Popište typické rysy knihoven od renesance po klasicismus: Porovnání verzí

 
(Není zobrazeno 61 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
Vývoj [[knihoven]] zaznamenal od [[renesance]] přes [[národní protireformaci]] k [[národnímu obrození]] obrovský pokrok. [[Renesance]] znamenala velký rozvoj v oblasti vzdělanosti a kultury. Následovalo však období stagnace po stavovském povstání a třicetilété válce. Zlom nastal díky reformám Marie Terezie a Josefa II. a díky [[Národnímu obrození.]]
+
Vývoj [[Knihovny a informační instituce|knihoven]] zaznamenal od renesance přes národní protireformaci k národnímu obrození obrovský pokrok. Renesance znamenala velký rozvoj v oblasti vzdělanosti a kultury. Následovalo však období stagnace po stavovském povstání a třicetilété válce. Zlom nastal díky reformám Marie Terezie a Josefa II. a díky Národnímu obrození.
  
== '''[[Renesance a humanismus]]''' ==
+
== [[Knihovny v období renesance a humanismu]] ==
  
Renesance, která pronikala do Čech z Itálie, otevřela prostor pro evropskou kulturu na území Čech. Spojovaly se myšlenky evropské renesance s českými domácími tradicemi. Významný byl [[humanismus]], jehož představiteli byli především Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic a Viktorin Kornel ze Všehrd. Po roce 1510 [[humanismus]] v Čechách poněkud ustoupil a ve 30. letech 16. století byl nahrazen [[národním humanismem]]. Důležitý byl také vynález [[knihtisku]]. "Do skladby knihoven v tomto období ovšem pozitivně vstoupila tištěná kniha, která svou poměrnou lácí oproti rukopisům umožnila snažší rozšiřování biblioték institucionálních i soukromých."
+
Renesance, která pronikala do Čech z Itálie, otevřela prostor pro evropskou kulturu na území Čech. Začaly se vytvářet [[knihovny v období renesance a humanismu]]. Spojovaly se myšlenky evropské renesance s českými domácími tradicemi. Významný byl humanismus, jehož představiteli byli především Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic a Viktorin Kornel ze Všehrd. Po roce 1510 humanismus v Čechách poněkud ustoupil a ve 30. letech 16. století byl nahrazen národním humanismem. Důležitý byl také vynález [[Vývoj knihtisku|knihtisk]]. "Do skladby knihoven v tomto období ovšem pozitivně vstoupila tištěná kniha, která svou poměrnou lácí oproti rukopisům umožnila snažší rozšiřování biblioték institucionálních i soukromých."<ref>CEJPEK, Jiří. <i>Dějiny knihoven a knihovnictví</i>. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0323-3.</ref>
  
 
=== '''Vytváření knižních sbírek''' ===
 
=== '''Vytváření knižních sbírek''' ===
Zlevnění knihy díky [[knihtisku]] vedlo v 16. století k možnosti vytváření [[knižních sbírek]]. Kromě institucionálních světských a církevních knihoven začaly vznikat osobní šlechtické a měšťanské knihovny. [[Akvizice]] těchto knihoven probíhala díky odkazům a darům určitých osob, dále nákupem knih doma i v zahraničí. Ke konci 16. století převažovala ve fondech tištěná kniha nad [[rukopisnou literaturou]].  
+
Zlevnění knihy díky knihtisku vedlo v 16. století k možnosti vytváření [[knižní sbírky|knižních sbírek]]. Kromě institucionálních světských a církevních knihoven začaly vznikat osobní šlechtické a měšťanské knihovny. [[Akvizice]] těchto knihoven probíhala díky odkazům a darům určitých osob, dále nákupem knih doma i v zahraničí. Ke konci 16. století převažovala ve fondech tištěná kniha nad [[rukopisná literatura|rukopisnou literaturou]].  
  
