|
|
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) |
| Řádek 35: |
Řádek 35: |
| | * Věda se zabývá pouze věcmi, které mohou být veřejně pozorovány a ověřovány | | * Věda se zabývá pouze věcmi, které mohou být veřejně pozorovány a ověřovány |
| | <br/> | | <br/> |
| − |
| |
| − | == Vědecká teorie ==
| |
| − | *zobecňující vysvětlení, vycházející z informací získaných vědeckou metodou
| |
| − | * vědecká teorie je souborem vzájemně souvisejících konstruktů (pojmů), definic, tvrzení, který
| |
| − | představuje systematický pohled na jevy specifikováním vztahů mezi proměnnými s cílem vysvětlit a předpovědět tyto jevy
| |
| − | * uspořádává empirické poznání
| |
| − | * vznik vědecké teorie: indukce / dedukce / hypotéza
| |
| − | <br/>
| |
| − | === Struktura vědecké teorie ===
| |
| − | * axiomatická vrstva – nemusí být explicitně vyjádřena v každé teorii, určitý apriorní předpoklad správnosti a pevnosti naší teorie
| |
| − | * teorematická vrstva – výroky o jevech a vztazích mezi nimi, odvozené z axiomu
| |
| − | * empirická vrstva – výroky o datech (a jejich získávání), složka vztahující se k empiricky získaným datům
| |
| − |
| |
| − | <br/>
| |
| − | === Vlastnosti(kritéria vědecké teorie):===
| |
| − | <br/>
| |
| − | 1. elegance a jednoduchost – jednoduchost nesmí být na úkor přesnosti formulace a podstaty
| |
| − | problému
| |
| − | <br/>
| |
| − | 2. dobrá vnitřní konzistence – teorie je tvořena řadou výroků a tvrzení, tyto výroky by měly tvořit
| |
| − | vnitřně si neprotiřečící systém
| |
| − | <br/>
| |
| − | 3. testovatelnost – pokud je vědecká teorie zevšeobecněným vysvětlením reality kolem nás, musí také existovat možnost otestovat hodnověrnost tohoto tvrzení;teorie, kterou nelze ověřit proto, že nenabízí žádné logicky přijatelné cesty k jejímu testování, nemá vědeckou hodnotu
| |
| − | <br/>
| |
| − | 4. síla, plodnost, přesnost, ověřitelnost
| |
| − | <br/>
| |
| − | 5. ekonomičnost, testovatelnost – umožňuje, abychom s poměrně malým počtem výroků dokázali vysvětlit poměrně velké množství jevů a okolností (Occamova břitva)
| |
| − | * uspořádávají naše poznání světa
| |
| − | * nové informace díky ní nevnímáme jako izolované a vzájemně nesouvisející elementy reality, ale vkládáme je do připravených struktur našeho poznání a představ o této realitě
| |
| − | * souhrn výpovědí, výroků a tvrzení
| |
| − | * teorie nejsou pouze součástí vědy, objevují se i v běžném životě
| |
| − | <br/>
| |
| − | === Teorie by měly splňovat 3 základní cíle vědy: ===
| |
| − | * deskripce – popis (popisuje a třídí charakteristické znaky)
| |
| − | * predikce – předvídání, vychází z popisu jevů a soustřeďuje se na vztahy mezi těmito jevy
| |
| − | * explanace – vysvětlení (odpověď na otázku proč?), hledání vysvětlení příčinných souvislostí (věda - porozumět realitě a pak ji interpretovat , východiskem lidská zvědavost , hlavní cíle: deskripce, predikce a explanace)
| |
| − | ==== Deskripce (popis) ====
| |
| − | * celkově popis a utřídění
| |
| − | * nesrozumitelnou spleť rozkládáme na části a tyto části popisujeme (znaky kategorizujeme – třídíme)
| |
| − | * první, co člověk začne dělat, dostane-li se do nové situace, je, že se v ní snaží zorientovat, a to znamená klást si otázky typu „Co je to? Jaké to je?“...; musíme zjistit, které elementy vlastně situaci tvoří; naším úkolem je tedy popis a třídění (deskripce a klasifikace); původně nesrozumitelná spleť událostí a věcí se rozloží na části, které popisujeme a na základě nacházení charakteristických znaků, tyto části třídíme, kategorizujeme; tyto věci dostávají i společné zastřešující názvy: židle, literatura, studenti, metodologie
| |
| − | ==== Explanace (vysvětlení) ====
| |
| − | * odpověď na otázku Proč?
