2. Hypotéza, tvrzení a vědecká teorie: Porovnání verzí

 
(Není zobrazeno 15 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
 
== Tvrzení ==
 
== Tvrzení ==
−
Pod pojmem tvrzení rozumíme názor vyjádřený s velkou dávkou jistoty (Hartl, 2004, s. 283).
+
Pod pojmem tvrzení rozumíme názor vyjádřený s velkou dávkou jistoty (Hartl, 2004, s. 283)<ref name="Hartl" />. Bahbouh (2013) definuje tento pojem jako prokázané hypotézy (hypotézou rozumí předpoklady o souvislostech mezi jevy). <ref name="B">Bahbouh, R. (2013). Metody psychologie. In Ilona Gillernová, Jiří Šípek (eds.) a kolektiv. Vybrané kapitoly z psychologie pro každého (14-16). Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, katedra psychologie.</ref>Tvrzení můžeme označit různými pojmy, z nichž vyplývají konkrétní charakteristiky:
 +
* '''Axiom''' neboli '''postulát''': je tvrzení/věta, která je považována za pravdivou bez důkazu a je přijímána. Ve struktuře teorie jím rozumíme tvrzení v dané teorii nedokazované.<ref name="ax">Axiom [Online]. In ABZ.cz: slovník cizích slov. Retrieved from http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/axiom-axiom</ref>
 +
* '''Teorém''': věta odvozená z axiomu (Hartl, 2004, s. 275)<ref name="Hartl" />, v soustavě vycházející z daného axiomu platné, dokázané tvrzení.<ref name="teorem">Teorém [Online]. In ABZ.cz: slovník cizích slov. Retrieved from http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/teorem-teorema</ref>
 +
* '''Teze''': myšlenka, z níž se vychází, odůvodněný výrok.<ref name="teze">Teze [Online]. In ABZ.cz: slovník cizích slov. Retrieved from http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/teze</ref>
 +
* '''Výrok''': hypotéza.
 +
* '''Hypotéza''': domněnka; předpoklad (tvrzení, výrok) o vztahu mezi proměnnými, který platí do okamžiku, kdy je popřen; je východiskem pro tvorbu teorie a vývoj vědy (Hartl, 2004, s. 86).<ref name="Hartl" />
 +
* '''Teorie''': vědecky konzistentní výklad; dobře podložený a konzistentní systém pojmů a tvrzení vysvětlující určitý okruh jevů (a umožňující jejich predikci), vytvořený na základě vědecké metody a zahrnující fakta, zákony, soudy a hypotézy, jejichž platnost byla opakovaně prokázána experimentálně či pozorováním.  <ref name="teorie">Teorie [Online]. In ABZ.cz: slovník cizích slov. Retrieved from http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/teorie</ref>
  
 
=== Kritéria pravdivosti tvrzení ===
 
=== Kritéria pravdivosti tvrzení ===
Řádek 22: Řádek 28:
 
Hypotézou rozumíme předpoklad (tvrzení, výrok, domněnku) o vztahu mezi proměnnými, který platí do okamžiku, kdy je popřen. Je východiskem pro tvorbu teorie a vývoj vědy (Hartl, 2004, s.86)<ref name="Hartl">Hartl, P. (2004). Stručný psychologický slovník. Praha: Portál.</ref>.
 
Hypotézou rozumíme předpoklad (tvrzení, výrok, domněnku) o vztahu mezi proměnnými, který platí do okamžiku, kdy je popřen. Je východiskem pro tvorbu teorie a vývoj vědy (Hartl, 2004, s.86)<ref name="Hartl">Hartl, P. (2004). Stručný psychologický slovník. Praha: Portál.</ref>.
  
