Popište typické rysy knihoven od renesance po klasicismus: Porovnání verzí
(Není zobrazeno 16 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Vývoj [[Knihovny a informační instituce|knihoven]] zaznamenal od renesance přes národní protireformaci k národnímu obrození obrovský pokrok. Renesance znamenala velký rozvoj v oblasti vzdělanosti a kultury. Následovalo však období stagnace po stavovském povstání a třicetilété válce. Zlom nastal díky reformám Marie Terezie a Josefa II. a díky Národnímu obrození. | Vývoj [[Knihovny a informační instituce|knihoven]] zaznamenal od renesance přes národní protireformaci k národnímu obrození obrovský pokrok. Renesance znamenala velký rozvoj v oblasti vzdělanosti a kultury. Následovalo však období stagnace po stavovském povstání a třicetilété válce. Zlom nastal díky reformám Marie Terezie a Josefa II. a díky Národnímu obrození. | ||
− | == Knihovny v období renesance a humanismu == | + | == [[Knihovny v období renesance a humanismu]] == |
− | Renesance, která pronikala do Čech z Itálie, otevřela prostor pro evropskou kulturu na území Čech. Začaly se vytvářet [[knihovny v období renesance a humanismu]]. Spojovaly se myšlenky evropské renesance s českými domácími tradicemi. Významný byl humanismus, jehož představiteli byli především Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic a Viktorin Kornel ze Všehrd. Po roce 1510 humanismus v Čechách poněkud ustoupil a ve 30. letech 16. století byl nahrazen národním humanismem. Důležitý byl také vynález [[knihtisk | + | Renesance, která pronikala do Čech z Itálie, otevřela prostor pro evropskou kulturu na území Čech. Začaly se vytvářet [[knihovny v období renesance a humanismu]]. Spojovaly se myšlenky evropské renesance s českými domácími tradicemi. Významný byl humanismus, jehož představiteli byli především Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic a Viktorin Kornel ze Všehrd. Po roce 1510 humanismus v Čechách poněkud ustoupil a ve 30. letech 16. století byl nahrazen národním humanismem. Důležitý byl také vynález [[Vývoj knihtisku|knihtisk]]. "Do skladby knihoven v tomto období ovšem pozitivně vstoupila tištěná kniha, která svou poměrnou lácí oproti rukopisům umožnila snažší rozšiřování biblioték institucionálních i soukromých."<ref>CEJPEK, Jiří. <i>Dějiny knihoven a knihovnictví</i>. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0323-3.</ref> |
=== '''Vytváření knižních sbírek''' === | === '''Vytváření knižních sbírek''' === | ||
Řádek 11: | Řádek 11: | ||
[[Renesanční knihovny]] lze rozdělit do několika skupin. Jsou to [[knihovny klášterní a kapitulní]], [[knihovny městské]], osobní knihovny, [[knihovny panovníků]], [[šlechtické knihovny]] a soukromé [[knihovny měšťanů]]. | [[Renesanční knihovny]] lze rozdělit do několika skupin. Jsou to [[knihovny klášterní a kapitulní]], [[knihovny městské]], osobní knihovny, [[knihovny panovníků]], [[šlechtické knihovny]] a soukromé [[knihovny měšťanů]]. | ||
− | [[ | + | == [[Knihovny v období protireformace]] == |
Důsledkem neúspěchu českého stavovského povstání a třicetileté války byl dlouhodobě nepříznivě ovlivněn rozvoj české kultury. Typická byla hospodářská stagnace, úpadek řemesel a obchodu v českých zemích. Nastalo období protireformace v souvislosti s rostoucím vlivem katolické církve a jezuitského řádu. "Protireformační opatření mělo za cíl úplné vymýcení kulturních tradic. Toto snažení mělo zároveň negativní důsledky pro organický rozvoj všech oblastí kulturního života. Pro své zájmy a cíl protireformace využila barokní kulturu, protože si byla vědoma velké emotivní působnosti barokního umění."<ref>ŠINDELÁŘ, K. <i>Dějiny knihoven v českých zemích do roku 1918</i>. Praha: SPN, 1989.</ref> | Důsledkem neúspěchu českého stavovského povstání a třicetileté války byl dlouhodobě nepříznivě ovlivněn rozvoj české kultury. Typická byla hospodářská stagnace, úpadek řemesel a obchodu v českých zemích. Nastalo období protireformace v souvislosti s rostoucím vlivem katolické církve a jezuitského řádu. "Protireformační opatření mělo za cíl úplné vymýcení kulturních tradic. Toto snažení mělo zároveň negativní důsledky pro organický rozvoj všech oblastí kulturního života. Pro své zájmy a cíl protireformace využila barokní kulturu, protože si byla vědoma velké emotivní působnosti barokního umění."<ref>ŠINDELÁŘ, K. <i>Dějiny knihoven v českých zemích do roku 1918</i>. Praha: SPN, 1989.</ref> | ||
