Referenční služby: Porovnání verzí

 
(Není zobrazeno 13 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Article Asylum UISK]]
+
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]  
  
−
Referenční služby jsou '''služby zprostředkovávané knihovníkem nebo informačním pracovníkem''', jejichž hlavním úkolem je poskytnout přímo [[informace]] na požadované téma, popřípadě najít zdroj, ze kterého se informace k tématu mohou čerpat, a tím '''uspokojit  referenční požadavek a zároveň i [[informační potřeba|informační potřebu]]''' tazatele.  
+
'''Referenční služby''' jsou '''služby zprostředkované knihovníkem nebo informačním pracovníkem''', jejichž hlavním úkolem je poskytnout přímo [[informace]] na požadované téma, popřípadě najít zdroj, ze kterého lze informace k danému tématu čerpat, a tím '''uspokojit  referenční požadavek a zároveň i [[informační potřeba|informační potřebu]]''' tazatele. <ref> KAHOUNOVÁ, Magdalena. ''Srovnání referenčních služeb v akademických knihovnách.'' Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2013. 121 s. Vedoucí magisterské práce PhDr. Alexandra Škyříková.</ref>
  
 
Dalšími úkoly referenčních služeb je popsat, jak se k danému informačnímu zdroji dostaneme, a jakým způsobem v něm můžeme vyhledat požadovanou informaci. Další možností může být také samotné poučení uživatele o tom, jakým způsobem lze vyhledávat zdroje informací v elektronických zdrojích a jaké [[vyhledávací nástroje]] k tomu využít. Referenční služby také poskytují odpovědi na otázky o tom, jakým způsobem vyhledávat zdroje v konkrétní knihovně (tzn. kde najdeme v konkrétní knihovně konkrétní knihu) a jak funguje knihovna samotná.  
 
Dalšími úkoly referenčních služeb je popsat, jak se k danému informačnímu zdroji dostaneme, a jakým způsobem v něm můžeme vyhledat požadovanou informaci. Další možností může být také samotné poučení uživatele o tom, jakým způsobem lze vyhledávat zdroje informací v elektronických zdrojích a jaké [[vyhledávací nástroje]] k tomu využít. Referenční služby také poskytují odpovědi na otázky o tom, jakým způsobem vyhledávat zdroje v konkrétní knihovně (tzn. kde najdeme v konkrétní knihovně konkrétní knihu) a jak funguje knihovna samotná.  
−
Celý tento proces od vznesení dotazu až k vyhledání a poskytnutí informace nazýváme jako '''referenční interwiev'''.
+
Celý tento proces od vznesení dotazu až k vyhledání a poskytnutí informace nazýváme jako '''referenční interwiev'''.<ref> KAHOUNOVÁ, Magdalena. ''Srovnání referenčních služeb v akademických knihovnách.'' Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2013. 121 s. Vedoucí magisterské práce PhDr. Alexandra Škyříková.</ref>
  
 
Základní jednotkou referenčních služeb je '''referenční dotaz''', tedy jakákoliv otázka položená tazatelem. Dělíme jej na tři další části:
 
Základní jednotkou referenčních služeb je '''referenční dotaz''', tedy jakákoliv otázka položená tazatelem. Dělíme jej na tři další části:
−
* '''Rychlá reference''' - jednoduchý dotaz, na který je snadné rychle najít odpověď v běžně dostupných zdrojích
+
* '''Rychlá reference''' - jednoduchý dotaz, na který je snadné rychle najít odpověď v běžně dostupných zdrojích<ref> KAHOUNOVÁ, Magdalena. ''Srovnání referenčních služeb v akademických knihovnách.'' Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2013. 121 s. Vedoucí magisterské práce PhDr. Alexandra Škyříková.</ref>
  
 
* '''Hloubkový referenční dotaz''' - je komplexnější než rychlá reference, jeho zodpovězení zabere více času než u rychlé reference, interview mezi tazatelem a informačním pracovníkem je obsáhlejší
 
* '''Hloubkový referenční dotaz''' - je komplexnější než rychlá reference, jeho zodpovězení zabere více času než u rychlé reference, interview mezi tazatelem a informačním pracovníkem je obsáhlejší
 +
<ref> KAHOUNOVÁ, Magdalena. ''Srovnání referenčních služeb v akademických knihovnách.'' Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2013. 121 s. Vedoucí magisterské práce PhDr. Alexandra Škyříková.</ref>
  