−
=== Vznik hypotézy ===
+
Dobrá hypotéza by dle Ferjenčíka měla<ref name="Ferjenčík" />:
 +
# Být '''výrokem o vztazích''' mezi zkoumanými proměnnými.
 +
# Obsahovat '''jasné implikace''' pro ověřování těchto vztahů.
 +
# Být formulována v '''podobě''', v níž je '''testovatelná''' (přímo ověřitelná). To znamená, že by měla obsahovat pouze jasně a adekvátně definované základní pojmy (žádné příliš všeobecné, mnohovýznamové, vágní atp.). Neměla by být definována kruhem a dovolávat se na síly nebo ideje, které vědě dosud nejsou známé.
 +
 
 +
=== Vznik a funkce hypotézy ===
 +
 
 
Hypotézu často deduktivně vyvozujeme z teorie a využíváme ji k ověření pravdivosti (či spíše nepravdivosti) této teorie.
 
Hypotézu často deduktivně vyvozujeme z teorie a využíváme ji k ověření pravdivosti (či spíše nepravdivosti) této teorie.
−
Je tedy efektivním nástrojem pro verifikaci hotových teorií. Můžeme se na tento proces ale podívat i opačným směrem. Často na základě našich předběžných zkušeností a intuice uvažujeme o možných vztazích mezi pozorovanými jevy a formulujeme hypotézu, která je v tomto případě pokusným vysvětlením nějakého jevu. Následné ověřování takových hypotéz může vézt k zevšeobecnění a potenciálně k formulování vědecké teorie. Druhou funkcí hypotézy je tudíž formulování vědecké teorie.<ref name="Ferjenčík">Ferjenčík, J. (2000). Úvod do metodologie psychologického výzkumu: jak zkoumat lidskou duši (Vyd. 1.). Praha: Portál.</ref>
+
Je tedy efektivním '''nástrojem pro verifikaci hotových teorií'''. Můžeme se na tento proces ale podívat i opačným směrem. Často na základě našich předběžných zkušeností a intuice uvažujeme o možných vztazích mezi pozorovanými jevy a formulujeme hypotézu, která je v tomto případě pokusným vysvětlením nějakého jevu. Následné ověřování takových hypotéz může vézt k zevšeobecnění a potenciálně k formulování vědecké teorie. Druhou funkcí hypotézy je tudíž '''formulování vědecké teorie'''.<ref name="Ferjenčík">Ferjenčík, J. (2000). Úvod do metodologie psychologického výzkumu: jak zkoumat lidskou duši (Vyd. 1.). Praha: Portál.</ref>
 +
 
 +
=== Nulová a alternativní hypotéza ===
 +
Při [https://wikisofia.cz/index.php?title=9._Testov%C3%A1n%C3%AD_hypot%C3%A9z&action=edit&redlink=1 testování hypotéz] formulujeme nulovou a alternativní hypotézu. '''Nulová hypotéza''' je vyjádřenou myšlenkou o tom, že se "nic neděje" - ''např. mezi skupinami, které srovnáváme, neexistuje žádný rozdíl; mezi námi naměřenými hodnotami neexistuje žádný vztah''. '''Alternativní hypotéza''' je opakem nulové - je to vyjádření představy, že se něco děje - ''např. mezi skupinami, které srovnáváme, existuje významný rozdíl; mezi naměřenými hodnotami existuje nějaký vztah''. Představuje tvrzení, které vyvodíme, pokud zamítneme nulovou hypotézu.Vždy začínáme s nulovou hypotézou a držíme se jí, dokud nenajdeme důkazy, že je mylná. V případě, že takové důkazy objevíme, považujeme za více pravděpodobnou naši alternativní hypotézu.<ref name="Walker">Walker, I. (2013). Výzkumné metody a statistika. Praha: Grada Publishing.</ref>
  
−
Dobrý hypotéza by dle Ferjenčíka měla<ref name="Ferjenčík" />:
+
K testování hypotéz využíváme '''p-hodnotu'''. Ta nám říká, jak dalece naměřené výsledky odpovídají naší hypotéze. To znamená, že p-hodnota vyjadřuje míru pravděpodobnosti pozorování účinku přinejmenším tak velkého, jako byl ten, který jsme naměřili, je-li naše nulový hypotéza správná. P-hodnota nám poskytuje informaci o míře pravděpodobnosti chyby I. druhu - poskytuje nám míru pravděpodobnosti, jak dalece se budeme mýlit, řekneme-li, že jsme něco objevili. <ref name="Field">Field, A. P. (2009). Discovering statistics using SPSS: (and sex, drugs and rock 'n' roll) (3rd ed.). Los Angeles: SAGE Publications.</ref>
−
# Být výrokem o vztazích mezi zkoumanými proměnnými.
+
 