=== Druhy renesančních knihoven ===  
+
=== '''Druhy renesančních knihoven''' ===
Renesanční knihovny lze rozdělit do několika skupin. Jsou to knihovny klášterní a kapitulní, knihovny městské, osobní knihovny, knihovny českých panovníků, šlechtické knihovny a soukromé knihovny měšťanů.  
+
[[Renesanční knihovny]] lze rozdělit do několika skupin. Jsou to [[knihovny klášterní a kapitulní]], [[knihovny městské]], osobní knihovny, [[knihovny panovníků]], [[šlechtické knihovny]] a soukromé [[knihovny měšťanů]].
  
=== '''Institucionální knihovny''' ===
+
== [[Knihovny v období protireformace]] ==
* Knihovny kolejí Univerzity Karlovy
+
* Knihovna jezuitské pražské koleje
+
Důsledkem neúspěchu českého stavovského povstání a třicetileté války byl dlouhodobě nepříznivě ovlivněn rozvoj české kultury. Typická byla hospodářská stagnace, úpadek řemesel a obchodu v českých zemích. Nastalo období protireformace v souvislosti s rostoucím vlivem katolické církve a jezuitského řádu. "Protireformační opatření mělo za cíl úplné vymýcení kulturních tradic. Toto snažení mělo zároveň negativní důsledky pro organický rozvoj všech oblastí kulturního života. Pro své zájmy a cíl protireformace využila barokní kulturu, protože si byla vědoma velké emotivní působnosti barokního umění."<ref>ŠINDELÁŘ, K. <i>Dějiny knihoven v českých zemích do roku 1918</i>. Praha: SPN, 1989.</ref>
* V Olomouci knihovna jezuitské koleje
 
  
=== '''Klášterní a kapitulní knihovny''' ===
+
=== '''Církevní knihovny''' ===
* Knihovna pražské svatovítské kapituly
+
Mezi církevní knihovny řadíme zejména klášterní knihovny, ale i knihovny kapitulní, knihovny spjaté s jezuzitským řádem a knihovny kapitulní. Zastavme se u barokních klášterních knihoven. České země té doby byly přesyceny kláštery. V klášterních knihovnách se uchovaly cenné umělecké památky. V klášterních knihovnách se objevovaly knihy s tématy jako náboženství, teologie, filozofie, historie a právo. Na dlouhá staletí se klášterní knihovny staly jedněmi z mála legálních kulturních středisek v období protireformace.  
* Vyšehradská kapitulní knihovna
 
* Olomoucká kapitulní knihovna
 
* Strahovská knihovna
 
* Břevnovská benediktinská knihovna
 
* Knihovna augustiniánů na Malé Straně
 
* Knihovna kláštera křížovníků s červenou hvězdou
 
* Cisterciácká knihovna ve Vyšším Brodě
 
* Premonstrátská knihovna kláštera v Teplé
 
* Klášter augustiniánů u sv. Tomáše v Praze
 
* Dominikánský klášter v Chebu
 
* Klášter klarisek v Českém Krumlově
 
* Benediktinský klášter v Rajhradě
 
* Soukromá prelátská knihovna
 
* Knihovna při farním kostele sv. Jakuba v Brně
 
  
=== '''Knihovny městské''' ===  
+
=== '''Světské knihovny''' ===
Neměly charakter veřejných [[institucí]]. Budovaly se při městských radách. Jejich čtenáři byli především obyvatelé města, zejména inteligence.  
+
Světské knihovny zahrnovaly řadu osobních knihoven, zejména knihovny šlechtické. Co se týče šlechtických knihoven byly typické značné ztráty knihovních sbírek z důvodů třicetileté války a z toho vyplývajících konfiskací šlechtického majetku nebo odchodu šlechticů do ciziny. Mimo jiné tu byly i [[knihovny palácové]] umístěné zejména v pražských šlechtických sídlech. Nelze opominout význam [[zámeckých a měšťanských knihoven]].
  