−
* '''[[Rešerše]]''' - ''Výsledek (popř. proces) vyhledávání informací ve formě dokumentografických nebo faktografických záznamů, popř. plných textů dokumentů. Rešerše se zpracovává na základě rešeršního požadavku uživatele, který je zformulován pomocí dotazovacího jazyka do rešeršního dotazu; při provádění rešerše se uplatňuje rešeršní strategie''. (dle Knihovnické terminologické databáze ČR)4
+
* '''[[Rešerše]]''' - ''Výsledek (popř. proces) vyhledávání informací ve formě dokumentografických nebo faktografických záznamů, popř. plných textů dokumentů. Rešerše se zpracovává na základě rešeršního požadavku uživatele, který je zformulován pomocí dotazovacího jazyka do rešeršního dotazu; při provádění rešerše se uplatňuje rešeršní strategie''. <ref>dle Knihovnické terminologické databáze Národní knihovny ČR, dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/XITQD55747687GMYDPTK1KIHIKP8U32JTCK2BAMITCEKTQTY3H-45390?func=find-acc&acc_sequence=000006457</ref>
  
  
−
Poprvé se referenční služby objevují na konci 19. století v amerických veřejných knihovnách. Dříve se užíval termín bibliograficko-informační služby, reference nebo odkazové služby.¹ Jejich rozvoj zaznamenáváme ve 20. století, a to především kvůli ohromnému vědnímu a technologickému a rozvoji a díky vzniku nových vědních oborů. Od druhé poloviny 20. století začínají referenční služby zahrnovat i práci s novými technologickými vyhledávacími nástroji, počítači nebo online katalogy.
+
Poprvé se referenční služby objevují na konci 19. století v amerických veřejných knihovnách. Dříve se užíval termín bibliograficko-informační služby, reference nebo odkazové služby. Jejich rozvoj zaznamenáváme ve 20. století, a to především kvůli ohromnému vědnímu a technologickému rozvoji, a také díky vzniku nových vědních oborů. Od druhé poloviny 20. století začínají referenční služby zahrnovat i práci s novými technologickými vyhledávacími nástroji, počítači nebo online katalogy.
  
−
Referenční služby spadají pod veřejné knihovnické a informační služby, které by měly poskytovat všechny knihovny, a to z nařízení zákona č. 257/2001 Sb.[5] Mezi tyto služby patří zpřístupňování knihovních dokumentů z fondu knihovny, umožnění přístupu k internetu, zprostředkovávání informací z vnějších informačních zdrojů, poskytování reprografických služeb, vydávání tematických publikací, podpora kulturní, výchovné a vzdělávací činnosti a v neposlední řadě poskytování ústních a písemných bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší, což jsou již zmiňované referenční služby. 2
+
Referenční služby spadají pod veřejné knihovnické a informační služby, které by měly poskytovat všechny knihovny, a to z nařízení zákona č. 257/2001 Sb.[5] Mezi tyto služby patří zpřístupňování knihovních dokumentů z fondu knihovny, umožnění přístupu k internetu, zprostředkovávání informací z vnějších informačních zdrojů, poskytování reprografických služeb, vydávání tematických publikací, podpora kulturní, výchovné a vzdělávací činnosti a v neposlední řadě poskytování ústních a písemných bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší, což jsou již zmiňované referenční služby. <ref>ČESKO. Zákon č. 257 ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. 2001.Dostupné z:http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Zakon257.htm</ref>
  
  
Řádek 32: Řádek 33:
  
 
Referenčními zdroji nazýváme prameny, ze kterých můžeme čerpat informace za účelem zodpovězení referenčního dotazu. Dělíme je především na '''tištěné a elektronické'''. Mezi tištěné patří veškeré knihy, periodika, sborníky nebo tištěná [[šedá literatura]], také rukopisy nebo staré tisky.  
 
