Autorské právo

Označením autorské právo dnes rozumíme zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). Tento zákon přijatý 7. 4. 2000 je někdy zkráceně nazýván jen autorský zákon.

V obecnějším pojetí a českém kontextu můžeme autorským právem označit řadu zákonů, které se tomuto předmětu věnovaly a vznikaly na našem území již od roku 1895. V současnosti platný zákon nahradil zákon č. 35/1965 Sb., navázal na evropské směrnice a od svého vzniku prochází řadou novelizací.

Autorský zákon

Zákonů s tímto předmětem úpravy vzniklo na našem území celkem 5. Vždy definovaly pojem autorského díla a veškerá, která k tomuto dílu "autor" má, tedy tzv.majetková a osobnostní autorská práva. Ta souvisí s užíváním, rozmnožováním, zveřejňováním, šířením, pronájmem, půjčováním či úpravou autorských děl, s přenosností těchto práv a s jejich trváním. V současném zákoně je také upravena kolektivní správa těchto práv.

Autorské dílo

Autorské dílo současný zákon definuje jako: "dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam (dále jen "dílo"). Dílem je zejména dílo slovesné vyjádřené řečí nebo písmem, dílo hudební..." (zkráceno)

Oproti tomu dílem podle tohoto zákona "není zejména námět díla sám o sobě, denní zpráva nebo jiný údaj sám o sobě, myšlenka, postup, princip, metoda, objev, vědecká teorie, matematický a obdobný vzorec, statistický graf a podobný předmět sám o sobě."

Definice díla ale prošla dlouhým vývojem, než nabyla tohoto znění, které je aplikovatelné na současnost (viz. historický vývoj autorského práva níže).

Práva majetková a osobnostní

S tímto rozdělením práv se můžeme setkat už od prvního autorského zákona. V některých zákonech byla tato práva neoddělitelně propojená, v současném pojetí jsou pojata tzv. "dualisticky".

Majetková práva autora jsou starší než práva osobnostní a souvisí zpravidla s materiálními aspekty užívání díla. Patří mezi ně např. práva:

• dílo rozmnožovat
• jeho rozmnoženiny šířit
• dílo půjčovat
• pronajímat
• vystavovat
• reprodukovat na veřejnosti (záznam v rozhlase, TV atd.)

S tím nutně souvisí i právo na odměnu v případě opětovného prodeje a rozmnožování díla. Majetková práva zůstávají podle současného znění zákona v platnosti ještě 70 let po smrti autora (či posledního ze spoluautorů).

Práva osobnostní pak vycházejí ze souvisejících Práv na ochranu osobnosti. Ty se týkají všech fyzických osob, souvisí s řadou dalších zákonů a upravují např. právo na svobodu, tělesnou integritu, ochranu jména atd.. V kontextu autorského zákona osobnostní práva zajišťují autorovi doživotně např. práva:

• osobovat si autorství díla
• rozhodovat o jeho zveřejnění
• právo na nedotknutelnost díla
• právo k zásahům svolit

Po smrti autora, kdy některá z těchto práv pozbudou platnosti, si nesmí autorství jeho díla nikdo osvojovat a dílo nesmí být užito způsobem snižujícím jeho hodnotu.

Právní kontext

Historický vývoj autorského práva na našem území

"Vyvolávám tu vzpomínku, abych řekl, že autor, velká postava Novověku, se vynořoval jen postupně během posledních staletí a že v dějinách lidstva je epocha autorských práv prchavým okamžikem, krátkým jak výbuch magnézia. A přece, bez autorovy prestiže a bez jeho práv by byl veliký vzmach evropského umění posledních staletí nemyslitelný a s ním i největší sláva Evropy." píše spisovatel Milan Kundera (2006, s. 69) v jedné ze svých esejí.

V kontextu práva na našem území můžeme o autorském právu hovořit od r. 1895. V tehdejším Rakousku-Uhersku ho upravoval následující říšský zákon:

• č. 197/1895 ř. z., o právu původcovském k dílům literárním, uměleckým a fotografickým

Ačkoli již dříve existovala jistá majetková práva na dílo, tento zákon je poprvé rozšířil o práva osobnostní. Pojetí autorského díla bylo, tak jak uvádí název zákona, relativně konkrétní a úzké. Později, v období existence Československa, následoval zákon:

• zákon č. 218/1926 Sb. , o původském právu k dílům literárním, uměleckým a fotografickým (o právu autorském)

Ten musel sladit vnitro-právní předpisy s předpisy Bernské úmluvy (viz. Bernská úmluva níže). Oproti předchozímu zákonu zde došlo k rozšíření pojetí díla (např. o hudbu), které bylo ale stále už ve své definici fixováno na materiální nosič: "je třeba, aby jeho obsah, jeho látka, jeho myšlenka nabyla určité pevné vnější formy". Jako lhůtu pro trvání majetkových práv uvádí zákon 50 let po autorově smrti, 'práva osobnostní trvají i pak. Zákon se nově věnoval také právům vysílacích společností (rozhlas). V r. 1953 v socialistickém Československu přichází řada právních změn a tento zákon je nahrazen následujícím:

• zákon č. 115/1953 Sb., o právu autorském (autorský zákon)

Autorské dílo zákon již nedefinuje jako materiální věc, ale jako dílo, které: "bylo již vyjádřeno navenek takovým způsobem, že může být vnímáno lidskými smysly." V oblasti osobnostního práva je zajímavý bod, kdy zákon, v případě, že autor nesouhlasí se zveřejněním, umožňuje o zveřejnění rozhodnout ministru kultury a to bez ohledu na přání autora. Nově jsou zde upravena práva autorských organizací (lidových družstev) převádět autorská práva a vybírat příspěvky. Mezi tyto družstva patřil např. Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním (OSA).

• zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon)

Tento zákon, vniklý za socialismu, byl v původním znění velmi podobný předešlému. Nové byly především úpravy práv výkonných umělců, tedy "herců, zpěváků, hudebníků, tanečníků a jiných osob, které představují, zpívají, hrají, recitují nebo jinak provádějí literární nebo umělecké dílo". I v tomto zákoně a stejně tak v předešlém zůstává v platnosti 50 let trvání majetkových práv po autorově smrti. Osobnostní a majetková práva tvořila v pojetí tohoto zákona nedílný celek. Vzhledem k tomu, že zákon byl zrušen a nahrazen současným až v r. 2000, musel v souvislosti s politickou situací projí řadou novelizací hlavně v letech 1989 a později při při sbližování s EU. Dnes je v platnosti:

• zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)

Tento zákon přinesl mimo jiné současnou otevřenou definici autorského díla, prodloužil trvání majetkových práv na 70 let po smrti autora, pojímal odděleně majetková a osobnostní práva a upravil kolektivní správu autorských práv. Od r. 2000 prošel řadou novelizací. Roli v nich hrál nástup nových technologií a formátů, které podstatně rozšířili dosavadní pojetí autorského díla, ale také vstup ČR do Evropské unie v r. 2004, kterému i v předchozích letech předcházelo sbližování našich zákonů evropskými směrnicemi.

Autorský zákon v kontextu evropského práva

Bernská úmluva o ochraně literárních a uměleckých děl je mezinárodní dohodou, která vznikla r. 1886 ve švýcarském Bernu a pro evropské země, které se staly jejími členy, jako první dohoda svého typu upravovala oblast autorských práv. Byla několikrát aktualizována např. v letech 1908, 1914 a 1928 a v r. 1967 předána do správy WIPO (World Intellectual Property Organization).

Československo se členem této dohody stalo nejprve při svém vzniku, kdy ji reflektoval zákon č. 218/1926 Sb. , k oficiální ratifikaci a přijetí v rámci pozdějšího socialistického Československa došlo ale až v r. 1980, kdy zde byla smlouva přijata zrevidovaná a s vlastní československou úpravou.

Dohoda krom definování autorského díla a práv měla zajistit především jednotu autorského práva v členských zemích a to dle zásady teritoriální a asimilační. V Praxi to znamená, že i nedomácí autoři a nečleni této dohody, kteří publikují v členských zemích, mají stejná autorská práva jako autoři domácí.

WIPO (World Intellectual Property Organization) Je mezinárodní organizací zabývající se kooperací, správou a výzkumem duševního vlastnictví ve svých členských zemích. Má globální působnost a je součástí OSN (Organizace spojených národů). Od. r. 1967 spravuje i Bernskou úmluvu.

Odkazy

Použitá literatura

PITELOVÁ, Olga. Vývoj a ochrana autorských práv v oblasti kultury [online]. 2016 [cit. 2016-11-23]. Dostupné z: http://1url.cz/ptqha

Externí odkazy

• Esej o autorských právech od Milana Kundery - Nechovajte se tu jako doma, přílteli (plný text): http://casopis.hostbrno.cz/archiv/2005/3-2005/nechovejte-se-tu-jako-doma-priteli
• zákon č. 121/2000 Sb. (plný text): https://www.mkcr.cz/doc/cms_library/07-1212000-2001.pdf
• Web organizace WIPO: http://www.wipo.int/about-wipo/en/
• Bernská úmluva (plný text): https://cs.wikisource.org/wiki/Bernsk%C3%A1_%C3%BAmluva_o_ochran%C4%9B_liter%C3%A1rn%C3%ADch_a_um%C4%9Bleck%C3%BDch_d%C4%9Bl

Související články

Autorský zákon a knihovny autorské dílo

Klíčová slova

autorský zákon, autorské dílo, autorské právo, autor, autorství, osobnostní právo, majetkové právo