* Obecná knihovna ve Starém Městě pražském
+
== [[Knihovny v období osvícenství a českého národního obrození]] ==
* Městská knihovna ve Vodňanech
+
Pro české národní obrození byla typická obnova českého jazyka, literatury a kultury. Bylo to období formování novodobého českého národa. Ke vzniku a rozvoji národního obrození přispěl osvícenský absolutismus Marie Terezie a Josefa II. a jejich reformy. Byl kladen důraz na rozvoj vzdělávání obyvatelstva. Byl zrušen jezuitský řád. Rozvíjelo se vysokoškolské vzdělávání a podporovalo se vědecké poznání. "Národní obrození se projevovalo v tom, že se začaly odebírat české časopisy a také knihy vydávané v Praze. Významnou roli v této době sehrály venkovské školy i fary, ve kterých se mohl uplatňovat český jazyk."<ref>KUBÍČEK, J. <i>Prameny k dějinám veřejných knihoven na Moravě a v Slezsku do roku 1950</i>. Brno: Moravská zemská knihovna Brno, 2014. ISBN 978-80-7051-201-2.</ref>
  
=== '''Osobní knihovny''' ===
+
Roku 1806 byl vydán [[Knihkupecký patent a řád pro knihkupce a antikváře]], který měl usměrnit knižněobchodní aktivity. Literární produkce se mohutně zvětšila. Mimo jiné bylo vydáno mnoho periodik. "Vytvářejí se lidová kulturní střediska jako Česká expedice a české divadlo. Začíná se probouzet vědomí slovanské vzájemnosti a víra v budoucnost slovanských národů. Působí některé starší tiskárky: jesuitské, arcibiskupské, Beringerova, Černochova, Koniášova a Labaunova, avšak vedle nich byly zakládány také nové podniky."<ref>HORÁK, F. <i>Dějiny knihy</i>. Praha: Státní knihovna ČSR, 1956.</ref>
Kulturní společenský rozvoj s sebou přináší vznik osobních knihoven ke konci 15. století. Jejich majitelé byli představitelé církve a světské osobnosti.  
 
  
* Knihovna Alexia Třeboňského
+
Tyto skutečnosti vedly ke změně struktury sítě soudobých knihoven. Byly zrušeny knihovny jezuitských kolejí. Knihovny zrušených klášterů připadly [[Univerzitní knihovna|Univerzitní knihovně]] a na Moravě Lycejní knihovně v Olomouci.
* Knihovna Jana Herttembergera z Lokte
 
* Knihovna Antonína Bruse z Mohelnice
 
  
=== '''Knihovny českých panovníků''' ===
+
Některé klášterní knihovny se zapojily do národního obrození, např. Premonstrátský Strahovský klášter nebo Klášter augustiniánů ve Starém Brně. Koncem 18. století mají význam Nostická knihovna a Knihovna Kinských.
* Knihovna Rudolfa II.  
 
  
=== '''Šlechtické knihovny''' ===
+
=== '''Typologie knihoven Národního obrození''' ===
* Knihovna Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic
+
V době [[Národního obrození]] přetrvávaly [[církevní knihovny]] a řadíme sem zvláště [[knihovny klášterní]]. Dále byly budovány odborné a [[vědecké knihovny]]  při vysokých školách, muzeích a další odborné specializované knihovny. Mimo jiné se začaly objeovat tzv. [[veřejné půjčovny a čítárny]].  
* Knihovna Alberta IV. Kolovrata Libštejnského
 
* Knihovna Jana Staršího Hodějovského z Hodějova
 
* Knihovna Václava Vřesovce z Vřesovic
 
* Knihovna Petra Voka z Rožmberka
 
* Knihovna Václava Budovce z Budova
 
* Knihovna Kateřiny z Lokšan
 
* Knihovna Oldřicha z Kounic
 
* Knihovna Ladislava z Boskovic
 
* Knihovna Karla staršího ze Žerotína
 
  
=== '''Soukromé knihovny měšťanů''' ===
+
==Odkazy==
* Knihovna Jiřího Vojny
+
===Reference===
* Knihovna Pavla Kosteleckého
 
* Knihovna Rudnera z Rudenperka
 
  
== '''[[Knihovny v období protireformace]]''' ==
+
<references>
  
Důsledkem neúspěchu českého [[stavovského povstání]] a [[třicetileté války]] byl dlouhodobě nepříznivě ovlivněn rozvoj české kultury. Typická byla hospodářská stagnace, úpadek řemesel a obchodu v českých zemích. Nastalo období [[protireformace]] v souvislosti s rostoucím vlivem katolické církve a [[jezuitského řádu]].
 