Referenčními zdroji nazýváme prameny, ze kterých můžeme čerpat informace za účelem zodpovězení referenčního dotazu. Dělíme je především na '''tištěné a elektronické'''. Mezi tištěné patří veškeré knihy, periodika, sborníky nebo tištěná [[šedá literatura]], také rukopisy nebo staré tisky.  
−
Elektronické zdroje se dělí dále na ty, které můžeme používat v režimu offline nebo online. U online elektronických zdrojů se rozlišují zdroje placené (pro hledání v nich musí knihovna nebo uživatel osobně platit předplatné) nebo volně dostupné.
+
'''Elektronické zdroje''' se dělí dále na ty, které můžeme používat v režimu offline nebo online. U online elektronických zdrojů se rozlišují zdroje placené (pro hledání v nich musí knihovna nebo uživatel osobně platit předplatné) nebo volně dostupné.<ref>DVOŘÁKOVÁ, Drahomíra. ''Referenční služby v kostce (teorie, typy služeb, přehled zdrojů,hledání online, zahraniční knihovny, užitečné tipy''[online prezentace]. Národní technická knihovna, 1. 11. 2011 [cit. 2016-12-08]. Dostupné z:http://www.slideshare.net/narodnitechnickaknihovna/referencni-sluzby-v-kostce-drahomira-dvorakova</ref>
  
−
===Druhy online elektronických referenčních zdrojů===
+
 
 +
==Druhy online elektronických referenčních zdrojů==
  
  
Řádek 55: Řádek 57:
  
 
[[Soubor:The reference (service?) desk area inside the Pomona Public Library, ca.1900 (CHS-5276).jpg|náhled|Referenční pult (Reference desk)]]
 
[[Soubor:The reference (service?) desk area inside the Pomona Public Library, ca.1900 (CHS-5276).jpg|náhled|Referenční pult (Reference desk)]]
−
==Reference==
 
−
==Použitá literatura==
 
  
−
* KAHOUNOVÁ, Magdalena. Srovnání referenčních služeb v akademických knihovnách. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2013. 121 s. Vedoucí magisterské práce PhDr. Alexandra Škyříková.
+
==Odkazy==
 +
 
 +
===Reference===
 +
 
 +
<references/>
 +
 
 +
===Použitá literatura===
  
−
* ČESKO. Zákon č. 257 ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných
+
* KAHOUNOVÁ, Magdalena. ''Srovnání referenčních služeb v akademických knihovnách.'' Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2013. 121 s. Vedoucí magisterské práce PhDr. Alexandra Škyříková.
−
knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. 2001.Dostupné z:http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Zakon257.htm
+
 
 +
* ČESKO. Zákon č. 257 ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. 2001.Dostupné z:http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Zakon257.htm
  
 
* DVOŘÁKOVÁ, Drahomíra. ''Referenční služby v kostce (teorie, typy služeb, přehled zdrojů,hledání online, zahraniční knihovny, užitečné tipy''[online prezentace]. Národní technická knihovna, 1. 11. 2011 [cit. 2016-12-08]. Dostupné z:http://www.slideshare.net/narodnitechnickaknihovna/referencni-sluzby-v-kostce-drahomira-dvorakova
 
* DVOŘÁKOVÁ, Drahomíra. ''Referenční služby v kostce (teorie, typy služeb, přehled zdrojů,hledání online, zahraniční knihovny, užitečné tipy''[online prezentace]. Národní technická knihovna, 1. 11. 2011 [cit. 2016-12-08]. Dostupné z:http://www.slideshare.net/narodnitechnickaknihovna/referencni-sluzby-v-kostce-drahomira-dvorakova
Řádek 67: Řádek 74:
 
* NÁRODNÍ KNIHOVNA ČESKÉ REPUBLIKY. Referenční zdroje na Internetu - Reference resources on Internet [online seznam]. ''Národní knihovna České republiky''. [cit. 2016-12-08]. Dostupné z: http://text.nkp.cz/sluzby/koment
 
* NÁRODNÍ KNIHOVNA ČESKÉ REPUBLIKY. Referenční zdroje na Internetu - Reference resources on Internet [online seznam]. ''Národní knihovna České republiky''. [cit. 2016-12-08]. Dostupné z: http://text.nkp.cz/sluzby/koment
  