−
# Obsahovat jasné implikace pro ověřování těchto vztahů.
+
Více viz [https://wikisofia.cz/index.php?title=9._Testov%C3%A1n%C3%AD_hypot%C3%A9z&action=edit&redlink=1 9. Testování hypotéz].
−
# Být formulována v podobě, v níž je testovatelná (přímo ověřitelná). To znamená, že by měla obsahovat pouze jasně a adekvátně definované základní pojmy (žádné příliš všeobecné, mnohovýznamové, vágní atp.). Neměla by být definována kruhem a dovolávat se na síly nebo ideje, které vědě dosud nejsou známé.
 
  
 
== Vědecká teorie ==
 
== Vědecká teorie ==
 +
Vědecká teorie byla definována mnoha autory. Pro naši představu se podívejme na několik definic. Ferjenčík o ní mluví jako o "''zobecňujícím vysvětlení, které vychází z informací získaných vědeckou metodou'' (Ferjenčík, 2000, s. 22)". Kerlinger (in Ferjenčík) o ní přemýšlí jako o "''souboru vzájemně souvisejících konstruktů (pojmů), definic a tvrzení, který představuje systematický pohled na jevy specifikováním vztahů mezi proměnnými s cílem vysvětlit a předpovědět tyto jevy''".<ref name="Ferjenčík" />
 +
 +
=== Úkol vědeckých teorií ===
 +
K čemu nám vědecké teorie slouží? Díky vědeckým teoriím jsme schopni vysvětlit často obrovskou rozmanitost a zdánlivý chaos velkého počtu jevů. Dokáží totiž omezeným počtem výroků, či dokonce jedinou větou, tuto chaotičnost vysvětlit. Umožňují nám tak '''organizovat a uspořádávat empirické poznání'''. Díky poskytování zevšeobecňujících vysvětlení také '''určují další zaměření a charakter následujících vědeckých bádání'''. Teorie slouží k naplňování tří základních cílů vědy: '''deskripce (včetně klasifikace), explanace a predikce'''. <ref name="Ferjenčík" />
 +
 +
=== Dobrá vědecká teorie ===
 +
Jak poznáme dobrou teorii od špatných teorií nebo pseudoteorií? Můžeme se dívat hned na několik kritérií. Jedním z nich je '''ekonomičnost''', jinak známá také jako ''Occamova břitva''. Ta mluví o tom, že je teorie schopna s docela malým počtem výroků vysvětlit docela poměrně velké množství okolností a jevů. Druhým kritériem je '''elegance a jednoduchost'''. Můžeme jej popsat přímou úměrou - teorie je tím lepší, čím je vztah mezi popisovanými jevy jednodušší a vysvětlen přímočařeji (zde ale musíme vzít v potaz, že nelze zjednodušovat na úkor samotné podstaty popisovaného problému). Teorie by také měla být '''vnitřně konzistentní''', což znamená, že si její výroky neprotiřečí a vzájemně se tak nevylučují. Uvažujeme tedy '''logičnost''' teorie. <ref name="Ferjenčík" />
 +
 +
Dalším kritériem je ověřitelnost teorie, což můžeme nazvat jako kritérium '''testovatelnosti'''. <ref name="Ferjenčík" /> V tomto případě se ptáme na dvojí - za prvé: Obsahuje teorie taková tvrzení, která lze testovat pomocí dat? A za druhé: Odpovídá teorie dostupným datům? K tomu se můžeme a měli bychom se ptát ještě na to, zda predikce teorie byly testovány.<ref name="Hendl">Hendl, J. (2016). Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace (Čtvrté, přepracované a rozšířené vydání). Praha: Portál.</ref>
  
 +
V posuzování teorie je na místě i '''srovnání s dalšími konkurujícími teoriemi''', přičemž se budeme dívat na to, zda vyjadřuje uvažované vztahy lépe než ostatní, a její obecnost - lze ji použít pro různé skupiny lidí, v různých časových okamžicích a na různých místech? <ref name="Hendl" />
  