  
=== '''Církevní a světské knihovny''' ===
+
===Použitá literatura===
* Knihovny kolejí Karlovy univerzity
 
* Jezuitská klementinská knihovna
 
* Karolínská knihovna (+ veřejná knihovna)
 
* Knihovny olomoucké jezuitské univerzity
 
  
=== '''Knihovny církevních institucí''' ===
+
* Cejpek, Jiří et al. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2., dopl. vyd. V Praze: Karolinum, 2002. 247 s., [8] s. obr. příl. ISBN 80-246-0323-3.
* Kapitulní knihovna na Pražském hradě¨
+
* Cejpek, Jiří. Kapitoly z knihovnictví: Průzkumová verze učeb. textů pro předmět Knihovnictví na stř. knih. školách. Praha: St. knihovna ČSSR-Ústř. vědecko-met. kabinet knihovnictví, 1966. 69, [1] s.
* Kapitulní knihovna v Olomouci
+
* Šindelář, Karel. Dějiny knihoven v českých zemích do roku 1918. 1. vyd. Praha: SPN, 1989. 131 s.
* Klášterní knihovny
+
</references>
* Knihovní fondy mimopražských jezuitských kolejí a rezidencí
+
=== Související články ===
 
+
<br /> [[Knihovny v období renesance a humanismu]]<br />
=== '''Šlechtické knihovny''' ===
 
 
 
* Knihovna Václava Vřesovce z Vřesovic
 
* Knihovna Václava Budovce z Budova
 
* Roudnická zámecká knihovna
 
* Gallasovská knihovna na hradě Frýdlantu
 
* Knihovna Piccolominiů v Náchodě
 
* Valdštejnská knihovna v Duchcově
 
* Šlechtická knihovna v Českém Krumlově
 
* Šlechtická knihovna v Opočně
 
* Šlechtická knihovna na hradě Buchlově
 
* Šlechtická knihovna na zámku Mikulově
 
* Vizovická zámecká knihovna
 
* Zámecká knihovna v Rájci nad Svitavou
 
 
 
=== '''Knihovny palácové''' ===
 
* Knihovna Jaroslava Bořity z Martinic
 
* Palácová knihovna rodiny Nosticů
 
* Knihovna Černínů
 
  
== '''[[Knihovny v období osvícenství a českého národního obrození]]''' ==
+
[[Knihovny v období protireformace]]<br />
Pro české [[národní obrození]] byla typická obnova českého jazyka, literatury a kultury. Bylo to období formování novodobého českého národa. Ke vzniku a rozvoji [[národního obrození]] přispěl [[osvícenský absolutismus]] Marie Terezie a Josefa II. a jejich reformy. Byl kladen důraz na rozvoj vzdělávání obyvatelstva. Byl zrušen [[jezuitský řád]]. Rozvíjelo se vysokoškolské vzdělávání a podporovalo se vědecké poznání.
 
Roku 1806 byl vydán [[Knihkupecký patent a řád pro knihkupce a antikváře]], který měl usměrnit knižněobchodní aktivity. Literární produkce se mohutně zvětšila. Mimo jiné bylo vydáno mnoho periodik.
 
Tyto skutečnosti vedly ke změně struktury sítě soudobých knihoven. Byly zrušeny knihovny jezuitských kolejí. Knihovny zrušených klášterů připadly [[Univerzitní knihovně]] a na Moravě Lycejní knihovně v Olomouci.
 