Řádek 31: | Řádek 31: | ||
=== '''Typologie knihoven Národního obrození''' === | === '''Typologie knihoven Národního obrození''' === | ||
− | V době Národního obrození přetrvávaly [[církevní knihovny]] a řadíme sem zvláště knihovny klášterní. Dále byly budovány odborné a [[vědecké knihovny]] při vysokých školách, muzeích a další odborné specializované knihovny. Mimo jiné se začaly objeovat tzv. [[veřejné půjčovny a čítárny]]. | + | V době [[Národního obrození]] přetrvávaly [[církevní knihovny]] a řadíme sem zvláště [[knihovny klášterní]]. Dále byly budovány odborné a [[vědecké knihovny]] při vysokých školách, muzeích a další odborné specializované knihovny. Mimo jiné se začaly objeovat tzv. [[veřejné půjčovny a čítárny]]. |
==Odkazy== | ==Odkazy== | ||
Řádek 44: | Řádek 44: | ||
* Cejpek, Jiří. Kapitoly z knihovnictví: Průzkumová verze učeb. textů pro předmět Knihovnictví na stř. knih. školách. Praha: St. knihovna ČSSR-Ústř. vědecko-met. kabinet knihovnictví, 1966. 69, [1] s. | * Cejpek, Jiří. Kapitoly z knihovnictví: Průzkumová verze učeb. textů pro předmět Knihovnictví na stř. knih. školách. Praha: St. knihovna ČSSR-Ústř. vědecko-met. kabinet knihovnictví, 1966. 69, [1] s. | ||
* Šindelář, Karel. Dějiny knihoven v českých zemích do roku 1918. 1. vyd. Praha: SPN, 1989. 131 s. | * Šindelář, Karel. Dějiny knihoven v českých zemích do roku 1918. 1. vyd. Praha: SPN, 1989. 131 s. | ||
+ | </references> | ||
+ | === Související články === | ||
+ | <br /> [[Knihovny v období renesance a humanismu]]<br /> | ||
− | + | [[Knihovny v období protireformace]]<br /> | |
− | + | ||
+ | [[Knihovny v období osvícenství a českého národního obrození]] | ||
===Klíčová slova=== | ===Klíčová slova=== | ||
− | + | ''renesance, humanismus, knihtisk, protireformace, osvícenství, české národní obrození'' | |
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]] | [[Kategorie:Státnicové otázky UISK]] |
Aktuální verze z 26. 10. 2016, 18:20
Vývoj knihoven zaznamenal od renesance přes národní protireformaci k národnímu obrození obrovský pokrok. Renesance znamenala velký rozvoj v oblasti vzdělanosti a kultury. Následovalo však období stagnace po stavovském povstání a třicetilété válce. Zlom nastal díky reformám Marie Terezie a Josefa II. a díky Národnímu obrození.
Obsah
Knihovny v období renesance a humanismu
Renesance, která pronikala do Čech z Itálie, otevřela prostor pro evropskou kulturu na území Čech. Začaly se vytvářet knihovny v období renesance a humanismu. Spojovaly se myšlenky evropské renesance s českými domácími tradicemi. Významný byl humanismus, jehož představiteli byli především Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic a Viktorin Kornel ze Všehrd. Po roce 1510 humanismus v Čechách poněkud ustoupil a ve 30. letech 16. století byl nahrazen národním humanismem. Důležitý byl také vynález knihtisk. "Do skladby knihoven v tomto období ovšem pozitivně vstoupila tištěná kniha, která svou poměrnou lácí oproti rukopisům umožnila snažší rozšiřování biblioték institucionálních i soukromých."[1]
Vytváření knižních sbírek
Zlevnění knihy díky knihtisku vedlo v 16. století k možnosti vytváření knižních sbírek. Kromě institucionálních světských a církevních knihoven začaly vznikat osobní šlechtické a měšťanské knihovny. Akvizice těchto knihoven probíhala díky odkazům a darům určitých osob, dále nákupem knih doma i v zahraničí. Ke konci 16. století převažovala ve fondech tištěná kniha nad rukopisnou literaturou.
Druhy renesančních knihoven
Renesanční knihovny lze rozdělit do několika skupin. Jsou to knihovny klášterní a kapitulní, knihovny městské, osobní knihovny, knihovny panovníků, šlechtické knihovny a soukromé knihovny měšťanů.
