce: Informační portál pro oblast laboratorní praxe - laboratorní encyklopedie [online]. [cit. 2016-02-01]. Dostupné z: http://www.labo.cz/sl/vy14.htm
 
*Laboratorní průvodce: Informační portál pro oblast laboratorní praxe - laboratorní encyklopedie [online]. [cit. 2016-02-01]. Dostupné z: http://www.labo.cz/sl/vy14.htm
 +
 +
=== Související články ===
 +
[[Počítač]]<br />
 +
[[Informatika]]<br />
 +
[[Progamovací jazyk]]
  
 
=== Klíčová slova ===
 
=== Klíčová slova ===
Řádek 79: Řádek 81:
 
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]
 
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]
 
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]
 
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]
 +
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]]

Aktuální verze z 11. 4. 2017, 09:05

„Jen zázrak může svět ještě zachránit“[1]

Joseph Weizenbaum (8. ledna 1923 Berlín – 5. března 2008 Gröben u Berlína, Německo) byl německo-americký emeritní profesor informatiky na Massachusettském technologickém institutu, autor několika kritických knih o vlivu techniky na společnost. Proslavil se i jako tvůrce programu ELIZA, předchůdce chatterbotů.[2]

Život a kariéra

People in conversation

Narodil se v Berlíně, do židovské rodiny mistra kožešníka Jechiela Weizenbauma a jeho ženy Henriette. Po nástupu Hitlera nesměl dále studovat na reálném gymnáziu. Roku 1935 tak rodina emigrovala do Spojených Států. Tam dokončil středoškolská studia a v roce 1941 začal studovat matematiku na Univerzitě Wayne, v Detroitu, ve státě Michigan. V roce 1942, po vstupu spojených států do války byl povolán k vojenskému letectvu US Army Air Corps jako meteorolog. Po válce, v roce 1946 dokončil studia a na této univerzitě zůstal jako vědecký asistent na fakultě matematiky.[3]

Podílel se zde na konstrukci jednoho z prvních počítačů a na návrhu programovacího jazyka pro tento počítač. Opustil čistou matematiku, začal se věnovat nově vznikající „computer science“ (informatice) a publikovat řadu významných prací.[4]

V roce 1956 pracoval jako systémový inženýr pro firmu General Electric na projektu ERMA – což byl první počítačový bankovní systém, který dokázal automatizovat zpracování šeků v Bank of America pomocí Magnetic Ink Character Recognition (MICR Code).[5]

Zprvu působil externě na Standford University. V roce 1963 byl povolán na Massachusetts Institute of Technology (MIT), kde byl jmenován profesorem informatiky a emeritován byl v roce 1988.[3]

Eliza

V roce 1966 publikoval poměrně jednoduchý program s názvem ELIZA – což byl „inteligentní“ konverzační počítačový program, podle Elizy Doolittle ze hry Pygmalion od George Bernard Shawa, napodobující rozhovor psychiatra s pacientem.[3] Program vybíral klíčová slova z odpovědí pacienta a z nich vytvářel další otázky.[4]

Takže například odpověď na větu „Bolí mne hlava“ může být: „Proč říkáš, že tě bolí hlava?“. Odpověď na větu „Matka mně nesnáší“ může znít: „Kdo jiný z rodiny tě nesnáší?“

Mnoho uživatelů však bralo tento program tak vážně, že si mysleli, že program přemýšlí. Ihned se rozšířila myšlenka nahradit psychologa-člověka tímto programem. Weizenbaum byl z této myšlenky zděšen a začal se více filozoficky zabývat problémy, které může informatika a umělá inteligence společnosti způsobit. Následně začal varovat před přílišným optimismem v oblasti moderní technologie. V současnosti jsou programy tohoto typu známé jako chatboty či chatterboty.[4]

Dnes se ELIZA často používá na poli umělých inteligencí na důkaz toho, že počítač, který vede rozhovor, nemusí být vždy inteligentní.[2]