 +
===Externí odkazy===
 +
* [https://www.nkp.cz/sluzby/mvs-ifla-sk souborné katalogy knihoven ČR] nebo [http://www.theeuropeanlibrary.org/ The European Library]
 +
* [https://scholar.google.cz/ GoogleScholar] nebo [https://doaj.org/ Directory of Open Access Journal]
 +
* [http://kramerius.nkp.cz/kramerius/Welcome.do;jsessionid=018EE8A9271FC4E676C4808C62EF20CA Systém Kramerius]
 +
* [http://www.jib.cz/V?RN=858409118 Jednotná informační brána]
  
−
==Související články==
+
===Související články===
  
 
*[[Rešerše]]
 
*[[Rešerše]]
  
−
==Klíčová slova==
+
===Klíčová slova===
 
referenční služby, reference, rešeršní služby, knihovnické služby
 
referenční služby, reference, rešeršní služby, knihovnické služby
 +
 +
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]
 +
[[Kategorie:Zpracování informací a informační servis]]
 +
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]]

Aktuální verze z 4. 4. 2017, 15:37


Referenční služby jsou služby zprostředkované knihovníkem nebo informačním pracovníkem, jejichž hlavním úkolem je poskytnout přímo informace na požadované téma, popřípadě najít zdroj, ze kterého lze informace k danému tématu čerpat, a tím uspokojit referenční požadavek a zároveň i informační potřebu tazatele. [1]

Dalšími úkoly referenčních služeb je popsat, jak se k danému informačnímu zdroji dostaneme, a jakým způsobem v něm můžeme vyhledat požadovanou informaci. Další možností může být také samotné poučení uživatele o tom, jakým způsobem lze vyhledávat zdroje informací v elektronických zdrojích a jaké vyhledávací nástroje k tomu využít. Referenční služby také poskytují odpovědi na otázky o tom, jakým způsobem vyhledávat zdroje v konkrétní knihovně (tzn. kde najdeme v konkrétní knihovně konkrétní knihu) a jak funguje knihovna samotná. Celý tento proces od vznesení dotazu až k vyhledání a poskytnutí informace nazýváme jako referenční interwiev.[2]

Základní jednotkou referenčních služeb je referenční dotaz, tedy jakákoliv otázka položená tazatelem. Dělíme jej na tři další části:

  • Rychlá reference - jednoduchý dotaz, na který je snadné rychle najít odpověď v běžně dostupných zdrojích[3]
  • Hloubkový referenční dotaz - je komplexnější než rychlá reference, jeho zodpovězení zabere více času než u rychlé reference, interview mezi tazatelem a informačním pracovníkem je obsáhlejší

[4]

  • Rešerše - Výsledek (popř. proces) vyhledávání informací ve formě dokumentografických nebo faktografických záznamů, popř. plných textů dokumentů. Rešerše se zpracovává na základě rešeršního požadavku uživatele, který je zformulován pomocí dotazovacího jazyka do rešeršního dotazu; při provádění rešerše se uplatňuje rešeršní strategie. [5]


Poprvé se referenční služby objevují na konci 19. století v amerických veřejných knihovnách. Dříve se užíval termín bibliograficko-informační služby, reference nebo odkazové služby. Jejich rozvoj zaznamenáváme ve 20. století, a to především kvůli ohromnému vědnímu a technologickému rozvoji, a také díky vzniku nových vědních oborů. Od druhé poloviny 20. století začínají referenční služby zahrnovat i práci s novými technologickými vyhledávacími nástroji, počítači nebo online katalogy.

Referenční služby spadají pod veřejné knihovnické a informační služby, které by měly poskytovat všechny knihovny, a to z nařízení zákona č. 257/2001 Sb.[5] Mezi tyto služby patří zpřístupňování knihovních dokumentů z fondu knihovny, umožnění přístupu k internetu, zprostředkovávání informací z vnějších informačních zdrojů, poskytování reprografických služeb, vydávání tematických publikací, podpora kulturní, výchovné a vzdělávací činnosti a v neposlední řadě poskytování ústních a písemných bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší, což jsou již zmiňované referenční služby. [6]


Dělení referenčních služeb

Referenční služby dělíme dle jejich formy na tradiční a virtuální.

Tradiční referenční služby(klasické) mají podobu přímé komunikace s knihovníkem , ať už osobně či přes telefon, komunikace však probíhá přímo a ihned.