Knihovny v období protireformace
Důsledkem neúspěchu českého stavovského povstání a třicetileté války byl dlouhodobě nepříznivě ovlivněn rozvoj české kultury. Typická byla hospodářská stagnace, úpadek řemesel a obchodu v českých zemích. Nastalo období protireformace v souvislosti s rostoucím vlivem katolické církve a jezuitského řádu. "Protireformační opatření mělo za cíl úplné vymýcení kulturních tradic. Toto snažení mělo zároveň negativní důsledky pro organický rozvoj všech oblastí kulturního života. Pro své zájmy a cíl protireformace využila barokní kulturu, protože si byla vědoma velké emotivní působnosti barokního umění."[2]
Církevní knihovny
Mezi církevní knihovny řadíme zejména klášterní knihovny, ale i knihovny kapitulní, knihovny spjaté s jezuzitským řádem a knihovny kapitulní. Zastavme se u barokních klášterních knihoven. České země té doby byly přesyceny kláštery. V klášterních knihovnách se uchovaly cenné umělecké památky. V klášterních knihovnách se objevovaly knihy s tématy jako náboženství, teologie, filozofie, historie a právo. Na dlouhá staletí se klášterní knihovny staly jedněmi z mála legálních kulturních středisek v období protireformace.
Světské knihovny
Světské knihovny zahrnovaly řadu osobních knihoven, zejména knihovny šlechtické. Co se týče šlechtických knihoven byly typické značné ztráty knihovních sbírek z důvodů třicetileté války a z toho vyplývajících konfiskací šlechtického majetku nebo odchodu šlechticů do ciziny. Mimo jiné tu byly i knihovny palácové umístěné zejména v pražských šlechtických sídlech. Nelze opominout význam zámeckých a měšťanských knihoven.
Knihovny v období osvícenství a českého národního obrození
Pro české národní obrození byla typická obnova českého jazyka, literatury a kultury. Bylo to období formování novodobého českého národa. Ke vzniku a rozvoji národního obrození přispěl osvícenský absolutismus Marie Terezie a Josefa II. a jejich reformy. Byl kladen důraz na rozvoj vzdělávání obyvatelstva. Byl zrušen jezuitský řád. Rozvíjelo se vysokoškolské vzdělávání a podporovalo se vědecké poznání. "Národní obrození se projevovalo v tom, že se začaly odebírat české časopisy a také knihy vydávané v Praze. Významnou roli v této době sehrály venkovské školy i fary, ve kterých se mohl uplatňovat český jazyk."[3]
Roku 1806 byl vydán Knihkupecký patent a řád pro knihkupce a antikváře, který měl usměrnit knižněobchodní aktivity. Literární produkce se mohutně zvětšila. Mimo jiné bylo vydáno mnoho periodik. "Vytvářejí se lidová kulturní střediska jako Česká expedice a české divadlo. Začíná se probouzet vědomí slovanské vzájemnosti a víra v budoucnost slovanských národů. Působí některé starší tiskárky: jesuitské, arcibiskupské, Beringerova, Černochova, Koniášova a Labaunova, avšak vedle nich byly zakládány také nové podniky."[4]
Tyto skutečnosti vedly ke změně struktury sítě soudobých knihoven. Byly zrušeny knihovny jezuitských kolejí. Knihovny zrušených klášterů připadly Univerzitní knihovně a na Moravě Lycejní knihovně v Olomouci.
Některé klášterní knihovny se zapojily do národního obrození, např. Premonstrátský Strahovský klášter nebo Klášter augustiniánů ve Starém Brně. Koncem 18. století mají význam Nostická knihovna a Knihovna Kinských.
Typologie knihoven Národního obrození
V době Národního obrození přetrvávaly církevní knihovny a řadíme sem zvláště knihovny klášterní. Dále byly budovány odborné a vědecké knihovny při vysokých školách, muzeích a další odborné specializované knihovny. Mimo jiné se začaly objeovat tzv. veřejné půjčovny a čítárny.
Odkazy
Reference
- ↑ CEJPEK, Jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0323-3.
- ↑ ŠINDELÁŘ, K. Dějiny knihoven v českých zemích do roku 1918. Praha: SPN, 1989.
- ↑ KUBÍČEK, J. Prameny k dějinám veřejných knihoven na Moravě a v Slezsku do roku 1950. Brno: Moravská zemská knihovna Brno, 2014. ISBN 978-80-7051-201-2.
- ↑ HORÁK, F. Dějiny knihy. Praha: Státní knihovna ČSR, 1956.
Související články
Knihovny v období renesance a humanismu
Knihovny v období protireformace
Knihovny v období osvícenství a českého národního obrození
Klíčová slova
renesance, humanismus, knihtisk, protireformace, osvícenství, české národní obrození