 +
=== Struktura vědecké teorie ===
 +
Pokud bychom se na teorie podívali blíže, mohli bychom ji rozložit na tři vrstvy. První, '''axiomatická''' vrstva, představuje apriorní předpoklad správnosti a pevnosti teorie. A jako taková nemusí být explicitně v teorii vyjádřena. Druhou vrstvou je vrstva '''teorematická'''. Ta představuje výroky o jevech a jejich vztazích mezi sebou. Tyto výroky jsou odvozené z axiomu, na němž teorie staví. Poslední třetí vrstva se nazývá '''empirická'''. Jedná se o složku, která se vztahuje k empiricky získaným datům. Můžeme ji vnímat jako výroky o datech a jejich získávání.{{zdroj?}}
  
 
== Odkazy ==
 
== Odkazy ==
Řádek 40: Řádek 66:
  
 
=== Použitá literatura ===
 
=== Použitá literatura ===
 +
* ABZ.cz: slovník cizích slov. Retrieved from http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/axiom-axiom
 +
* Criteria of truth. (2017, June 7). In Wikipedia, The Free Encyclopedia. Retrieved 09:18, August 21, 2017 , from https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Criteria_of_truth&oldid=784351371
 +
* Ferjenčík, J. (2000). Úvod do metodologie psychologického výzkumu: jak zkoumat lidskou duši (Vyd. 1.). Praha: Portál.
 +
* Field, A. P. (2009). Discovering statistics using SPSS: (and sex, drugs and rock 'n' roll) (3rd ed.). Los Angeles: SAGE Publications.
 +
* Hartl, P. (2004). Stručný psychologický slovník. Praha: Portál.
 +
* Hendl, J. (2016). Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace (Čtvrté, přepracované a rozšířené vydání). Praha: Portál.
 +
* Kritéria pro hodnocení pravdivosti tvrzení. (10. 07. 2017). '. Získáno 09:09, 21. 08. 2017 z https://wikisofia.cz/index.php?title=Krit%C3%A9ria_pro_hodnocen%C3%AD_pravdivosti_tvrzen%C3%AD&oldid=49055.
 +
* Walker, I. (2013). Výzkumné metody a statistika. Praha: Grada Publishing.
  
 
=== Externí odkazy a doporučená literatura ===
 
=== Externí odkazy a doporučená literatura ===
 +
* Teorie na anglické Wikipedii: https://en.wikipedia.org/wiki/Theory
 +
* Další kritéria pravdy na anglické Wikipedii: https://en.wikipedia.org/wiki/Criteria_of_truth
  
 
=== Související články ===
 
=== Související články ===
 +
* [[Vědecká teorie - její specifika, struktura a proces utváření]]
 +
* [[8. Kritéria pravdivosti]]
 +
* [[9. Testování hypotéz]]
  
 
=== Klíčová slova ===
 
=== Klíčová slova ===
 +
teorie - hypotéza - tvrzení - axiom - teorém - teze - výrok

Aktuální verze z 24. 8. 2017, 13:32

Tvrzení

Pod pojmem tvrzení rozumíme názor vyjádřený s velkou dávkou jistoty (Hartl, 2004, s. 283)[1]. Bahbouh (2013) definuje tento pojem jako prokázané hypotézy (hypotézou rozumí předpoklady o souvislostech mezi jevy). [2]Tvrzení můžeme označit různými pojmy, z nichž vyplývají konkrétní charakteristiky:

  • Axiom neboli postulát: je tvrzení/věta, která je považována za pravdivou bez důkazu a je přijímána. Ve struktuře teorie jím rozumíme tvrzení v dané teorii nedokazované.[3]
  • Teorém: věta odvozená z axiomu (Hartl, 2004, s. 275)[1], v soustavě vycházející z daného axiomu platné, dokázané tvrzení.[4]
  • Teze: myšlenka, z níž se vychází, odůvodněný výrok.[5]
  • Výrok: hypotéza.
  • Hypotéza: domněnka; předpoklad (tvrzení, výrok) o vztahu mezi proměnnými, který platí do okamžiku, kdy je popřen; je východiskem pro tvorbu teorie a vývoj vědy (Hartl, 2004, s. 86).[1]
  • Teorie: vědecky konzistentní výklad; dobře podložený a konzistentní systém pojmů a tvrzení vysvětlující určitý okruh jevů (a umožňující jejich predikci), vytvořený na základě vědecké metody a zahrnující fakta, zákony, soudy a hypotézy, jejichž platnost byla opakovaně prokázána experimentálně či pozorováním. [6]