| |
| − | * hledání vysvětlení příčinných souvislostí
| |
| − | * zjištění souvislostí mezi změnami v jednom jevu a změnami ve druhém jevu, významně obohacuje naše možnosti efektivně se přizpůsobovat prostředí i přizpůsobovat prostředí sobě
| |
| − | <br/>
| |
| − | ==== Predikce ====
| |
| − | * odhad opírající se o vědeckou hypotézu nebo teorii
| |
| − | * úlohou vědy je dokázat předvídat
| |
| − | * predikce vychází z popisu jevů, ale svou pozornost zaměřuje na vztahy mezi těmito jevy; ptáme se tedy, jak těsně dva nebo více jevů spolu navzájem souvisí (např. vztah mezi prospěchem na střední a na vysoké škole, predikce úspěchu ve studiu)
| |
| − | * predikce umožňuje plánovat, očekávat a měnit typy výzkumných projektů
| |
| − | Vědecké přístupy a metody, které se k nim vztahují:
| |
| − | * deskripce – mapovací výzkum a pozorování
| |
| − | * predikce – korelační výzkum, diferenciační přehled a vývojová studie
| |
| − | * explanace – experiment, kvaziexperiment
| |
| − |
| |
| | | | |
| | == Reference == | | == Reference == |
| | <references/> | | <references/> |
| | [[Kategorie: Psychologická metodologie|*]] | | [[Kategorie: Psychologická metodologie|*]] |
Každodenní poznávání a poznávání vědecké se zásadně liší, rozdíl vychází již ze samotné definice vědy.
Věda = systematické a kontrolované rozšíření zdravého rozumu
[1]
Common sence (zdravý rozum) = řetězec pojmů a pojmových schémat vyhovujících praktickým účelům lidstva
Věda a zdravý rozum se liší v 5 aspektech:
1. Odlišnosti v užívání konceptuálních schémat a teoretických struktur
- Obyčejný člověk, pokud užívá pojmů, činí tak nepřesným způsobem
- Často přijímá domnělá vysvětlení přírodních a lidských jevů Např. nemoc může považovat za boží trest
- Vědec systematicky buduje své teoretické struktury, ověřuje jejich vnitřní konzistenci a podrobuje jejich složky empirickému ověřování
- Vědec si uvědomuje, že pojmy, kterých užívá, jsou lidskými výtvory, které mohou nemusí mít blízký vztah k realitě
2. Odlišnosti ve způsobech ověřování hypotéz
- Obyčejný člověk též ověřuje hypotézy, ale dělá to selektivně - vybírá si důkazy proto, že jsou shodné s jeho hypotézou
3. Odlišnosti v pojetí kontroly
- Vědec se snaží odlišit proměnné, které jsou možnými příčinami účinků, které zkoumá od proměnných, které hypoteticky považuje za příčiny
- Laik se většinou nesnaží kontrolovat své výklady pozorovaných fenoménů - věnuje málo úsilí kontrole vnějších zdrojů některých vlivů
- Laik má tendenci přijímat vysvětlení, která jsou v souladu s jeho předpojatými představami a sklony
4. Odlišnosti v pohledu na vztahy mezi jevy
- Méně zřetelný rozdíl
- Vědec stejně jako laik jsou zaujati vztahy mezi jevy
- Vědec si však všímá vztahů téměř pro ně samé
- Navíc vědec pátrá po vztazích vědomě a systematicky, na rozdíl od laika
- Laikovo zaujetí vztahy je povrchní, nesystematické a nekontrolovatelné
- I při náhodném výskytu dvou jevů je hned považuje za příčinu a následek
5. Odlišnosti ve vysvětlování pozorovaných jevů
- Pro laika jsou přijatelná i metafyzická vysvětlení
- Vysvětlení, která se nedají ověřit
- Těmito vysvětleními se věda nezabývá
- Věda se zabývá pouze věcmi, které mohou být veřejně pozorovány a ověřovány
Reference
- ↑ Ferjenčík, J. (2000). Úvod do metodologie psychologického výzkumu: jak zkoumat lidskou duši. (1. vyd., 256 s.) Praha: Portál.