Virtuální referenční služby (digitální) dělíme dále takto:

  • asynchronní - odpověď získáme přes email nebo webové formuláře za určitý časový úsek
  • synchronní - odpověď nepřímo, avšak ihned přes chaty, webovou stránku knihovny, sociální sítě nebo speciální software

Referenční zdroje

Referenčními zdroji nazýváme prameny, ze kterých můžeme čerpat informace za účelem zodpovězení referenčního dotazu. Dělíme je především na tištěné a elektronické. Mezi tištěné patří veškeré knihy, periodika, sborníky nebo tištěná šedá literatura, také rukopisy nebo staré tisky. Elektronické zdroje se dělí dále na ty, které můžeme používat v režimu offline nebo online. U online elektronických zdrojů se rozlišují zdroje placené (pro hledání v nich musí knihovna nebo uživatel osobně platit předplatné) nebo volně dostupné.[7]


Druhy online elektronických referenčních zdrojů

Katalogy knihoven: = například souborné katalogy knihoven ČR nebo The European Library (informace o evropských knihovnách s odkazy na jejich katalogy)

Článkové databáze:

  • Licencované zdroje - za přístup do databáze článků platí knihovna nebo uživatel předplatné

Bibliografie: - již vytvořený dokument obsahující informace o literatuře a informačních zdrojích

Knihy a časopisy - online uveřejněné knihy a časopisy (ve Full textu nebo pouze bibliografické údaje), v České republice je znám Systém Kramerius - digitální knihovna čítající přes 8 milionů naskenovaných stran textů

Oborové brány - nabízí služby a informace v daném oboru, jednotící bránou která usnadňuje hledání je JIB (Jednotná informační brána)

Muzea, archivy, digitální knihovny

Referenční pult (Reference desk)

Odkazy

Reference

  1. ↑ KAHOUNOVÁ, Magdalena. Srovnání referenčních služeb v akademických knihovnách. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2013. 121 s. Vedoucí magisterské práce PhDr. Alexandra Škyříková.
  2. ↑ KAHOUNOVÁ, Magdalena. Srovnání referenčních služeb v akademických knihovnách. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2013. 121 s. Vedoucí magisterské práce PhDr. Alexandra Škyříková.
  3. ↑ KAHOUNOVÁ, Magdalena. Srovnání referenčních služeb v akademických knihovnách. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2013. 121 s. Vedoucí magisterské práce PhDr. Alexandra Škyříková.
  4. ↑ KAHOUNOVÁ, Magdalena. Srovnání referenčních služeb v akademických knihovnách. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2013. 121 s. Vedoucí magisterské práce PhDr. Alexandra Škyříková.
  5. ↑ dle Knihovnické terminologické databáze Národní knihovny ČR, dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/XITQD55747687GMYDPTK1KIHIKP8U32JTCK2BAMITCEKTQTY3H-45390?func=find-acc&acc_sequence=000006457
  6. ↑ ČESKO. Zákon č. 257 ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. 2001.Dostupné z:http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Zakon257.htm
  7. ↑ DVOŘÁKOVÁ, Drahomíra. Referenční služby v kostce (teorie, typy služeb, přehled zdrojů,hledání online, zahraniční knihovny, užitečné tipy[online prezentace]. Národní technická knihovna, 1. 11. 2011 [cit. 2016-12-08]. Dostupné z:http://www.slideshare.net/narodnitechnickaknihovna/referencni-sluzby-v-kostce-drahomira-dvorakova

Použitá literatura

  • KAHOUNOVÁ, Magdalena. Srovnání referenčních služeb v akademických knihovnách. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2013. 121 s. Vedoucí magisterské práce PhDr. Alexandra Škyříková.
  • NÁRODNÍ KNIHOVNA ČESKÉ REPUBLIKY. Referenční zdroje na Internetu - Reference resources on Internet [online seznam]. Národní knihovna České republiky. [cit. 2016-12-08]. Dostupné z: http://text.nkp.cz/sluzby/koment

Externí odkazy

Související články

Klíčová slova

referenční služby, reference, rešeršní služby, knihovnické služby

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Referenční_služby&oldid=46966“