Kritéria pravdivosti tvrzení

Existují různá kritéria, na základě nichž můžeme říci, zda tvrzení je, či není pravdivé. Prvním z těchto kritérií je kritérium korespondenční. Při jeho využití se díváme na to, zda se naše tvrzení shoduje se skutečností. Bylo uplatňováno hlavně v historii. Takové stanovisko zastávali například Aristoteles a Tomáš Akvinský. Korespondenční kritérium je problematické v tom, že to, co lze vypozorovat, nemusí být vždy pravda. A také v tom, že ne vše lze vždy jednoznačně vypozorovat.[7]

Druhé kritérium pravdivosti se nazývá konsenzuální. Dle něj je za pravdivé považováno to, na čem se lidé dohodnou, například na čem se dohodnou odborníci, kteří by měli problematice rozumět. [7] Příkladem z historie je tvrzení, že Země je placatá či že Slunce obíhá kolem Země.[8]

Třetím kritériem je konzistenční, jinak nazývané koherenční. Spočívá v přesvědčení, že tvrzení, které je odvozeno dle logických pravidel z jiných pravdivých tvrzení/axiomů, se stává také pravdivým. Limitace tohoto kritéria spočívá v tom, že při odvozování může nastat logická chyba (záměna, nepochopení). Toto kritérium v humanitních vědách nelze použít, ale například v matematice může být využitelné.[7]

Čtvrtým kritériem je kritérium pragmatické. Za pravdivé je považováno to, co funguje. Zastáncem tohoto přístupu byl například William James. I tento přístup má svá proti.[7]

Páté kritérium se nazývá falzifikační. S tímto přístupem přišel Karl Popper. Lze ho vyjádřit slovy: Pravdivé je to, co jsme ještě nevyvrátili. Je totiž jednodušší vyvrátit nepravdu než dokázat pravdu. Její limitace však spočívá v tom, že pro vyvrácení teorie nám stačí jeden důkaz. Vedle toho budou existovat nesmyslné teorie, proti kterým důkazy nejsou, a proto budou považovány za pravdivé.[7]

Šestým kritériem je tzv. statistické / pravděpodobnostní, které rozvinul Ronald Fisher. Za pravdivé dle tohoto kritéria budeme považovat to, co je statisticky ověřeno (tj. p hodnota je nižší než námi zvolená hladina statistické významnosti alfa). Podstatou je statistické testování hypotéz, které se řídí jasnými pravidly. Za nevýhody lze považovat možnost vzniku chyb I. a II. druhu (tzv. falešná pozitivita a falešná negativita). [7]

V dnešní době se také bohužel často setkáváme s kritériem pravdivosti dle autority. To znamená, že za pravdu je považováno něco, co řekla autorita (např. odborník v nějakém oboru). Jejich vzdělání a kvalifikace je považováno za dostatečnou záruku toho, že jejich názor je pravdivý.[8]

Hypotéza

Hypotézou rozumíme předpoklad (tvrzení, výrok, domněnku) o vztahu mezi proměnnými, který platí do okamžiku, kdy je popřen. Je východiskem pro tvorbu teorie a vývoj vědy (Hartl, 2004, s.86)[1].

Dobrá hypotéza by dle Ferjenčíka měla[9]:

  1. Být výrokem o vztazích mezi zkoumanými proměnnými.
  2. Obsahovat jasné implikace pro ověřování těchto vztahů.
  3. Být formulována v podobě, v níž je testovatelná (přímo ověřitelná). To znamená, že by měla obsahovat pouze jasně a adekvátně definované základní pojmy (žádné příliš všeobecné, mnohovýznamové, vágní atp.). Neměla by být definována kruhem a dovolávat se na síly nebo ideje, které vědě dosud nejsou známé.