Publikovaná díla

V roce 1976 vydal slavnou knihu Computer Power and Human Reason – From Judgment to Calculation (1975) - Počítačová moc a lidský rozum – Od soudnosti k počítání a v očích jeho kolegů z něj učinila disidenta a kacíře informatiky. Kniha zobrazuje jeho postoj k umělé inteligenci a počítačům, kterým bychom nikdy neměli svěřit důležitá rozhodnutí, protože počítačům budou vždy chybět lidské vlastnosti, jako je soucit a moudrost. Weizenbaum zdůrazňuje rozdíl mezi rozhodováním a výběrem. Rozhodování je výpočetní činnost, něco, co může být v konečném důsledku naprogramované. Výběr je nicméně produktem soudu, ne kalkulace. Schopnost si vybrat z nás v konečném důsledku dělá lidi.[2]

Své názory nejen na počítač, nýbrž na vědu, politiku a současnou situaci vyložil v řadě rozhovorů a článků, zvláště pak v knihách Kurs auf den Eisberg oder nur Wunder Word uns retin (1984)– Kurs směr ledovec aneb Zachránit nás může jen zázrak a Wer erfindet die Computermythen? Der Fortschritt in den grossen Irrtum (1993) - Kdo vymýšlí mýty o počítačích? Pokrok ve velkém omylu.[3]

Programovací jazyk SLIP

Weizenbaum byl tvůrcem SLIP programovacího jazyka. SLIP je zkratka pro Serial Line Internet Protocol, jenž slouží pro připojení počítače k internetu prostřednictvím modemu a telefonní linky. Nahrazen novějším protokolem PPP.[5]

Ocenění

Weizenbaum byl členem organizace Computer Professionals for Social Responsibility a je tak nositelem ceny Norberta Wienera, kterou tato společnost uděluje.[3]

V roce 2002 se stal laureátem Ceny Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97.[6]

Závěr života

V roce 1996, Weizenbaum přestěhovala do Berlína a žil v blízkosti svého bývalého bydliště v dětství. [5]

Weizenbaum byl údajně pohřben na židovském hřbitově v Berlíně. Vzpomínková bohoslužba se konala v Berlíně dne 18. března 2008.

Citáty

"Čím jsou lidé hloupější, tím inteligentněji vypadají počítače"[1]

"Ve snaze vytvořit myslící stroje se stroji sami stáváme"[1]

"Naše smrt je naší poslední službou světu: Pokud bychom nevyklidili cestu, budoucí generace by nemohla obnovit lidskou kulturu. Pokud by tak neučinila, kultura by ztuhla, stal by se neměnnou a tedy mrtvou. Spolu s kulturou by zahynul i každý lidský jedinec"[1]

Odkazy

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 Joseph Weizenbaum - Citáty [online]. [cit. 2016-02-01]. Dostupné z: https://cs.wikiquote.org/wiki/Joseph_Weizenbaum
  2. ↑ 2,0 2,1 2,2 Joseph Weizenbaum [online]. [cit. 2016-02-01]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Joseph_Weizenbaum
  3. ↑ 3,0 3,1 3,2 3,3 3,4 WIEZENBAUM, Joseph. Mýtus počítače. 1. vyd. Praha: Moraviapress a.s., 2002. 182 s. ISBN 80-86181-55-3.
  4. ↑ 4,0 4,1 4,2 Joseph Weizenbaum [online]. [cit. 2016-02-01]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Joseph_Weizenbaum
  5. ↑ 5,0 5,1 5,2 MIT Department of Electrical Engineering and Computer Science newsletter: Joseph Weizenbaum, 1923-2008 [online]. [cit. 2016-02-01]. Dostupné z: http://eecs-newsletter.mit.edu/articles/2008-fall/joseph-weizenbaum-1923-2008/
  6. ↑ Joseph Weizenbaum životopis [online]. [cit. 2016-02-01]. Dostupné z: http://www.vize.cz/download/laureat-Joseph-Weizenbaum-cz-bio.pdf

Použitá Literatura

Související články

Počítač
Informatika
Progamovací jazyk

Klíčová slova

ERMA, ELIZA, SLIP, počítač, informatika, programovací jazyk

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Joseph_Weizenbaum&oldid=47307“