  
Některé klášterní knihovny se zapojily do [[národního obrození]]:
+
[[Knihovny v období osvícenství a českého národního obrození]]
  
* Premonstrátský Strahovský klášter
+
===Klíčová slova===
* Klášter augustiniánů ve Starém Brně
+
''renesance, humanismus, knihtisk, protireformace, osvícenství, české národní obrození''
  
Koncem 18. století mají význam: Nostická knihovna a Knihovna Kinských
 
  
'''Použitá literatura'''
 
 
* Cejpek, Jiří et al. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2., dopl. vyd. V Praze: Karolinum, 2002. 247 s., [8] s. obr. příl. ISBN 80-246-0323-3.
 
* Cejpek, Jiří. Kapitoly z knihovnictví: Průzkumová verze učeb. textů pro předmět Knihovnictví na stř. knih. školách. Praha: St. knihovna ČSSR-Ústř. vědecko-met. kabinet knihovnictví, 1966. 69, [1] s.
 
* Šindelář, Karel. Dějiny knihoven v českých zemích do roku 1918. 1. vyd. Praha: SPN, 1989. 131 s.
 
  
 
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]
 
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]

Aktuální verze z 26. 10. 2016, 18:20

Vývoj knihoven zaznamenal od renesance přes národní protireformaci k národnímu obrození obrovský pokrok. Renesance znamenala velký rozvoj v oblasti vzdělanosti a kultury. Následovalo však období stagnace po stavovském povstání a třicetilété válce. Zlom nastal díky reformám Marie Terezie a Josefa II. a díky Národnímu obrození.

Knihovny v období renesance a humanismu

Renesance, která pronikala do Čech z Itálie, otevřela prostor pro evropskou kulturu na území Čech. Začaly se vytvářet knihovny v období renesance a humanismu. Spojovaly se myšlenky evropské renesance s českými domácími tradicemi. Významný byl humanismus, jehož představiteli byli především Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic a Viktorin Kornel ze Všehrd. Po roce 1510 humanismus v Čechách poněkud ustoupil a ve 30. letech 16. století byl nahrazen národním humanismem. Důležitý byl také vynález knihtisk. "Do skladby knihoven v tomto období ovšem pozitivně vstoupila tištěná kniha, která svou poměrnou lácí oproti rukopisům umožnila snažší rozšiřování biblioték institucionálních i soukromých."[1]

Vytváření knižních sbírek

Zlevnění knihy díky knihtisku vedlo v 16. století k možnosti vytváření knižních sbírek. Kromě institucionálních světských a církevních knihoven začaly vznikat osobní šlechtické a měšťanské knihovny. Akvizice těchto knihoven probíhala díky odkazům a darům určitých osob, dále nákupem knih doma i v zahraničí. Ke konci 16. století převažovala ve fondech tištěná kniha nad rukopisnou literaturou.

Druhy renesančních knihoven

Renesanční knihovny lze rozdělit do několika skupin. Jsou to knihovny klášterní a kapitulní, knihovny městské, osobní knihovny, knihovny panovníků, šlechtické knihovny a soukromé knihovny měšťanů.

Knihovny v období protireformace

Důsledkem neúspěchu českého stavovského povstání a třicetileté války byl dlouhodobě nepříznivě ovlivněn rozvoj české kultury. Typická byla hospodářská stagnace, úpadek řemesel a obchodu v českých zemích. Nastalo období protireformace v souvislosti s rostoucím vlivem katolické církve a jezuitského řádu. "Protireformační opatření mělo za cíl úplné vymýcení kulturních tradic. Toto snažení mělo zároveň negativní důsledky pro organický rozvoj všech oblastí kulturního života. Pro své zájmy a cíl protireformace využila barokní kulturu, protože si byla vědoma velké emotivní působnosti barokního umění."[2]

Církevní knihovny

Mezi církevní knihovny řadíme zejména klášterní knihovny, ale i knihovny kapitulní, knihovny spjaté s jezuzitským řádem a knihovny kapitulní. Zastavme se u barokních klášterních knihoven. České země té doby byly přesyceny kláštery. V klášterních knihovnách se uchovaly cenné umělecké památky. V klášterních knihovnách se objevovaly knihy s tématy jako náboženství, teologie, filozofie, historie a právo. Na dlouhá staletí se klášterní knihovny staly jedněmi z mála legálních kulturních středisek v období protireformace.