Vznik a funkce hypotézy

Hypotézu často deduktivně vyvozujeme z teorie a využíváme ji k ověření pravdivosti (či spíše nepravdivosti) této teorie. Je tedy efektivním nástrojem pro verifikaci hotových teorií. Můžeme se na tento proces ale podívat i opačným směrem. Často na základě našich předběžných zkušeností a intuice uvažujeme o možných vztazích mezi pozorovanými jevy a formulujeme hypotézu, která je v tomto případě pokusným vysvětlením nějakého jevu. Následné ověřování takových hypotéz může vézt k zevšeobecnění a potenciálně k formulování vědecké teorie. Druhou funkcí hypotézy je tudíž formulování vědecké teorie.[9]

Nulová a alternativní hypotéza

Při testování hypotéz formulujeme nulovou a alternativní hypotézu. Nulová hypotéza je vyjádřenou myšlenkou o tom, že se "nic neděje" - např. mezi skupinami, které srovnáváme, neexistuje žádný rozdíl; mezi námi naměřenými hodnotami neexistuje žádný vztah. Alternativní hypotéza je opakem nulové - je to vyjádření představy, že se něco děje - např. mezi skupinami, které srovnáváme, existuje významný rozdíl; mezi naměřenými hodnotami existuje nějaký vztah. Představuje tvrzení, které vyvodíme, pokud zamítneme nulovou hypotézu.Vždy začínáme s nulovou hypotézou a držíme se jí, dokud nenajdeme důkazy, že je mylná. V případě, že takové důkazy objevíme, považujeme za více pravděpodobnou naši alternativní hypotézu.[10]

K testování hypotéz využíváme p-hodnotu. Ta nám říká, jak dalece naměřené výsledky odpovídají naší hypotéze. To znamená, že p-hodnota vyjadřuje míru pravděpodobnosti pozorování účinku přinejmenším tak velkého, jako byl ten, který jsme naměřili, je-li naše nulový hypotéza správná. P-hodnota nám poskytuje informaci o míře pravděpodobnosti chyby I. druhu - poskytuje nám míru pravděpodobnosti, jak dalece se budeme mýlit, řekneme-li, že jsme něco objevili. [11]

Více viz 9. Testování hypotéz.

Vědecká teorie

Vědecká teorie byla definována mnoha autory. Pro naši představu se podívejme na několik definic. Ferjenčík o ní mluví jako o "zobecňujícím vysvětlení, které vychází z informací získaných vědeckou metodou (Ferjenčík, 2000, s. 22)". Kerlinger (in Ferjenčík) o ní přemýšlí jako o "souboru vzájemně souvisejících konstruktů (pojmů), definic a tvrzení, který představuje systematický pohled na jevy specifikováním vztahů mezi proměnnými s cílem vysvětlit a předpovědět tyto jevy".[9]

Úkol vědeckých teorií

K čemu nám vědecké teorie slouží? Díky vědeckým teoriím jsme schopni vysvětlit často obrovskou rozmanitost a zdánlivý chaos velkého počtu jevů. Dokáží totiž omezeným počtem výroků, či dokonce jedinou větou, tuto chaotičnost vysvětlit. Umožňují nám tak organizovat a uspořádávat empirické poznání. Díky poskytování zevšeobecňujících vysvětlení také určují další zaměření a charakter následujících vědeckých bádání. Teorie slouží k naplňování tří základních cílů vědy: deskripce (včetně klasifikace), explanace a predikce. [9]

Dobrá vědecká teorie

Jak poznáme dobrou teorii od špatných teorií nebo pseudoteorií? Můžeme se dívat hned na několik kritérií. Jedním z nich je ekonomičnost, jinak známá také jako Occamova břitva. Ta mluví o tom, že je teorie schopna s docela malým počtem výroků vysvětlit docela poměrně velké množství okolností a jevů. Druhým kritériem je elegance a jednoduchost. Můžeme jej popsat přímou úměrou - teorie je tím lepší, čím je vztah mezi popisovanými jevy jednodušší a vysvětlen přímočařeji (zde ale musíme vzít v potaz, že nelze zjednodušovat na úkor samotné podstaty popisovaného problému). Teorie by také měla být vnitřně konzistentní, což znamená, že si její výroky neprotiřečí a vzájemně se tak nevylučují. Uvažujeme tedy logičnost teorie. [9]

