Kódování

Kódování je proces, který přivádí informaci informace z jedné formy do druhé.

Kód

Kód je syntaxe, která předpisuje pravidla pro tvorbu slov nějaké abecedy.

Počátky kódu

Již několik staletí před naším letopočtem staří Řekové a Římané prozkoumali základní principy tvorby šifer šifry, které se s některými upřesňujícími dodatky používaly další dvě tisíciletí. Lidská potřeba síťové komunikace a šifer jako jejího nezbytného doplňku, byla natolik silná, že vznikla a rozvíjela se ještě před objevem vhodné techniky. Předchůdce našich současných digitálních sítí po staletí představovala optická telegrafie telekomunikace s pochodněmi, zrcadly, kouřem, vlajkami či semafory.

První tvůrce kódů

Pythagoraskterý žil v 6. století př. n. l, byl prvním vědomým "kodérem" - první osobou, která hledala a uváděla do praxe logickou strukturu umění, hudby, vědy, a dokonce i náboženství v podobě kódů. Díky Pythagorově mimořádné osobnosti termín kód rozšiřuje svůj význam. Odteď se budeme setkávat s kódy a kodexy v plné šíři, nejen v oblasti komunikace. Pythagoras přišel s natolik vlivným pojetím kódu, že jím úspěšně smiřoval vědu s náboženstvím. Jeho dílo nevyřešilo jejich vzájemný konflikt, ten probíhá do dnešních dnů, ale poskytlo vědě přijatelné základy.

Svět čísel

Pythagorejci se snažili odhalit povahové rysy jednotlivých čísel. Podle nich čísla nejsou, jak by se mohlo zdát, jen řadou bodů uspořádaných na nekonečné přímce. Přes jejich společný původ - vznikla přičtením jedničky ke svému předchůdci - je každé číslo jiné a má odlišné vlastnosti. Přičtení jedničky nevytvoří jen další podobné číslo, ale dá vzniknout číslu zbrusu novému. Pythagorejci používali tuto množinu "osobitých čísel" za nejzákladnější kód vesmíru, za cihly, jejichž použitím bohové stvořili svět.

Čísla ze symbolického úhlu pohledu

Podívejme se na některá vybraná čísla z aritmetického a symbolického úhlu pohledu.

JEDNA (1)

Jde o základní číslo, o hlavní tmel a nástroj používaný k vytváření dalších členů v řadě. Nekonečným přičítáním jedničky sama k sobě dostaneme nekonečnou množinu celých čísel. Symbolika: Číslo 1 ztělesňuje princip totožnosti, rovnosti, jednoty a soucitu.

DVĚ (2)

Pythagorejci i čínští filozofové se shodují na tom, že číslo dvě zosobňuje ženský princip, protože se může rozdělit a "porodit" nová čísla; jako sudé číslo ho lze rozdělit na dvě celočíselné poloviny. Pythagoras nemohl předvídat význam a potenciál čísla dvě v rozvoji logiky logika, binární aritmetiky a elektronického počítání, který dnes dominuje naší kultuře. Ve shodě s tvrzením Šifry mistra Leonarda lze říct, že moderní rozvoj výpočetní techniky je skutečnou pomstou ženského principu. Symbolika: Číslo dvě reprezentuje dualitu, pravdu a faleš, přátelství a nepřátelství, i rozdíl mezi sebou sama a vesmírem.

PĚT (5)

Číslo 5 je prvočíslem, a navíc součtem dvou dalších prvočísel (2+3). Symbolika: Číslo 5 ztělesňuje spojení ženského čísla 2 a mužského čísla 3, a tudíž je číslem lásky láska. Představuje také počet vrcholů pentagramu, což ještě podtrhuje jeho posvátnost. Číslo 5 navíc odlišuje lidské bytosti s pěti prsty na rukou i na nohou od většiny ostatních zvířat.

Kódování

Kódování je proces, který přivádí informaci informace z jedné formy do druhé. Před formální definicí kódování je nutné zavést několik základních pojmů z teorie informace.

Informace

Pro vymezení pojmu informace je nutné přijmout následující předpoklady:

1. Reálné objekty existují nezávisle na vědomí subjektu.
2. Není zásadní rozdíl mezi jevem, informací a reálným objektem. Informace neexistuje bez hmoty, je produktem jejího pohybu.
3. Poznání reálného objektu není úplné a neměnné, je tudíž třeba zkoumat, jak vzniká a vyvíjí se.

Pojem "informace" je spíš filozofický. Lze ji chápat jako jsoucno, které odstraňuje nejistotu či nevědění, čímž ovlivňuje stav jejího příjemce (využívání informace k rozhodování je základním projevem inteligence). Z hlediska komunikace je informace vztahem objektu a subjektu v prostoru a čase. Další možnou definicí je, že informace je abstraktní, smysluplná reprezentace výroků o věcech.

Abeceda

Libovolná konečná množina A se může označit jako abeceda a její prvky jako ssymboly(znaky). Abecedou mohou být například znaky latinky (A-Z), dekadické číslice (0-9), binární číslice (0-1), grafické symboly nebo vizuální symboly.

Slovo nad abecedou

Každá konečná uspořádaná množina (posloupnost) symbolů z abecedy A se nazývá slovo nebo řetězec nad abecedou A. Celkový počet symbolů v této posloupnosti se nazývá délka slova. Dále je definováno speciální slovo epsilon, což je slovo o nulové délce (prázdný řetězec). Slova jsou generována informačním zdrojem(odesílatelem). Pravidla pro generování slov a jejich spojování do zpráv se nazývají syntaxe.

Abecední zobrazení

Každé jednoznačné zobrazení (jednomu vzoru odpovídá nanejvýš jeden obraz), které slovům nad abecedou A přiřazuje slova nad abecedou B, se nazývá abecední zobrazení. Abecední zobrazení je inverzibilní právě tehdy, když je prosté (každým dvěma vzorům odpovídají dva různé obrazy).

Kódování

Abecední zobrazení se nazývá kódování, je-li bijektivní(každému vzoru přiřazuje právě jeden obraz). Kódování je stejnoměrné, mají-li obrazy všech symbolů vstupní abecedy stejnou délku. Kódování se nejčastěji definuje pomocí kódovacího algoritmu nebo formálními pravidly, na jejich základě se převod informace provádí.

Odkazy

Použitá literatura

PIERRE, Berloquin. Skryté kódy a velkolepé projekty. Praha, 2011. ISBN 978-80-242-2847-1.

Externí odkazy

Kódování [online]. [cit. 2017-01-09]. Dostupné z: http://voho.eu/wiki/kodovani/

Související články

• Informace
• Šifry

Klíčová slova

kódování, kódy, čísla, informace, abeceda