Světské knihovny

Světské knihovny zahrnovaly řadu osobních knihoven, zejména knihovny šlechtické. Co se týče šlechtických knihoven byly typické značné ztráty knihovních sbírek z důvodů třicetileté války a z toho vyplývajících konfiskací šlechtického majetku nebo odchodu šlechticů do ciziny. Mimo jiné tu byly i knihovny palácové umístěné zejména v pražských šlechtických sídlech. Nelze opominout význam zámeckých a měšťanských knihoven.

Knihovny v období osvícenství a českého národního obrození

Pro české národní obrození byla typická obnova českého jazyka, literatury a kultury. Bylo to období formování novodobého českého národa. Ke vzniku a rozvoji národního obrození přispěl osvícenský absolutismus Marie Terezie a Josefa II. a jejich reformy. Byl kladen důraz na rozvoj vzdělávání obyvatelstva. Byl zrušen jezuitský řád. Rozvíjelo se vysokoškolské vzdělávání a podporovalo se vědecké poznání. "Národní obrození se projevovalo v tom, že se začaly odebírat české časopisy a také knihy vydávané v Praze. Významnou roli v této době sehrály venkovské školy i fary, ve kterých se mohl uplatňovat český jazyk."[3]

Roku 1806 byl vydán Knihkupecký patent a řád pro knihkupce a antikváře, který měl usměrnit knižněobchodní aktivity. Literární produkce se mohutně zvětšila. Mimo jiné bylo vydáno mnoho periodik. "Vytvářejí se lidová kulturní střediska jako Česká expedice a české divadlo. Začíná se probouzet vědomí slovanské vzájemnosti a víra v budoucnost slovanských národů. Působí některé starší tiskárky: jesuitské, arcibiskupské, Beringerova, Černochova, Koniášova a Labaunova, avšak vedle nich byly zakládány také nové podniky."[4]

Tyto skutečnosti vedly ke změně struktury sítě soudobých knihoven. Byly zrušeny knihovny jezuitských kolejí. Knihovny zrušených klášterů připadly Univerzitní knihovně a na Moravě Lycejní knihovně v Olomouci.

Některé klášterní knihovny se zapojily do národního obrození, např. Premonstrátský Strahovský klášter nebo Klášter augustiniánů ve Starém Brně. Koncem 18. století mají význam Nostická knihovna a Knihovna Kinských.

Typologie knihoven Národního obrození

V době Národního obrození přetrvávaly církevní knihovny a řadíme sem zvláště knihovny klášterní. Dále byly budovány odborné a vědecké knihovny při vysokých školách, muzeích a další odborné specializované knihovny. Mimo jiné se začaly objeovat tzv. veřejné půjčovny a čítárny.

Odkazy

Reference

  1. CEJPEK, Jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0323-3.
  2. ŠINDELÁŘ, K. Dějiny knihoven v českých zemích do roku 1918. Praha: SPN, 1989.
  3. KUBÍČEK, J. Prameny k dějinám veřejných knihoven na Moravě a v Slezsku do roku 1950. Brno: Moravská zemská knihovna Brno, 2014. ISBN 978-80-7051-201-2.
  4. HORÁK, F. Dějiny knihy. Praha: Státní knihovna ČSR, 1956.

Související články


Knihovny v období renesance a humanismu

Knihovny v období protireformace

Knihovny v období osvícenství a českého národního obrození

Klíčová slova

renesance, humanismus, knihtisk, protireformace, osvícenství, české národní obrození