Dalším kritériem je ověřitelnost teorie, což můžeme nazvat jako kritérium testovatelnosti. [9] V tomto případě se ptáme na dvojí - za prvé: Obsahuje teorie taková tvrzení, která lze testovat pomocí dat? A za druhé: Odpovídá teorie dostupným datům? K tomu se můžeme a měli bychom se ptát ještě na to, zda predikce teorie byly testovány.[12]

V posuzování teorie je na místě i srovnání s dalšími konkurujícími teoriemi, přičemž se budeme dívat na to, zda vyjadřuje uvažované vztahy lépe než ostatní, a její obecnost - lze ji použít pro různé skupiny lidí, v různých časových okamžicích a na různých místech? [12]

Struktura vědecké teorie

Pokud bychom se na teorie podívali blíže, mohli bychom ji rozložit na tři vrstvy. První, axiomatická vrstva, představuje apriorní předpoklad správnosti a pevnosti teorie. A jako taková nemusí být explicitně v teorii vyjádřena. Druhou vrstvou je vrstva teorematická. Ta představuje výroky o jevech a jejich vztazích mezi sebou. Tyto výroky jsou odvozené z axiomu, na němž teorie staví. Poslední třetí vrstva se nazývá empirická. Jedná se o složku, která se vztahuje k empiricky získaným datům. Můžeme ji vnímat jako výroky o datech a jejich získávání.[zdroj?]

Odkazy

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 Hartl, P. (2004). Stručný psychologický slovník. Praha: Portál.
  2. ↑ Bahbouh, R. (2013). Metody psychologie. In Ilona Gillernová, Jiří Šípek (eds.) a kolektiv. Vybrané kapitoly z psychologie pro každého (14-16). Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, katedra psychologie.
  3. ↑ Axiom [Online]. In ABZ.cz: slovník cizích slov. Retrieved from http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/axiom-axiom
  4. ↑ Teorém [Online]. In ABZ.cz: slovník cizích slov. Retrieved from http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/teorem-teorema
  5. ↑ Teze [Online]. In ABZ.cz: slovník cizích slov. Retrieved from http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/teze
  6. ↑ Teorie [Online]. In ABZ.cz: slovník cizích slov. Retrieved from http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/teorie
  7. ↑ 7,0 7,1 7,2 7,3 7,4 7,5 Kritéria pro hodnocení pravdivosti tvrzení. (10. 07. 2017). '. Získáno 09:09, 21. 08. 2017 z https://wikisofia.cz/index.php?title=Krit%C3%A9ria_pro_hodnocen%C3%AD_pravdivosti_tvrzen%C3%AD&oldid=49055.
  8. ↑ 8,0 8,1 Criteria of truth. (2017, June 7). In Wikipedia, The Free Encyclopedia. Retrieved 09:18, August 21, 2017 , from https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Criteria_of_truth&oldid=784351371
  9. ↑ 9,0 9,1 9,2 9,3 9,4 9,5 Ferjenčík, J. (2000). Úvod do metodologie psychologického výzkumu: jak zkoumat lidskou duši (Vyd. 1.). Praha: Portál.
  10. ↑ Walker, I. (2013). Výzkumné metody a statistika. Praha: Grada Publishing.
  11. ↑ Field, A. P. (2009). Discovering statistics using SPSS: (and sex, drugs and rock 'n' roll) (3rd ed.). Los Angeles: SAGE Publications.
  12. ↑ 12,0 12,1 Hendl, J. (2016). Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace (Čtvrté, přepracované a rozšířené vydání). Praha: Portál.

Použitá literatura

Externí odkazy a doporučená literatura

Související články

Klíčová slova

teorie - hypotéza - tvrzení - axiom - teorém - teze - výrok

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=2._Hypotéza,_tvrzení_a_vědecká_teorie&oldid=49351“